PLZEŇ: Nová výstava Západočeské galerie v Plzni Umění předlouhého století a paměť lidské chůze byla připravena k tématu 43. plzeňského sympozia k problematice 19. století s podtitulem Léta putování. Lidé na cestě v dlouhém 19. století, které se koná v rámci festivalu Smetanovské dny. Komorní výstava přináší několik sond do fenoménu lidské chůze, od procházky a výletu přes stěhování se a dobrodružné výpravy až po nucený exil. Soustřeďuje se na zpodobení chůze jednotlivce, ale sleduje i kolektivní pohyb. Ve výstavní síni „13“ ZČG jsou k vidění malby, grafiky, fotografie, koláže, deníky i předměty spojené s chůzí městem či krajinou od předních představitelů české umělecké scény od 19. století až po současnost.
na umění 19. století. Toto století přineslo nebývalý rozmach technické civilizace a zároveň odkrývalo bytostné sepjetí lidské duše s tělem. Rozmanité a mnohdy protichůdné podněty přesahují u této problematiky její dobové omezení
a jsou stále aktuální. „Chtěli jsme návštěvníkovi přiblížit umělecké zpracování chůze jako pohybu městem i krajinou. Poselství výstavy přispívá i k aktuálním dobrozdáním ohledně individuální i obecné prospěšnosti pěšího pohybu,“ doplňuje Roman Prahl, autor výstavy.
Na výstavě jsou zastoupeni přední umělci od 19. století po současnost, mimo jiné Eugen Brikcius, Václav Brožík, Josef Čapek, František Hudeček, Viktor Karlík, Jiří Kolář, Adolf Kosárek, Václav, Josef a Quido Mánesovi, Josef Navrátil, Emil Orlik, August Piepenhagen, František X. Procházka, Jakub Schikaneder, František Skála, Josef Sudek, Adriena Šimotová a František Tkadlík. Výtvarná díla doprovázejí texty soudobých básníků, jež umocňují zážitek z výstavy, která svou dynamikou podněcuje touhu k osobnímu prožitku putování.
Expozice je rozdělena do 6 částí:
1. Veduta a lidská existence v krajině
Veduty jako grafické znázornění určitých míst v městské i mimoměstské krajině vycházely vstříc různým potřebám lidské mobility. Podobně jako mapy a knižní průvodce seznamovaly své diváky s fyzicky vzdálenými místy a sloužily lokálním patriotům i návštěvníkům v počátcích turismu.
2. Mezi romantikou a modernitou
Obrazy 19. století s motivy z krajiny, venkova i města, historie i současnosti, zdůrazňují lidskou přítomnost a od „malebnosti“ veduty směřují k „náladě“. „Nálada“ jako příznak nové doby propojuje lidskou postavu s krajinným prostředím
a subjektivitu tvůrce se subjektivitou diváka. Spektrum námětů sahá od všednodenních po osudové a spojuje kolektivní s individuálním. Moderní podněty romantismu se s blížícím se novým stoletím obnovují, mnozí tvůrci vyostřují své pozice proti většinovému životnímu stylu a stávajícím konvencím umění. Zdůrazňují tvůrčí individualitu a rozvíjejí spojenectví tuzemské a mezinárodní komunity éry modernismu.
3. Návraty umělců k putování
Pouti na větší vzdálenosti podnikané s náboženskou či vlasteneckou motivací se občas konaly záměrně pěšky. Umělci minulosti putovali k místům, kde působily a své dílo zanechaly jimi uctívané vzory. Modernisté mezi dvěma světovými válkami vzývali nejmodernější dopravní prostředky; jejich potomci se však od druhé poloviny 20. století mnohdy k pěší chůzi z dobrých důvodů znovu vraceli. Vlastní kreativitu konfrontovali s místy, jimiž historicky procházeli jejich předchůdci. Připomínáme význačné příklady, při nichž výtvarní umělci svá putování ztvárnili.
4. Městem křížem krážem s básníky
Ve 20. století se do popředí umělecké imaginace dostává město i velkoměsto. Naléhavost tohoto dějiště osobních
i kolektivních osudů vnímali a prezentovali výtvarníci spolu s básníky. Jejich tvůrčí reflexe propojila genia loci starobylého města s křivkami 20. století. Zachycovala velkoměsto s peripetiemi jeho historie napříč místem i časem a v proměnách způsobů uměleckého výrazu.
5. S městem v nohách
Ke kulturnímu rázu měst přispívaly od 19. století uliční chodníky. Jejich zavádění do městské ulice současně zvyšovalo respekt k chodci. Pražský chodník obohatila ornamentika inspirovaná evropskými metropolemi. Standardní dezény šachovnice, kříže, vějíře a dalších vzorů se rozvinuly do četných variací a ve středu města je doplnila individuální řešení při historicky významných místech i novostavbách. Od poloviny 20. století péče o chodníky kolísala. Vyčerpání původních materiálů a strojové opracování vedly k soudobé situaci. Na pietní obnovu historického chodníku středu města dohlíží památková péče, ale do jeho podoby zasahují i architekti. Jejich iniciativou se prosadily ohlasy meziválečných vzorců
i nové dezény evokující abstraktní a minimalistické tendence. Některé chodníky sledují potenciál lidského pohybu, sugerují vykračování si vpřed, odbočku či pozastavení se.
6. Pomníky přicházející i odcházející
Veřejná prostranství Prahy od poloviny 19. století obohacovaly pomníky, které se stávaly předmětem sporů o ideu
i výtvarné pojetí. Dvacáté století si za střídání politických poměrů nakonec s pomníky zopakovalo předchozí historii kácení starých pomníků i vztyčování nových. Soudobá kulturní politika i formy moderního sochařství dovolují uplatnit zrychlenou hru s odkazy na určité místo, jeho historii či současnost. Mnohé pomníky sugerují pohyb ve smyslu fyzickém i symbolickém.
Za zapůjčení exponátů děkujeme těmto sbírkovým institucím a soukromým zapůjčitelům:
Galerie Benedikta Rejta v Lounech; Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Královská kanonie premonstrátů na Strahově; Muzeum hlavního města Prahy; Muzeum města Ústí nad Labem; Památník národního písemnictví, Umělecké sbírky / Knihovna; Muzeum umění Olomouc; Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových; Nadační fond Adrieny Šimotové a Jiřího Johna; Národní galerie v Praze; Oblastní galerie Liberec; Regionální muzeum v Teplicích; Správa Pražského hradu; Uměleckoprůmyslové museum v Praze; Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.; Západočeské muzeum v Plzni – Národopisné muzeum Plzeňska, Jaroslav Anděl; Michal Gabriel; Viktor Karlík; Svatopluk Klimeš; Roman Prahl; František Skála; Jan Vykoukal; a další soukromí zapůjčitelé.
K výstavě byla vydána doprovodná publikace Umění předlouhého století a paměť lidské chůze autora Romana Prahla v grafické úpravě Martina Pivrnce. Publikaci vydala Západočeská galerie v Plzni.
DOPROVODNÝ PROGRAM
Komentované prohlídky
23. 3. v 17 hodin; výstavou provází Petr Jindra, asistent výstavy
13. 4. v 17 hodin; výstavou provází Roman Prahl, autor výstavy
11. 5. v 17 hodin; výstavou provází Roman Prahl, autor výstavy
Tvůrčí dílny
28. 3. 16–18 hodin: Chodím, chodíš, chodíme… Dílna pro děti a rodiče
20. 4. 16–18 hodin: Pojďte s námi na procházku za uměním. Dílna pro děti a rodiče
Informace o edukačních programech:
Patricie Císlerová, edukace@zpc-galerie.cz, 377 908 536
Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň „13“, Pražská 13, Plzeň
3. 3. – 21. 5. 2023
Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň „13“, Pražská 13
Autor výstavy: Roman Prahl
Asistent výstavy: Petr Jindra
Grafické řešení: Martin Pivrnec
Web: www.zpc-galerie.cz
Facebook: zapadoceska.galerie
Twitter: zpcgalerie
Instagram: zapadoceskagalerie
ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.
OSTRAVA: Ve čtvrtek 5. září byla na Slezskoostravském hradě otevřena nová dlouhodobá výstava nacházející se ve sklepních prostorech. Země na obzoru!!! aneb Jak slezskoostravské uhlí dobývalo Arktidu zavede návštěvníky do světa jednoho z nejvýraznějších šlechticů 19. století – Johanna Nepomuka hraběte Wilczka.
ČR: Pokáč přes letní sezónu nezahálel, byť měl plný koncertní kalendář, založil Pokáčovo nadační fond a ve spolupráci s neziskovou organizací Znesnáze21 odstartoval projekt Hudba je pro všechny, prostřednictvím kterého podporuje rozvoj mladých talentů a hradí jim hudební vzdělání. Nyní už však přichází s novou tvorbou a singlem Solitaire, v němž upozorňuje, že život občas není až tak fér. Videoklip přináší typický osobitý humor a nadhled. Pokáč navazuje na úspěšnou spolupráci s producentem Johnym Rainbow a režisérem Jakubem Mahdalem. Píseň vychází u RedHead Records a od 6. září je k dispozici na všech streamovacích platformách i YouToube.
ČR: Ve čtvrtek, 5. září 2024, zveřejnila na své tiskové konferenci Herecká asociace nominace na divadelní Cenu Thálie 2024. Herečka Divadla Drak – Edita Dohnálková Valášek – byl vybrána odbornou porotou mezi nominované pro obor Loutkové divadlo za svůj mimořádný herecký výkon v roli Bohdanky v inscenaci Divadla Drak Sedmero krkavců.