Z Hradce Králové do Zlína – jak se utvářelo americké město na Moravě?
PLZEŇ: Druhý díl přednáškové a diskusní série „Utváření města“, kterou připravuje spolek Pěstuj prostor ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni, nabídne zájemcům o historii a architekturu českých i moravských měst příběh vzniku moderního průmyslového Zlína. Města, které svými rysy neomylně připomíná tehdejší americké industriální metropole. Přednáška historika Mgr. Davida Valůška, ředitele Státního okresního archivu ve Zlíně, se uskuteční ve středu 20. listopadu od 18:00 v přednáškovém sále Semlerovy rezidence na Klatovské třídě v Plzni.
Urbanistický vývoj Zlína v první polovině 20. století byl výrazně ovlivněn firmou Baťa, která zde vytvořila moderní průmyslové město. Ze spolupráce Tomáše Bati s architektem Františkem Lydie Gahurou vzniklo město, které v těsném sousedství kombinovalo průmyslové, obytné a veřejné prostory. Charakteristickými se staly pravidelné bloky nízkopodlažních Baťových domků zasazené do zeleně, stejně jako moderní tovární budovy z železobetonu a významné veřejné stavby, jako Velké kino či administrativní mrakodrap č. 21 architekta Vladimíra Karfíka.
Tento promyšlený urbanismus udělal z venkovského Zlína příklad moderního průmyslového města. O tom, nakolik byla tato cesta snadná a přímočará bude přednáška Zlín – americké město na Moravě.
Vstupné na akci činí 60 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz.
FB událost: bit.ly/utvarenimesta2
Další díl série Utváření města, připravované ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni a s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně a Nadace české architektury, se uskuteční ve středu 4. prosince od 18 hodin. Přednášku Vize a odvaha: Proměna Brna v moderní metropoli pronesou historici architektury a kurátoři Oddělení dějin architektury Muzea města Brna Mgr. Lucie Valdhansová a Mgr. Filip Kyrc.
Mgr. David Valůšek je archivář a historik působící od roku 1997 ve Státním okresním archivu Zlín. Zabývá se především regionálními dějinami Zlínska 18.–20. století. Například je autorem publikace o zlínském evangelickém kostele či spoluautorem knihy Historie zlínských hřbitovů. Byl hlavním redaktorem dvousvazkových Dějin města Zlína vydaných v roce 2023.
pestujprostor.plzne.cz
pam.plzne.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
PRAHA: Rozšíření otevírací doby, otevření dvou nových Kiosků a rozšiřování povědomí široké veřejnosti o digitálních službách, to jsou hlavní očekávané události a témata roku 2025 v Městské knihovně v Praze (MKP).
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818