<p>CHOMUTOV: Centrum krušnohorského lidového umění – Skanzen Stará Ves – je součástí Podkrušnohorského zooparku, příspěvkové organizace zřizované městem Chomutov. Může se pochlubit řadou zajímavých staveb.</p> <p>S myšlenkou vybudovat v Chomutově národopisné muzeum – skanzen, který by ukázal stavby typické krušnohorské vesnice a připomněl zdejší lidové umění, přišel v minulém století Walter Markel.<br /> V roce 1975 zinicioval založení rozsáhlého zooparku – tehdy ještě nazývaného lesopark – poblíž chomutovského Kamencového jezera. Jeho záměrem bylo také vybudovat skanzen, ten se ale začal realizovat až po roce 2005, až když se podařilo získat finanční prostředky od Evropské unie prostřednictvím projektu „Společný regionální operační program“, z „Programu INTERREG IIIA Česká republika – Svobodný stát Sasko“ a z dotačního Programu Cíl 3 na podporu příhraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko pro roky 2007 – 2012. V posledně zmíněném programu uspěly s projektem Podkrušnohorský zoopark oblastní muzea v Chomutově a Mostě a město Chomutov.<br />
Projekt byl rozdělen na dvě etapy. Do roku 2009 proběhla první, druhá, kterou finančně podpořilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, poběží v letech 2010 až 2012. Výstavba Skanzenu má tedy zelenou a může pokračovat dál.<br />
Partnerem na německé straně je město Annaberg-Buchholz, které získalo 2,66 milionu eur. Ty použije na projekt nazvaný „Manufaktura snů“. Půjde o rozšíření muzejní expozice, a zejména o konkrétní ukázky řemesel a tradiční výroby. Uskuteční se také rekonstrukce vlastního objektu muzea. Chomutovský Podkrušnohorský zoopark pak obdrží téměř milion eur a dvě zúčastněná muzea a město Chomutov zrealizují zbývající části projektu, a to za necelých 200 tisíc eur. „V současné době čerpáme prostředky na oplocení celého areálu, na vybudování vstupních turniketů se čtecím zařízením a na vstupenky v podobě čipových karet. Dále se buduje stodola s řezbářskou dílnou, kde se návštěvníci seznámí s výrobou dobových loutek. Také se dostavuje roubenka, jejíž stáří se odhaduje na více než sto let. Jde o původní dřevěnou stavbu s vyzděným přízemím a se střechou krytou došky. Její dřevěná část pochází ze Soběnic u Úštěka a je dokladem kombinace dvou typů staveb, a to hrázděných a roubených. V ní najdou návštěvníci informační centrum, zatímco špejchar nabídne sociální zázemí. V současné době je prostavěno zhruba 10 milionů Kč,“ říká ředitelka Podkrušnohorského zooparku Bc. Iveta Rabasová a dodává: „Město Chomutov se podílí na naší činnosti a prostředky na investice plynou z jeho pokladny. Skanzen bude dostavěn v roce 2012. Na vybudování rozvodných sítí jako kanalizace, plyn, elektřina a voda jsou využívány dotace z dalších programů.“ </p> <p>Od kapličky po statek<br />
Ve skanzenu je již řada dokončených staveb. První z nich je kopie hrázděné kaple z 19. století původně postavené v dnes již zaniklé obci Krupice v Doupovských horách. Dříve byla zasvěcena Matce boží, nyní sv. Antonínovi. Na její obnově se finančně podílely i Severočeské doly.<br />
Pozornost dozajista upoutá replika větrného mlýna holandského typu, která však dostala „do vínku“ funkční technologii, a je na ní možné předvádět mletí obilí. V přízemí tohoto mlýna je umístěná expozice o zaniklých obcích.<br />
Na Chomutovsku bývaly mlýny dva, v širším regionu jich mlelo pravděpodobně osm, ale žádný z nich se bohužel nedochoval.<br />
Hrázděný statek krušnohorského typu je muzejní expozicí věnující se zemědělství, sadařství a mizejícím lidovým řemeslům. Má plně funkční vybavení, dají se tady vařit různé pokrmy nebo péct chleba. Ke statku přiléhá ovocný sad, ve kterém najdeme stromy, jejichž rouby byly odebrány ze zahrad zdejších zaniklých vesnic. Tím jsou zachovány staré odrůdy stromů i připomenuty osudy obcí nacházejících se ve vojenském prostoru Doupov. Na statek se opět navrátila zvířata, která se dříve v Krušnohoří a Čechách chovala, v obnoveném rybníku se čile prohánějí ryby, hnízdí tu vodní ptactvo a nově vysazenou lipovou alej uzavírá nedávno zrekonstruovaný a poté sem přemístěný sloup Nejsvětější trojice. </p> <p>Podkrušnohorský zoopark tvoří tři části<br />
Jednou je vlastní zoopark, druhou Eurosafari a třetí skanzen. Součástí zooparku je např. i přestavěná konírna sloužící jako expozice hospodářských strojů, jejichž bohatou sbírku se podařilo získat od nezištných dárců. Na opravě konírny se podíleli žáci zdejších středních škol a učilišť.<br /> A jedna lahůdka: před výjezdem z Eurosafari totiž nemůžeme neminout raně středověká staroslovanská i starogermánská obydlí, na jejichž zbudování se účastnili studenti českých a německých středních škol. Také na tuto stavbu se podařilo získat finanční prostředky z Evropské unie.<br />
Třetí část – skanzen – se po dokončení stane místem pro konání řady kulturních i výchovných programů, zejména pro různé věkové kategorii školních dětí. Jistě je zaujme například přiblížení života na statku, podrobnosti o chovu domácích zvířat nebo prohlídka původní zemědělské techniky nebo návštěva mlýna. </p> <p>„Mám radost z toho, že nám lidé darovali věci, které jsme mohli využít při vybavování konkrétních interiérů. Zajímavých exponátů není nikdy dost, a tak uvítáme třeba věci spojené s včelařstvím, vařením a chodem domácnosti, chovem drobného ptactva a s hospodařením všeobecně,“ sděluje ředitelka Podkrušnohorského zooparku. </p> <p>Zoopark však má v rukávu ještě další eso – repliku ahníkovského zámku. Ten byl ukázkou nejčistší saské renesance na našem území. Šlo o jednopatrovou dvoukřídlovou budovu s třípatrovým věžovým arkýřem v hlavním průčelí. Byl postaven v letech 1615 – 1620, ve druhé polovině 17. století následovala přístavba severního bočního křídla, další úpravy probíhaly v 18. a 19. století. V osmdesátých letech 20. století však musel zámek i celá obec Ahníkov ustoupit těžbě uhlí. Ze seznamu památek byl vyňat s podmínkou, že jeho pískovcové prvky budou sejmuty a osazeny na nový náhradní skelet. Ideálním místem byl určen právě Krušnohorský zoopark a povinnost tuto dohodu dodržet připadla Severočeským uhelným dolům. V novém objektu by mělo být zřízeno muzeum, galerie, vzdělávací a kongresové centrum pro cca 150 osob (včetně stravování a ubytování). </p> <p>Život našich předků na tomto území představí i Ströherská sbírka</p> <p>Zapůjčila ji švýcarská sběratelka Dr. Erika Pohl-Ströher, zakladatelkou však byla její babička – Marie Ströhel. Návštěvníci se s touto sbírkou budou moci setkat na německé straně v muzeu v Annabergu-Buchholzi, u nás v Oblastním muzeu v Chomutově a v Oblastním muzeu v Mostě (obě jsou příspěvkové organizace zřizované Ústeckým krajem).<br />
Chomutovské muzeum zpřístupní Ströherskou sbírku od 6. listopadu 2010 v nové expozici nazvané „Svět Krušných hor“ umístěné v upravených prostorách domu Jiřího Popela z Lobkowicz, součásti bývalé jezuitské koleje.<br />
Mostecké muzeum otevře Ströherskou sbírku v listopadu 2010 a zde ji zájemci mohou navštívt ještě tři měsíce poté. Muzeum v Mostě má jako jediné v regionu bohatou sbírku krušnohorských hraček, která tuto výstavu doplní. Návštěvníkům se tak nabídne možnost srovnání hraček z české a německé strany Krušných hor. </p> <p>Obě muzea zprostředkují vědecké diskuze, iniciativně podpoří uplatnění výstavy i v dalších oblastních muzeích Ústeckého, Libereckého a Karlovarského kraje a budou se podílet na tvorbě muzejně-pedagogických materiálů, které vzniknou ve prospěch příhraničního cestovního ruchu a ke zdůraznění společné tradice.</p>
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?