pátek
19. srpna 2022
svátek slaví Ludvík
Španělský sál Pražského hradu
© Archiv HHS a PČR



WASBE 2022 – Orchestr amerických prezidentů a další prestižní dechová symfonická tělesa se setkají v Praze

PRAHA: Podruhé v historii bude Praha hostit ve dnech 19. – 23. 7. 2022 mezinárodní konferenci WASBE, celosvětově nejvýznamnější akci symfonické dechové hudby. Do srdce České republiky se sjedou zahraniční a domácí orchestry, dirigenti, muzikologové a příznivci symfonické dechové hudby z celého světa. Na 20. ročník mimořádné konference, kterou spolupořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, zveme rozhovorem s Plk. MgA. Václavem Blahunkem, Ph.D., šéfdirigentem Hudby Hradní stráže a Policie ČR, který je zároveň jako jediný Čech členem předsednictva WASBE.
 

od 19.07.2022 do 23.07.2022
Autor článku: 
Irena Koušková

WASBE (The World Association for Symphonic Bands and Ensembles) je světová asociace symfonických dechových orchestrů a souborů se sídlem v USA. Sdružuje organizace i individuální členy z padesáti zemí světa. Je jedinou celosvětovou organizací, která se věnuje rozvoji symfonické dechové hudby prostřednictvím konfrontace hudební kultury jednotlivých míst. Sdružuje profesionální i amatérské tvůrce a interprety dechové symfonické hudby a má enormní vliv na prosazování národních kulturních tradic.

 

V roce 2016 hostila Česká republika WASBE poprvé. 1500 hudebníků z celého světa během 4 dní odehrálo 29 koncertů na 6 pódiích. Letos se zde uskuteční podruhé. V čem bude aktuální konference jiná? Jaké jsou letošní novinky?

Letošní Mezinárodní konference WASBE v Praze nese označení „Sounds of Žofín“, v čemž je obsaženo vše, jak místo konání, tak skutečnost, že se jedná o hudební festival. Událost bude jedinečná zvláště oslavou 101. narozenin Karla Husy, kdy každý den na Žofíně zazní minimálně jedna jeho dechová partitura, a také v kvalitě zúčastněných orchestrů, jak profesionálních, tak studentských či mládežnických. Za pozornost stojí také odborná muzikologická část konference o současných trendech metodických, pedagogických či dramaturgických. Součástí bude též výstava prestižních výrobců hudebních nástrojů a vydavatelství. Sounds of Žofín nabídne přehlídkou toho nejlepšího z celého světa, co dechová symfonická hudba v dnešní době nabízí. K největším novinkám řadím samozřejmě tři koncerty orchestru amerických prezidentů US Marine Band „The President´s Own“, který do Prahy a vůbec České republiky zavítá poprvé ve své 224 let dlouhé historii!

 

Letošní ročník vzdá hold česko-americkému skladateli Karlu Husovi (1921 – 2016), nositeli Pulitzerovy ceny. Husova Hudba pro Prahu 1968 je ve světě nejhranější moderní symfonickou skladbou vůbec a její označení PRAGUE dělá Praze a České republice ve světě to nejlepší renomé. Dá se tedy říci, že Česká republika patří v oboru symfonická dechová hudba ke světové špičce? Jací další interpreti a autoři nám dělají tak skvělé jméno?

Česká symfonická dechová hudba je ve světě pojem, který rezonuje jak samostatně, tak díky věhlasu české hudby obecně. Jména jako Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Julius Fučík, Rudolf Nováček, Karel Husa, Václav Nelhýbel, Zdeněk Lukáš, Pavel Staněk, Evžen Zámečník ad. slaví úspěch po celém světě a jsou vždy zárukou kvality. Ještě ke Karlu Husovi chci dodat, že byl v roce 2008 jako historicky jediný skladatel oceněn světovou asociací WASBE za svou tvorbu a celoživotní přínos symfonické dechové hudbě. Ze současných autorů bych vyzdvihl Jana Zástěru, který na poli liturgické hudby nemá ve světě srovnání. Česká hudba je náš nejlepší vývozní artikl. Mezi interprety patří několik mládežnických dechových orchestrů moravských i českých, dále Národní dechový orchestr ČR, a pak tři profesionální tělesa: Ústřední hudba Armády ČR s dirigentem Jaroslavem Šípem, Posádková hudba Olomouc s dirigentem Gustavem Foretem a Hudba Hradní stráže a Policie ČR, která se věnuje současné české symfonické dechové hudbě pravidelně.    

 

Hlavním dějištěm festivalu bude palác Žofín, kde se odehraje nejen přednáškový program konference, ale především festival dechové hudby Sounds of Žofín. Sjede se zde spousta souborů zahraničních. Co bude jeho hlavním lákadlem?

Každý koncertní blok bude jiný, každý bude svým způsobem atraktivní. Dechová symfonická hudba je totiž neglobalizovaný fenomén. Každý orchestr přináší svou vlastní repertoárovou nabídku a vždy poněkud odlišnou specifiku zvukovou a estetickou. A tím, že se zúčastní deset orchestrů zahraničních a pět domácích, tak hlavní lákadlo vidím v oné mezinárodní pestrosti s dominancí pěti těles amerických a dále po jednom z Holandska, Španělska, Německa, Švýcarska a Jižní Koreje v hlavních koncertních slotech na Žofíně. K tomu ještě přibude nabídka mixu 15 různých orchestrů na open-air koncertech ve Valdštejnské zahradě Senátu, více zde: Wasbe Conference Prague 2022 – Wasbe Conference Prague 2022 (wasbe2022.com)

 

Jste jako jediný Čech členem předsednictva WASBE. Jak náročné bylo v této době WASBE do Prahy opět přivézt? Mimořádné je také vystoupení US Marine Band, protokolárního orchestru amerických prezidentů, který se v České republice představí úplně poprvé. Jak se vám to podařilo?

Pandemie nás o rok posunula, proto oslava Husových 100+1. narozenin. Mezinárodní bienále konference WASBE se koná po čtyřicet let ve světových kulturních centrech. Ona z roku 2016 v Praze byla ze světa nahlížena jako regionální „baby step“, zdali ji my, Češi, dokážeme zorganizovat. Povedlo se a s čistým svědomím mohu prohlásit, že nad uspořádáním letošní Mezinárodní WASBE konference v Praze „k poctě Karla Husy“ nikdo z 15členného boardu nikdy nevznesl žádnou námitku či pochybnost a zároveň, že tím hlavním lákadlem byla a je Praha jako město a česká hudba jako pojem, jak jsem již zmínil výše. Kolegové dirigenti a hráči z orchestru US Marine Band chovají neskutečnou úctu a obdiv k české hudbě. Můj největší dík však patří pořadatelskému týmu: The Prague Concert Co., Nipos – Artama Praha, Český Goodwill−Hlavatý Partners a Policii České republiky. Bez jejich nadšení, přispění a vzájemné spolupráce by se žádná WASBE konference v Praze nikdy nemohla uskutečnit.

 

Kromě toho, že jste šéfdirigentem Hudby Hradní stráže a Policie ČR, vedete také Národní dechový orchestr a hostujete ve studentských orchestrech…. Za NIPOS, který podporuje neprofesionální umělecké aktivity, se chci zeptat: Dá se symfonická dechová hudba dělat na amatérské úrovni? Jak velká je v České republice základna symfonických dechových orchestrů?

Když kultivovaní amatéři hrají s láskou, často se vyrovnají profesionálům. I studentský orchestr typu „nároďáku“ musí hodně pracovat, aby z něj bylo stmelené těleso. Odpovědnost je na každém jednotlivém hráči. Užívám si práci s mladými lidmi, má pro mě a snad i pro ně smysl. Základna dechové symfonické hudby je u nás velice malá. Pramení z našeho školství, kdy se na žádném stupni hudebně vzdělávacího systému, až na pár výjimečných ZUŠ, nesetkáte s pojmem symfonická dechová hudba, a to v rovině interpretační ani skladatelské, natož s nějakou ucelenou koncepcí, která zcela běžně již desítky let existuje v zahraničí. Vše, co u nás v tomto oboru funguje, pochází z čisté lásky kultivovaných amatérů.

 

Jak jste se dostal k dechové hudbě a proč jste následně šel právě na Vojenskou konzervatoř?

V deseti letech jsem si ke klavíru přibral klarinet a v tu chvíli jsem začal chodit do dechovky, tj. velkého dechového orchestru ZUŠ v Olomouci, kterou vedl kultivovaný amatér Josef Hanák, t. č. sólo trumpetista Moravské filharmonie. Vojenskou konzervatoř jsem si zvolil, abych se mohl hudbě věnovat co nejintenzívněji.

 

Vaše cesta za dirigentský pultík vedla nejprve přes hru na klarinet. Máte vztah jako rodák z Olomouce také k lidové písničce, folkloru?

Samozřejmě, vždyť jsem si u muziky našel svou nevěstu, houslistku Daňulku, která tehdy hrála v cimbálovce mé sestry Zuzany. Vrzal jsem s nimi občas na klarinet. Lidová hudba mě/nás provází neustále a zcela mimochodem lidová hudba a její stylizace je všude ve světě základem repertoáru symfonických dechových orchestrů.

 

V čem podle vás spočívá kouzlo symfonické dechové hudby?

V barevnosti.

 

Platí také v případě symfonické dechové hudby, že hudba je univerzálním jazykem? Jazykem, který propojuje lidi z nejrůznějších koutů světa?

Jak by ne! Tak např. v rámci „Sounds of Žofín“ vznikne WYWO = WASBE Youth Wind Orchestra, který vytvoří více než 70 studentů ze 17 zemí celého světa, od USA a Kanady přes Kolumbii a Chile, Jižní Koreu, Thajsko a Čínu až po Itálii, Francii, Španělsko, Německo, Estonsko, Polsko, Chorvatsko, Irsko, Švýcarsko a Českou republiku. Bude je řídit matador symfonické dechové hudby, anglický dirigent Dr. Tim Reinish a mladý český talent Marek Prášil. Kromě angličtiny se jediným společným jazykem WYWO stane právě symfonická dechová hudba. Jejich koncertem zakončí celá pražská WASBE Mezinárodní konference, a to v sobotu 23. července 2022 od 20:00 ve Velkém sále Paláce Žofín. Přijďte se sami přesvědčit, jak si hráči rozumějí!   

 

https://www.wasbe2022.com/

 

Mohlo by vás také zajímat...

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Dvěma novými Mistry tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje se stali kovář Zdeněk Vítek a David Adamský, který vyšívá pavím brkem do kůže. Ocenění si řemeslníci převzali na folklorním festivalu v Červeném Kostelci.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Lidová kultura, Ostatní
Co se děje
19.08.2022

BROUMOV: Letní festival klasické hudby Za poklady Broumovska se tento týden přehoupne do poslední čtvrtiny. V pátek 19. 8. nabídne svým posluchačům v Adršpachu harfový recitál při svíčkách rezidenční umělkyně Kateřiny Englichové a v sobotu 20. 8. pak vystoupení špičkového německého klavíristy Matthiase Kirschnereita v Božanově.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
18.08.2022

SVĚTCE U TACHOVA: Zveme vás na koncert v národní kulturní památce - v Jízdárně ve Světcích u Tachova. ,,Ďábelské housle" Ivana Heráka budou součástí letního hudebního festivalu Dveře jízdárny dokořán roku 2022.

Plzeňský kraj
Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
18.08.2022

ÚSTECKÝ KRAJ: Šluknovský výběžek. Severní část České republiky s poměrně nízkým osídlením, několika městy a krásnou krajinou. Místo, kam se jezdí za odpočinkem a turistikou spojenou nejčastěji s Národním parkem České Švýcarsko. Letošní léto k němu směřovala a stále směřuje pozornost kvůli ničivým požárům a vzniklým škodám, ale i následným možným přínosům pro krajinu. Záměr alespoň částečně zmapovat místní kulturu v tomto možná trochu zapomenutém koutě Čech však vznikl dlouho před létem a načasování je jen synchronicitou.

Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba, Výtvarné umění, Památky, Soutěže a festivaly
Články a komentáře
17.08.2022