Vizitka mikulovské knihovny

<p>MIKULOV: Jihomoravské město Mikulov, v němž žije 7,4 tisíc obyvatel, se může pochlubit bohatou minulostí i současností. Jednou z důležitých kulturních institucí je Městská knihovna, organizační složka města, která je střediskem knihovnických, bibliografických a informačních služeb. Nabízí také celou škálu kulturních aktivit.</p> <p>„Počátky knihovnictví ve městě spadají do roku 1921 a knihovna, včetně čítárny, obsahovala pouze německy psané knihy. Spolu s odchodem německého obyvatelstva tato knihovna zanikla. Česká knihovna byla otevřena v roce 1946 a během let vystřídala řadu sídel. V roce 1971 působila knihovna v dnešním hotelu Réva a měla pobočky v Klentnici a Bavorech. V roce 1985 šlo počtem 25 tisíc svazků o třetí největší knihovnu v okrese.<br />
Po roce 1989 se osamostatnily výše zmíněné pobočky a do vínku dostaly část knihovního fondu z mikulovské knihovny. V roce 1994 získala knihovna novou budovu, jejíž výstavba si vyžádala náklady ve výši tří milionů Kč. V přízemí je umístěno oddělení pro dospělé, v 1. patře najdeme oddělení pro děti, které dostává v současné době novou, moderní podobu. Ve 2. patře byl v loňském roce zrekonstruován bývalý byt na multifunkční prostor pro výstavy, neformální setkávání a besedy,“ říká vedoucí knihovny Mgr. Ilona Salajková.</p> <p>CO SE V KNIHOVNĚ DĚJE</p> <p>V roce 2013 se zde konaly výstavy fotografií Jany Listíkové, Bible včera, dnes a zítra, svojí tvorbu představila místní výtvarnice Zdena Měřičková – šlo o keramiku, obrazy, výstavu fotografií k 80. výročí narození Antonína Salajky, své práce prezentovali postižení dospělí atd. Pravidelně v tomto prostoru pořádají dílny pro děti i dospělé – např. pletení z papírových ruliček, velikonoční, vánoční a valentýnská, drátkování, tvorba z netradičních materiálů či vystřihování z papíru.<br />
O všech akcích informuje knihovna na svých webových stránkách. Na nich se můžeme mimo jiné dočíst o scrapbookingu, technice, jejíž počátky spadají do viktoriánské doby, a dnes se jí zabývají zejména ženy ve velké Británii, Francii, Itálii a USA. Je to technika, která pomocí vrstvení papírů a jiných materiálů, prošíváním, malováním a dalšími způsoby zdobí alba, diáře, kalendáře, lahve, visačky apod. V multifunkčním prostoru proběhla také beseda s místní spisovatelkou Věrou Fojtovou či autorské čtení Františka Prokopa.<br />
"Většina akcí je doplněna hudebním vystoupením studentů a učitelů zdejší Základní umělecké školy, se kterou spolupracujeme. V letošním roce zde zahájil činnost English Club – neformální konverzace v angličtině – a proběhl křest básnické sbírky bořetického rodáka Oldřicha Damborského. Knihovnice navázaly spolupráci s organizací pro mentálně postižené Srdce v domě v nedaleké Klentnici a společně připravujeme tvořivé dílny pro děti i dospělé,“ doplňuje vedoucí knihovny. </p> <p>FOND A ČTENÁŘI</p> <p> Čtenáři mikulovské knihovny mohou vybírat z knihovního fondu o počtu 21 395 knihovních jednotek, z 28 titulů periodik, z nichž je 23 určeno pro dospělé a 5 pro děti. Koncem minulého roku bylo registrováno 631 uživatelů, z toho dětí do patnácti let 163. Počet výpůjček dosáhl čísla 26 160. Celkem přišlo do knihovny 15 258 návštěvníků a 9027 z nich využilo služeb půjčoven a studoven, o internet mělo zájem 3143, kulturní akce navštívilo 1925 a na vzdělávací akce zavítalo 1163 osob. </p> <p>SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SUBJEKTY</p> <p> „Regionální funkce zajišťuje Městská knihovna Břeclav a my z nich využíváme výměnný fond, pravidelně se zúčastňujeme porad a přednášek či besed, dále jde o výjezdní zasedání, které se koná vždy v jiné knihovně. Ta má tak možnost představit své prostory, aktivity a celkovou činnost knihovny. Také my jsme hostily regionální knihovnice a kromě představení knihovny jsme se byly podívat na židovském hřbitově, zhlédly jsme unikátní výstavu Bible včera, dnes a zítra doplněnou odborným výkladem, prošly jsme historické náměstí a podívaly se do Tajemného sklepení, se kterým spolupracujeme v rámci letních aktivit – jde o práci s místní literaturou, pověsti, povídačky, strašidla. Do naší knihovny se také jako do přirozeného centra sjíždí na setkávání neprofesionální knihovníci z okolí,“ doplňuje Salajková.</p>