BRNO: Spolek Brno kulturní inicioval výzvu, ke které se připojili aktéři brněnské kulturní scény, aby projednávání programových dotací v kultuře probíhalo na prvním jednání Zastupitelstva v roce. Současné vedení města každý rok oddaluje toho rozhodování a vytváří nestabilní prostředí pro činnost jednotlivých žadatelů. Text výzvy naleznete níže.
Vážená paní primátorko, vážená paní vedoucí,
během posledních let sledujeme prodlužování termínu schvalování programových dotací. To se podařilo před cca 10 lety významně zrychlit, kdy například v roce 2016 byly zveřejněny výsledky již počátkem února.[1] Jaké byly termíny schválení programových dotací v předchozích letech?
(volby do zastupitelstev obcí - září 2022)
V současném volebním období je tedy zjevné, že schvalování programových dotacích ztrácí na důležitosti.
Už v roce 2013, kdy jsme se podíleli na návrzích změn tehdejších dotačních pravidel, jsme upozorňovali, že je nutné s předstihem vyhlašovat dotační výzvy, aby nevznikala pro žadatele „nepříjemná “černá díra” mezi začátkem kalendářního roku, na který žádají a vyhodnocením žádosti a přesunu prostředků”.[5] Organizace čerpající dotace pracují po celý rok a plánují činnost několik měsíců dopředu, proto si nemohou dovolit činnost na několik měsíců přerušit. Tato finanční nejistota tak na počátku roku negativně ovlivňuje jejich tvorbu.
Doporučili bychom doplnit do dotazníkového šetření pro žadatele, jehož samotnou realizaci v roce 2021[6] a 2023[7] oceňujeme, dotaz, na kolik žadatelům vyhovuje podepisování smluv až na konci prvního čtvrtletí, respektive skoro půl roku po podání samotné žádosti. V Akčním plánu pro roky 2020 - 2022 jste navrhovali „vždy evaluovat uplynulý rok dotací a optimalizovat nadcházející”[8]. Prodlužování nejistoty žadatelů a zadržování finančních prostředků pro kulturu nepovažujeme za vhodnou optimalizaci.
Současně chceme položit doplňující dotaz. V minulém roce byl jednou z aktivit Akčního plánu 2023-2025 Strategie bod Dotační systém na podporu KKO, kde se uvádí: „zpracovat studii proveditelnosti kulturního nadačního fondu, navrhnout jeho podobu, harmonogram založení a systém fungování a realizovat veřejné připomínkování návrhu fungování fondu”. Nezaznamenali jsme možnost veřejného připomínkování takového návrhu a zajímá nás, zda v tomto bodě město Brno již učinilo nějaké kroky. Takový fond - pokud by byl dobře nastaven a byl by transparentní - by mohl odstranit problém nejen s pozdním schvalováním a přinést příjemcům dotací větší stabilitu.
Rádi bychom proto apelovali na vedení města Brna, aby ve spolupráci s Radou a Zastupitelstvem města Brna schvalovací proces programových dotací pro kulturu urychlilo a žadatelé byli o výsledcích informováni co nejdříve. Dále doporučujeme zařadit schvalování programových dotací pevně na první jednání Zastupitelstva v kalendářním roce.
Matěj Nárožný za Brno kulturní, www.brnokulturni.cz
Ondřej Pivoda za Pěvecký sbor GAUDEAMUS Brno
Anna Prstková, Eva Lietavová a Patrik Boušek za bazmek entertainment
Pavla Dombrovská za Divadlo Líšeň
Tereza Agelová za jednou z.s.
Jitka Vrbová za Divadlo Aldente
Filipína Cimrová za Líšeň sobě
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.