To záleží na tom, jak se na ni podíváte! Mokré je malá vesnička asi se 160 obyvateli, která leží západně od Opočna, a jak se můžeme dočíst z archiválií, v okolí jest rovina a dříve zde byly rozsáhlé rašelinové bažiny. Vypráví se dokonce, že se tam propadl celý povoz i s koňmi. V době dešťů byla zde nebezpečná i chůze obyvatelstva, neboť jeden neprozřetelný krok člověka, dobře neznajícího krajinu, znamenal děsnou smrt ve zrádné bažině. Tehdy zde měly své reje bludičky, ale ty vypudila moderní meliorace, takže na ně zbyly jen vzpomínky starších pamětníků. Od těchto močálů dostala obec své pojmenování Mokré. V současné době obyvatel stále ubývá, mladí lidé se stěhují blíž k městům, za prací, za pohodlím. Ale přesto se Mokré může pochlubit knihovnou, která zde má dlouhou tradici.
Již v roce 1889 dal podnět k založení Besedy pan správce školy Emil Musil. Po delších poradách ze strany zastupitelstva obce, že je třeba i přes překážky, kterým jako malá obec musí čelit, založit Čtenářsko hospodářskou besedu. Snahou po osvětě a vzdělání a pokroku bylo svoláno občanstvo mokerské ke dni 15. 7. 1889. Na této schůzi, které se zúčastnila většina obyvatel, vytkl správce školy všechny prospěchy, jakých občanstvo může míti ve sdružení besedním.
Činnost besedy byla všestranná. Byla vybudována knihovna, která půjčovala knihy členům zdarma a později i nečlenům za poplatek. V roce 1921 byla knihovna o 600 svazcích propůjčena obci, která se zavázala ji každoročně doplnit knihami v ceně 400 Kč. Dále byly vyvěšovány různé časopisy v hostinci, konaly se přednášky, rázu poučného, členy i pozvanými řečníky. Konala se divadelní představení i plesy ve spolupráci a shodě s hasičským sborem. Když došlo ke zrušení Čtenářsko-hospodářské besedy, knihy byly převedeny do knihovny v Rychnově nad Kněžnou.
Knihovna v Mokrém byla znovu založena v roce 1997. Rozhodlo o tom zastupitelstvo obce nejen z důvodu, že v minulosti již knihovna v obci existovla, ale i z důvodu zájmu občanů, kteří její znovuzaložení přivítali. Obec Mokré do nové knihovny postupně vložila nemalé prostředky (nákup vlastních knih a nábytku), ale také najala člověka, který se této činnosti věnuje. Výsledkem je dnes velký zájem čtenářů, kteří knihovnu pravidelně a často navštěvují.
V současné době je v knihovně zaregistrováno 68 čtenářů, z toho 20 dětí, a jen v roce 2007 ji navštívilo 927 čtenářů, kteří si vypůjčili nebo prohlédli 1427 dokumentů. Dne 5. března 1997 obec Mokré uzavřela první smlouvu „Dohodu o odborné pomoci“ s Městskou knihovnou v Opočně, za účelem odborné pomoci a zapůjčování knih z výměnných fondů. Tato spolupráce je velmi dobrá a trvá dodnes. V současné době spolupracujeme také s Městskou knihovnu v Rychnově nad Kněžnou. Tyto knihovny nám poskytují nejen odbornou pomoc, ale v současné době i materiální, jako je folie na knihy, knižní lístky apod. V knihovně je v současnosti k dispozici čtenářům víc než 3 tisíce vlastních knih. Knihy jsou průběžně doplňovány z rozpočtových zdrojů obce a z výpůjčního fondu Městské knihovny v Opočně a Rychnově nad Kněžnou.
Obec z rozpočtu vydává na knihy ročně okolo 15 tisíc Kč a na ostatní činnost knihovny cca 50 tisíc Kč. Možná se to zdá hodně, ale v současné době je v knihovně i počítač, do kterého je nutné nakoupit barvy, papíry, dále to je různý materiál na běžný provoz a v neposlední řadě to jsou i peníze na výtvarnou činnost dětí.
Právě pro velký zájem dětí, které navštěvují knihovnu a neustále vyhledávají nějakou činnost, byly při knihovně založeny dva kluby výtvarných činností s názvem Barevný svět a Lentilky. Děti se scházejí pravidelně a vyrábějí různé dekorace, malují nebo si jen tak povídají a hrají. I jejich zásluhou byla před vánoci 2007 slavnostně otevřena 1. výstava v Mokrém s názvem „Výstava rukodělných prací obyvatel Mokrého nebo šikovné ručičky během posledních sta let“. Výstava měla velký úspěch a jistě bude mít brzy pokračování. Dětem je třeba se věnovat, vymýšlet různé soutěže a akce, které je zaujmou, potěší a také jim něco dají. Bohužel v naší obci je velmi málo dětí a narozených přibývá jen pomálu.
Plánů je hodně, času málo, ale úspěch zastíní všechny překážky a nedostatky, s kterými se potýkáme, počínaje nedostatkem prostorů a někdy také financí. Ale na druhou stranu jsme vždy měli velké štěstí na sponzory, kteří nám jsou nakloněni a domnívám se, že právě pro zajímavost a originálnost našich soutěží a akcí. V loňském roce se nám podařilo získat finanční dar od Královéhradeckého kraje, který podpořil některé naše projekty. Z dalšího grantu jsme zakoupili program Clavius, který usnadní práci knihovníkovi s výpůjčkami.
Myslím si, že naše malá obec je velmi pokroková, jak se již psalo v kronikách a v tomto duchu její vývoj pokračuje i nadále. Obec velmi podporuje činnost knihovny a důkazem je v posledních letech nepřeberné množství soutěží, kterých se ze začátku účastnily jen děti, ale postupem času se do některých zapojili i dospělí. Jednou z nejvydařenějších soutěží byla soutěž v hledání bludiček v Mokrém s tématem „Hledání bludiček v Mokrém“, kterých malí i velcí výtvarníci přinesli 49 portrétů. To jsme opravdu netušili, kolik bludiček a kolik druhů se jich v okolí naší vesnice nachází.
V roce 2005 se nám podařilo i oslovit velmi známou a zároveň první českou strašidloložku, spisovatelku a malířku, paní Vítězslavu Klimtovou, která přijela do Mokrého a dětem vyprávěla o skřítcích, vílách, bludičkách a dalších pohádkových bytostech, které žijí v lese, na louce i v mokřinách. Hledání bludiček vyvrcholilo v roce 2006, kdy se dospělí i děti proměnili v reportéry a měli za úkol své bludičky oslovit a požádat je o rozhovor. Cílem bylo zjistit, jak bludičky žijí, co nosí na sobě, co jedí, kdy chodí spát, co celý den dělají a podobně. Nakonec jsem všechny obrázky a reportáže zpracovala do katalogu (Katalog Mokerské bludičky – ISBN 80-239-8286-9), který se nám podařilo zaregistrovat a vydat. Jejího křtu se zúčastnil i sám hejtman Královéhradeckého kraje pan Ing. Pavel Bradík a zástupci firmy, která nám s tiskem pomohla.
V červnu 2005 jsme se konečně dočkali vytouženého internetu, na který jsme čekali téměř tři roky. Obavy, že čtenáři i zcela náhodní návštěvníci naší knihovny už dávno internet mají doma a v knihovně je zbytečný, se rozplynuly hned s prvními návštěvníky, kterých stále přibývá, že snad budeme muset rozšířit provozní dobu internetu. Znamená to sice více práce i starostí, ale přesto, ta dlouhá cesta k internetu nebyla vůbec zbytečná. Počítač s vybavením jsme získali jako bezplatnou výpůjčku od Královéhradeckého kraje. Internet je pro všechny zájemce zcela zdarma.
Knihovny na malých obcí se často potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Většinou zde pracují dobrovolní knihovníci, zpravidla ženy a důchodci. K této práci je vede většinou jen velká láska ke knihám a touha svoji lásku přenést na čtenáře. Takový člověk, ač bez nějakého odborného vzdělání, však může svoji práci vykonávat daleko lépe než vystudovaný knihovník. Já sama již od dětství mám velkou lásku ke knihám a když v naší malé obci zastupitelé rozhodli o otevření knihovny, neváhala jsem ani na chvilku. Stala jsem se knihovnicí bez přípravy, bez patřičného vzdělání a zkušeností, ale zato s velkým elánem vybudovat na malé obci knihovnu a získat mnoho čtenářů. Postupem času jsem zjistila, že jen samotná láska ke knihám přeci jen nestačí a je potřeba se trochu vzdělávat. Nevěděla jsem kde a jak. Žádné knihovnické časopisy nám nechodily, o kurzech pro knihovníky jsem nevěděla. Postupem času jsem si tedy vytvořila svůj způsob jak vést knihovnu a získala první čtenáře. V začátcích mi pomohla paní knihovnice z Městské knihovny v Opočně, radou, vedením evidence a podobně.
Práce knihovníka, ač to tak nevypadá, není jednoduchá. S vývojem knihovny se vyvíjejí i její čtenáři, kteří jsou náročnější, a tak to má být. Během posledních 5 let jsem se tedy zaměřila i na další aktivity v knihovně, jako jsou například soutěže v malování nebo nejlepší čtenář roku. Nápadů je dost, ale dají se realizovat je tehdy, pokud je zájem čtenářů, ten zatím je velký. Mám ráda všechny čtenáře, kteří naši knihovnu navštěvují, ale největší radost mám z dětí, které chodí často a stačí, když vidí, že se na obecním úřadě svítí. Ráda pro děti vybírám knížky, nejen do jejich knihovny, ale také jako dárky v soutěžích a snažím se vždy vybrat knihu každému dítěti, jak se říká „šitou na míru“. Snad se mi to daří….
Jak se stát zpracovatelem webových stránek obecních i knihovních?
Odpověď je celkem jednoduchá, je potřeba hlavně mít chuť, hodně fantazie a trochu času, což je v dnešní době sice dost náročné, ale při dobré vůli se to dá stihnout. Ale hezky od začátku… Webové stránky obce Mokré vznikly až na konci roku 2002, kdy zastupitelé oslovili jednu z firem, které se zpracováním webových stránek zabývají, a která byla obci doporučena. Ale nastal problém, kdo je bude zpracovávat? Zastupitelé jako neuvolnění členové nejen že neměli čas, ale ani zájem o takto složitou a časově náročnou práci. Zato pro mne tato zatím neznámá oblast prezentace byla velmi lákavá a zajímavá a chtěla jsem se na jejich zpracování osobně podílet, což mi paní starostka s radostí umožnila.
Uvědomila jsem si, že prezentace obce je velmi důležitá, z neznámé malé obce se může stát najednou svému okolí obec známá a sledovaná. Pustila jsem se tedy do práce, která ze začátku spočívala především ve shánění informací. Začínala jsem povinnými údaji, které musí každá obec uveřejnit. Jedná se především o informace týkající se hospodaření obce a nakládání s jejím majetkem.
Obec se musí řídit hlavně zákonem o obcích a dalšími závaznými právními předpisy. Občané musí mít možnost získat následující informace: základní identifikační údaje o obci, kdo je členem zastupitelstva, jak pracuje finanční a kontrolní výbor, přehled usnesení zastupitelstva a záměrů obce, rozpočet, výsledky hospodaření obce za předcházející kalendářní rok, včetně jeho přezkoumání a také jakým dalším způsobem může občan tyto informace získat. Pokud zpracovatel webových stránek není jako já účetním a rozpočtářem na obci, musí si všechny tyto informace vyžádat u starosty obce. Postupem času jsem však začala přemýšlet i o dalších zajímavostech, které by stály zato uveřejnit.
Cílem bylo zaujmout návštěvníka stránek a přiblížit mu život v naší obci a v našem kraji. A protože na obci pracuji nejen jako účetní, ale jsem zároveň i knihovnice a kronikářka, o nápady a náměty nebyla nouze. Samozřejmě jsem navštívila mnoho webových stránek jiných obcí, abych měla nějakou inspiraci, některé byly celkem dobré, ale pro mě stále málo. Každý zajímavý námět jsem si nejdříve zapsala a když jich bylo dost, postupně jsem si skládala základní strukturu každého oddílu.
Začala jsem tedy nejdříve s jednoduchými oddíly jako jsou jubilea občanů, dopravní dostupnost v obci, různé kontakty, nabídky a tipy, prezentace firem v obci, různé návody na řešení životních situací a podobně a následně jsem přidala i čtenářsky velmi zajímavý oddíl Knihovna a posléze následoval i oddíl Kronika. Pod záložkou knihovna by se každý návštěvník stránek měl dozvědět nejen všechny důležité informace o knihovně: výpůjční doba knihovny, kontakty, základní směrnice, návštěvnost, statistiky o výpůjčkách a podobně, ale také něco z historie i současných aktivitách knihovny. Postupem času jsem do základního oddílu přidala i oddíly s nabídkou knih pro dospělé i dětské čtenáře s úryvky a obrázky zajímavých knih, pozvánky na různé výstavy v okolních knihovnách. Dnes zde čtenáři naleznou i kompletní seznam všech knih, které má knihovna svým čtenářům k dispozici a můžou si tak doma v klidu vybrat knihu, popřípadě si ji i zamluvit a pak stačí si jen pro ni přijet.
V současné době funguje také zasílání aktualit z webových stránek a tak se registrovaní návštěvníci téměř ihned dozví veškeré aktuality z obce i knihovny. Postupně ale informací přibývalo a tak již bylo téměř nutné vytvořit samostatné stránky knihovny. Ty vznikly v roce 2006 a od té doby už plní funkci informovanosti návštěvníků o všem, co všechno se v knihovně děje. Stránky mají sice svoji stálou strukturu a charakteristiku, ale tím moje práce zdaleka nekončí. Je potřeba neustále stránky aktualizovat, doplňovat zajímavými informacemi, fotografiemi, obrázky i nabídkami, vymýšlet stále nové oddíly, aby byly pro návštěvníky stále zajímavé a čtenářsky přitažlivé. A tak zde návštěvníci mohou najít nejen důležité informace o knihovně a o celé obci, které nejsou určitě vůbec strohé, ale i něco pro zamyšlení i pobavení. Jsem velmi ráda, že ohlas nejen na stránky knihovny, ale na stránky obce jako takové je velmi příznivý. Důkazem toho je na tak malou obec jejich poměrně vysoká sledovanost.
Svůj první úspěch stránky knihovny zaznamenaly v roce 2007, kdy v soutěži Biblioweb, je laická veřejnost dosadila svým hlasováním na třetí místo. Aby se sledovanost ještě zvýšila, přihlašuji stránky do soutěže o nejlepší webové stránky a nejlepší elektronickou službu obcí a měst Zlatý erb. Každý účastník chce samozřejmě získat cenu, ale pro mě je soutěž hlavně dalším zviditelněním naší obce a jejich stránek. Cena je to víceméně prestižní, ale je velmi inspirující a žene vás stále dál… vylepšovat a zdokonalovat…
Dáša Honsnejmanová,
Knihovna U Mokřinky, Mokré
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.