sobota
28. prosince 2024
svátek slaví Bohumila
Autor publikace Jiří Jilík
© Foto J. Voglová



Vyšla kniha Žítkovské čarování

Autor článku: 
Jitka Voglová

<p>STARÉ MĚSTO: „Na moravských Kopanicích, v kraji bělokarpatských lesů a horských planin se protínají siločáry minulosti a budoucnosti. Jen tak si lze vysvětlit, že některé ženy z osady Žítková uměly nahlédnout do dějů, které teprve nastanou. Říkalo se jim bohyně a lidé jejich umění nazvali bohyňováním. Činnost těchto bohyní se ale zdaleka nesoustřeďovala jen na předvídání budoucnosti. Jejich úkol byl mnohem praktičtější – pomáhat a poskytovat rady tam, kde člověk pro svoji omezenou zkušenost nevěděl, jak dál.“</p> <p>Tolik anotace Žítkovského čarování z pera slováckého publicisty, novináře a folkloristy Jiřího Jilíka, jehož knihu vydalo koncem minulého roku nakladatelství Albatros Media. V publicitě i zájmu čtenářů jí asi pomáhá úspěšný román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. Ta ale přitom čerpala mimo jiné i z informací sesbíraných už před deseti lety právě Jiřím Jilíkem (což román uvádí v doslovu) a dala knize stejný název, jaký použil už dřív on. Žítkovské čarování je rozšířeným vydáním dvou knih, které Jilík vydal v letech 2005 a 2006.<br />
„Je pravda, že má kniha vychází i díky zájmu o tuto tematiku, který probudil právě román Kateřiny Tučkové. Zřejmě proto mě nakladatelství Albatros Media oslovilo s nabídkou vydat k tématu i faktické informace,“ říká autor Žítkovského čarování. V nejnovější knize proto spojil obě své původní publikace a doplnil je ještě několika pamětmi.<br />
Všechno začalo už v devadesátých letech minulého století. „Psal jsem tehdy seriál Žítkovské bohyně, který pravidelně vycházel ve Slováckých novinách, kde jsem tehdy působil,“ vypráví Jilík. O pár let později vydalo tento seriál jako knížku s názvem Žítkovské bohyně malé regionální nakladatelství na Kyjovsku. „Protože knížka byla poměrně rychle vyprodaná, připravil jsem další text nazvaný Žítkovské čarování,“ dodává. Zatímco první kniha o Žítkové je spíš Jilíkovou esejí o tom, co se mu podařilo o bohyních zjistit a také o jeho setkáních s poslední žítkovskou bohyní Irmou Gabrhelovou, další publikace je výborem z pamětí a autorů, kteří o žítkovských bohyních psali, a obsahuje také ukázky historek, které se v regionu tradovaly. „Ty zaznamenali národopisci už v devatenáctém století, a netýkaly se jen obce Žítková, ale celých Kopanic. Jinak ale o procesech s čarodějnicemi, které se v regionu odehrávaly už v 17. století, pojednává například krevní kniha Bojkovic,“ připomíná autor. Tehdejší bohyně, které léčily lidi, koně či dobytek pomocí magických formulek, nebyly na Slovácku upalovány, ale častěji stínány.<br />
Lidové vědmy fascinují lidi dodnes a na Žítkovou se pořádají kvůli tomuto kouzlu zájezdy. „Přitom ten genius loci už tam dávno není. Odešel se smrtí Irmy Gabrhelové. Je to, jako byste hledali bohyně v Uherském Hradišti,“ konstatuje publicista. On sám se v devadesátých letech s Gabrhelovou setkal několikrát. „Ale ani tehdy to nebylo tak, že by člověk přijel do Žítkové a hned se dozvěděl o bohyních. Ty ženy neměly žádnou publicitu, ani o ni nestály. Když ale člověk potřeboval pomoct, starší lidé ve vsi mu poradili, aby navštívil tu či onu sousedku, a řekli mu, kde bydlí.“ Název bohyně prý neuznávaly ani vědmy, ani místní lidé. „Je to literární označení vymyšlené těmi, kdo o tomto tématu už dřív psali. Vycházelo zřejmě z toho, že se při svých kouzlech a věštbách dovolávaly Boha,“ vysvětluje Jilík.<br />
Chladnými nenechávaly věštkyně a léčitelky z Kopanic ani naše předky. Zejména pak představitele katolické církve. Jejich praktiky, jako bylo lití olova či vosku, věštění či zaříkávání, odsuzoval na konci osmnáctého století jezuita Karel Kulich a o sto let později katolický kněz ve Starém Hrozenkově Josef Hofer, za jehož působení žila v Žítkové asi nejslavnější bohyně „Pagáčena“. Vzpomínky katolických kněží i označení božec a bohyně se v Jilíkově knize také objevují. „Jsou to sice kritické, ale pro nás cenné informace, někdy psané jako soudničky. Nebýt Hofera, nemáme dnes já ani Tučková o čem psát.“ A psát o bohyních mohou díky horlivým katolíkům ještě i další nadšenci, pokud se jim bude chtít probrat se několika stohy Hoferovy pozůstalosti, která je dnes v brněnském etnologickém ústavu. „Já už jsem ze svého hlediska toto téma vyčerpal. Odhalit know-how, jímž bohyně pomáhaly, se z archivů, z pamětí ani z kronik, a dokonce ani ze setkání s živou bohyní, nedá. Představil jsem ale typ žen, které měly jiný přístup ke světu a jiné zdroje poznání. Díky tomu měly v každé době důležitou roli i postavení ve společnosti,“ dodává autor Žítkovského čarování.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Články a komentáře
25.12.2024

ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.

Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.

Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!

Vaše redakce

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
EDITORIAL
22.12.2024

ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec
Co se děje
20.12.2024

ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?

Celá ČR
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Lidová kultura
Co se děje
23.12.2024