Vytrvalý boj o kulturní a duchovní hodnoty
PRAHA: V samém srdci Prahy, v těsné blízkosti Staroměstského náměstí, dokládá vývoj našeho hlavního města již po 900 let kostel sv. Michaela Archanděla, který patří k nejvýznamnějším sakrálním památkám Evropy spojující ranou českou historii s kořeny evropské civilizace 12. století. Po anulované aukci v roce 1993 pronajala Národní knihovna ČR kostel netransparentním způsobem rakouskému podnikateli Jerry Nowikovskému. Tím začíná soudobá archeologická, architektonická a pietní devastace této památky.
Část ostatků z rozvrácených hrobů skončila na skládce a zakázanými ocelobetonovými patry zmrzačený chrám byl pak dlouhodobě hanoben antikulturním zneužíváním v rozporu s původním posláním kostela, s podmínkami nájemní smlouvy i s dobrými mravy, jak je definuje Nejvyšší soud ČR a Kanonické právo.
Přes protesty veřejnosti a mnoha kulturních institucí, jednal nájemce o prodloužení smlouvy na 60 let a o koupi kostela. Kupní smlouvu podepsal ministr kultury Pavel Dostál 18. července 2005, šest dní před svou smrtí. Nájemce se tehdy hájil tzv. odsvěcením kostela, jež však není podle odborného posudku Liturgického institutu možné, a také argumentoval stamiliónovými investicemi, které měly údajně hroutící se památku zachránit.
Tyto argumenty kategoricky odmítly odborné autority NPÚ i ČSAV a ostře se proti nim vymezila instituce Evropské centrum starého sakrálního umění (ECSSU), založená již v roce 2000 s cílem „důstojné a důsledné rehabilitace chrámu“.
Na neutěšený stav chrámu reagovala také studentská iniciativa, která uspořádala 30. května 2006 první demonstraci.
„Vzhledem k jedinečnosti této nedílné součásti národního a světového dědictví považujeme její prodej za absurdní a zcela nepřijatelný, neboť zásadně poškozuje národní a státní zájmy ČR. Podstatně zvyšuje riziko dalšího komerčního zneužívání kostela a současně výrazně omezuje možnost nápravy škod", říká ředitel ECSSU Jiří Pavel Pešek a dodává: „toto bezprostřední ohrožení národní i evropské kulturní identity je klíčovým důvodem akutní naléhavosti anulování prodeje a záchrany kostela."
Podle dostupných informací požádal nový majitel ředitele pražské sekce NPÚ Michaela Zachaře o schválení projektu architekta Manfreda Wehdorna přestavět kostel na luxusní čtyřpodlažní nákupní centrum. ECSSU zaštítěná podporou významných českých i zahraničních autorit usiluje o odvrácení této další hrozby.
Na téma osudu sakrálních památek se zvláštním akcentem na výjimečný význam chrámu sv. Michaela Archanděla v celoevropském kontextu pořádá ECSSU dne 4. března ve 14.00 přednášku na VŠE v Praze.
Kateřina Vedralová
Mohlo by vás také zajímat...
OSTRAVA: Ve čtvrtek 5. září byla na Slezskoostravském hradě otevřena nová dlouhodobá výstava nacházející se ve sklepních prostorech. Země na obzoru!!! aneb Jak slezskoostravské uhlí dobývalo Arktidu zavede návštěvníky do světa jednoho z nejvýraznějších šlechticů 19. století – Johanna Nepomuka hraběte Wilczka.
OSTRAVA: „Ars longa, vita brevis,“ praví jedno staré, leč pravdivé rčení vypovídající o nesmrtelnosti lidského ducha zhmotněného a navěky žijícího v umění. A v případě antikvariátu a galerie Libri Kniharium v centru Ostravy jde o umění zejména knižní a výtvarné.
Ostrava vždy bývala městem s kulturním zázemím, ať už se prezentovalo divadly, univerzitou, galeriemi,výstavními prostory a vedle knihkupectví také antikvariáty. A právě ty doplňovaly onu přední linii kultury o tu zcela výjimečnou a nevšední.
PRAHA: Kdysi tam mívali textilní velkoobchod rodiče spisovatele Franze Kafky, nyní tam sídlí nová galerie současného umění a obchod s designem C12. Výstavní galerie ve zrestaurovaném prostoru barokního Paláce Hrzánů z Harasova vznikla pod křídly majitele Central Gallery na Staroměstském náměstí, kde vystavují jména jako Salvador Dalí, Alfons Mucha a Andy Warhol. První výstava v Galerii C12 představuje tvorbu současné umělkyně Adély Kostkanové.
PODĚBRADY-ČR: FEMAD neboli Festival mladého amatérského divadla v Poděbradech dává druhou šanci souborům, které se neprobojovaly do hlavních programů vrcholných domácích přehlídek, ale přesto mají své kvality a stojí za to je vidět. Letos je součástí tohoto zářijového svátku ochotnického divadla řada představení, několik seminářů, ale třeba i Bienále ochotnického plakátu spolu s výstavou. Ředitel festivalu Ladislav Langr připomíná v podcastu Místní kultury více než padesátiletou historii FEMADu, tradici "salonu odmítnutých" i jeho specifika: "Například tady nemáme porotu. Každý soubor vyšle svého delegáta, který musí být na všech představeních. Na závěr potom delegáti před diváky hlasují, co bylo nejlepší. Takže tady už nemůžeme říkat 'Ta porota nám to nandala', tady si to nandají sami ochotníci." Součástí festivalu je i seminář s lektorem, kde se tříbí a formulují názory na představení. "Snažíme se, aby odtud nikdo neodcházel s pocitem, že byl uražen, že byl zmařen jeho záměr, že byl nepochopen," doplňuje Ladislav Langr. V podcastu zmíníme i jeho velkou práci o regionálních osobnostech a četné kulturní a sportovní akce, které neúnavně organizuje. A v čem se komunální politika, ve které už mnoho let působí, podobá divadlu? Poslechněte si náš nový podcast.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818