Vycházejí nové studie o publiku baletu a nového cirkusu
ČR-PRAHA: Osmá publikace z ediční řady Institutu umění – Divadelního ústavu Český tanec v datech obrací pozornost k publiku. Ve dvou odborných textech se zaměřuje na diváky baletu a nového cirkusu. Jedná se o zatím nejpodrobnější sondu do problematiky práce v dotyčných oblastech a přináší řadu dosud nepublikovaných dat.
Studie Romana Vaška zacílená na oblast baletu využívá dostupných dat pro charakteristiku návštěvnosti, věnuje se práci s baletním publikem a dotýká se některých témat souvisejících se sociologií tance nebo s marketingem. „Ačkoliv ve společnosti přetrvává dojem, že balet je pro diváky hůře srozumitelným uměním, což ostatně dokládají některé výzkumy, data o návštěvnosti tomu nenasvědčují. Naopak. Baletní představení u nás ročně navštíví více než čtvrt milionu diváků. Velká a středně velká baletní tělesa se dokonce v procentu návštěvnosti stávají „tahouny“ vícesouborových divadel, a předčí tak soubory operní nebo činoherní,“ odhaluje některá zjištění autor.
Vašek sleduje budování vztahu baletních souborů s publikem po roce 1989, rozvoj fundraisingových aktivit, seznamuje čtenáře s několika výzkumy, které byly prováděny
v divadlech s baletními soubory. V obsáhlé kapitole se věnuje tématu práce s publikem: „V posledních letech je patrný silný nárůst aktivit směřovaných k dětskému publiku
a teenagerům. Divadla a baletní soubory přicházejí s novými vzdělávacími formáty, ať už jde o různé semináře, dramaturgické úvody, dílny pro veřejnost apod.“
Druhá studie z pera Veroniky Štefanové se zaměřuje na vztah nového cirkusu a publika. Podrobně charakterizuje rozvětvenou infrastrukturu tohoto oboru, věnuje se terminologickému vymezení pojmu nový cirkus a stručně nastiňuje jeho historii v českém prostředí. Mapuje hlavní novocirkusové festivaly, soubory a osobnosti a popisuje, jak dotyční aktéři znají své publikum, jak jej oslovují a pracují s ním. Studie se také věnuje cenové politice nejvýznamnějších souborů, regionálnímu dosahu novocirkusových aktivit a obsáhle mapuje aktivity během koronavirových restrikcí. „Publikum se liší podle charakteru novocirkusové akce či události. Pestřejší věkové spektrum publika je především na velkých mezinárodních festivalech. Zájmově, genderově i věkově vyhraněné publikum se vyskytuje především na dramaturgicky úzce profilovaných akcích, jako jsou například festivaly Cirkopolis nebo Fun Fatale,“ vysvětluje některé ze svých závěrů autorka.
Publikaci lze stáhnout zde.
O edici Český tanec v datech se můžete dočíst více zde.
Mohlo by vás také zajímat...
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj ocenil významné osobnosti v regionu. Mezi oceněnými je kardinál Dominik Duka, ředitel Oblastní charity Červený Kostelec a laureáti z oblasti sportu, školství, vědy i umění. In memoriam získal Medaili Královéhradeckého kraje I. stupně uznávaný zoolog a „Legenda Krkonoš“ Jiří Flousek.
ČR: Tradice oslav české hudby se v letech zakončených čtyřkou koná pravidelně už od roku 1924. Jejím cílem je připomenout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své 98. schůzi schválila návrh zákona o státní památkové péči, který je dílčí technickou novelou a upravuje zejména dvě oblasti.
ČR: Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje v Divadle v Celetné a v komorním prostoru Klubovna v Jindřišské ulici. V letošním roce se Spolek Kašpar ve spolupráci s Divadlem v Celetné, Klubovnou a Rádiem Kašpar rozhodl vypsat první ročník anonymní dramatické soutěže KAŠPAR.DRAMATIK o nejlepší původní divadelní hru na téma „STRACHY / OHROŽENÍ“.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818