Lidová kultura

Před pěti lety spolek založil naučnou stezku „Po stopách Karoliny Světlé“ s cílem umožnit veřejnosti vnímat krajinu Podještědí jako prostor, v němž zůstaly z minulosti intenzivní literární a historické stopy. Vedle naučné stezky pořádá spolek každoročně v květnu Festival Karoliny Světlé.

V předchozích letech se kulturní představení Festivalu odehrávala pouze v odpoledních hodinách, letos bude program rozšířen o dopolední přednášky, jejichž hlavním mottem bude představení spisovatelky jako političky a společensky angažované ženy. Přednášky zahájí v šenkovním sále statku z Vesnického románu U Richtrů Ivo Říha na téma Karolina Světlá jako tvůrkyně ženské postavy.  Málo známá je působnost autorky románů v Americkém klubu dam, který v Praze založila. Její aktivitu objasní Milena Secká. Třetí téma budou myšlenky z korespondence se sestrou, Sofií Podlipskou v provedení dramatického pásma herečkami Markétou Tallerovou (Karolina Světlá) a  a Veronikou Korytářovou (Sofie Podlipská) v plenéru.

Program lidovějšího charakteru zahájí odpoledne jarmareční písně O nešvarech za Rakousko-Uherska u spisovatelčiny sochy před kostelem. Zde se také představí Milan Pavlů, předseda Spolku rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé, spoluautor scénky Duši bych za tebe dal podle povídky Večer u koryta. Neméně zajímavou bude i etuda ze života spisovatelky Jeden píše – druhý kreslí, jeden mluví - druhý mlčí.

Diváci se mohou těšit také na program s exotickým hudebním doprovodem, který svým vysotupením ozdobí folklorní soubor Horačky. Koncert v kostele sv. Mikuláše uvede Lucky Voice Band. Pořadatelé nezapomněli ani na děti, pro které je připraveno setkání s Karolinou Světlou ve hře Za pokladem s Lesní pannou. Návštěvníci si podle počasí mohou program upravit i procházkou naučnou stezkou Karoliny Světlé a navštívit místa dějů povídek spisovatelky jako Vápenici, Skalákovnu, Kříž u potoka.

Více než třicetičlenný programový tým připravuje už od konce loňského roku 38 programů, které v polovině srpna naplní 5 festivalových scén. V programech se představí asi 4 200 účinkujících z regionu Kyjovského Dolňácka a sousedního Ždánicka, kde aktivně působí více než 130 dospělých i dětských souborů, pěveckých sborů a muzik. Slavnostního průvodu městem by se mělo zúčastnit více než 3 000 krojovaných.

„Slovácký rok se koná jednou za čtyři roky a je tedy takovou pomyslnou „folklorní olympiádou“.  Aktivně se ho účastní obyvatelé všech obcí našeho regionu, což z něj dělá asi největší regionální festival u nás. Atmosféra slavností je vždy něčím nová, ale vždy úžasná a nezapomenutelná. Asi právě proto, že ty další si můžete užít zase až po čtyřech letech,“ upřesňuje prezident festivalu a starosta města Kyjov František Lukl.

V tradičním programovém schématu nechybí symbolické zahájení slavností stavěním máje na kyjovském náměstí, klenotnicový pořad, přehlídka krojů, komponované programy tanečních souborů, dětských souborů, pěveckých sborů i muzik a také celovečerní pořad zaměřený na zvykosloví. Pomyslným vrcholem slavností je nedělní Jízda králů. V nedělním odpoledním a večerním programu dostanou prostor také hosté z jiných regionů. Tento programový blok vyvrcholí společným koncertem dvou věhlasných těles: bratislavského Sluku a VUS Ondráš z Brna. Více prostoru bude letos věnováno volným zábavám a vystoupením na scénách v městském parku, v nově rekonstruovaném areálu před Klvaňovým gymnáziem a na náměstí. Připraveno je také několik interaktivních programů pro děti. Na své si přijdou i milovníci vína, regionální gastronomie a tradičních řemesel. Nově je většina prostor s programy a zábavou zpřístupněna zcela zdarma.

Mezi novinky letošního ročníku patří stanové městečko s kapacitou až 2000 osob, které má pomoci přilákat více návštěvníků na celý prodloužený víkend. „Ubytovací kapacita v Kyjově je poměrně malá a levné kempové ubytování pro tzv. batůžkáře chybí v Kyjově i nejbližším okolí úplně. Chceme vyzkoušet to, co je pro festivaly všech žánrů dnes už zcela běžné. Pokud se stanové městečko osvědčí, budeme uvažovat o jeho využití i při dalších větších akcích,“ komentuje záměr mluvčí festivalu Filip Zdražil.

Organizátoři připravují také dvě nové gastronomické zóny s nabídkou regionálních produktů a kulinářských specialit a smart zónu, ve které bude možné připojit se k wifi, dobít elektroniku nebo pořídit originální foto.

Kromě celofestivalové permanentky a vstupného na jednotlivé pořady si mohou návštěvníci zakoupit také Pas Slováckého roku, díky němuž držitel získá originální suvenýry, slevy na vybrané služby v rámci akce i zlevněné vstupy na některé významné vinařské a folklorní akce na Kyjovsku. Pas je výherní a na hodnotné ceny se může těšit 20 vylosovaných držitelů.

Předprodej permanentních vstupenek, pasů i rezervace míst ve stanovém městečku startuje od 1. května v síti Ticketportal.

Slovácký rok v Kyjově:

Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším a nejvíce navštěvovaným událostem tohoto žánru u nás. Na rok 2021 připravuje Kyjov mimořádné oslavy 100. výročí.

V květnu je příroda v plném květu a veškerá domácí zvířata jsou k vidění na pastvinách. Chováme ve skanzenu skot, prasata, slepice, husy, kozy i ovce a máme zde i dva pracovní koně. Naše pole obhospodařujeme trojpolním systémem a pěstujeme regionálně typické plodiny jako brambory, chmel, len i staré druhy obilí.. Skanzen se stal v roce 2018 uznanou stanicí životního prostředí a můžeme návštěvníkům ukázat unikátní kulturní krajinu s mimořádnou různorodostí.

Co jsme pro Vás připravili?

Tak jako každý rok, máme opět téma, které nás bude provázet - letos má název Ze správného dřeva. Proto se při několika akcích zaměříme na dřevo jako materiál, na lesní hospodářství a samozřejmě také na původní dřevozpracující řemesla, která naši zaměstnanci ovládají. Podívat se zde můžete na uhlíře, tesaře, truhláře, výrobce šindelí, hrábí i řezbáře.

V červnu se například budou stříhat muzejní ovečky a zpracovávat vlna. V červenci proběhne sklizeň obilí a k dožínkám obvykle patří také svátek chleba. Každou neděli peče muzejní pekař v jednom ze statků čerstvý kváskový chléb a tradiční pečivo podle starých receptur. V červenci, v době českých prázdnin, Vás můžeme pozvat na dětský den, kdy bude připravena spousta zábavy a akcí pro malé návštěvníky. V srpnu a v záři si přijdou na své milovníci koní. Půjde přitom především o koně pracovní. Na konci září se chystá kopání brambor, které zde návštěvníci mohou ochutnat i koupit. Na říjen se mohou těšit chovatelé starých plemen domácích zvířat. Další neděli proběhne výlov muzejních rybníků. 20.10. pořádáme opět oblíbený Posvícenský trh a o týden později, 27.10. Antik-trh pro sběratele starožitností. Na konci listopadu se bude konat předvánoční Kateřinský trh v Selském muzeu, který okouzlí hosty svou atmosférou i nabídkou originálních rukodělných výrobků.

Skanzen je ideálním cílem pro rodinné výlety i skupinové zájezdy. Rozkládá se na ploše 30 hektarů a nabízí k vidění velké selské statky, malé chaloupky, domky řemeslníků i historický mlýn. V areálu skanzenu samozřejmě nechybí ani bavorský hostinec, kde můžete po prohlídce příjemně posedět, ochutnat místní speciality a piva ze zdejších pivovarů.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Více informací na www.freilandmuseum.org

Nabburg leží mezi dálnicemi A93 směrem na Mnichov a A6 na Norimberk. Po sjezdu je cesta do skanzenu vyznačena směrovkami s nápisem "Freilandmuseum".

Od šlechtických dvorů, venkovských muzik, městských kaváren až po prestižní světová pódia jsou Romové světu známí jako hudebníci neboli lavutara. Hudba Romů je akademická i neškolená, oficiální i spontánní, zpívaná i instrumentální, domácí i virtuózní, ale přes fascinující rozmanitost jejích podob, žánrů a druhů pro ni zůstává již po staletí charakteristické, jak nezastupitelně a neodlučitelně provází běžný i sváteční život. Romové skrze hudbu poznávají svět a svět skrze hudbu poznává Romy. Výstavní projekt vznikal ve spolupráci s desítkami hudebníků, organizátorů hudebního života, výrobců a opravářů hudebních nástrojů a dalších pamětníků. Představí hudbu Romů jako živou kulturu z perspektivy jejích aktérů na základě lokálního výzkumu sledujícího několik významných hudebních rodin v Brně v období od poválečných let do současnosti, ve kterých se předává hudební řemeslo z generace na generaci. Součástí výstavy bude bohatý doprovodný program sestávající z koncertní série Hudební léto v Muzeu romské kultury, komentovaných prohlídek a workshopů.

Během vernisáže vystoupí rodinná jazzová skupina slavného jména Bagárovci (Matúš Bagár, Radek Bagár, Miroslav Bagár, Josef Bagár ml. a Peter Korman) a pěvecký sbor Kristovci pod vedením Pavla Dirdy.

Zahájení proběhne 7. května 2019 od 17 hodin v Muzeu romské kultury.

První česká přehlídka kreativity, která se konala vloni v Praze, sklidila obrovský úspěch. Proto se organizátoři rozhodli uspořádat další Maker Faire i mimo hlavní město. „Chceme dát příležitost makerům z regionů ukázat se, ale také se potkat, navzájem se inspirovat nebo vytvořit další spolupráce. Máme velkou radost, že se do programu zapojilo tolik lokálních tvůrců a institucí a tvoří tak pestrý program pro studenty, geeky, děti i dospělé,” popisuje jeden z organizátorů Ondřej Kašpárek.

Na plzeňský festival se podařilo přilákat více než 40 lokálních makerů. Bude možné shlédnout pestrou škálu místních tvůrců, kteří dokáží, že tvořit může opravdu každý: od celých generací kutilů – například v podobě projektu Robotika 3G, přes mechanické interaktivní tulipány Jiřího Prause po háčkované loutky Milady Emmerové. Zapojí se také několik tvůrců ze sousedního Bavorska. Své vychytávky a vynálezy představí nejen jednotlivci, ale také známé firmy a inovační centra. Festival podporují a také se aktivně účastní například výrobce 3D tiskáren, plzeňské Centrum robotiky, studenti Západočeské univerzity v Plzni apod.

Návštěvníci si budou moci většinu projektů nejen prohlédnout, ale také na vlastní kůži osahat, vyzkoušet a lépe pochopit, jak fungují.

V rámci programu se budou moci návštěvníci zapojit do několika workshopů a populárně-naučných show například od skupiny Laborky.cz, která na loňském Maker Faire Prague sklidila se svým vzduchovým dělem největší úspěch.

Maker Faire je celosvětově uznávaná síť akcí, kterou v roce 2006 iniciovala redakce časopisu Make se sídlem v San Franciscu. Jednotlivé festivaly pořádají lokální organizace v mnoha zemích, díky nim se setkávají novodobí kutilové a další nejen volnočasoví tvůrci všeho druhu. Mezi hlavní témata, která festival představuje patří nevšední projekty a experimenty z oblastí nových technologií, řemesel, 3D tisku, ale i vyšívání, elektroniky, designu, dronů, modelářství a mnoho dalších. Obří setkání se pořádají v San Franciscu a New Yorku nebo Římě a navštěvuje je přes 100 tisíc lidí. U našich sousedů má festival tradici například ve Vídni, Chemnitzu či Berlíně. Celosvětově festivaly ročně přilákají přes 1,5 milionu návštěvníků.

Celá akce je pro návštěvníky zdarma

Držitelem licence pro přehlídku kreativity Pilsen Mini Maker Faire 2019 je iniciativa MAKE MORE a spolu s kreativní zónou DEPO2015 se bude podílet na programu přehlídky. 

https://pilsen.makerfaire.com/

https://www.facebook.com/pilsenminimakerfaire/

České loutky jsou fenoménem! Více než sto let jsou vnímány jako národní kulturní poklad a v prosinci 2016 bylo loutkářství na Slovensku a v Česku zapsáno do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Tvorba loutek patřila k české tradici, z níž po roce 1950 vyrostl také úspěch českého moderního loutkového divadla i mezinárodní věhlas českého loutkového filmu. Tato tradice vznikla už během devatenáctého století u kočovných marionetářů, kteří putovali od vsi ke vsi ve vozech a hrávali s loutkami v rozkládací scéně s malovanými kulisami. Od konce 19. století vznikala ochotnická a spolková loutková divadla často s pravidelným provozem, o něco později došlo k mohutnému rozmachu rodinného loutkového divadla, kdy se divadlo hrálo v mnoha rodinách v malých stolních divadlech. 

Když v roce 1928 skončila statistická akce, v níž se mělo zjistit, kolik loutkových scén na území tehdejšího Československa hraje v pravidelném provozu, výsledek byl v celosvětovém kontextu zcela unikátní – šlo téměř o 3000 souborů.

Unikátní výstava je rozdělena do dvou částí, z nichž jedna představuje loutky pro dramatický repertoár a druhá speciální loutky pro varietní a kabaretní loutkové divadlo. Na výstavě se představí marionety věhlasných českých loutkářských rodů včetně loutek Kopeckých, ale také moderní loutky, zahrnující Skupovy loutky Spejbla, Hurvínka a Máničky, loutky Trnkovy a loutky mnoha dalších významných tvůrců meziválečného loutkového divadla.

Všechna divadla a loutky na výstavě jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra dokumentaristy Pavla Jiráska. Dnes známí sběratelé a badatelé v oblasti historie české loutky začali se sbíráním v polovině osmdesátých let. Po téměř 30 letech sbírání a publikování, po více jak 30 výstavních projektech, doma i v zahraničí, včetně Asie i USA, se jejich práce poprvé představuje ve větším rozsahu v Praze.

Nenechte si ujít doprovodný program k výstavě, další informace zde

Zdroj: Pavel Jirásek