středa
17. července 2024
svátek slaví Martina
Plakát
© Archiv pořadatele



Výstava betlémů v muzeu v Roztokách představí výběr z rozsáhlé muzejní sbírky

ROZTOKY U PRAHY: Od pátku 10. listopadu 2023 bude pro veřejnost otevřena výstava několika desítek betlémů. Ze stávající muzejní sbírky čítající kolem 130 kusů betlémů různého typu byl pod kurátorským vedením etnografky PhDr. Ivany Kubečkové proveden výběr, který umožní jedinečný vhled do její šíře a rozmanitosti. K nejcennějším vystaveným artefaktům patří velký stavěcí betlém z Ústí nad Orlicí z přelomu 19. a 20. století, který obsahuje na 400 figurek, architektur a doplňků malovaných ručně. Autorem většiny z nich je nejslavnější orlickoústecký malíř Jarolím Štantejský.

od 10.11.2023 do 25.02.2024
Autor článku: 
Markéta Urfusová

K vidění toho bude ale samozřejmě mnohem víc. Do výstavy byla také zařazena část mimořádné sbírky pražského sběratele Ing. Františka Karase (1941 - 2020), kterou se v minulém roce podařilo muzeu získat. Jedná se pravděpodobně o největší sbírku papírových tištěných betlémů v ČR, obsahující přes 700 položek stavěcích betlémů vyřezaných z tištěných archů.

Představeny jsou betlémy stavěcí, skříňkové, kompaktní, mechanické, rozkládací, ale také betlémové archy. Samotná sbírka v sobě zahrnuje artefakty od jesliček z několika významných betlémářských center (Ústí nad Orlicí, Příbram, Králíky, Podkrkonoší), přes hlavní typy tištěných betlémů napříč 20. stoletím, až po ukázky individuální autorské produkce z posledních 30 let.

K vánoční tradici části křesťanského světa patří stavění jesliček jako výraz osobního vztahu člověka k biblickému příběhu Kristova narození. S Vánocemi je kromě jejich náboženského a duchovního rozměru spojena řada vnějších znaků, které měly v různých obdobích různou podobu a důležitost. Kromě obřadních pokrmů a zvykoslovných úkonů k těm nejvýraznějším patřilo stavění betlémů, jež bylo starším zvykem než dnešní symbol Vánoc – ozdobený stromeček, který do Čech pronikl z Německa začátkem 19. století.

Betlémy jsou chápány jako zpravidla prostorové zobrazení narození Ježíše Krista, případně i dalších událostí vztahujících se k jeho životu, často doplněné malebnými doprovodnými scénami. Vytvořené mohou být z různých materiálů a různými technikami. Svoje kořeny mají betlémy v Itálii, kde se rozvíjely na církevní půdě. Inspirací pro jejich vznik byla sama vyobrazení Narození Páně, Madony s dítětem a Klanění. Nejstarší známé sochařské zpracování scény Klanění Tří králů vytvořil v roce 1288 italský sochař a architekt Arnolfo di Cambio pro baziliku Santa Maria Maggiore v Římě. Přímý impuls pro vznik betlémů nejspíš představovaly pozdně gotické jesličkové skříně a jesličkové oltáře s reliéfně provedeným Narozením nebo Klaněním. K dalším zdrojům mohly náležet středověké antifony (biblické verše zpívané nebo recitované střídanými hlasy během liturgie) a vánoční mystéria provozovaná řádovými bratry, jež postupně nabyla podoby chrámových divadelních her.

Vývoj betlémů bývá také spojován se sv. Františkem z Assisi. V roce 1223 uspořádal jáhen František u obce Greccio ve středoitalském regionu Umbrie při půlnoční mši sloužené pod širým nebem živý obraz, kdy k vystlaným jeslím byla přivázána skutečná zvířata – vůl s oslem. Tato událost bývá někdy považována za prapůvod betlémů, ale spíše přispěla k rozvoji vánočních her a snad i tradici živých betlémů.

Avšak betlémy ve smyslu souboru figur, dovolujících scénické uspořádání a případně obměnu figur podle církevního kalendáře, se zrodily až koncem 15. století. Nejprve byly stavěny výhradně v sakrálních interiérech. Teprve v 2. polovině 16. století začaly pronikat do šlechtických kruhů, později i do zámožných měšťanských vrstev.

Do vývoje betlémů citelně zasáhly koncem 18. století osvícenské reformy Josefa II., které podstatně ovlivnily církevní sféru, mimo jiné došlo i na omezení stavění betlémů v kostelech (zákaz platil v letech 1782–1804). Toto opatření výrazně přispělo k rozvoji lidového betlémářství, neboť prostému člověku zmizela působivá podívaná duchovního obsahu, avšak sdělovaná srozumitelnými prostředky. K procesu zlidovění by nepochybně došlo i bez zásahu státu do církevní oblasti, ale probíhal by pozvolněji a po delší časové období. Svou roli však sehrály i důvody ekonomické, neboť řada profesí pracujících pro církev ztratila v souvislosti s josefinskými reformami podstatnou část zakázek a byla nucena hledat další zdroje obživy. Ve stejném období zároveň docházelo k vzestupu bohatších (selských) vrstev na venkově, které postupně přejímaly některé hodnoty vyhrazené do té doby pouze pro vyšší společenské prostředí.

Pro tvůrce lidových betlémů bylo příznačné obohacení základního tématu Narození o rázovité figurky ve stylizovaných dobových oděvech, jež přinášejí Ježíškovi dary, právě tak jako zachycení nejrůznějších zaměstnání, činností a řemesel, které se zvláště v některých oblastech rozvinuly do košatých žánrových scén.

 

Výstava Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy se koná od 10. listopadu do 25. února 2024. K výstavě byl vydán rozsáhlý katalog, který si můžete zakoupit na pokladně muzea. KUBEČKOVÁ, Ivana. Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Roztoky 2022.

 

Komentované prohlídky výstavy s její autorkou PhDr. Ivanou Kubečkovou:

neděle 3. prosince od 14 hod.

neděle 10. prosince od 10 hod.

neděle 17. prosince od 11 hod.

sobota 30. prosince od 14 hod

 

www.muzeum-roztoky.cz

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
17.07.2024

ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Nepřehlédněte
17.07.2024

ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.

 

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Co se děje
16.07.2024

ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.

Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Menšiny a cizinci
Články a komentáře
17.07.2024