KUKS: Je-li loutka oživlým dřevem a barokní socha zkamenělým hereckým gestem, proč by nemohla ožít Braunova socha jako marioneta? A kde jinde než v Kuksu? Expozice Braunova socha loutkou v Kuksu připomíná počátky východočeského loutkářství a přímo naplňuje závazek spojený s jeho zařazením mezi nehmotné památky UNESCO (2016) - zajistit živou kontinuitu loutkářství. Otevření Galerie s loutkami Jiřího Nachlingera v divadle Comoedien-Haus v Kuksu proběhne v důsledku pandemie komorně. Během léta však bude možné Galerii navštívit a o prázdninových víkendech zhlédnout loutková představení.
Dnešní Comoedien-Haus na východní straně kukské osy se po 300 letech (od roku 2002) stal opět bijícím srdcem festivalu THEATRUM KUKS a domovskou scénou souboru Geisslers Hofcomoedianten.
Po rekonstrukčních pracích na památkově chráněném objektu čp. 51 pod vinohradem zůstává Comoedien-Haus i nadále divadlem, ale stává se zároveň Galerií loutek Jiřího Nachlingera s expozicí Braunova socha loutkou s celkem 50 autorskými díly podle Braunových sochařských předloh z dílny řezbáře a scénografa Jiřího Nachlingera (*1981).
Divadelní park s expozicí loutek a s divadelním barokním vozem Carro Commediale obohacuje Kuks o nový rozměr a vzdává hold barokní kukské sochařské a loutkářské tradici z konce 17. a 1. třetiny 18. století. Na jejím počátku už bavil lázeňské hosty loutkář Johann Christoph Neumann (1697) s marionetou „Polizinello“, neapolským Pulcinellou, předchůdcem německého Kasperle a českého Kašpárka. Na návštěvníky čekají mimo jiných Anděl žalostné smrti, Statečnost, Naděje, Spravedlnost, Moudrost, Cudnost, Obžerství, Zoufalství, David, Herkoman, Fitzli-Putzli, kukští trpaslíci, ale také Kristus, Sporck a Braun…
Dokončený projekt je originálním propojením a vyvrcholením dosavadních badatelských, památkářských, uměleckých i poutnických návratů do jedinečné perly baroka – Kuksu pro zvídavé návštěvníky od dětí po prarodiče. Galerie Nachlingerových loutek podle Brauna přímo naplňuje závazek tzv. záchovných opatření vyplývající z patronátu UNESCO (2016) nad českou loutkářskou tradicí včetně plánovaných pravidelných loutkářských představení během léta.
Tvorba loutek byla financována Královéhradeckým krajem.
DIVADELNÍ PARK S EXPOZICÍ LOUTEK V KUKSU byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.
ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.
ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.
ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.