Velký potenciál památek, přírodních krás i folklorních aktivit – tím vším se může chlubit Zlínský kraj. Aktivní propagací spojenou s pestrou nabídkou se snaží přilákat k návštěvě regionu turisty od nás i ze zahraničí.
Na podzim minulého roku zahájila svoji činnost o.p.s. Centrála cestovního ruchu Východní Moravy (CCRVM), marketingová agentura zaměřená na cestovní ruch. Jejím jediným zakladatelem je Zlínský kraj, který jmenuje členy správní i dozorčí rady a jejich prostřednictvím vykonává své pravomoce. V letošním roce poskytne kraj na její provoz 28,5 milionu Kč. Převážná část – přes 20 milionů Kč – se mu vrátí, protože o.p.s. bude do roku 2013 čerpat prostředky z Regionálního operačního programu.
Z loňské revize programu rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji vyplynulo, že aktivity jsou nedostatečně koordinované. Tento nedostatek má odstranit právě zmíněná o.p.s., jejímž hlavním posláním je sladit i řídit jednotlivé turistické oblasti a zajišťovat jednotný marketing kraje. Ke spokojenosti turistů přispívá 36 informačních center či středisek, z nichž je 8 má řádné členství v Asociaci turistických informačních center ČR a 3 se angažují v síti turistických informačních center regionu Slovácko. Dvě „íčka“ najdeme v krajském městě Zlín, další v bývalých okresních městech, ale i v menších obcích, např. ve Velkých Karlovicích, Vlčnově, Strání. Jsou zásobena řadou propagačních materiálů – např. Léto plné rozmanitostí, Kraj lázní a relaxace, jejichž vydání podpořil projekt Společná propagace turistických oblastí Zlínského kraje, probíhající v letech 2005 až 2007. Na celkové náklady projektu ve výši cca 15,5 milionu přispěly EU 75 % a Zlínský kraj 25 %. Turistům jsou pomáhají také velice přehledné a k uživateli přátelské webové stránky kraje http://www.kr-zlinsky.cz/, které přinášejí množství potřebných informací.
Východní Morava jako na dlani
Pod tímto názvem byl počátkem letošního roku, na veletrhu Regiontour v Brně, představen nový turistický informační portál Zlínského kraje www.vychodni-morava.cz. Projekt si vyžádal náklady ve výši 5,6 milionu Kč, z toho opět 75 % uhradila EU a 25 % se podílel Zlínský kraj. První práce na něm byly zahájeny ve druhé polovině roku 2005 a podle vyjádření krajského hejtmana Libora Lukáše má jít o jeden z nejdůležitějších nástrojů jak do kraje přivést více turistů. Tento krajský portál je provázán s webovými stránkami v místech a návštěvník si může vybírat z několika způsobů virtuálního cestování po regionu. Své informace tu najdou mladí, rodiny s dětmi i senioři, návštěvu mohou směrovat na Slovácko, Zlínsko a Luhačovicko, Valašsko či Kroměřížsko, kde si přesně na míru sami vytvoří trasu své dovolené.
Moravská jantarová stezka
Tento projekt je zaměřen na rozvoj turistiky na území Zlínského a části Jihomoravského kraje. Jeho realizace probíhá od října 2006 do dubna 2008. Celkový rozpočet činí 6.896 500 Kč – z toho EU jako v předchozích případech 75 %, státní rozpočet 15 %, Zlínský kraj 7 % a jiné zdroje uhradí zbytek – tedy 3 %. Na lednovém Regiontouru v Brně podepsali hejtmani čtyř moravských krajů – Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Zmíněné kraje dostanou díky projektu Moravská jantarová stezka, jehož nositelem je Zlínský kraj, šanci masivně zvýšit počet turistů, zejména z oblasti východní a střední Evropy. Výhradním prodejcem tohoto produktu je cestovní kancelář Amber travel. Té se podařilo již koncem minulého roku uzavřít smlouvy s významnou ukrajinskou cestovní kanceláří, a tak už v lednu přijeli první návštěvníci do lázní Luhačovice. V další nabídce je putování za vínem, tradicemi a folklorem, ale i zimní dovolená či golf. Nabídky jsou šity na míru – např. Rusové, na něž je produkt hlavně zaměřen, preferují lázně a památky. Projekt sbírá ocenění, po třetím místě za nejlepší turistický produkt v soutěži Náš kraj 2007 následovala prestižní cena Grand Prix na Regiontouru v Brně.
Klíčem k úspěchu je spolupráce
Kromě výše zmíněné spolupráce moravských krajů dochází i k dalším kontaktům. Hejtmani Zlínského a Jihomoravského kraje podepsali již v roce 2004 „Dohodu o spolupráci mezi Jihomoravským a Zlínským krajem“, která zahrnuje i koordinaci v oblasti cestovního ruchu. V červnu 2007 na ni navázalo memorandum o vzájemné spolupráci na rozvoji vodní cesty Baťův kanál. Při té příležitosti nastínil hejtman Zlínského kraje možnost využít právě Baťův kanál jako součást nové turistické značky „Velká Morava“.
Koncem ledna 2008 se uskutečnilo společné jednání Rady dvou krajů – Zlínského a Moravskoslezského, na němž se hovořilo o realizaci tzv. zrcadlových projektů v oblasti Valašska a Beskyd na území obou regionů. V lednu se formou vzájemných jednání a návštěvy několika kulturních zařízení Zlínského kraje uskutečnilo setkání tří desítek ředitelů kulturních zařízení a odborů kultury Trenčínského samosprávného kraje a Zlínského kraje.
Kraj se umí propagovat
Na brněnském Regiontouru se kraj představil prostřednictvím Centrály cestovního ruchu Východní Moravy o.p.s. Prezentovalo se zde Valašsko, Slovácko, Kroměřížsko a Luhačovicko. Na veletrhu proběhl slavnostní křest nového propagačního materiálu moravských krajů „Průvodce po nejkrásnějších místech Moravy a Slezska“, který byl vydán ve čtyřech jazykových mutacích. Po účasti na pražském Holiday World či výstavách v Lysé nad Labem a dalších, čeká letos kraj účast na 26 akcích. Např. ve Vídni, Drážďanech, Bratislavě, Miláně, Budapešti Mnichově, Moskvě.
Eva Veselá
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
ZLÍN: Vázaný památník plný fotografií a ilustrací, které doprovázejí krátké popisky, věnoval Muzeu jihovýchodní Moravy Jiří Strbačka z Horní Lidče. Památník vytvořil jeho strýc, Rudolf Lenhard, partyzán, který operoval na Ploštině, po válce pomáhal s její obnovou a později se zapojil do třetího odboje. V roce 1950 jej nechal komunistický režim za protistátní činnost popravit.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Také redakce Místní kultury sleduje nové trendy v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukazuje se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme otevřeli anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Natálie Brzoňové, PR manažerky 8smičky – zóny pro umění.
JINDŘICHŮV HRADEC: Celých 60 let pracoval punčochářský mistr Tomáš Krýza v malém domku v Jindřichově Hradci na betlému, který byl už ve své době unikátem. Dnes je zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě. Obyvatelé Jindřichova Hradce si svého betléma váží a jeho návštěva ve zdejším muzeu tu už tradičně patří k vánočním svátkům. V našem podcastu vypravuje etnografka muzea Jindřichohradecka Alexandra Zvonařová o historii betlémů obecně, o materiálech, které se používaly na jejich výrobu, a také o organizacích sdružujících přátele betlémů u nás i v zahraničí. Hlavním tématem podcastu jsou ale samozřejmě hradecké jesličky a jejich autor. "Mistr Krýza vyráběl přes den punčochy a po večerech a o svátcích pracoval na svém betlému. Vyřezal skoro 1400 figurek, přičemž 150 z nich se pohybuje. Takovou práci si asi nikdo nedokážeme představit, protože jí v podstatě věnoval celý život. O Vánocích pak hotové části svého díla předváděl sousedům. Dokonce prý sám osobně točil klikou, aby betlém rozpohyboval. Dnes už ho pohání elektromotor, ale některé trochu kuriozní Krýzovy součástky v tom mechanismu zůstaly, třeba kus kolovrátku, špulky od nití nebo váleček na nudle," říká Alexandra Zvonařová, která je hostem prosincového podcastu Místní kultury.