Těžká krajka – Tradiční díla a životní příběhy romských žen z Finska
PRAHA: Potulní romští obchodníci s krajkami byli součástí života finských trhů, vesnických slavností, nádražních hal a továrních měst až do konce minulého století. Se společenskými otřesy po druhé světové válce přišli romští muži o koně a s nimi i o tradiční profese, ženy však svou zručnou krajkářkou dokázaly uživit celou velkou rodinu. Obchodníci s krajkami však nebyli vždy vítáni: někdy dokázal otevřít dveře i majitel ozbrojený brokovnicí. Výstavu připravila kurátorka Severoromského muzea, filmová režisérka Katariina Lillqvist spolu s muzejní pedagožkou Helenou Grönfors a pracovní skupinou. Na výstavě uvidíte nejen krajky, ale také dokumenty o Romech ve Finsku, historické fotografie, animace a originály komiksových alb ze sbírek vzdělávacího materiálu muzea.
Výstava TĚŽKÁ KRAJKA přibližující starou řemeslnou tradici finských romských žen se bude konat v Galerii ve věži na Novoměstské radnici (Karlovo nám. 1/25, 120 00 Praha 2). Výstavu připravilo Severské romské muzeum ve spolupráci s finským velvyslanectvím, městskou částí Praha 2, Novoměstskou radnicí a projektem Oulu2026 – Evropské hlavní město kultury. Výstava představí historické krajky shromážděné textilní výtvarnicí Helenou Grönfors i krajky z vlastních sbírek muzea. Výstavu podpořila řada finských muzejních a uměleckých organizací, mezi nimi Finský Národní památkový ústav, Finské muzeum fotografie, Finská ústřední rada pro umění, Nadace Kone (Koneen säätiö) a Finský kulturní fond.
Kurátorkou výstavy je filmová režisérka Katariina Lillqvist, která ve svých filmech, dokumentech a videoklipech zachycuje život a kulturní dědictví finských Romů již více než tři desetiletí. Součástí výstavy budou také její animované filmy založené na romských příbězích.
Výstava představí krajky samotné i romskou krajkářskou tradici z mnoha různých pohledů. Při vstupu do galerie čeká návštěvníka nejprve série černobílých fotografií, které v 60. letech 20. století natočili průkopníci finské dokumentární fotografie Mikko Savolainen a Ismo Hölttö. Fotografie zachycují každodenní život finských Romů, jehož krajka je podstatnou součástí. Ve třetím patře bude ke shlédnutí animovaný film s názvem Z města královského a stejnojmenný komiks, které vyprávějí příběh Sagy Forssi, mladé romské krajkářky, zasazený do Finska a Švédska na počátku 70. let 20. století. Animace vznikla ve spolupráci s českou společností Kreus Film a komiks vytvořili studenti umělecké školy v Limince, v severním Finsku.
Háčkování a prodej krajek byl nedílnou součástí života romských žen ve Finsku po mnoho generací. Romské matky živily touto činností své početné rodiny až do přelomu tisíciletí. Záclony, dečky a ubrusy se háčkovaly o nocích, jindy nezbýval na ruční práce. Brzy zrána, ať už v třeskutých zimních mrazech nebo letních vedrech, se celá rodina vydávala své výrobky prodávat, a ne vždy to bylo jednoduché. Lidé k romským obchodníkům s krajkami přistupovali různě, lišilo se to dům od domu. I přes nesnáze bylo ale potřeba vytrvat, protože prodej krajek představoval pro Romy nutnou obživu.
Význam krajkářství jako způsobu obživy vynikl zejména po druhé světové válce, kdy po restrukturalizaci venkova postupně zanikala tradiční zaměstnání romských mužů. Nebylo již tolik zapotřebí podkovářů, kovářů, veterinářů-samouků či dočasných pomocníků při zemědělských pracích. Romské rodiny se stěhovaly do chudinských čtvrtí na okrajích populačních center jižního Finska, a obzvláště nechránění byli Romové prchající z části Karélie, která po válce připadla Sovětskému svazu.
Od konce 40. až do 60. let 20. století byla výroba a prodej krajek téměř jediným zdrojem příjmů pro Romy žijící v tíživých ekonomických podmínkách, vedle toho mělo také velký význam pro sebevědomí romských žen. Těm úspěšnějším obchodnicím s krajkami se podařilo naspořit dostatek peněz pro nákup ojetého automobilu, což jim zase umožnilo rozšířit oblast prodeje.
Pořadatel výstavy, Severské romské muzeum v Helsinkách a v Pyhäjoki, je jediným muzeem v severských zemích, které se specializuje na romskou kulturu. Shromažďuje, uchovává, konzervuje a vystavuje jedinečné hmotné i nehmotné dědictví romské kultury na severu Evropy. Rovněž působí jako most mezi romskou menšinou a většinovým obyvatelstvem, a to jak ve Finsku, tak i v zahraničí během svých výjezdních akcí do různých zemí. Muzeum se také zapojuje do dlouhodobé spolupráce a kulturní výměny s klíčovými evropskými romskými kulturními centry a archivy, jako jsou ERIAC, RomArchive a RoMedia.
Shromažďování nyní vystavovaných krajek i zaznamenávání ústní tradice s nimi spojené se v letech 2021-2024 věnovala školitelka Severského romského muzea, textilní výtvarnice Helena Grönfors v součinnosti s Katariinou Lillqvist, asistentkou Jannou Pehkonen a fotografkou Merjou Koskela. Helena Grönfors se háčkování krajek sama věnuje již více než 50 let a nadále pořádá v různých částech Finska workshopy k udržování a obnově staré romské řemeslné tradice.
Jako příklad společenských aktivit muzea bude v Praze představeno komunitní umělecké dílo Krajkový most. Tato iniciativa vznikla v rámci projektu Oulu 2026 – Evropské hlavní město kultury v malé obci Pyhäjoki, v severozápadním Finsku (Severní Ostrobotnie), kde romští umělci vytvořili spolu s místními ženami textilní krajkovou koláž dlouhou přes 40 metrů. Koláž byla složena jak ze starých romských, tak z tradičních severo-ostrobotských krajek. Během tři měsíce trvající spolupráce měli umělci možnost se navzájem obohacovat o vlastní pohledy a techniky, zároveň proběhlo při společné řemeslné činnosti přirozené seznamování většinového obyvatelstva s Romy a jejich kulturou. V červnu byla krajková koláž vyvěšena nad starým muzejním mostem v Pyhäjoki jako ilustrace vzájemné interakce odlišných kultur.
V srpnu dorazí Krajkový most do Prahy, a kromě výstavy na Novoměstské radnici se představí také na venkovní akci Komunitního centra Kampa, která se uskuteční 6. srpna 2024 v 15 hodin. Tam bude koláž rozšířena o krajky od místních účastníků, a nakonec bude za doprovodu finské romské hudby rozprostřena na nedalekém mostě přes kanál Čertovka. Na akci bude také představena První krajková ambasadorka Hilkka Tiirinki z Pyhäjoki, k níž bude vybrán partner z řad místních umělců. Z Prahy bude ve svém turné Krajkový most pokračovat do Budapešti, Bruselu a Berlína a do Finska se vrátí v létě roku 2026, kdy koláž, v té době odhadem již 100metrová, bude zavěšena nad řekou Oulujoki v rámci programu projektu Oulu2026 – Evropské hlavní město kultury.
Vernisáž výstavy se bude konat pouze pro předem zvané hosty, pro uzavřenou společnost. Na vernisáži na Novoměstské radnici i na venkovní akci Krajkový most v parku kampa vystoupí s tradiční finskou romskou hudbou kapela Hilja Grönfors Trio. Hilja Grönfors je nejznámější finská romská muzikantka věnující se také sběru a zaznamenávání starých romských písní, kterých během své dlouhé kariéry shromáždila již více než 200 a zachránila tak před zapomněním. Je první umělkyní romského původu, které Univerzita umění v Helsinkách udělila čestný doktorát.
https://eriac.org/the-museum-of-finnish-roma-culture/
Mohlo by vás také zajímat...
TOKIO: Loutkové představení CASLAVSKA TOKYO 1964 se japonským divákům představilo během prvního srpnového víkendu. Inscenaci, která je fiktivním přímým přenosem z letních olympijských her v roce 1964, připravil režisér Jakub Vašíček se třemi herci Divadla ALFA, třemi herci Divadla PUK a hudebníkem Danielem Čámským. Česká premiéra pod názvem Čáslavská – Tokio – 1964 proběhne v září na Mezinárodním festivalu DIVADLO Plzeň a v Divadle ALFA.
PARDBUCIE: Největší letní událostí školy je bezpochyby již 15. ročník Sportiády s podtitulem Rozhoupej loď, která vyvrcholila v pátek 2. 8. ve škole v Pardubičkách. Sportiáda je zaměřena na sportovní dovednosti plné soutěží v podobě variace Bocci, agility se psem, dračí lodě apod. Škola se aktivně zúčastní akce Sportovní park v parku Na Špici. Návštěvníci mohou finančně pomoci rozhoupat loďku v Automatických mlýnech a tím tak budovat bezpečný přístav pro žáky školy.
ČR: Znáte kreslené vtipy Miroslava Kemela? Někdy trefně komentují aktuální dění, přičemž nešetří žádné politické veličiny, jindy se zasmějete vcelku nevinným anekdotám se zvířátky. Autor jich nakreslil stovky a tisíce, protože se touhle tvorbou profesionálně zabývá už od 90. let. Potěšením a relaxací je mu muzika, skládání písniček a vystupování s vlastní kapelou, ke které se občas přidává i zpěvák a herec Vladimír Javorský.
VARŠAVA: Ministr kultury Martin Baxa se v pátek 2. srpna na českém velvyslanectví ve Varšavě setkal s operní a divadelní režisérkou, pedagožkou Jitkou Stokalskou, která dlouhodobě žije a působí v Polsku. Za její umělecký přínos v oblasti hudebního divadla a za šíření dobrého jména české kultury v zahraničí jí udělil medaili Ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis. Jitka Stokalská patří v Polsku k ikonám operní režie, více než 40 let působila ve Varšavské komorní opeře. Je držitelkou prestižní Ceny Jana Kiepury a ceny polského ministerstva kultury Gloria Artis.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818