ČR-PRAHA: Osmá publikace z ediční řady Institutu umění – Divadelního ústavu Český tanec v datech obrací pozornost k publiku. Ve dvou odborných textech se zaměřuje na diváky baletu a nového cirkusu. Jedná se o zatím nejpodrobnější sondu do problematiky práce v dotyčných oblastech a přináší řadu dosud nepublikovaných dat.
Studie Romana Vaška zacílená na oblast baletu využívá dostupných dat pro charakteristiku návštěvnosti, věnuje se práci s baletním publikem a dotýká se některých témat souvisejících se sociologií tance nebo s marketingem. „Ačkoliv ve společnosti přetrvává dojem, že balet je pro diváky hůře srozumitelným uměním, což ostatně dokládají některé výzkumy, data o návštěvnosti tomu nenasvědčují. Naopak. Baletní představení u nás ročně navštíví více než čtvrt milionu diváků. Velká a středně velká baletní tělesa se dokonce v procentu návštěvnosti stávají „tahouny“ vícesouborových divadel, a předčí tak soubory operní nebo činoherní,“ odhaluje některá zjištění autor.
Vašek sleduje budování vztahu baletních souborů s publikem po roce 1989, rozvoj fundraisingových aktivit, seznamuje čtenáře s několika výzkumy, které byly prováděny
v divadlech s baletními soubory. V obsáhlé kapitole se věnuje tématu práce s publikem: „V posledních letech je patrný silný nárůst aktivit směřovaných k dětskému publiku
a teenagerům. Divadla a baletní soubory přicházejí s novými vzdělávacími formáty, ať už jde o různé semináře, dramaturgické úvody, dílny pro veřejnost apod.“
Druhá studie z pera Veroniky Štefanové se zaměřuje na vztah nového cirkusu a publika. Podrobně charakterizuje rozvětvenou infrastrukturu tohoto oboru, věnuje se terminologickému vymezení pojmu nový cirkus a stručně nastiňuje jeho historii v českém prostředí. Mapuje hlavní novocirkusové festivaly, soubory a osobnosti a popisuje, jak dotyční aktéři znají své publikum, jak jej oslovují a pracují s ním. Studie se také věnuje cenové politice nejvýznamnějších souborů, regionálnímu dosahu novocirkusových aktivit a obsáhle mapuje aktivity během koronavirových restrikcí. „Publikum se liší podle charakteru novocirkusové akce či události. Pestřejší věkové spektrum publika je především na velkých mezinárodních festivalech. Zájmově, genderově i věkově vyhraněné publikum se vyskytuje především na dramaturgicky úzce profilovaných akcích, jako jsou například festivaly Cirkopolis nebo Fun Fatale,“ vysvětluje některé ze svých závěrů autorka.
Publikaci lze stáhnout zde.
O edici Český tanec v datech se můžete dočíst více zde.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.