pátek
29. března 2024
svátek slaví Taťána
Bratři Čapkové v hotelu v Paříži v roce 1911
© Foto: Památník Karla Čapka



Výstava v Památníku Karla Čapka na Strži přiblíží vztah bratří Čapků k ženám a lásce

STARÁ HUŤ U DOBŘÍŠE: Loupežníkova Lásky hra osudná nese název výstava v Památníku Karla Čapka. Vypovídá mimo jiné o soukromí bratří Čapků a jejich vztahu k ženám a lásce a připomene návštěvníkům hned dvě důležitá čapkovská výročí. Právě v tomto roce uplyne už 110 let od premiéry jednoaktovky Lásky hra osudná, první spolupráce Karla a Josefa Čapka na poli dramatu. A své kulatiny slaví i hra Loupežník, první samostatné dramatické dílo Karla Čapka, jímž před 100 lety dobyl pražské Národní divadlo.

od 02.06.2020 do 12.09.2020
Autor článku: 
Magdalena Bičíková, Jana Bryndová/ika

Na výstavě, jejíž autorkou je Tereza Petřek Todorová, nebudou chybět scénické návrhy, plakáty, autentické kostýmy a předměty ze slavných nastudování Loupežníka, ale také citáty a úryvky z milostné korespondence obou bratrů. Výstava je putovní, takže si ji budou následně moci zapůjčit i další muzea, divadla, galerie, veřejné knihovny, školy a další instituce.

„Rok 2020 je bohatý hned na několik kulatých čapkovských výročí,“ uvádí ředitel Památníku Zdeněk Vacek. „Výstavou vzdáváme hold dvěma pozoruhodným dílům, věnujícím se z různých pohledů lásce a mládí, a dotýkáme se samozřejmě také tvůrčích počátků jejich autorů,“ vysvětluje. „Proč se vlastně bratři Čapkové rozhodli psát pro divadlo? Jaký byl vztah Karla a Josefa Čapka k ženám a lásce v době, kdy díla psali? A co hry prozrazují o nich samotných? Na tyto a další otázky zkusíme výstavou odpovědět,“ říká spisovatel a publicista, který vede Památník od ledna tohoto roku.   

Výstava představí například archivní fotografie, ohlasy na nejzajímavější inscenace obou děl před domácím i zahraničním publikem a připomene také jejich zpracování ve světě hudby a filmu. Atraktivní součástí výstavy jsou originální scénické návrhy Josefa Čapka či citáty a úryvky z dopisů obou bratrů - včetně Karlovy autorské básně, která vznikla pod dojmem tehdy začínající herečky a později i spisovatelky a dramatičky Olgy Scheinplugové. Právě v ní našel ideální představitelku Mimi ze hry Loupežník a později i svou životní družku. Více o této výrazné osobnosti se návštěvníci dozvědí ve stálé expozici Památníku Karla Čapka, kde jsou k vidění také Olžiny originální osobní předměty jako šminky nebo divadelní kostýmy.  Výstavu dále doplní promítání klíčových scén z filmu Loupežník z roku 1931 režiséra a pátečníka Josefa Kodíčka.

Výsměch měšťákům, nostalgie první lásky

Ve hře Lásky hra osudná, napsané v roce 1910, se promítá osobní situace obou bratrů poté, co se coby svobodní, láskou ještě nespoutaní dandyové rozhodli společně dobýt Prahu. Tu chtěli zaujmout, ohromit a šokovat svou světáckostí. „Jejich duchaplná hříčka, vycházející z commedie dell´arte, zdůrazňuje šviháctví, originalitu, hravost a sarkasmus, s nímž oba autoři ironizovali měšťácký svět i sami sebe. Textu si ale zprvu příliš nevážili, vydali ho pouze v literárním časopise Lumír a dokonce zvažovali, že ho spálí. Teprve později ho vzali na milost, takže se dostal až na divadelní jeviště,“ líčí Zdeněk Vacek. „V Loupežníkovi, na němž bratři původně pracovali společně, a nakonec jej o osm let později dokončil Karel Čapek, se oproti tomu promítají hořkosladké pocity nostalgie, spojené s prvním milostným okouzlením a neuchopitelností mládí. A také autorova sympatie k Loupežníkovi, mladíkovi, který ukradne srdce profesorské dcerce Mimi, tak pozdější Čapkovo pochopení pro jejího stárnoucího otce, který musí zpět dobýt svůj dům i náklonnost vlastní ženy,“ uvádí Vacek.

„Pokud jde o lásku a ženy, chceme nechat promluvit hlavně samotné bratry, prostřednictvím citátů.  Vždyť oba se ženili až po dlouholetých známostech. Josef se ke svatbě odhodlal po devíti a - matkou ještě bedlivěji střežený - Karel dokonce až po patnácti letech vztahu,“ poznamenává ředitel Památníku.

Automobilisté Karel a Olga a Cesta do hlubin robotovy duše

Podle ředitele Památníku je výstava první se série plánovaných akcí, přibližujících osobnost Karla Čapka a Olgy Scheinplugové z trochu jiného úhlu, než jak byla veřejnost dosud zvyklá. „V areálu Památníku využijeme návštěvníkům dosud nepřístupné autentické garáže a od 4. července tohoto roku zde otevřeme novou expozici Automobilisté Karel a Olga, věnovanou 85. letům od jejich první společné dovolené a předsvatební cesty uskutečněné do Alp vozem Škodou Popular. A od 26. září chystáme v Památníku ještě výstavu Cesta do hlubin robotovy duše připomínající 100 let od vzniku hry R.U.R., Čapkova vizionářského ztvárnění tématu umělého života,“ uzavírá Zdeněk Vacek.

 

www.capek-karel-pamatnik.cz

 

Loupežníkova lásky hra osudná. Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, Stará Huť 120. Otevřeno úterý-neděle 9-12, 12.30-17 hod. Vstupné plné: 40 Kč, zlevněné 20,- Kč (žáci, studenti, senioři nad 65 let), rodinné 100 Kč, děti do 6 let zdarma.

Víte, že…

… doživotní užívání domu u rybníka Strž, v němž od roku 1963 sídlí Památník Karla Čapka, věnoval coby svatební dar Karlu Čapkovi a Olze Scheinpflugové Václav Palivec, bratr Čapkova švagra? Novomanželé jej proměnili na letní sídlo a zvali sem svoje přátele i známé. Velkorysost rodiny Palivcovy pomáhá budově dodnes. Současný spolumajitel Emil Palivec pronajímá dům i se zahradou za symbolické 2 koruny ročně Středočeskému kraji, zřizovateli Památníku.

… Olga Scheinpflugová nebyla první láskou Karla Čapka? Poprvé se zamiloval jako čtrnáctiletý. Mařenka se však ukázala „jako docela, ba až příliš všední, mělké, ale až příliš v jistých věcech ´flákané´ děvče. Jsem rád, velice rád tomu, že jsem měl tolik síly, abych udělal konec,“ zapsal si zklamaný mladík. Ani vzplanutí patnáctiletého Karla k Anně Nepeřené, idolu hradeckých gymnazistů, nevedlo k cíli. „Holubička Anjelka“ na jeho pečlivě formulované dopisy neodpovídala.  

… známost Karla s temperamentní, o dvanáct let mladší Olgou začala v roce 1920 a Čapkova rodina z ní nebyla vůbec nadšená? Karel proto své styky s mladou herečkou tajil a hovory o ní odmítal. Před Olgou zas nemluvil o ničem, co se týkalo jeho rodiny. Do vily Karla a Josefa tak vkročila Olga Scheinpflugová až v den svatby. Po 26. srpnu 1935 se také navždy uzavřely dveře do té doby propojující obě části bratrského dvojdomu.

… k zásadním ženám v životě Karla Čapka patřila i přecitlivělá matka Božena? „Věděla, jak si udržet lásku svého syna, ostatně si byla jista, že bude mít pro tento boj silnější pomocníky, které jsem tenkrát ještě podceňovala, Karlovu nemoc a naivní představu celé rodiny, že Iček, jak mu říkali doma, musí zůstat jen a jen jejich“, napsala Olga Scheinpflugová v roce 1947 o svém souboji s Karlovou matkou.

„Veď mě, kam chceš. Jsem už tak odkázána na tebe, že bych bez tebe zůstala stát jako ochrnutá a nehnula se z místa. Snad to má tak být v každé lásce, snad je to ten pravý otrocký pocit,“ napsala Olga o počátcích svého vztahu v Českém románu, zachycujícím osmnáct let, které s Karlem Čapkem prožila. Také on jí zcela propadl a už ve svém prvním dopise z léta 1920 naléhavě žádá: „Odpovězte obratem, jakýmkoliv způsobem, kdy Vás uvidím. Určete místo a čas: ráno, odpoledne, večer, kdykoliv. Váš K.“

„Olgo, holčičko, střapatče, pro všechno na světě přijďte, a přijďte hodně brzo! Olgo, Olgo, Olgo, včera jste říkala, že už nejsem bláznivý; dnes na mne přišel důkladný záchvat. Nejdražší, dnes by bylo příliš kruté, kdybyste nepřišla. Ostatně mám mnoho nutného, o čem s Vámi musím mluvit,“ žadoní Karel Čapek na podzim roku 1920. V prosinci už ale píše Věře Hrůzové: „Chtěl bych Vás vidět, amazonko, na Vašem valachu. Lítají Vám vlasy, pusu máte pootevřenu – jak Vám to sluší!“ A téže ženě, kterou později oslovuje „sladký jede, hříšný bifteku kočičí, maso krvavé a skryté“, se pak vyznává: „Moje sekretářka umí šest jazyků, ale když si vzpomenu na ten jediný, růžový, hbitý a plný rozkoše, hrome!“   

Karlův starší bratr Josef Čapek poznal Jarmilu Pospíšilovou, dívku z právnické rodiny s ambicemi umělkyně, v roce 1910 jako devatenáctiletou. V době svatby jí bylo osmadvacet jemu dvaatřicet. Soudě podle Jarmiliných deníkových zápisů, trpělo jejich manželství Josefovým nedostatkem vřelosti a citu. Když však Jarmila Čapková po válce zjistila, že se jméno jejího muže nevyskytuje na seznamu přeživších ani zemřelých v koncentračním táboře Bergen-Belsen, zahájila vlastní zoufalé pátrání. Celá léta odmítala uvěřit, že Josef opravdu zemřel.

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.  

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
27.03.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
27.03.2024

VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
27.03.2024

ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
25.03.2024