Výstava obrazů pro školní výuku od Zdeňka Buriana
PŘEROV: Muzeum Komenského v Přerově připravilo výstavu o malíři Zdeňku Burianovi (1905–1981), která připomíná 115. výročí umělcova narození. Je na ní představena kompletní tvorba obrazových pomůcek, vytvořených Z. Burianem pro školní výuku. V prostorách zámecké Galerie a malého sálu přerovského zámku si ji můžete prohlédnout do 20. prosince 2020.
Nejvzácnějšími vystavovanými předměty ze sbírek muzea jsou tři olejomalby lidských typů z doby první republiky, ukazující typy obyvatelstva amerického, afrického a asijského. Tyto Burianovy obrazy byly původně určeny pro Stanislava Nikolaua a jeho zeměpisný časopis Širým světem. V cyklu nazvaném Země a lidé vzniklo 40 děl, třiatřicet olejomaleb krajin z různých koutů Země a sedm obrazů, zachycujících vždy čtyři portréty mužů i žen rozličných národů a plemen. Obrazy vycházely nepravidelně jako barevné přílohy časopisu od 3. do 19. ročníku (1925–1942). Nikolau sestavil v té době pro Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze soubor Nástěnné obrazy k vyučování zeměpisu, do kterého si vybral mj. čtyři díla Zdeňka Buriana – troje lidské typy a obraz Na východoafrické stepi. V polovině 90. let 20. století se originály zmíněných lidských typů dostaly složitou cestou do sbírky přerovského muzea a časem k nim byla získána i tištěná podoba.
Vznik nejznámějších děl Zdeňka Buriana, namalovaných pro potřeby výuky, spadá do 50. let. Malíř vytvořil pro školní nakladatelství na pět desítek paleontologických obrazů, z nichž byla podstatná část vytištěna jako nástěnné obrazy pro školy. Cyklus byl nazván Vývoj člověka, Země a vesmíru. Tabule byly na rubu zpravidla opatřeny popisem od odborného poradce, paleontologa Josefa Augusty. Mezi ty, které se stále ještě mohou nacházet v kabinetech škol, patří Burianův mamut, brontosaurus a další pravěká zvířata, několik typů člověka a jeho sídlišť, pralesy, kambrické a silurské moře. V roce 1989 vyšlo dalších šest nástěnných tabulí v obrazovém souboru s názvem Fáze kmenového vývoje člověka.
Je vystaven i méně známý Burianův volný cyklus Krajiny a půdní typy z let 1952–1960, který doplňoval přírodopisné a zeměpisné učivo. Na osmi obrazech, od černozemě po poušť, je znázorněn krajinný ráz, druhy porostů i zvířeny a průřez půdním typem. Pět dalších obrazů pak ukazuje typický vzhled např. tropického pralesa, tajgy nebo mořského pobřeží.
Prezentaci nástěnných obrazů doplní další školní pomůcky s kresbami Z. Buriana – menší obrazové soubory (Neandertálci, Lovci mamutů a sobů, Pradějiny koně) a dobové učebnice, populárně-naučná literatura pro mládež nebo ukázky z dětských časopisů.
Zdeněk Burian je považován za jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů pravěku na světě. V oboru, který je dnes nazýván paleoart, má úspěšné české následovníky. Připomínáme nejznámější z nich ilustracemi v současné knižní produkci.
V rámci výstavy bude pro veřejnost uspořádána v úterý 20. října 2020 v 17 hodin přednáška. S Burianovým životem a dílem nás seznámí jeho vynikající znalec, Rostislav Walica z Prahy, spoluautor obsáhlých monografií Dobrodružný svět Zdeňka Buriana (2016), Podivuhodný svět Zdeňka Buriana (2018) a Zapomenutý svět Zdeňka Buriana (v tisku).
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818