pátek
9. srpna 2024
svátek slaví Roman
Autor publikace Jiří Jilík
© Foto J. Voglová



Vyšla kniha Žítkovské čarování

Autor článku: 
Jitka Voglová

<p>STARÉ MĚSTO: „Na moravských Kopanicích, v kraji bělokarpatských lesů a horských planin se protínají siločáry minulosti a budoucnosti. Jen tak si lze vysvětlit, že některé ženy z osady Žítková uměly nahlédnout do dějů, které teprve nastanou. Říkalo se jim bohyně a lidé jejich umění nazvali bohyňováním. Činnost těchto bohyní se ale zdaleka nesoustřeďovala jen na předvídání budoucnosti. Jejich úkol byl mnohem praktičtější – pomáhat a poskytovat rady tam, kde člověk pro svoji omezenou zkušenost nevěděl, jak dál.“</p> <p>Tolik anotace Žítkovského čarování z pera slováckého publicisty, novináře a folkloristy Jiřího Jilíka, jehož knihu vydalo koncem minulého roku nakladatelství Albatros Media. V publicitě i zájmu čtenářů jí asi pomáhá úspěšný román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. Ta ale přitom čerpala mimo jiné i z informací sesbíraných už před deseti lety právě Jiřím Jilíkem (což román uvádí v doslovu) a dala knize stejný název, jaký použil už dřív on. Žítkovské čarování je rozšířeným vydáním dvou knih, které Jilík vydal v letech 2005 a 2006.<br />
„Je pravda, že má kniha vychází i díky zájmu o tuto tematiku, který probudil právě román Kateřiny Tučkové. Zřejmě proto mě nakladatelství Albatros Media oslovilo s nabídkou vydat k tématu i faktické informace,“ říká autor Žítkovského čarování. V nejnovější knize proto spojil obě své původní publikace a doplnil je ještě několika pamětmi.<br />
Všechno začalo už v devadesátých letech minulého století. „Psal jsem tehdy seriál Žítkovské bohyně, který pravidelně vycházel ve Slováckých novinách, kde jsem tehdy působil,“ vypráví Jilík. O pár let později vydalo tento seriál jako knížku s názvem Žítkovské bohyně malé regionální nakladatelství na Kyjovsku. „Protože knížka byla poměrně rychle vyprodaná, připravil jsem další text nazvaný Žítkovské čarování,“ dodává. Zatímco první kniha o Žítkové je spíš Jilíkovou esejí o tom, co se mu podařilo o bohyních zjistit a také o jeho setkáních s poslední žítkovskou bohyní Irmou Gabrhelovou, další publikace je výborem z pamětí a autorů, kteří o žítkovských bohyních psali, a obsahuje také ukázky historek, které se v regionu tradovaly. „Ty zaznamenali národopisci už v devatenáctém století, a netýkaly se jen obce Žítková, ale celých Kopanic. Jinak ale o procesech s čarodějnicemi, které se v regionu odehrávaly už v 17. století, pojednává například krevní kniha Bojkovic,“ připomíná autor. Tehdejší bohyně, které léčily lidi, koně či dobytek pomocí magických formulek, nebyly na Slovácku upalovány, ale častěji stínány.<br />
Lidové vědmy fascinují lidi dodnes a na Žítkovou se pořádají kvůli tomuto kouzlu zájezdy. „Přitom ten genius loci už tam dávno není. Odešel se smrtí Irmy Gabrhelové. Je to, jako byste hledali bohyně v Uherském Hradišti,“ konstatuje publicista. On sám se v devadesátých letech s Gabrhelovou setkal několikrát. „Ale ani tehdy to nebylo tak, že by člověk přijel do Žítkové a hned se dozvěděl o bohyních. Ty ženy neměly žádnou publicitu, ani o ni nestály. Když ale člověk potřeboval pomoct, starší lidé ve vsi mu poradili, aby navštívil tu či onu sousedku, a řekli mu, kde bydlí.“ Název bohyně prý neuznávaly ani vědmy, ani místní lidé. „Je to literární označení vymyšlené těmi, kdo o tomto tématu už dřív psali. Vycházelo zřejmě z toho, že se při svých kouzlech a věštbách dovolávaly Boha,“ vysvětluje Jilík.<br />
Chladnými nenechávaly věštkyně a léčitelky z Kopanic ani naše předky. Zejména pak představitele katolické církve. Jejich praktiky, jako bylo lití olova či vosku, věštění či zaříkávání, odsuzoval na konci osmnáctého století jezuita Karel Kulich a o sto let později katolický kněz ve Starém Hrozenkově Josef Hofer, za jehož působení žila v Žítkové asi nejslavnější bohyně „Pagáčena“. Vzpomínky katolických kněží i označení božec a bohyně se v Jilíkově knize také objevují. „Jsou to sice kritické, ale pro nás cenné informace, někdy psané jako soudničky. Nebýt Hofera, nemáme dnes já ani Tučková o čem psát.“ A psát o bohyních mohou díky horlivým katolíkům ještě i další nadšenci, pokud se jim bude chtít probrat se několika stohy Hoferovy pozůstalosti, která je dnes v brněnském etnologickém ústavu. „Já už jsem ze svého hlediska toto téma vyčerpal. Odhalit know-how, jímž bohyně pomáhaly, se z archivů, z pamětí ani z kronik, a dokonce ani ze setkání s živou bohyní, nedá. Představil jsem ale typ žen, které měly jiný přístup ke světu a jiné zdroje poznání. Díky tomu měly v každé době důležitou roli i postavení ve společnosti,“ dodává autor Žítkovského čarování.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

PLZEŇ: Od července 2019 Náplavka na Radbuze představuje příjemné místo u vody přímo v centru města, kde je možné trávit (nejen) letní večery, projít se, posedět, zrelaxovat a užít si kulturu nebo se občerstvit v kavárně. Tento prostor poprvé oživil festival Náplavka k světu. stejnojmenného spolku v roce 2012. Spolek k světu. se vrací na místo činu a malé i velké návštěvníky láká na zajímavý kulturní program – hudbu, divadlo, tanec, párty s DJs, filmy i gastronomii. Akce se budou konat během srpna až do poloviny září. Spolek k světu. aktivit u řeky realizuje víc a sjednotí je pod společným názvem Plzeňské náplavky.

Plzeňský kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
08.08.2024

ČR: Život v éteru je kniha o Radiu 1. Vyšla v srpnu 2023 a představuje počátky soukromého rozhlasového vysílání v Československu i současnost stanice, která je unikátem i ve světovém měřítku. Radiem 1 prošla řada kulturních osobností, ať jde o moderátory (Honza Dědek, Saša Michailidis) nebo o hudebníky a DJs. Úspěšná kniha oslaví 7. srpna rok od svého vydání. V současnosti je v knihkupectvích i obchodech s hudbou v prodeji její druhý dotisk.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
08.08.2024

ČR: Znáte kreslené vtipy Miroslava Kemela? Někdy trefně komentují aktuální dění, přičemž nešetří žádné politické veličiny, jindy se zasmějete vcelku nevinným anekdotám se zvířátky. Autor jich nakreslil stovky a tisíce, protože se touhle tvorbou profesionálně zabývá už od 90. let. Potěšením a relaxací je mu muzika, skládání písniček a vystupování s vlastní kapelou, ke které se občas přidává i zpěvák a herec Vladimír Javorský.

Celá ČR
Knihy, literatura, média, Hudba
Články a komentáře
07.08.2024

ZLÍNSKÝ KRAJ: Kina ve Zlínském kraji zažívají návrat návštěvníků. A to díky filmu Zápisník alkoholičky režiséra Dana Svátka, který se stal letošním největším českým hitem. Snímek koprodukovaný zlínskou firmou IS Produkce prozatím přilákal do kin už téměř 17 tisíc diváků ve zlínském regionu a celkem přes 300 000 po celé České republice.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
05.08.2024