Vodárenská věž v Třeboni se proměnila v galerii
<p>TŘEBOŇ: Vodárenská věž v Třeboni ve čtvrti Na Kopečku, která již před mnoha lety přestala sloužit svému původnímu účelu, se letos v květnu otevřela veřejnosti jako Galerie mongolského budhistického umění. Přičinil se o to pan RNDr. Milan Klečka, který zároveň v sousední budově založil Asijské kulturní centrum Třeboň.</p> <p>Třeboňská vodárenská věž byla postavena v roce 1909, když dosloužil původní dřevěný vodovod ze Zlaté stoky. Dvaačtyřicet metrů vysoká věž je replikou vodárenské věže na pražské Zelené lišce, jejímž projektantem je slavný český architekt Jan Kotěra. Po druhé světové válce byla třeboňská vodárenská věž vyřazena z provozu. Až v roce 2005 město Třeboň objekt věže pronajalo za symbolickou částku na období 50 let panu RNDr. Milanu Klečkovi, který jej na své náklady zrekonstruoval a vytvořil z něj Galerii mongolského budhistického umění. </p> <p> V galerie se seznámíte se vznikem a vývojem buddhismu v jednotlivých oblastech Asie. Nabízí prezentaci jednotlivých směrů a škol, buddhisticko-lámaistického (vadžrájánového) umění Mongolska, Tibetu a Číny. Galerie disponuje s přednáškovým sálem s kapacitou cca 30 ‒ 40 míst, kde budou probíhat pravidelné přednáškové cykly s duchovní tematikou „Hledání Pravdy – Cesty Východu.“ Centrum a galerii doplňuje přilehlá Zahrada soucitu, asijský meditační park a čajovna Wu Wei.</p> <p> Sbírka, která je v galerii zpřístupněna veřejnosti byla vytvořena za pomoci největšího mongolského kláštera Gandančenling v Ulánbátaru, jediného fungujícího kláštera v Mongolsku v období komunistického režimu. Jeho představený, ctihodný Chamba-Lama, hlava budhistické církve v Mongolsku byl přítomen slavnostnímu otevření galerie. </p> <p> RNDr. Milan Klečka vidí potenciál galerie a centra v tom, že by se mohly stát duchovním centrem nejen v úzce regionálním, ale i ve středoevropském měřítku.<br />
Objekt by měl být nositelem altruistických myšlenek, kterých je v každé společnosti tolik třeba, řekl při slavnostním otevření galerie RNDr. Milan Klečka.</p> <p> Více o Asijském kulturním centru Třeboň – Galerii buddhistického umění
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818