V olomouckém muzeu se našlo plátno z mumie faraona Ramesse II.
<p>OLOMOUC: Nečekaný nález unikátního artefaktu překvapil odborné pracovníky Historického ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci.</p> <p>Fragment textilie z mumie Ramesse II. (1279 – 1213 př. n. l.), nejvýznamnějšího panovníka starověkého Egypta, nalezli při evidenci archivní pozůstalosti dlouholetého muzejního pracovníka Václava Buriana (1921 – 1998).</p> <p>Nález v minulých dnech představil novinářům hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil společně s ředitelem muzea Břetislavem Holáskem.<br />
„Ramesse II. patří mezi trojici nejvýznamnějších egyptských faraonů a cokoliv je spojeno s jeho jménem, vyvolává obrovskou pozornost odborníků i milovníků historie této říše. Jsem rád, že je to právě Vlastivědné muzeum v Olomouci, které se může pochlubit podobným nálezem. Ukazuje se, že naše rozhodnutí významně investovat do prostor muzea a jeho vybavení, již několik let po sobě přináší pomyslné ovoce v podobě důležitých nálezů,“ říká hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.</p> <p>Zdroj a více informací je zde
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
PRAHA: Rozšíření otevírací doby, otevření dvou nových Kiosků a rozšiřování povědomí široké veřejnosti o digitálních službách, to jsou hlavní očekávané události a témata roku 2025 v Městské knihovně v Praze (MKP).
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818