Třetí ročník Moravského roku startuje o Velikonocích
<p>ČR: Na Bílou sobotu po desáté hodině se opět propojí všechna tři moravská studia Českého rozhlasu, aby se letos už potřetí vydala napříč Moravou a Slezskem. Tématem letošního ročníku jsou moravské a slezské hrady a zámky.</p> <p>Tým moderátorek: Marcela Vandrová, Zora Ježková a Dagmar Misařová střídavě zavítají na zámek v Bučovicích (30. března), v Hradci nad Moravicí (27. dubna), na hrady Bouzov (1. června), Hukvaldy (27. července) a Veveří (31. srpna) a na zámek v Náměšti na Hané (28. září). Chybět nebude ani Moravský Silvestr s Bílou paní, ani tradiční přímý přenos ze strážnického festivalu.<br />
Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího sídla, ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby, zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Na tehdejší dobu je neobvyklé i umístění v údolí. Zámek postavil severoitalský mistr Pietro Gabri pro pana Jana Šemberu z Boskovic, ve své době jednoho z nejbohatších moravských šlechticů. Projektoval jej Jacopo Strada, vzdělaný znalec umění, historik a architekt, který byl správcem uměleckých sbírek tří Habsburských císařů – Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Pozoruhodné je arkádové nádvoří s 90 sloupy, které jsou bohatě vyzdobeny reliéfy. Unikátní je také bohatá manýristická výzdoba interiérů a kašna na nádvoří. V době vysílání Moravského roku bude zámek okrášlen květinami, které tady k zahájení turistické sezóny už neodmyslitelně patří.<br />
„Mými hosty ve vysílání budou bučovická kastelánka Jana Buriánková, florista Slávek Rabušic, starosta Bučovic Radovan Válek a věřím, že se přijdou podívat i naši posluchači,“ doplňuje k vysílání prvního dílu letošního Moravského roku Marcela Vandrová z Českého rozhlasu Brno. Nebude chybět ani tradiční soutěž. Vysílání hudebně doplní renesanční písně v podání souboru Gajdoši.</p> <p>Vysílání Moravského roku z Bučovic uslyšíte na regionálních stanicích Českého rozhlasu Brno, Olomouc a Ostrava v sobotu 30. března po desátého hodině dopoledne. </p> <p>Kontakt a info:<br />
Alena Podlucká<br />
Český rozhlas Brno<br />
public relations<br />
alena.podlucka@bo.rozhlas.cz<br />
tel. 542 523 205, 606 728 998</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
PRAHA: Rozšíření otevírací doby, otevření dvou nových Kiosků a rozšiřování povědomí široké veřejnosti o digitálních službách, to jsou hlavní očekávané události a témata roku 2025 v Městské knihovně v Praze (MKP).
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818