<p>SÁZAVA: Besedu se známým cimrmanologem a spisovatelem Miloněm Čepelkou a spisovatelem, nakladatelem a hudebníkem Josefem Pepsonem Snětivým připravila Městská knihovna Sázava.</p> <p>Příjemné vyprávění s názvem Ten píše to a ten zas tohle se v knihovně uskuteční na čtvrtek 8. listopadu od 18 hodin. Více již v rozhovoru s Josefem Pepsonem Snětivým.</p> <p>V sázavské knihovně jste už kdysi besedoval. Jaké máte vzpomínky?</p> <p>Před rokem a půl to bylo v Sázavě moc fajn, a to díky vnímavému publiku i milým knihovnicím v čele s vedoucí Libuší Brošovou. </p> <p>Z jakých knih budete předčítat? A jaké skladby na saxofon zahrajete? </p> <p> Miloň Čepelka zejména ze své poslední, tedy z Deníku haiku 2. Já taktéž představím svou poetickou novinku, sbírku Z deště pod opak. Co se dalších našich knih týká, saháme po nich podle nálady své i obecenstva. Na saxofon, ale třeba i na klarinet či zobcovou flétnu zahraju některé své písně, opět podle nálady. </p> <p>Dříve jste psal hlavně prózu, nyní poezii. Považujete se spíše za básníka nebo prozaika?</p> <p> Z hlediska kvantity dosud vydaných děl jistě za prozaika, ovšem poezie mě chytila za srdce a díky nedávnému osudovému vztahu je stále i dost inspirace. V nejbližší budoucnosti se však budu zabývat spíše historickou literaturou faktu, začal jsem psát knihu o Petru Vokovi z Rožmberka, nedoceněné a obecně špatně pochopené osobnosti raného novověku. </p> <p>Vystupujete s panem Čepelkou častěji, nebo se jedná o náhodu?</p> <p> Je pro mě obrovskou ctí a potěšením být po boku tak všestrannému umělci a současně tak skvělému člověku! S Miloněm křižujeme Českou republiku pravidelně, jen s termíny je, zejména s ohledem na jeho až neuvěřitelné vytížení, trochu problém. </p> <p>Jak se vám líbí Divadlo Járy Cimrmana?</p> <p> Každá návštěva tohoto divadla je pro mě svátkem. Naposled jsem zhlédl České nebe v rámci slavnostního představení při příležitosti 45. výročí jeho založení a byl jsem jako vždy nadšen.</p> <p>Josef Pepson Snětivý se narodil v roce 1973. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, ale jeho celoživotní vášní je hudba, které se věnuje coby saxofonista, klávesista, zpěvák, skladatel, textař a producent. Po třicítce se obrátil také k literatuře a dosud mimo jiné publikoval knihy Každý král je sám, Hlava plná čertů, Piercing na duši, Ženy s krátkými nehty nebo Samolásky a soulásky a básnickou sbírku Z deště pod opak. Z angličtiny přeložil pohádkový příběh Charlotte Brontëové Hledání štěstí a vampýrskou novelu Josepha Sheridana Le Fanu Carmilla, kterou také převyprávěl.<br />
Více o něm na www.pepson.cz a www.nakladatelstvicas.cz.</p>
ČR: Z otevřené výzvy k účasti na 18. bienále architektury v Benátkách 2023, kterou v květnu vyhlásila Národní galerie Praha, vzešel vítězný návrh s pracovním názvem The Laboratory of No-More Precarious Future (Laboratoř již ne-více-prekarizované budoucnosti). Vybrala ho porota složená ze špičkových odborníků. Projekt poukazuje na palčivé problémy architektonické profese v současnosti, kterým jsou mladí architekti a architektky vystavováni, např. toxické pracovní prostředí přesčasů a „nocovek“, chybějící sociální zajištění tzv. švarcsystému nebo neplacených stáží.
BROUMOV: V sobotu 9. 7. 2022 v 16:00 bude v Galerii Dům v broumovském klášteře zahájena výstava Kryštofa Kaplana „Hladkáň“. Termín výstavy: 10. 07. – 28. 8. 2022 od 10:00 do 17:00. V pracích Kryštofa Kaplana se často setkáváme s významovou metaforou elementární fyzikální zákonitosti, postupně se v jeho sochařských objektech objevila i fyzikálně-chemická procesualita. V nejnovějších dílech na současné výstavě, jak ostatně naznačuje její název, hrají důležitou úlohu symboly spojené s lidskou postavou. Jejich organická forma je výsledkem charakteristické plasticity vypovídající o živé expresivní síle.
ČR-UKRAJINA: Ministr kultury Martin Baxa přijal pozvání svého ukrajinského resortního kolegy, ministra kultury a informační politiky Oleksandra Tkačenka a dne 29. června navštívil ukrajinský Lvov. V tomto největšího města západní Ukrajiny, jehož centrum je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO, se sešlo celkem deset ministrů kultury zemí střední a východní Evropy a Pobaltských států, aby řešili dopady probíhající ruské válečné agrese na ukrajinské kulturní památky a aby diskutovali o tom, jaké se nabízí mechanismy pro pomoc Ukrajině vyhrát na kulturní frontě.