Výstava finalistů 17. ročníku Ceny kritiky za mladou malbu

Cena kritiky za mladou malbu si zachovává soutěžní charakter s oceněním laureáta a výběrem druhého a třetího místa. Ačkoli se mění společenské klima, včetně potřeby oceňování a statusu umělců*kyň, stejně si tato Cena podobně jako je tomu u SČUG Hollar zachovává svou tradici založenou v protiváze konceptuálních tendencí a vlivu nových technologií ve vizuálním umění. Přehlídka Ceny kritiky za mladou malbu je dobrou vizitkou našeho uměleckého školství, je určena hlavně studentům vysokých uměleckých škol a ocenění se stávají výraznými osobnostmi nejen české, ale i zahraniční výtvarné scény, se zastoupením ve sbírkách, profesním růstu a uplatnění v uměleckém školství. Za svůj cíl považuje zachování klasické kategorie malby a pevného tvaru díla jakožto základu vizuální tvorby, s výrazovým přesahem. Vždy jde o výběr těch nejsoučasnějších projevů současné mladé malby autorstva do 30ti let. I zde došlo v posledních letech ke změnám, a to především ve volbě užšího obsahového zaměření soutěže. Po tématu portrétu „Moje alter ego“ v roce 2022, byla o rok později zvolena krajinomalba a její multimediální přesahy s názvem „Krajina vnější a vnitřní / Outer and Inner Landscape“. Letošní trojlístek klasických klíčových kategorií v malbě uzavírá téma věnované zátiší opět s jeho výrazovými přesahy, tedy „Zátiší venkovní a vnitřní / Still life outside and inside“.

V tomto 17. ročníku se jednalo o výzvy nejen směrem k inovaci tématu, ale i techniky, ovšem s integritou výrazu a kvalitu, pro které je zátiší od počátku oceňované, přesto přesvědčí o své aktuálnosti. Uvědomění si potřeby tohoto klasického žánru, jenž zobrazuje předmětné soubory žité i neživé přírody mající symbolickou povahu, se ukazuje v současné „tekuté“ době nutným východiskem pro určení vlastní pozice a poznání světa kolem nás. Zátiší známé od 1. století z antického Říma, Pompejí a Herkulanea dospělo vývojem před mozaiky 3 a 4. století a oblibu v holandské malbě 15. století. Jako samostatný žánr je zátiší známé už od 16. století s největším rozkvětem v 17. století. Barokní zátiší je zvláště pro naše území významným tématem v našem středoevropském prostředí, ale ani v 19. století nebylo neupadlo v zapomnění. Svou svébytnou a osvobozenou roli mělo zátiší ve 20. století v malbě modernistů, Od Paula Cézanna, George Braquea, Giorgia Morandiho a dalších až dospívá ke známé britské malbě známé pod pojmem New Spirit v 80. letech.

V roce 2024 se ohlížíme za minulým rokem v malbě pohledem vybraných nejlepších šesti autorů a autorek. Ačkoli všichni z nich mají odlišná východiska ve své tvorbě, dohromady tvoří kaleidoskop současného vkusu doby a přispívají k diverzitě forem, tvarů, barev a motivů. Jsme svědky toho, že tento žánr je stále živý, a i když nemusí vycházet z fascinace starými mistry, je zde znatelné poučení a citlivá exprese vlastních prožitků. V současné době opětovně zaznívají existenciální témata, ale též ta metafyzická. Zátiší venkovní a vnitřní odkazuje jak na průzkum toho, co se nachází kolem nás či mimo nás, tak i toho, co pro nás znamená fyzické a duševní bytí. Jde o balancování mezi stavem rovnováhy či vychýlení našeho vědomí směrem k empirii současného krizemi zmítaného světa či fantazii ovlivněné našimi sny, představami či například obrazy virtuální reality. Mezi subtémata, které se objevují ve tvorbě nejmladší generace tvůrců*kyň je patří bezpochyby zobrazení jiných alternativních světů, relativnosti viděného, identity člověka, osamělosti či touhy po hledání novodobých civilistních témat. Intermediální přesahy nemusí být zcela nápadné, přesto vypovídají o vnitřním zápasu s formálním zobrazením. Pohybují se mezi realitou a fikcí a jsou opětovně zcelovány silnou příběhovou linkou, avšak se smyslem pro detail a nadsázku či hru. Zátiší se stává pro autory novým polem k vyjádření vlastní autentické citlivosti, a to jak v nové syntaxi, tak i naléhavé morfologii. Opětovně dochází k představování intimních vztahů i kolektivně vnímaných archetypálních prvků plných symboliky a odkazů.

Laureátem 17. ročníku Ceny kritiky za mladou malbu je Lukáš Slavický, jehož malba je vyniká jak vyspělým uvažováním o syntaxi jednotlivostí, přesvědčivostí celku a vybočuje svou precizností zpracování daného nepochybně pětiletým vzděláním v oboru grafiky (Ateliér Grafika I., J.Lindovský, D.Smutný) a absolvováním v ateliéru malby na pražské Akademii výtvarných umění (R. Šalanda a L. Machalický). V jeho práci lze najít spojitosti s kinematografií a literaturou, ale též se smyslem pro zobrazování pracovních postupů či myšlenkových konstruktů. Průnik klasického tématu se současnými tendencemi je podán s lehkostí, citlivostí, přesto důrazem na ironický apel návratu člověka k přírodě.

Druhým oceněným je Dominik Málek, jehož malířská tvorba plná spontánních tahů zachycuje mýtické příběhy démonů. V malbě hledá bezpečný společný prostor pro vypořádání se s nimi. Expresivní naivisticky laděný popis vycházející z osobních pocitů či zážitků je natolik přesvědčivým, že dokáže osobní témata přetavit v obecné a celospolečensky vnímané symboly dnešního světa. Odkazuje na téma identity vlastní, zobrazených postav, a jakoby z nadhledu pozoruje vytvořený chaos, jenž drží v pevné struktuře zobrazeného rámce. Studuje v ateliéru Malba 2 (Milan Mikuláštík, Julius Reichel) na pražské Akademii výtvarných umění.

Posledním oceněným se stal Jakub Ružinský, jehož tvorba se pohybuje na pomezí snových struktur a tvarů a intuitivním záznamem archetypů a symbolů. Vědomě navazuje na středověkou spiritualitu, mystiku a modernistickou metafyzickou malbu. Jeho díla mají scénografickou stavbu a narativní charakter, ale též hloubku symbolického vyjádření. Opakovaně v jeho obrazech zaznívá kritika soudobé společnosti spojená s nedůvěrou v lidství a zároveň přesahy do světů mimo nás. Autor vystudoval v malířském ateliéru Daniela Balabána na ostravské Fakultě umění.

Dalšími finalistkami jsou: Eliška Astlová, Glorie Grünwaldová, Lucie Rosická.

Cena kritiky za mladou malbu je pilotním projektem činnosti Galerie kritiků, tradičně v partnerském vztahu s hlavním městem Praha, se záštitou a podporou MKČR a ve spolupráci s Českými centry pro stáž oceněných umělců a prezentaci v zahraničí.

Pro 17. ročník Ceny kritiků zasedala ve dvoukolovém hodnocení soutěže odborná porota ve složení: Tereza Nováková (předsedkyně), Micl, Lukáš Miffek, Renata Mužíková, za pořadatele Linda K.Sedláková a Vlasta Čiháková Noshiro.

Ceny Sympatie diváků bude vyhlášena při besedě s umělci 14. února v 16:30 v Galerii kritiků.

https://www.galeriekritiku.cz/, www.facebook.com/Galeriekritiku