úterý
19. března 2024
svátek slaví Josef
Masopust v Kravařích
© Eva Bečvaříková



Tradice masopustu a zimních radovánek

ČR: Masopust, slavnostní období, které začíná po svátku Tří králů, se mimo jiné vyznačuje obdobím hodování, veselí a bujarými zábavami. Na nich byl dostatek příležitostí pro skupinové hrátky.

Autor článku: 
Eva Bečvaříková a Milan Turek

Zima, to je nádherné období nejen dětských radovánek a sportů. Odpradávna byly mrazivé měsíce obdobím tancovaček, plesů, svateb, především však zabíjaček.

Česká zabíjačka je tradičním pojmem i u Josefa Lady. Všeobecně se považuje za specialitu, kterou málokterá země s takovým gustem prožívá. Někdy, byť se třeba zabíjelo jen jedno prase, je záležitostí několika dnů a celé řady obřadů. Již příprava potřebných nástrojů se neobejde bez patřičného ladění různými nápoji, především pivem a slivovicí. Odehrávalo se zpravidla vše v zimě, protože nebylo potřeba chladit a maso se ukládalo bez potřeby mrazáku. Paření prasete, porcování masa, nakládání masa, příprava na uzení, zhotovování jitrnic, vaření polévky prdelačky, to je událost, na kterou se nezapomíná. A speciální pochoutky jako ovar, jitrnice, jelita či čerstvě upravená játra jsou pro mnohé i dnes nebeskými pokrmy. Ke klukovským povinnostem patřilo roznášení polévky s několika jitrnicemi a jelítky, někdy i s hrstkou čerstvých, ještě teplých škvarků. Několikalitrová konvička obsahovala lahodný pokrm a byla potěšením pro příbuzné nebo vyrovnáním dluhu za pomoc na poli. Však teprve, když zabíjačka končila, nastal čas pro hodování. Do domu přišli pozvaní hosté a někdy i upravené masky, aby oslavili mohutnou hostinou a pitkou bohatou zabíjačku. Tím to však nekončilo. Bylo třeba uleželé maso vyudit, a to byla záležitost několika dalších dnů. Udilo se i přes noc a se speciálním druhem dřeva. Mnohdy uzení končilo, když při nepozornosti hospodáře byla udírna vyprázdněna.

Masopust, slavnostní období, které začíná po svátku Tří králů, se mimo jiné vyznačují obdobím hodování, veselí a bujarými zábavami. Na nich byl dostatek příležitostí pro skupinové hrátky. Když se zábava na tancovačce rozjížděla, muzikanti pro větší rozproudění krve vyhlašovali tanec „šátečkový“. To si dívky šátečkem zavazovaly oči a čekaly, až si pro ně nějaký mládenec přijde. Tančil se celý kousek v šátku a před ukončením tance byl povolen polibek. To už ale většinou každá dívka věděla, s kým asi tančí. Rafinovaným býval uprostřed noci tanec „střevíčkový“. Dívky zuly jeden střevíc při zhasnutém světle a postavily se doprostřed sálu. Chasníci se vrhali po střevíčku a s ním hledali svou tanečnici. Když střevíc s políbením nártu nazuli, často s dívkou tančili až do konce zábavy,nebo také spolu zmizeli do tmy. Žertovné škádlení bylo i mezi chasou a muzikanty, kdy hudba musela hrát „počapačky“ (v podřepu), „poklekačky“. Horší ale bylo, když se muselo tancovat „poležačky“. To si troufnul jen málokdo. Většinou se to podařilo, když někdo přebral. Ještě pozdějším nočním tanečkem býval „ kořaličkový“.  Sálem při pomalém tanečku procházel hospodský a nabízel tanečníkům štamprličku. Ženám se obyčejně kupovala „zelená“ – to starším, aby omládly, a sladká mladším, aby byly povolnější. Tanečník platil hospodskému a partnerka tanečníkovi polibkem.  Že takové erotické hrátky pokračovaly i po skončení zábavy pod peřinou, určitě nebylo pochyb.  Pak se nedivme, že na podzim bývalo více křtů než pohřbů.

Zabíjačky a všelijaké masopustní rejdění ukončila Popeleční středa. Poslední dny masopustního veselí se odehrávaly v maskách, aby osoby páchající nemravné skutky nebyly na první pohled zjevné. Čas následujících čtyřiceti dnů byl určen k zahlazení stop bujarého veselí. Všechny nabyté nadbytečné kalorie bylo potřeba odstranit půstem a meditací a zahladit hříchy a nemravnosti páchající od Vánoc po celou zimu. A také se připravit na jarní svátky.

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Hlas Česka, Moravy a Slezska je opět tu. Právě startuje VII. ročník této pěvecké soutěže pro klasický zpěv, moderní zpěv i vlastní tvorbu. Po velmi úspěšném VI. ročníku je tu další příležitost pro zpěváky všech věkových kategorií. I letos v porotě zasednou známé osobnosti a pedagogové, kteří posoudí každého účastníka.
 

Celá ČR
Děti a mládež, Hudba, Handicap, Soutěže a festivaly
Co se děje
19.03.2024

ČR: Historie.cs, publicistický cyklus věnovaný vybraným tématům českých a československých dějin, se bude vysílat na ČT2. Poprvé ho diváci mohli na druhém programu České televize sledovat v neděli 10. března od 9:20 hodin. Repríza bude vždy o týden později, v sobotu večer na ČT24. Proměny se dočká i web a sociální sítě pořadu.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
14.03.2024

ČR: Film od režiséra Petra Větrovského si po prvním víkendu získal solidní návštěvnost 7 tisíc diváků, což je jasným signálem, že příběh Gabriely Soukalové zaujal a získává pozornost publika. Tento úspěch mu zajistil titul pátého nejhranějšího filmu v České republice, přičemž zaujal především v konkurenci hraných filmů.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
14.03.2024

ČR: Na druhou polovinu března tradičně připadají oslavy divadelního umění. Světový den divadla se od roku 1962 každoročně slaví 27. března. Předchází mu Světový den divadla pro děti a mládež, pro který byl zvolen 20. březen, a Světový den loutkářství, který připadá na 21. března. Iniciátory oslav jsou mezinárodní nevládní divadelní organizace přidružené k UNESCO. Ty každý rok vybírají významné osobnosti divadelní komunity, které formulují poselství k těmto divadelním svátkům. Letos jsou autory Jon Fosse, Sue Giles a Inés Pasic. 

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Ostatní, Památky
Nepřehlédněte
18.03.2024