V devadesátých letech minulého století – bezmála před třiceti lety – jsem v Izraeli vedla hovory s bratry Fischlovými.
Starší z nich, Viktor – básník, spisovatel a jeden z prvních izraelských diplomatů – se díval na svět očima plnýma naděje. Ani na vteřinu nezaváhal s odpovědí na otázku: Co se stane s názorem na vyhlazení šesti miliónů Židů, až odejdou pamětníci? – „Věřím, že jde o zážitek historicky tak důležitý, že bude žít dál. Možná ne tak silně jako dnes, ale určitě ho nelze jen tak vymazat.“
Zato druhý z bratrů, Pavel Fischl – herec, režisér a psychoterapeut, který prošel peklem Osvětimi –, se k životu stavěl mnohem skeptičtěji. Když zvažoval, jaké jméno zvolí pro svého prvorozeného syna, neponechal nic náhodě.
„V mém rodném listě je napsáno Pavel Gabriel Fischl. Když jsem začal po válce v Praze psát básničky a hrát divadlo u E. F. Buriana, tak jsem zapomněl na toho Fischla a byl jsem Pavel Gabriel, což je už méně židovské. Můj syn se jmenuje Michael Filip Dagan. Proč? Bude-li někdy Dagan znít příliš hebrejsky nebo židovsky, no tak ať se jmenuje jenom Michael Filip v Americe nebo Michel Filip ve Francii, a ať zapomene na to židovské příjmení, které mu všude jinde – kromě Izraele – může vadit.“
Tehdy se mi jeho opatrnost zdála poněkud nadsazená, ale chápala jsem, že ji vyvolaly děsivé útrapy během holocaustu. Dnes, po událostech 7. října v Izraeli, a šokujících reakcích ve světě, v nichž není vůle odsoudit bezprecedentní barbarství, se tato obezřetnost znovu jeví namístě.
Antisemitismus se skryl za antisionismus. A Židé už zase jsou trnem v oku.
Zlo je věčné a číhá na svou příležitost. „Záleží jen na nás, aby tak monumentální příležitost nedostalo,“ říká v rozhovoru pro náš časopis politolog Alexander Tomský / Pověz to svému synovi. Už za týden 8. 11. 2023.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.