Vzácné klavírní křídlo se brzy rozezní
<p>ZLATÁ KORUNA: Klášter Zlatá Koruna získal jedinečný klavírní nástroj, koncertní křídlo renomované berlínské firmy Carl Bechstein. Tento nástroj je jediným svého druhu na světě a původně byl vyroben na objednávku petrohradského carského paláce. Klavír obohatí hudební produkci při koncertech v areálu kláštera.</p> <p>Jedná se o koncertní křídlo nesoucí značku renomované berlínské firmy Carl Bechstein postavené kolem roku 1870. „Je známo, že klavíry značky Bechstein používal např. Ferenc Liszt, či Claude Debussy a v novější době např. Svjatoslav Richtěr,“ prozradila Lenka Tondlová, vedoucí správy kláštera. První šéfdirigent berlínských filharmoniků Hans von Bülow prohlásil: „Bechstein je pro pianisty tím, čím je Stradivari pro houslisty.“<br />
Historie nástroje je dramatická podobně jako jsou dramatické historické proměny v Rusku v první polovině 20. století. Klavír vystřídal několik majitelů, až nakonec jej získal stavitel a restaurátor klavírních nástrojů Tomáš Dašek z Rychnova nad Kněžnou. Jeho péčí byl nástroj kompletně zrestaurován a zdá se, že jej čeká další skvělá koncertní budoucnost.<br />
„Snažíme se v prezentační a kulturní nabídce kláštera soustavně připomínat význam hudby pro řádový život cisterciáckých mnichů. Hudba a zpěv byly součástí duchovní atmosféry kláštera a z této tradice můžeme čerpat dodnes,“ vysvětlila Lenka Tondlová. S touto myšlenkou je spjat i vznik Královského hudebního festivalu, který je každoročně pořádán v měsících srpnu a září v prostorách konventním chrámu Nanebevzetí Panny Marie, v kapitulní síni, v křížové chodbě a na dalších zajímavých místech klášterního areálu.<br />
Pro hudební dramaturgii programové nabídky kláštera Zlatá Koruna se tak otevírají zcela nové možnosti. Od nynějška bude možné uspořádat v klášteře Zlatá Koruna klavírní koncert vysokých parametrů. „Pěvně věříme, že atraktivita zlatokorunských koncertů vzroste a že posluchači v hojné míře najdou cestu do Zlaté Koruny, aby si mohli vychutnat jedinečný zvuk historického nástroje,“ doplnil náměstek Zdeněk Troup.</p> <p> Veřejnost bude mít poprvé možnost poslechnout si hru na historickém klavíru již tuto neděli 22. dubna při odpoledním „matiné“ TRIA KARAGEORGIEV. </p> <p>Koncert se koná v koncertním sále kláštera Zlatá Koruna od 15 h. Vystoupí na něm Marcela Křížová (klavír), Radka Křížová (housle) a Nikola Karageorgiev (violoncello).<br />
Vstupné na koncert bude dobrovolné. </p> <p> O víkendu 21.a 22. dubna jsou pro veřejnost v klášteře připraveny ještě další slevové a doprovodné akce v rámci Mezinárodního dne památek.</p> <p>***<br /> Více informací naleznete na webových stránkách www.npu-cb.eu a www.klaster-zlatakoruna.eu</p>
Mohlo by vás také zajímat...
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818