Lidová kultura

„Našim cílem je zajištění kvalitních potravin. U Pražské šunky jde navíc o zachování tradiční metody výroby a receptury, které si uzenáři předávají desetiletí. Výrobci této vysoce jakostní uzeniny teď budou moci využít evropské logo, ze kterého zákazník jednoduše zjistí, že si kupuje výjimečnou potravinu,“ řekl ministr Jiří Milek.

Název Pražská šunka, včetně dalších jazykových variant, bude zapsán do rejstříku Zaručených tradičních specialit Evropské unie. Výrobek s tímto názvem tak bude možné ve všech členských státech vyrábět pouze dle zapsané specifikace.

Jako Pražská šunka se už od poloviny 19. století označuje jeden z nejznámějších potravinářských produktů, který má původ v České republice, zejména v Praze. V ČR se název tradičně používá pro šunku nejvyšší jakosti z vepřové kýty, kde je původní oválný tvar masa zachován použitím takzvaného pražského řezu. Zároveň ji však vyráběli a dodnes vyrábějí v dalších evropských státech, například v Itálii, Rakousku nebo Německu. Právě proto byla jednání o udělení loga poměrně komplikovaná, zástupci České republiky se museli s ostatními členskými státy shodnout na přesném receptu i způsobu výroby.

Pražská šunka s logem Zaručené tradiční speciality EU má tři varianty:

Pražská šunka na kosti se od ostatních šunek na kosti odlišuje způsobem výběru a opracování základní suroviny. Dalším znakem je specifický poměr při výrobě použitých vepřových kýt a láku, které odpovídají kategorii šunek nejvyšší jakosti.

Pražská šunky bez kosti je zauzená šunka nejvyšší jakosti, u které je významným rysem dekorativní povrchové krytí. Odlišujícím prvkem je také typický vejčitý nebo válcovitý tvar hotového výrobku.

Pro Pražskou šunku – konzervu je charakteristický aspik v tenké vrstvě mezi šunkou a obalem. Typický je vejčitý tvar plochého obalu (konzervy).

Zaručenou tradiční specialitou může být výrobek odpovídající zapsané specifikaci, u kterého je prokázané používání na domácím trhu po dobu nejméně 30 let.

Česká republika měla dosud společně se Slovenskem 4 zaručené tradiční speciality: Tradiční špekáčky, Liptovský salám, Spišské párky a Tradiční lovecký salám.

ZDROJ

Výsledky letošní přehlídky budou vyhlášeny 3. března v Huti František, kde budou soutěžní práce, včetně vítězných, ke zhlédnutí do 25. března 2018.

Akce, které se každoročně účastní desítky studentů z českých i zahraničních škol, se stala respektovanou platformou pro mezinárodní setkávání studentů a pedagogů, výměnu zkušeností, názorů a pohledů na směřování a budoucnost sklářství jako oboru a odborné vzdělávání obecně. „Naším cílem je na tuto tradici navázat v prostředí, kde je sklářské umění a řemeslo doma, a ukázat v mezinárodním kontextu vysokou úroveň sklářské tvorby nejmladší generace – sílu výtvarného pojetí a skvělé řemeslo,“ uvedl ředitel společnosti CESTY SKLA, o.p.s. Václav Pošmurný.

Do soutěže se letos přihlásili studenti z 20 středních a vysokých škol ze 13 zemí (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Skotsko, Slovensko, Slovinsko). Odborná porota ve složení Lukáš Jabůrek, Milan Hlaveš, Petr Nový, Sylva Petrová, Dagmar Petrovická, Mayumi Shinohara a Dana Zámečníková bude vybírat z 26 přihlášených v kategorii Junior a z 50 soutěžících v kategorii Senior.

Další informace o přehlídce jsou na www.juniorglassways.com.

Bývalou sklářskou Huť František postavil v roce 1882 Josef Kavalier a dal jí jméno po svém otci. Po vybudování nových provozů skláren a nových výrobních hal v Sázavě ale její význam klesal a pomalu chátrala. V roce 2010 byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR. Její záchranu si vzala za své Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František. Rekonstruovala ji nákladem přes 130 milionů korun s pomocí dotace z Integrovaného operačního programu. V Huti František je k vidění mimo jiné část unikátní sbírky moderního skla vytvořené sklářskými výtvarníky na Mezinárodních sklářských sympoziích IGS v Novém Boru v letech 1982 až 2006. Huť nabízí vzdělávací programy pro školy, rezidenční a tvůrčí pobyty pro studenty, začínající umělce, odborníky i širokou veřejnost.

ZDROJ

Publikace je rozdělena do pěti tematických okruhů. První představuje erotiku v rodinných obyčejích a každodenní realitě, další oddíly přibližují erotiku a magii, erotiku ve výročních obyčejích a v lidovém umění na příkladu muzejních sbírek a erotické motivy v lidové písni.

"Těžištěm publikace je analýza erotických a sexuálních momentů v každodenním a svátečním životě lidových vrstev, v materiální a duchovní kultuře, ale také ve způsobech chování, v rámci rodinné výchovy, manželských vztahů apod. Tato problematika byla v minulosti tabuizována a předmětem hlubšího odborného zájmu začala být až od poloviny 20. století,“ uvedl Petr Číhal, etnograf Slováckého muzea, a dodal: „Monografie je určena nejen odborné, ale také laické čtenářské veřejnosti. Zakoupit si ji můžete v budovách Slováckého muzea v Uherském Hradišti nebo v e-shopu na muzejních internetových stránkách.“

"Zveme vás na ochutnávku vývaru. Od Konce masopustu po Hlad. S živou kapelou (Kudláč klávesy/ König kytara/ Fiala basa/ Čtvrtníček bicí j.h.) si připomeneme naše kultovní písně z pera Jakuba Kudláče, Marka Doubravy či Martina Dohnala. V interpretaci se prostřídá pestrá škála našich herců a jiných hostů. Živý koncert, legendární sborové zpěvy, výstava fotografií z inscenací i programů, projekce archivních záznamů a večírek. Režijní koření přisype Jan Frič."

Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/masox-hudebni-vyvar-z-deseti-let-masopustu/scac/

"Klobouk dolů před muzikálností Miloslava Königa, který zpěv zvládá tak dokonale, že text i hudbu spojuje v jeden organický celek, bez klišé a úskočných berliček. (...) Jeho projev je zanícený, postupně až vášnivý, bez vnější teatrálnosti a pitvoření. König neusiluje o získání diváka lacinými postupy. Je umírněný, upřímný a autentický." (Marie Třešňáková, ČT24)

výchozí idea: Tereza Marečková

scénář: Miloslav König

živá i nahraná hudba: Martin Dohnal

kostýmy a rekvizity: Petra Vlachynská

scénografie a režie: Jan Nebeský

účinkují: Miloslav König a Martin Dohnal (klavír)

Rezervace v síti GoOut: https://goout.net/cs/listky/masopust-denik-zlodeje/bhac/

(hrajeme v Eliadově knihovně - studiu Divadla Na zábradlí)

Současný text norského autora Arne Lygreho nese rysy skandinávské tvorby posledních let – chladný až surový odstup spojený s hořlavými tématy mezilidských vztahů.

Režie: Viktorie Čermáková
Dramaturgie: Tereza Marečková
Scéna a kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková
Hudba: Jakub Kudláč

Hrají: Bohdana Pavlíková, Miluše Hradská, Miloslav König, Luboš Veselý

Rezervace v síti GoOut: https://goout.net/cs/listky/masopust-nic-ze-me/chac/

(hrajeme v Eliadově knihovně - studiu Divadla Na zábradlí)

Tvůrci: Ivana Uhlířová, Michal Kern, Miloslav König
Dramaturgie: Tereza Marečková

V úterý 6. 3. v A studiu Rubín!

Rezervace: https://goout.net/cs/listky/masopust-lidovy-kousek/xdbc/

„Mimo kraslice na výstavě uvidíme také národopisné sběry Vratislava Bělíka od výšivek a krojů až po lidovou keramiku a dobové fotografie,“ seznamuje s výstavou blíže kurátor výstavy a etnograf muzea Jiří Mačuda a dodává: „Cílem této výstavy je seznámit širokou veřejnost nejen s kraslicemi, které jsou pro období blížících se Velikonoc typickým projevem lidové tvořivosti, ale i se životem venkovského lidu našeho kraje a s působením Vratislava Bělíka ve Znojmě i v okolních obcích.“

V rámci výstavy proběhne také tradiční edukační program pro školy „Tvořivé Velikonoce“, který začíná od 1. března 2018, dále nabídneme novinku - Velikonoční workshop pro seniory s výkladem Jiřího Mačudy a tvůrčí dílnou (úterky 13. a 27. března od 15:30 hodin) a pro nejmenší muzejní procházku s povídáním „S velikonočním zajíčkem do muzea“ v pátek 23. března od 16:00. Na všechny tyto programy doporučujeme rezervovat si předem místa na edukace@muzeumznojmo.cz nebo volejte 720 971 295.

Kde? Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Minoritský klášter

ZDROJ