pátek
27. září 2024
svátek slaví Jonáš

Lidová kultura

Lidová kultura

Zámecké Velikonoce 2019

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Svátky jara budou plné veselých her, vyrábění a jarních dobrot. V rámci Velikonoc se uskuteční také celodenní kemp pro děti.

od 18.04.2019 do 22.04.2019
09:00 - 17:00
Autor článku: 
Kristýna Svobodová

VELIKONOČNÍ PROGRAM 2019

Speciální velikonoční prohlídky zámku

sobota a neděle 13. – 14. 4. a 20. – 21. 4. (10:00–17:00)

  • tematické prohlídky zaměřené na velikonoční tradice s jarní výzdobou zámku, prohlídky začínají v každou celou hodinu, poslední prohlídka začíná v 16:00

Velikonoční hra pro děti

čtvrtek až pondělí 18. – 22. 4. (9:00–17:00)

  • Zapomnětlivý beránek Rozinka bude opět potřebovat vaši pomoc.

  • Hra je vhodná pro děti i hravé dospělé ve věku cca 4-99 let.

  • Hra se koná ve venkovních prostorách zámeckého areálu.

  • Vstupné: 50,-/herní plán (pro celou rodinu)

Zámecký velikonoční kemp

čtvrtek 18. 4.

  • celodenní program pro děti s tématem Zeleného čtvrtku, více informací na webu https://www.zamekzdar.cz/akce/zamecke-velikonoce-2019/

Zámecké vítání jara na terase

sobota 20. 4. (10:00 – 16:00)

  • velikonoční workshopy

  • ochutnávky velikonočních dobrot

  • velikonoční výzdoba

  • jarní fotokoutek

Hledání velikonočních vajíček

 pondělí 22. 4. (10:00–17:00)

  • Hledání velikonočních vajíček v areálu zámku pro děti s následnou odměnou na motivy oslav Velikonoc v anglosaských zemích.

  • Vstupné: 50,-/dítě

S tradicí v srdci - další osudy „malírny“ v Telči

TELČ: V roce 2018 si v Telči prostřednictvím samostatné výstavy připomínali 110. výročí založení lidové malírny. Činnost malírny byla zrušena úředním příkazem, výroba se však nezastavila a v 50. letech 20. století podnik převzal Karlovarský porcelán. Původní ráz malby se změnil, až úplně zanikl. Novým hlavním úkolem pracovníků bývalé malírny bylo opatřovat lékárenské láhve a prachovnice štítky, vedlejším oborem se stala dekorace užitkového skla. Po roce 1989 došlo k rekvalifikacím, kdy si volný trh vynutil změnu sortimentu. Ruční malbou byly dekorovány skleněné výrobky – vázy, džbány, čajové sklenice… Výrobky byly určeny jak na domácí, tak i zahraniční trh.

18.03.2019
16:00
Autor článku: 
Jaroslav Makovec

Tuto druhou etapu telčské provozovny dokumentuje výstava Alice Grünwald s názvem S tradicí v srdci.

Výstava bude slavnostně zahájena vernisáží 18. března 2019 v 16 h v knihovně Univerzitního centra MU a konat se bude v prostorách Cukrárny-Kavárny Haas a trvat bude do 31. května 2019.

Ženy prodávající naději

BRNO: Nová přechodná výstava Lucie Sekerkové Bláhové a Ivany Šusterové s názvem Ženy prodávající naději, začíná zítra v Muzeu romské kultury.

od 14.03.2019 do 14.04.2019
17:00
Autor článku: 
TZ/klapka

Výstava a stejnojmenná kniha shrnují několikaletou práci dvou slovenských autorek. Přináší fotografický projekt a současně esej o životě a práci věštkyň několika generací ze skupin olašských Romů v dnešní Bukurešti (Rumunsko) a blízkém okolí. Fotografka Lucia Sekerková a etnoložka Ivana Šusterová pronikly do světa této poměrně uzavřené skupiny žen a čtyři roky se k nim vracely. Fotografovaly, psaly, natáčely rozhovory. Sledovaly, jak tyto ženy žijí, jejich postavení v rodině i v rumunské společnosti, a snažili se vytvořit obraz některých současných forem věštění, magie a jejich propagace. Zachytily modernizaci tohoto jevu, kde se starodávné prolíná s moderním, iracionální s praktickým, magické rituály se skvělým marketingem. Výstava potrvá do 14. dubna 2019.

Po zahájení výstavy proběhne také komentovaná prohlídka výstavy s kurátory Tomášem Pospěchem a Adamem Holubovským a autorkami výstavy Lucií Sekerkovou a Ivanou Šusterovou.

https://www.facebook.com/events/1722047257897012/

Výstava podještědských lidových oděvů

LIBREREC: V Krajské vědecké knihovně v Liberci je od 7. do 28. 3. 2019 k vidění výstava podještědských lidových oděvů, kterou připravilo Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé ve Světlé pod Ještědem ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci.

od 07.03.2019 do 28.03.2019
Autor článku: 
luk

Výstava je příležitostí představit veřejnosti vzácné krojové památky, dokud úplně nezmizí z povědomí současné společnosti, a vzpomenout v tomto roce dvojího výročí. Letos si připomínáme 50 let od založení našeho Sdružení a dále v tomto roce uplyne 120 let od smrti Karoliny Světlé.
Slavná spisovatelka nebyla jen spisovatelkou, ale také pilnou sběratelkou národopisného odkazu, pověstí, pověr, pranostik, nářečí, zvyků a také tradičních oděvů, které věrně popsala ve svých románech a povídkách.
Součástí výstavy jsou panenky představující různé společenské vrstvy a oblečené věrně dle popisu v jejích dílech. Na vernisáži bude předvedena krátká ukázka z povídky Kantůrčice, ve které spisovatelka zachytila staré pověry a půvabnou naivitu vesnických lidí dávných dob. Uchovávání místních tradic a připomínka díla Karoliny Světlé patří mezi hlavní činnosti našeho Sdružení, které můžeme výstavou přiblížit veřejnosti.

 

ZDROJ

 

19. ročník veletrhu Euroregion Tour

JABLONEC NAD NISOU: Mottem tradičního veletrhu cestovního ruchu Euroregion Tour je letos „Řemeslná zážitková turistika“. Kromě turistických regionů, měst, obcí, krajů, cestovních kanceláří, agentur a dalších subjektů se představí i regionální prodejci. Nabídnou návštěvníkům nejen své tradiční výrobky, ale také možnost vyzkoušet si na vlastní kůži foukání skla, navlékání bižuterie, drátování, vyšívání nebo zdobení vánočních ozdob.

od 15.03.2019 do 16.03.2019
Autor článku: 
luk

 

Veletrh se koná ve dnech 15. a 16. března na výstavišti v jabloneckém Eurocentru.

„Letošní téma je pro nás velmi silné. V kraji máme řadu skvělých řemeslníků a firem, které staví své podnikání na tradičních řemeslech. I Liberecký kraj chce stavět svou image na tom, co je pro nás typické a má svou historii. To všechno chceme na veletrhu ukázat,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, patkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Turistickou nabídku přivezou například zástupci z jižních Čech, Královéhradeckého či Moravskoslezského kraje. Chybět nebude ani Středočeská centrála cestovního ruchu. Na veletrh se vrací i Centrála cestovního ruchu Východní Morava a TTG Zittauer Gebirge.

Během celého veletrhu bude probíhat kulturní doprovodný program, hudební a taneční vystoupení i barmanská show. Můžete se těšit například na Taneční studio Najla, malé mažoretky z Domu dětí a mládeže Vikýř Jablonec nad Nisou nebo na přednášku Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Kompletní program je k dispozici na www.euroregiontour.cz.

 

ZDROJ

Pozvánka na první teplický masopust

TEPLICE: Jste srdečně zváni na První teplický masopust s divadlem V pytli. Oživené prohlídky teplického zámku s panstvem, jež se chystá na večerní karneval, doprovodí masopust na zámeckém náměstí, který bude zakončen průvodem masek.

17.03.2019
13:00 - 17:00
Autor článku: 
TZ/ika

PŘIJĎTE V MASKÁCH ZAŽÍT POHÁDKOVOU ATMOSFÉRU! Rezervace a prodej časových vstupenek od 1. 3. v recepci teplického muzea.
Vstupné 50 Kč 

Zdroj: Vlasta Tichá, www.muzeum-Teplice.cz

Vlastenenectví a tradice - to jsou priority členů Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé

LIBEREC: V letošním roce se Sdružení ve svých aktivitách zaměří na připomenutí 120 let výročí od úmrtí Karoliny Světlé, 50 let založení Sdružení a 100 let Podještědského muzea. Jarní výstava lidového odívání z Podještědí v liberecké knihovně zahajuje rok,v němž uspořádá Sdružení společně se spolkem Stopy v krajině a a lidovým souborem Horačkami Festival Karoliny Světlé, na podzim pak setkání členů Sdružení a koncert.

Autor článku: 
Milan Turek

Záměr vystavit podještědské lidové odívání vznikal několik let. Jednak měly součásti oděvů obyvatelky českodubského penzionu a jednak se chlubily kroji především členky pěveckého a tanečního souboru Horačky. Popisem hrdinek z románů a povídek Karoliny Světlé se nadchla Ivana Němečková, členka výboru Sdružení, která podle nich vytvořila patnáct panenek v odpovídajícím oblečení. Některé členky doma v šatníku či truhle opatrovaly části oděvů svých předků z doby meziválečné. Výbor uspořádal malou výstavu přímo ve Světlé pod Ještědem, podporu Sdružení poskytla také liberecká knihovna a díky úsilí řadě členek bylo možno výstavu uskutečnit i třeba došitím chybějících částí oděvů.

Komentované oděvy během slavnostní vernisáže představily členky souboru Horačky. Ztvárnění hrdinek v románech Světlé volila Ivana Němečková velice důkladně. Nejvýznamnější postavou je bezesporu Sylva, služka z Vesnického románu, jejíž mladistvost a přitom zkušenost ze života  je vyjádřena jednoduchým a praktický oblečením. Vedle ní je figurína Frantiny ve svatebním šatě, který ji znázorňuje před setkáním s ženichem Apolínem. Zajímavě jsou pojaty i ostatní figuríny Anežky, hraběnky Reginy, zemanky Daleny nebo i prostých děvčat z Podještědí jako byla Bórinka z Černé divizny, Anežka z Krejčíkovic Anežky,i Enefa či Karla z povídky Lesní panna.

Expozice dokládá, že lidé mimo centrum kraje žijí bohatým kulturním životem, jehož součástí jsou tradice. Škoda, že vernisáž nenavštívil žádný oficiální zástupce kraje a že výstava proběhla bez jakékoliv finanční podpory. Padesátiletá činnost Sdružení si zaslouží větší pozornost.

Sdružení mimo akce pro členy nabízí putování po stopách Karoliny Světlé, vydává Zpravodaj a jeho členové jsou významnými aktéry společenského života v Podještědí.

Výstava lidového odívání v Podještědí potrvá do 28. března a je mobilní, může být snadno instalována i v jiných kulturních institucích.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960

PLZEŇ: Pod pojmem lidová kultura si lze představit relativně nesourodou směsici nejrůznějších projevů. Výstava Jdi na venkov! vůbec poprvé kriticky sleduje jejich vztah k výtvarnému umění v českých zemích od počátku 19. století až po polovinu 20. století. Akcent klade na kulturu venkovského lidu, která sehrála v českém umění mnohem zásadnější roli než lidová kultura městského prostředí.

od 01.03.2019 do 12.05.2019
Autor článku: 
TZ/klapka

 

Výstavu autorsky připravili Tomáš Winter a Pavla Machalíková z Ústavu dějin umění AV ČR a Milan Pech z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Asistentem výstavy za ZČG je Petr Jindra, architektonické řešení expozice navrhl Tomáš Svoboda. Autorkami grafického ztvárnění expozice a doprovodné publikace jsou Adéla Svobodová a Tereza Hejmová.

„Od poloviny 19. století se lidové umění stávalo takřka oficiálním a univerzálním projekčním plátnem. Jednotlivci, ale i skupiny, instituce a stát na něj promítaly své politické, společenské a kulturní ideály. Prostřednictvím nejrůznějších manipulací bylo využíváno, či přímo zneužíváno k různým účelům. První masové pokusy o oživování lidové kultury, ať už pod záminkou vztahu k „českoslovanským“ ideálům (ve druhé polovině 19. století) nebo k „československé“ národní identitě (v době první republiky), stavěly na obdobné fiktivní představě: společenství venkovského lidu a zvláštní charakter jeho kultury považovaly za základ novodobého národa a jeho hledané kulturní identity. S lidovým uměním zde bylo zacházeno zhusta jako s účelovým konstruktem ve službách nacionalistické obrany budovaného národního společenství,“ vysvětluje jeden z autorů Tomáš Winter.

„Lidové umění současně sloužilo jako přímý zdroj určitého typu tvorby. Pro její označení se obecně rozšířil termín výtvarný folklorismus. Jeho konkrétní projevy však měly nejrůznější podtexty a významy. Škála výtvarných přístupů a manipulací s prvky přebíranými z lidového umění a kultury postupně sahala od velmi prostého pozorování, ilustrování a komentování venkovského prostředí až po velmi promyšlené a subtilní interpretace. Častou strategií, kterou umělci využívali, byla apropriace: přivlastnění si forem lidového umění prostřednictvím citací či transformací k novým záměrům a v novém kontextu,“ doplňuje spoluautorka výstavy Pavla Machalíková.

„Výstava pojednává nastíněnou problematiku prostřednictvím tematicky zaměřených bloků, jejichž časový záběr se překrývá. Její instalace, obsahující obrazy, kresby, sochy, fotografie a filmy, je koncipována jako dynamická struktura vzájemně prostupujících se vrstev. Cílem není absolutní vyčerpání tématu, ale zachycení jeho aktuální rezonance. Vedle děl více či méně známých tvůrců sledovaného období (Josefa a Quido Mánesa, Mikoláše Alše, Jaroslava Čermáka, Joži Uprky, Josefa Čapka, Zdenka Rykra, Emila Filly, Jaroslava Vodrážky, aj.) výstava obsahuje několik současných prací Anny Hulačové, Jana Vytisky, Barbory Lungové, Lenky Klodové, Daniely Baráčkové ad., odvolávajících se na lidovou kulturu,“ uzavírá poslední z trojice autorů Milan Pech.

K výstavě vychází obsáhlá publikace v nakladatelstvích Artefactum a Arbor vitae, která je výsledkem řešení projektu GA ČR Lidové umění mezi vizuální kulturou a politikou v Čechách a na Moravě: 1800– 1960. Jejími editory a spoluautory jsou Pavla Machalíková a Tomáš Winter, do knihy vedle nich přispěli odbornými studiemi Vladimír Czumalo, a Milan Pech.

Vystavená díla pocházejí ze sbírek: Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou; Galerie Benedikta Rejta, Louny; Galerie hlavního města Prahy; Galerie hunt kastner; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Galerie výtvarného umění v Hodoníně; Galerie Zlatá husa; Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně; Krátký film Praha; Městské muzeum v Nové Pace; Moravská galerie v Brně; Moravské zemské muzeum; Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově; Muzeum hlavního města Prahy; Muzeum Kroměřížska; Muzeum umění Olomouc; Národní filmový archiv; Národní galerie Praha; Národní muzeum – Národopisné muzeum / Historické muzeum; Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích; Národní ústav lidové kultury; Národní zemědělské muzeum – Muzeum českého venkova, zámek Kačina; Oblastní galerie Liberec; Památník národního písemnictví, Sbírky Pražského Hradu; Slovenský filmový ústav; Slovenská národná galéria; Slovenské národné múzeum v Martině; Uměleckoprůmyslové museum v Praze; Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.; Východočeská galerie v Pardubicích; Západočeské muzeum v Plzni; Robert Runták; soukromí zapůjčitelé a autoři

DOPROVODNÝ PROGRAM

 Komentované prohlídky

7. 3. od 17 h – Pavla Machalíková (Ústav dějin umění AV ČR)

22. 3. od 17 h – Tomáš Winter (Ústav dějin umění AV ČR)

3. 5. od 17 h – Milan Pech (Katolická teologická fakulta UK)

Přednášky

13. 3. od 17 h – Historické prameny lidové písně a hudby na Plzeňsku Přednáší Zdeněk Vejvoda (Etnologický ústav AV ČR).

 29. 3. od 17 h – Kočár plný hudby Lidové písně a zvyky představí soubor Gutta a etnoložka Marcela Poláková (Národní památkový ústav).

7. 5. od 17 h – Prvky tradiční kultury na Chodsku Přednáší ředitel Muzea Chodska v Domažlicích Josef Nejdl.

Tvůrčí dílna pro děti a rodiče 16. 4. od 16 do 18 h – Velikonoce v galerii

Rezervace a informace: rezabkova@zpc-galerie.cz, 377 908 536

V terénu bez digitálu

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: V hlavní budově Slováckého muzea v Uherském Hradišti byla otevřena nová fotografická výstava věnovaná významnému badateli a jednomu ze zakladatelů vědecké etnografie, Josefu Klvaňovi. 

od 07.03.2019 do 30.06.2019
09:00 - 17:00
Autor článku: 
Pavel Princ

Unikátní zvětšené fotografie Josefa Klvani dokonalým obrazem zaniklého času

Stane se připomínkou 100. výročí jeho úmrtí (1857 – 1919). „Léta 1884 – 1898, která Klvaňa strávil jako ředitel českého gymnázia a školní inspektor v Uherském Hradišti, patřila v jeho životě k profesně nejplodnějším a v soukromí k nejšťastnějším. Je to bezesporu důležitá osobnost Slovácka, a proto si ji touto výstavou připomínáme. V malém sále se objeví výběr jeho známých i dosud nepublikovaných fotografií lidového oděvu z konce 19. století.

"Fotografie doplňují texty z Klvaňova vlastního rukopisného životopisu (Náčrtky mého životopisu, 1910, 1913)," zmínila autorka výstavy Krojové eldorádo Helena Beránková z Moravského zemského muzea v Brně.

Josef Klvaňa je představován jako mimořádně vzdělaný intelektuál s širokým spektrem zájmů (geologie, etnografie, pedagogika, umění a cestování) a velkým okruhem spolupracovníků a přátel z různých sfér společenského a kulturního života. „S jeho dílem se setkal každý, kdo se zajímá o kroj na Slovácku. Jeho rozdělení krojů do 28 regionálních typů kroje, či jak on sám používal výraz – do krojových okrsků, dodnes etnografové používají,“ složila Marta Kondrová, kurátorka výstavy poctu a obdiv schopnosti kvalitní dokumentace bez využívání dnešních moderních technologií. „Ve své práci vycházel z důkladné znalosti terénu, také ale ze spolupráce se studenty, kteří mu mnohé informace zjišťovali či doplňovali. Proto byly jeho popisy krojů vysoce autentické a obsahovaly i lokální názvy krojových součástek. Klvaňovy fotografie patří ve většině případů k nejstarším obrazovým dokladům toho, jak kroj v té které obci vypadal. Do té doby byla využívána pouze kresba či malba, ale zde bylo nutno počítat s tím, že výtvarník nemusel, nebo ani nechtěl zachytit zcela přesně předlohu,“ zdůraznila Helena Beránková a dodala, že pro poznání vývoje krojů na Slovácku je Klvaňovo písemné i fotografické dílo nedocenitelné.

Výstava je postavena převážně na zmíněných zvětšeninách fotografií, nicméně unikátní pro krojové nadšence, kterých na Slovácku není málo, bude také dokonalým popisem jednotlivých krojů a ilustracemi, které pro Josefa Klvaňu vytvořili jeho gymnazijní žáci. Prostor obohatí také dva krojové komplety. „Jedná se o krojový pár, a to muže z Nivnice ve starobylém mentýku zapůjčeném z obce, kde jej v roce 1894 na svém snímku Josef Klvaňa zachytil, a také rekonstrukce kroje nevěsty z Mařatic z konce 19. století, vytvořená Kristýnou Petříčkovou“, doplnila Marta Kondrová, která věří, že nejen na výstavu, ale třeba i na odbornou radu zavítají všichni ti, kteří se chtějí pustit do krojové rekonstrukce. „Tato výstava může být inspirací a dobře posloužit všem, kteří se chtějí vyvarovat chyb při vlastní snaze o krojovou rekonstrukci,“ uzavřel Marta Kondrová.

 

Hlavní budova Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179. Vernisáž proběhla ve čtvrtek 7. března, výstava potrvá do 30. června 2019.

 

Bližší informace:

Mgr. Marta Kondrová, kurátorka výstavy,

mobil: 734 282 558,

e-mail: marta.kondrova@slovackemuzeum.cz.

„Fašank 2019“ s meči, filmy a basou

STRÁNÍ: „Fašanky, fašanky, velkonoc bude, predáme kožúšky, teplo nám bude,“ ozývá se i letos ze Strání, obce na Uherskobrodsku, těsně u slovenských hranic. Již přes 200 let je zde doložena nepřetržitá tradice mečového tance a jeho provádění na konci masopustního období, což si letos návštěvníci zdejšího 32. ročníku Festivalu masopustních tradic Fašank 2019 budou moci ověřit  do 5. března. 

Autor článku: 
luk

Mečový tanec, prováděný v celé Evropě (jak dokazují výzkumy etnografa MZM a prvního muzejníka s kamerou Františka Pospíšila v době první republiky) se ve Strání nazývá „šablový“, a odtud také zdejší píseň „Pod šable, pod šable, aj pod obušky…“, která tanec charakterizuje a spoluvytváří. Tanec tančí tzv. fašančáré, tedy 5 mužských tanečníků, které vede 6., zde zvaný „gazda“. A to je další rarita obce – již od 80. let 20. století tuto funkci nepřetržitě zastává Stanislav Popelka, jehož v posledních letech nahrazuje František Jankových. Dvě nejznámější tváře spojené s fašankem ve Strání a mj. výborní zpěváci.

Od 80. let min. stol. se na tradici tance napojil zdejší festival a začala jeho vlastní historie. V posledních letech se programově vyvinul a ustálil hlavně na posledních 5 masopustních dnech. Proto i letos festival zahajují již v pátek (1. 3.) domácí účinkující. Dospělí i děti, mladí i staří se setkají ve společné scénické prezentaci domácích tradic.
Pořad bývá vtipný, pestrý a nápaditý. Pozornost strhují nejmladší účinkující, kteří zde podivuhodně dokazují, jak věrně přebírají dědictví svých předků.
Předposlední den festivalu (pondělí) je již známý Fašankovou filmotékou (4. 3.), kterou programově a technicky zajišťuje spolupracující Muzeum J. A. Komenského z Uherského Brodu (letos jde o dvouhodinovém programu 7 filmů).
 

Vrcholem festivalu je fašankové úterý (letos 5. 3.), tedy obecně poslední masopustní den před Popeleční středou, který je od poledne až do večera věnován obchůzkám zdejších, věkově různorodých skupinek fašančárů a jejich šablovému tanci. Nechybí pohoštění, návštěva známých lokalit, jakými jsou zde schody před kostelem, fary, hospod, domácností a Štrbákovce, domku uprostřed obce, kde si mohou tanec prohlédnout především hosté a návštěvníci festivalu. Poslední zatančení se odehrává skupinově v restauraci Zámeček, po němž následuje půlnoční pochovávání basy v originálním provedení zcela jedinečně namaskovaných dobrovolníků. Vede je Smrtka s kosou, která masopustní veselí definitivně ukončuje. 

 

ZDROJ

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Lidová kultura