PRAHA: KABINETY – Mistrovská díla uměleckého řemesla 16. a 17. století z českých sbírek
Jednadvacet vzácných kabinetů především ze sbírky UPM a Národního památkového ústavu, ale i z oblastních a soukromých sbírek představuje tato výstava. Kabinety 16. a 17. století patří k nejzajímavějším pracím v historii uměleckého řemesla. Už prvotním posláním jako schrána pro uschování drahocenných předmětů a svým výrazně uměleckým charakterem nebyl kabinet nikdy obyčejným užitkovým nábytkovým kusem. Jeho kořeny lze sledovat již ve vyspělých kulturách starověku, přední místo zaujímal v luxusním mobiliáři panovnických dvorů evropského novověku, ale svou vrcholnou roli sehrál v éře manýrismu a časného baroku, kdy se jako „Kunstkammer en miniature“ stal svébytným uměleckým dílem, reprezentujícím složitý myšlenkový svět idejí novověké přírodní filosofie.
První početná kolekce kabinetů byla v Čechách soustředěna již na konci 16. a počátku 17. století jako součást rudolfínských sbírek. V pražské kunstkomoře císaře Rudolfa II. patřily k nejvýše oceňovaným artefaktům, inventáře uvádějí na čtyřicet kabinetů různých druhů, jak z domácí produkce, tak i z dalších evropských dílen, a rovněž práce orientálního původu. K nejstarším také patří velmi kvalitní konvolut kabinetů v úctyhodné sbírce roudnických Lobkowiczů, převážně německé a italské provenience. Neveliká, avšak významná a v Čechách zcela ojedinělá, je kolekce vlámských kabinetů z rodových sbírek Schwarzenbergů na zámku Hluboká. Výjimečný je soubor italských barokních kabinetů z estenských sbírek, které se na počátku 20. století staly součástí mobiliáře zámku Konopiště. Pozoruhodnou sbírku kabinetů v období historismu 19. století cíleně soustředili Auerspergové na zámku Žleby, čítající téměř dvě desítky kusů, mezi nimiž jsou však i práce v 19. století doplňované, či nově vytvořené. V českých muzejních sbírkách jsou kabinety nejpočetněji zastoupeny v pražském Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, z více než dvou desítek zde vynikají práce zejména z augsburských dílen. V tomto vzácném fondu historického mobiliáře vyniká poměrně obsáhlý soubor kabinetů jako typologicky a výtvarně výjimečný, dobově příznačný fenomén, nejen v oblasti historického nábytku, ale v rámci uměleckého řemesla vůbec.
LOBMEYER VÍDEŇ – 200 let s českým sklem
Výstava, kterou Uměleckoprůmyslové museum v Praze připravilo k 200. výročí firmy J. & L. Lobmeyr, představuje prostřednictvím početně i stylově bohatého výběru exponátů nejen historii a produkci přední světové sklářské firmy, ale zaměřuje se také návrhářskou tvorbu řady uměleckých osobností, které v 19. a 20. století s firmou spolupracovaly. Souběžně se soustřeďuje na sledování a podrobné přiblížení zásadního podílu českých skláren a rafinérií na podobě lobmeyr skla.
Historie světově proslulé sklářské firmy J. & L. Lobmeyr začíná roku 1823 v malém obchodě sklem, který ve Vídni založil Josef Lobmeyr. S ním a jeho synem Ludwigemm, stejně jako s jejich následovníky v čele se Stephanem Rathem, byla a je vždy spojena nejen snaha reagovat na aktuální a moderní proudy v uměleckořemeslné tvorbě, ale i potřeba se na hledání nových cest podnětně spoluúčastnit. Svědčí o tom také dlouhá řada uměleckých osobností, návrhářů a designerů, s nimiž firma spolupracovala a spolupracuje. Sklo se značkou J. & L. Lobmeyr, ať už historické či současné, proto vždy stojí na nejvyšších stupních projevů sklářské kultury. Nebylo by tomu však bez zásadního podílu výrobců lobmeyrského skla – skláren a rafinérských dílen v Čechách. Bez sklářských mistrů, brusičů, rytců či malířů, kteří do řemeslně náročného provádění výtvarně jedinečných návrhů předních umělců vkládali veškerý um a zkušenosti se zpracováním hmoty skla.
Obě výstavy otevřené do 16. března 2024
ŠPERK – FORMA – OBSAH
Výstava propojuje historické i současné šperky ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Tuto kolekci doplňují šperky autorů a soukromých sběratelů, aktuálně nošené či uchovávané jako památka. Výbojná i konvenční díla libovolné datace svým setkáním upozorňují na různá sdělení, která mohou šperky nést. V první části výstava přináší téma času – šperky s tvarem nekonečné smyčky, pohyblivá díla včetně mechanických hodinek i šperky z materiálů, které degradují časem, například led nebo mýdlo. V druhé části se výstava soustředí na šperky, které zobrazují jednotlivé figury i výjevy s více aktéry, stejně tak izolované motivy nebo útržky scén. Často jde o motivy užívané napříč staletími, třeba Eróta/Amora a jeho šípu. Celý obraz vzniká až spojením šperku s lidským tělem. Závěr výstavy patří dílům, která naznačují ideje šperkových instalací stálé expozice UPM ART, LIFE. Umění pro život. Zvou diváka, aby pokračoval k expozičním okruhům Šperk a světlo (v sále E) a Šperk a tělo (v sále D).
Výstavu doprovází stejnojmenná kniha Šperk – forma – obsah. I ona v kapitolách Šperk a čas, Šperk a světlo, Šperk a tělo a Šperk a figura pojednává ideje jak výstavy, tak stálé expozice UPM. Muzejní web a sociální sítě obohacují výběr vystavených a publikovaných děl o práce studentů českých a slovenských vysokoškolských ateliérů zaměřených na šperk.
Výstava otevřena do 19. května 2024.
Více na: www.upm.cz
ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.
OSTRAVA: Ve čtvrtek 5. září byla na Slezskoostravském hradě otevřena nová dlouhodobá výstava nacházející se ve sklepních prostorech. Země na obzoru!!! aneb Jak slezskoostravské uhlí dobývalo Arktidu zavede návštěvníky do světa jednoho z nejvýraznějších šlechticů 19. století – Johanna Nepomuka hraběte Wilczka.
ČR: Pokáč přes letní sezónu nezahálel, byť měl plný koncertní kalendář, založil Pokáčovo nadační fond a ve spolupráci s neziskovou organizací Znesnáze21 odstartoval projekt Hudba je pro všechny, prostřednictvím kterého podporuje rozvoj mladých talentů a hradí jim hudební vzdělání. Nyní už však přichází s novou tvorbou a singlem Solitaire, v němž upozorňuje, že život občas není až tak fér. Videoklip přináší typický osobitý humor a nadhled. Pokáč navazuje na úspěšnou spolupráci s producentem Johnym Rainbow a režisérem Jakubem Mahdalem. Píseň vychází u RedHead Records a od 6. září je k dispozici na všech streamovacích platformách i YouToube.
ČR: Ve čtvrtek, 5. září 2024, zveřejnila na své tiskové konferenci Herecká asociace nominace na divadelní Cenu Thálie 2024. Herečka Divadla Drak – Edita Dohnálková Valášek – byl vybrána odbornou porotou mezi nominované pro obor Loutkové divadlo za svůj mimořádný herecký výkon v roli Bohdanky v inscenaci Divadla Drak Sedmero krkavců.