Tomáš Adamec: PŘÍPAD MANŽELŮ GRUBHOFFEROVÝCH
ČELADNÁ: Nestává se často, aby byli objeveni zapomenutí spisovatelé. Jeden takový případ ale právě nastal a čtenář se o něm může více dozvědět v knize Tomáše Adamce s názvem Případ manželů Grubhofferových, kterou vydal Okrašlovací spolek Rozhledna v Čeladné a jejíž vydání finančně podpořily Region Frýdlant nad Ostravicí a obce Čeladná a Ostravice. Hlavní aktéři, manželé Marie a Jindřich Grubhofferovi, žijící od roku 1937 v Ostravici, vydali ve 30. a 40. letech devět knih různých žánrů, mnoho dalších jejich děl zůstalo v rukopisech. Ve své době známí autoři, jejichž knihy vydávala přední česká prvorepubliková nakladatelství, jsou dnes bohužel zcela zapomenuti.
Přitom jejich knihy byly ve své době čteny, byly reflektovány tiskem, některé byly dokonce i oceněny. Udivující je na nich již zmíněná žánrová pestrost. Najdeme tu knihy pro děti (Kvik, Bingo), historický román (Poklady Čtyř sluncí), příběhy patřící do žánru sci-fi (Prázdniny ve hvězdách), dívčí román (Za krásou a láskou), humoristický román (Hvězda rodiny) i realistický příběh z ostravské hornické kolonie (Lásky kdybych neměl). Knihy této manželské dvojice už jsou dnes obtížně dostupné, nová knížka o nich ale přináší poměrně zevrubné informace a řeší i zajímavou otázku jejich autorství, neboť ne vždy byl skutečným autorem ten z manželů, jehož jméno bylo uvedeno na obálce.
Nová kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem, podrobnou bibliografií děl obou autorů a také řadou zajímavých dobových dokumentů. Manželé Grubhofferovi si plně zaslouží, aby se alespoň dodatečně zařadili do galerie významných osobností našeho regionu, kam dávno patří. Právě vydání této knihy je pokusem o vrácení obou autorů do našeho povědomí. Kniha je k dostání v informačních centrech ve Frýdlantu nad Ostravicí, Čeladné a Ostravici.
TOMÁŠ ADAMEC, autor knihy
MARIE GRUBHOFFEROVÁ
(*28. 9. 1901 Paskov /+20. 4. 1976 Ostravice)
Rozená Mahlerová, mládí a velkou část života prožila v myslivně v lese. Vzdělávána byla v klášteře ve Frýdlantu nad Ostravicí, absolvovala obchodní školu. Úřednice Živnostenské banky v Místku a Ostravě. Spisovatelka pro mládež v Ostravici, kde žila od roku 1936 až do své smrti. Publikovala romány pro děti: Kvik (1936), Bingo (1948), pro dívky: Za krásou a láskou (1938), dobrodružný román Poklady čtyř sluncí (1943). Napsala také dva romány science fiction, které patří k vůbec prvním románům tohoto žánru pro mládež, a to až do nástupu tvorby Františka Běhounka.
=In: Slovník české literární fantastiky a science fiction (1995) – heslo: Grubhofferová Marie
JINDŘICH GRUBHOFFER
(*23. 7. 1895 Oldříš u Poličky /+28. 11. 1977 Frýdlant nad Ostravicí)
Narozen v rodině učitele, zpěváka a varhaníka, ovlivněn hudbou. Při studiu na gymnasiu v Litomyšli, kde byl otec ředitelem měšťanské školy, Jindřich již literárně tvořil. Zamýšlené studium latiny a řečtiny a poté jejich výuku, po vzoru otce změnil na abiturientský kurs. Od roku 1914 byl úředníkem Živnobanky v Pardubicích. V 1. světové válce byl v Itálii, po návratu působil v Živnostenské bance v Ostravě. V průběhu stávky, kvůli níž byl z banky propuštěn, se seznámil s Marií. Roku 1923 uzavřeli sňatek, po letech v Ostravě a Zábřehu se přestěhovali do Ostravice. Pod jménem Jindřich Gruber publikoval autor básně a povídky v Moravskoslezském deníku. Jako Jaroslav Les vydal román Lásky kdybych neměl (1943). Publikoval v časopisech romány na pokračování Srdce sobecké (1940), Kde je Venuše (1943) a také povídky.
=dle knihy – Případ manželů Grubhofferových (2021), kapitola Bibliografie autorů
Připojené soubory
grubhofferovi-dilo.doc (18.57 KB)Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818