ČASTOLOVICE: (Na okraj nové publikace o Častolovicích) Městys Častolovice slaví v tomto roce 666. výročí první písemné zmínky o obci, a to v listině Jana Lucemburského z roku 1342, kterou udělil obci právo konat trhy. K tomuto výročí se v sále místního hostince U Lva připravuje na 30. května sraz rodáků s promítáním dobových fotografií a dokumentů. Při té příležitosti se budou konat následující sobotu a neděli dny otevřených dveří na úřadu městyse, v Hudečkově galerii, základní škole (ta v tomto roce slaví 100. výročí svého vzniku) a v hasičské zbrojnici. K výročí je také připravena publikace o Častolovicích z pera místního amatérského badatele Jiřího Václavíka – 500stránková kniha vyjde letos na jaře nákladem 1000 kusů, z toho na 170 stranách budou reprinty historických pohlednic zhruba do roku 1950.
V této souvislosti podává právě nyní Úřad městyse Častolovice žádost o grant rady Královéhradeckého kraje, který nese název Podpora publikační činnosti a literatury. K tisku připravená publikace formátu A4 (v tiskárně Uniprint Rychnov nad Kněžnou) je výsledkem dlouhodobé poctivé práce mladého nadšeného amatérského pracovníka bez vysokoškolského vzdělání v oboru historie Jiřího Václavíka. Je členěna logicky, má bohatý poznámkový aparát i seznam použité literatury. V rámci vlastivědných prací regionálního dosahu jde o dílo mimořádné hodnoty nejen pro obyvatele Častolovic, ale má velkou vypovídací a dokladovanou hodnotu také pro široké okolí Rychnovska, Týnišťska, Kostelecka i Třebechovicka. N neposlední řadě je prospěšné i pro obecně kulturní povědomí.
V tomto směru jsou kvalitně zpracované medailonky osobností, spojených s Častolovicemi, jako byli např. Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský, František Palacký, Antonín Hudeček, Ladislav Beneš (včetně apologetické poznámky), a z novodobých např. olympionik Josef Matoušek. Objevně je tu uveden také stručná stať o principálce slavné Zöllnerovy společnosti Elišky Zöllnerové a pro čtenáře neočekávaně i o generálplukovníkovi Vladimíru Jankovi (údaje o něm najde čtenář v části Hřbitovy). Autor věnuje velkou pozornost historii i majitelům častolovického panství, zámku i parku, píše např. o technické památce náhonu Alba, o stavbě dráhy, řemeslech (zvláštní kapitolky jsou o mlynářství a pivovarnictví) i o odrazu válečných konfliktů. Z hlediska současného tu autor snesl množství vypovídajícího materiálu, ať se to týká bytové a průmyslové výstavby, obyvatelstva, obchodu a služeb, školství či zdravotnictví. Ze spolkového života je v této práci nejvíc informací o místním sboru dobrovolných hasičů (autor pracuje v oboru). Z hlediska propagace Častolovic jsou uvedeny i důležité poznámky o exteriérových plastikách Vladimíra Peška „Ryba“ v parčíku u nové kruhové křižovatky a „Cyklista“, „Vážka“, Čáp“ v zámeckém parku. Mimořádně vysokou vypovídací hodnotu, a to nejen pro městys Častolovice, mají v kapitole Církevní stavby rozsáhlejší informace o kapli svatého Václava s přilehlým barokním špitálem a následném zničení.
Tato část demonstruje i v celočeském kontextu komunistickou zhůvěřilost (cituji: Kaple dále chátrala až do doby, kdy bylo rozhodnuto o jejím zbourání. Její odstřel provedl 25. dubna 1975 Ingstav. Následně s úpravou křižovatky a stavbou nového mostu dochází k nejdrastičtějšímu zásahu do historického jádra Častolovic. Zaniká panský dům, špitál, kaple svatého Václava, pálenka i panské zahrady).
Václavíkova práce Častolovice je ve svém zaměření a provedení dílem kvalitním a pro propagaci české kultury v daném regionu nezastupitelným. V širokém okolí takovouto novou práci nemá žádná obec ani městys.
Josef Krám
Vážené a milé srdcařky, vážení a milí srdcaři, vy všichni, kteří fandíte kultuře v naší zemi stejně jako my, vážení čtenáři,
v Místní kultuře se v těchto dnech něco „peče“, bublá to a kvasí. Odpusťte ten příměr, ale blíží se Advent a předvánoční řádění v kuchyni je před námi. Redakce Místní kultury k tomu chystá důležitou změnu, na niž bychom vás rádi upozornili už nyní – se začátkem nového roku dojde k přejmenování Místní kultury na Pro-kulturu.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČR: Se radujeme z vydání třetí velké opráskové knihy s názvem "Opráski f bichli", která navazuje na úspěšné tituly "Oprásky s českí historje f koztce" a "Opráski f krichli". Tato kniha nabízí fascinující stripy nejen z českého, ale i ze zahraničního prostředí, doplněné o jedinečné Jazovy ilustrace, které nikde jinde nenaleznete. Kromě vtipných postřehů z dávných časů, středověku i moderní historie se můžete těšit na příběhy Zmikunda a jeho přátel, stejně jako na příběhy od nadšenců této oblíbené komiksové série. Koupí této knihy si nejen rozšíříte znalosti o historických událostech, ale i se skvěle pobavíte. Vejlet za humorem a historií v jednom je zaručen!