Ve znamení Albrechta z Valdštejna

<p>FRÝDLANT: Město, v němž žije 7,5 tisíc obyvatel a které je přirozeným centrem celého Frýdlantského výběžku, je dodnes úzce provázáno s významnou osobností – Albrechtem Václavem Eusebiem z Valdštejna.</p> <p>Valdštejn byl nejvyšším velitelem císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války (1618 až 1648), kdy bojoval na straně císaře proti Protestantské unii. Později však upadl v nemilost a byl císařskými důstojníky úkladně zavražděn. Na jeho zdejší působení, kdy tu nezískal pouze majetek, ale také vojenské a feudální tituly (například od císaře Ferdinanda II. obdržel titul knížete z Frýdlantu), dodnes upomínají třeba Valdštejnské slavnosti konané v každý sudý kalendářní rok. </p> <p>Pohled do historie města</p> <p>Osídlení Frýdlantska spadá do 6. století našeho letopočtu, kdy tudy vedla významná zemská stezka, kterou nejprve chránila jen strážní věž, později – kolem čtyřicátých let 13. století – přestavěná na hrad. Dalšímu rozvoji již nic nebránilo, a tak pod hradem vznikla malá osada s kostelíkem a tržištěm, která byla již koncem 13. století povýšena na město. V roce 1278 koupili panství od Přemysla Otakara II. Bibersteinové, kteří ho vlastnili až do poloviny 16. století. Po bitvě na Bílé hoře získal frýdlantské panství již zmíněný Albrecht z Valdštejna, za jehož vlády prošel kraj nebývalým hospodářským rozvojem. V této době bývalo Frýdlantsko označováno termínem Terra felix – Šťastná země. Po Valdštejnově smrti se zde usídlil rod Gallasů, později Clam-Gallasů, kterým panství patřilo do 20. století. </p> <p>Frýdlant se pyšní řadou památek, například státní hrad a zámek jsou výraznou městskou dominantou, která představuje ideální spojení středověkého hradu a renesančního zámku, dále pseudorenesanční radnice pocházející z konce 19. století a konečně kostel Nalezení sv. Kříže postavený v polovině 16. století, který prošel řadou přestaveb a který patří k našim nejhezčím renesančním památkám. Opomenout nelze ani pravoslavný kostel sv. Maří Magdaleny, dům purkmistra Zestermanna či morový sloup na náměstí. Ostatně celé historické centrum bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. </p> <p>Jak vzniklo muzeum</p> <p>Kde jinde by zájemci o historii tohoto města mohli nalézt příslušné informace než ve zdejším muzeu. Ale i to má svou specifickou minulost. Začíná rokem 1893, kdy hrnčířský mistr Julius Kraus na popud starosty Johanna Krause (shoda jmen není chybou v textu) muzeum založil a stal je jeho prvním kustodem. Sbírky byly nejprve uloženy ve špitálské kapli, do nynějších prostor ve druhém patře frýdlantské radnice byly přemístěny až v roce 1910. Později – v padesátých letech minulého století – se muzeum stalo okresním a jeho zřizovatelem okresní národní výbor ve Frýdlantě. Po zrušení tohoto okresu v roce 1960 se muzeu vrátil přívlastek městské. </p> <p>Muzejní sbírky se představují</p> <p>V květnu 2003 bylo muzeum, které je organizační složkou města a spadá pod Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Městského úřadu Frýdlant, po rozsáhlé renovaci znovu otevřeno. O jeho chod se starají dva pracovníci a sbírkové předměty jsou v šesti sálech uspořádány v tematických celcích. Náš fond tvoří kolem dvanácti tisíc předmětů a jeho zaměření je kulturně-historické. Jde o kombinované sbírky, všeobecné a se vztahem k regionu. Konkrétně se jedná o obrazy, grafiku, sklo, kovy, militaria a o přírodovědné sbírky, vyjmenovává vedoucí muzea Iva Beranová. </p> <p>Velkému zájmu návštěvníků se těší model staré radnice (viz foto), meč frýdlantského kata, kopie obrazu s nejpravděpodobnější podobou Albrechta z Valdštejna a další předměty vztahující se k této výrazné osobnosti našich dějin. Obdiv sklízejí také vandrovní knížky, turistické hole, celodřevěné hodiny z 18. století a další exponáty. </p> <p>Muzeum a veřejnost</p> <p>Do muzea ročně zavítá kolem 4500 návštěvníků. S velkým ohlasem se v loňském roce setkala Muzejní noc, na niž se přišlo podívat asi tisíc zájemců. V roce 2009 bylo zrealizováno 16 výstav, v roce letošním jich má být ještě o jednu více. Místem jejich konání je výstavní síň nacházející se na nádvoří frýdlantské radnice. </p> <p>Již tradičně zájem přitahují muzejní komentované prohlídky a přednášky přibližující historické památky Frýdlantu. K bohatým aktivitám vedoucí muzea E. Beranová ještě doplňuje: V rámci spolupráce se školami jsme připravili akci Postavme si frýdlantský betlém. Děti, ale i široká veřejnost, během tří neděl podle šablon vytvořili přes 500 lidských i zvířecích postav s cílem podpořit sbírku na náš betlém. Potom jsme figurky připravili na putovní výstavu nazvanou Neztrácejme víru… Dále mj. spolupracujeme s technickou univerzitou v Liberci v rámci Evropského historického dědictví (akce ke Dni stromů).<br /> Muzeum dříve participovalo na výstavách pořádaných Železničním muzeem ve Frýdlantu (ŽMF), nyní jde spíše o drobnou pomoc jako je zapůjčení vitrín nebo o propagaci. </p> <p>Finančních prostředků není nikdy dost</p> <p>Město na činnost muzea v letošním roce přispěje částkou 720 tisíc Kč (včetně mezd pro zaměstnance). Muzejníci se však snaží získat finance i z jiných zdrojů, většinou žádají Liberecký kraj o granty. Uspěli například s projektem Den stromů nebo se jim podařilo získat 250 tisíc Kč na vybavení muzejní badatelny. V současné době je podána žádost o dotaci z fondů Evropské unie na rekonstrukci špitálské kaple, kterou zde nechala postavit Kateřina z Redernu v roce 1607 jako útulek pro všechny choré a nemohoucí. V této kapli by měly vzniknout další muzejní prostory. </p> <p>Frýdlantský betlém se také hlásí o své</p> <p>Betlémy patřily v našich krajích k vánočním svátkům již od 16. století. Zprvu byly k vidění pouze v kostelech, ale později se začaly stavět i v domácnostech. Autorem toho frýdlantského je zemědělec Gustav Simon (1873 až 1953), který se betlemářství věnoval téměř šedesát let.<br /> K jeho obyčejným papírovým figurkám postupem času stále více přibývaly postavičky vyrobené ze dřeva a sádry. Takto vystavěný betlém byl původně nepohyblivý, avšak později došlo k zabudování hodinového stroje a přes sto figurek se dalo do pohybu. </p> <p>Frýdlantský betlém se nachází v podstávkovém hrázděném domě klasicistního původu postaveném na počátku 19. století. V roce 2007 jsme byli prohlášeni kulturní památkou pod názvem Venkovský dům s mechanickým betlémem. Vlastníkem je paní Kubátová, se kterou má s městem sepsanou smlouvu o pronájmu na dvacet let. Město se zavázalo, že na hrazení stavebních a restaurátorských prací poskytne prostředky ze svého rozpočtu, a tak se s celkovou rekonstrukcí mohlo začít již v loňském roce. Stavební práce si vyžádaly 1,5 milionu Kč a restaurátorské (odborné rozebrání, zaevidování a prvotní šetření) kolem 60 tisíc Kč. Letos pokračují za cca 500 tisíc Kč další stavební práce, naplno se rozjedou práce restaurátorské. Jedna restaurátorka provede zásah na papírových částech betléma, další restaurátor se bude věnovat těm dřevěným a stavbě nové nosné konstrukce, třetí se zaměří na jeho pohyblivé části. Protože jde o kulturní památku, mohou vše provádět pouze restaurátoři s platným povolením získaným od ministerstva kultury. Na restaurování půjde částka kolem 650 tisíc Kč, říká Věra Sobotová z Městského úřadu ve Frýdlantu a dodává: V roce 2009 byla na stavební práce poskytnuta dotace z Fondu kulturního dědictví Libereckého kraje ve výši 200 tisíc korun a z Programu obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností vyhlašovaného ministerstvem kultury něco málo přes 300 tisíc. Oslovili jsme i jiné případné dárce, třeba Lesy ČR. </p> <p>Další finance by mohla přinést i městem Frýdlant vypsaná veřejná sbírka nazvaná „Zachraňme frýdlantský betlém“. Přispěvatelé na opravu si sami mohou zde vybrat konkrétní figurku, domek, mlýn nebo pilu, zkrátka to, co se rozhodnou „sponzorovat“. Další variantou je poslat finanční prostředky přímo na účet.<br /> Sbírka potrvá do 15. 5. 2012.</p> <p>Eva Veselá</p>