Vycházejí nové studie o publiku baletu a nového cirkusu
ČR-PRAHA: Osmá publikace z ediční řady Institutu umění – Divadelního ústavu Český tanec v datech obrací pozornost k publiku. Ve dvou odborných textech se zaměřuje na diváky baletu a nového cirkusu. Jedná se o zatím nejpodrobnější sondu do problematiky práce v dotyčných oblastech a přináší řadu dosud nepublikovaných dat.
Studie Romana Vaška zacílená na oblast baletu využívá dostupných dat pro charakteristiku návštěvnosti, věnuje se práci s baletním publikem a dotýká se některých témat souvisejících se sociologií tance nebo s marketingem. „Ačkoliv ve společnosti přetrvává dojem, že balet je pro diváky hůře srozumitelným uměním, což ostatně dokládají některé výzkumy, data o návštěvnosti tomu nenasvědčují. Naopak. Baletní představení u nás ročně navštíví více než čtvrt milionu diváků. Velká a středně velká baletní tělesa se dokonce v procentu návštěvnosti stávají „tahouny“ vícesouborových divadel, a předčí tak soubory operní nebo činoherní,“ odhaluje některá zjištění autor.
Vašek sleduje budování vztahu baletních souborů s publikem po roce 1989, rozvoj fundraisingových aktivit, seznamuje čtenáře s několika výzkumy, které byly prováděny
v divadlech s baletními soubory. V obsáhlé kapitole se věnuje tématu práce s publikem: „V posledních letech je patrný silný nárůst aktivit směřovaných k dětskému publiku
a teenagerům. Divadla a baletní soubory přicházejí s novými vzdělávacími formáty, ať už jde o různé semináře, dramaturgické úvody, dílny pro veřejnost apod.“
Druhá studie z pera Veroniky Štefanové se zaměřuje na vztah nového cirkusu a publika. Podrobně charakterizuje rozvětvenou infrastrukturu tohoto oboru, věnuje se terminologickému vymezení pojmu nový cirkus a stručně nastiňuje jeho historii v českém prostředí. Mapuje hlavní novocirkusové festivaly, soubory a osobnosti a popisuje, jak dotyční aktéři znají své publikum, jak jej oslovují a pracují s ním. Studie se také věnuje cenové politice nejvýznamnějších souborů, regionálnímu dosahu novocirkusových aktivit a obsáhle mapuje aktivity během koronavirových restrikcí. „Publikum se liší podle charakteru novocirkusové akce či události. Pestřejší věkové spektrum publika je především na velkých mezinárodních festivalech. Zájmově, genderově i věkově vyhraněné publikum se vyskytuje především na dramaturgicky úzce profilovaných akcích, jako jsou například festivaly Cirkopolis nebo Fun Fatale,“ vysvětluje některé ze svých závěrů autorka.
Publikaci lze stáhnout zde.
O edici Český tanec v datech se můžete dočíst více zde.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z otevřené výzvy k účasti na 18. bienále architektury v Benátkách 2023, kterou v květnu vyhlásila Národní galerie Praha, vzešel vítězný návrh s pracovním názvem The Laboratory of No-More Precarious Future (Laboratoř již ne-více-prekarizované budoucnosti). Vybrala ho porota složená ze špičkových odborníků. Projekt poukazuje na palčivé problémy architektonické profese v současnosti, kterým jsou mladí architekti a architektky vystavováni, např. toxické pracovní prostředí přesčasů a „nocovek“, chybějící sociální zajištění tzv. švarcsystému nebo neplacených stáží.
BROUMOV: V sobotu 9. 7. 2022 v 16:00 bude v Galerii Dům v broumovském klášteře zahájena výstava Kryštofa Kaplana „Hladkáň“. Termín výstavy: 10. 07. – 28. 8. 2022 od 10:00 do 17:00. V pracích Kryštofa Kaplana se často setkáváme s významovou metaforou elementární fyzikální zákonitosti, postupně se v jeho sochařských objektech objevila i fyzikálně-chemická procesualita. V nejnovějších dílech na současné výstavě, jak ostatně naznačuje její název, hrají důležitou úlohu symboly spojené s lidskou postavou. Jejich organická forma je výsledkem charakteristické plasticity vypovídající o živé expresivní síle.
ČR-UKRAJINA: Ministr kultury Martin Baxa přijal pozvání svého ukrajinského resortního kolegy, ministra kultury a informační politiky Oleksandra Tkačenka a dne 29. června navštívil ukrajinský Lvov. V tomto největšího města západní Ukrajiny, jehož centrum je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO, se sešlo celkem deset ministrů kultury zemí střední a východní Evropy a Pobaltských států, aby řešili dopady probíhající ruské válečné agrese na ukrajinské kulturní památky a aby diskutovali o tom, jaké se nabízí mechanismy pro pomoc Ukrajině vyhrát na kulturní frontě.
PŘÍBOR: Město Příbor a Rodný dům Sigmunda Freuda vyhlašují mezinárodní výtvarnou soutěž ART FREUD 2022. Její čestnou patronkou je Jane McAdam Freud, pravnučka Sigmunda Freuda. Své práce můžete posílat do 31. července 2022.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818