Thomas Brenner | Inscenovaná fotografie
CHEB: Galerie 4 – galerie fotografie zve na výstavu německého fotografa a pedagoga, Thomase Brennera, která představí fotografie ze sérií Hranice, Válka a mír, Trh a moc, Poslední inscenace, Klášter, Prázdnota a 3 instalace na téma Vánoce.
Thomas Brenner od poloviny osmdesátých let inscenuje „skutečnost“ prostřednictvím objektivu fotoaparátu. Obrazem vypráví příběhy, které jsou v kulminačním bodě svého průběhu zhuštěny do událostí nebo situací. Jde mu u toho stejně o stavy a vztahy, které v čitelné konstelaci tvoří obraz.
Pro tento typ fotografie je základním prvkem inscenace nebo konstrukce. Chápeme-li pojem inscenování dostatečně široce, pak se ukazuje, že každá fotografie je inscenovaná, protože každé fotografii předchází záměr pořídit snímek, a tak vzniká kontext, který vytváří symbolický postoj tvorby obrazu. Thomas Brenner posouvá obvyklý postoj tím, že ironicky – někdy taky sarkasticky – přeruší „realitu“, která má být fotografována. Jeho obrazový detail se stává jevištěm, na němž je inscenováno představení s herci a rekvizitami. Pózy, kostýmy, ale také osvětlení hrají, stejně jako v divadle, rozhodující roli. Světlo a barva jsou často transformačními prostředky, takže se fotografie používá k inscenaci a inscenace k návrhu fotografického obrazu. To poslední je to, co zůstává. V tomto ohledu, navzdory propracovaným aranžmá před fotoaparátem, je fotografický obraz kvintesencí, jakýsi protažený „rozhodující okamžik“. Volba tohoto okamžiku se však zdá být libovolná, protože před a po nemusí nutně vycházet z vybraného snímku. Když se v divadle zvedne opona, my jako diváci, okamžitě zaregistrujeme vytržení z našich všedních dní. Podobně se Thomas Brenner snaží dát svým inscenacím nápovědu: Pozor, toto je inscenace!
Proč se při vší té námaze nevydat rovnou do divadla? Odpověď by mohla naznačovat malý rozdíl: Na jevišti divadla vztahy vznikají nebo zanikají prostřednictvím herců, dialogů, dějů atd. V obraze je potenciál vztahů, které si jako diváci můžeme a nemusíme uvědomit. Obrazy tedy implikují hypotézy o jevech, které se skrze nás stávají událostmi. Inscenace před kamerou podléhají kritériím obrazů, nikoli akcím. Takové pojmy dobře známe z reklamy. Brenner proto sází na neobvyklá setkání mezi lidmi a věcmi, přehnaná gesta a často absurdně vypadající oblečení. Dokonalost oslavovaných „iluzorních světů“ staví proti iluzím všedního dne, absurditami každodennosti.
Prof. Manfred Schmalriede, 1999
Thomas Brenner (1961) je umělecký fotograf, autor sociálně-kulturních fotografických projektů. Organizuje výstavní projekty s umělci rozlišných uměleckých směrů, spolupracoval například se sochařem K. M. Hartmannem na projektu s názvem „Maratova smrt“.. Vystavuje od roku 1992. Uspořádal nespočet samostatných i skupinových výstav doma i v zahraničí. Je členem Německé fotografické akademie, Svazu výtvarných umělců a Sdružení falckých umělců.
Vernisáž: 22. listopadu 2024 od 18:00
Výstava potrvá do 30. ledna 2025
Galerie 4 – galerie fotografie, p. o. Karlovarského kraje, Františkánské náměstí 1, Cheb
E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb
Otevírací doba: Út-Ne 10:00-16:30
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818