Zabijačka v centru Prahy
PRAHA: Pražský Smíchov v sousedství Kinského zahrady provoní 26. listopadu zabijačkové pochoutky. Na tradičních jitrnicích s bramborem a se zelím, škvarkách, ale i prdelačce, tlačence a klobásách si návštěvníci pochutnají na dvorku Gabriel Loci, bývalého Kláštera sv. Gabriela.
Gabriel Loci otevírá své prostory pro pořádání jakékoliv zajímavé akce. Na podzim se zde konal již potřetí Designblok, největší designový festival ve střední Evropě, v rozlehlém areálu mají své ateliéry také začínající umělci. Pořádají se zde art festivaly, módní přehlídky, koncerty a prostory jsou často vyhledávané zahraničními a českými filmovými produkcemi. Okázalé sály, ale často i punkové prostory se hodí pro uspořádání firemních večírků, workshopů a eventů. Bývalý klášter spolu s kostelem, který je součástí areálu, je velmi populární pro konání svatebního obřadu a slavnostní hostiny. Místo v sobě propojuje historii a umění s často velmi netradičním pojetím a přináší tak návštěvníkovi jedinečný až magický zážitek.
„Jsme velmi potěšeni, že se nám povedlo domluvit tuto pro město trochu netradiční akci a věříme, že u návštěvníků z blízkého a širokého okolí bude mít ohlas. Zabijačka zde bude mít premiéru a jsme rádi, že Gabriel Loci může tento zážitek tradičně vesnické zábavy v centru metropole zprostředkovat,“ uvádí Magdalena Dvorská, manažerka Gabriel Loci.
Zabijačkové hody začínají v sobotu 26. listopadu od 11:30, konec je naplánován na 21:00. O hudební program se postará cimbálová muzika Michala Horsáka, k poslechu a možná i k tanci pozve návštěvníky od poledne do šesté hodiny večerní. Tak jako u tradiční zabijačky nebude chybět ani na dvorku Gabriel Loci něco na zahřátí, návštěvníci se mohou těšit na hruškovici, svařák, ale i pivo a víno. Pro děti budou v nabídce i teplé nápoje a koláče. Příjemnou hřejivou atmosféru bude zajišťovat několik venkovních ohnišť.
Pro zájemce budou probíhat v rámci programu kratší komentované prohlídky s baronkou Monicou Bubna-Litic, při kterých je seznámí s nejvýznamnějšími prostory bývalého kláštera sv. Gabriela, který je nejstarší a nejpozoruhodnější ukázkou beuronského umění na světě. Monica Bubna-Litic pochází ze staré šlechtické rodiny a s hraběnkou Gabrielou, která byla donátorkou smíchovského benediktinského kláštera, ji pojí příbuzenský vztah.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Opatření proti šíření pandemie covid-19 dopadla nejvíce na tradiční kulturu, zejména pak na scénické umění a kulturní dědictví. Během let 2020 a 2021 se jejich výsledek hospodaření očištěný o dotace propadl o více než 3,7 miliardy korun v porovnání s rokem 2019. Návštěvnost kulturních zařízení v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 klesla o více než polovinu, meziročně však stoupla o téměř šest procent.
KUNŠTÁT: MĚSTO KUNŠTÁT a SPOLEK PŘÁTEL UMĚNÍ MĚSTA KUNŠTÁT vyhlašují 51. ročník Literární soutěže Františka Halase. Vřelý vztah básníka Františka Halase k mladším autorům je obecně známým faktem. Tuto část Halasova odkazu již více než pět desetiletí připomíná i literární soutěž nesoucí básníkovo jméno. Cílem této tradiční akce je podchytit mladé literární talenty, umožnit jejich vzájemnou konfrontaci a publikovat a propagovat kvalitní básnickou tvorbu. Uzávěrka zasílání příspěvků: 15. července 2023.
PLZEŇ: V dubnu letošního roku několik desítek plzeňských architektek a architektů zveřejnilo otevřený dopis hejtmanovi a zastupitelům Plzeňského kraje, v němž podepsaní apelovali na vedení kraje, aby přehodnotilo rozhodnutí nevypsat soutěž na návrh adaptace budovy někdejších městských lázní pro účely Západočeské galerie v Plzni a dalších institucí a v celé věci postupovalo maximálně transparentně. Během následujících týdnů pak téměř 60 signatářů podpořila jak Česká komora architektů (ČKA), tak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
ČR: Vladimír Mišík sice už pověsil koncertování na hřebík, ale i tak se toho okolo něj a jeho jménem děje stále víc než dost. Kromě Anděly ověnčené nové studiové tvorby se můžeme průběžně těšit také z reedic Mišíkových starších, často dlouho nedostupných alb. Aktuálně v podobě kompilace, která se ne nadarmo honosí přízviskem ikonická! Dvojalbum Špejchar 1969–1991 I–II, jež letos slaví třicet let od prvního vydání, se na pětadvaceti písních ohlíží za první částí Mišíkovy velmi úspěšně kariéry rockového písničkáře a asi netřeba zdůrazňovat, že je vskutku za čím se ohlížet. Nyní navíc s novým masterem z původních pásů a se skvělou variací na originální grafiku z dílny Karla Halouna a Luďka Kubíka na 2LP, 2CD i digitálně. Podívejte se na videoteaser: https://youtu.be/69WxTAC4FFQ
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818