Lidová kultura

Celodenní program v Zámeckém areálu Ctěnice nabídne ukázky lidových řemesel a povídání o českých žních, představí žňové práce a různé druhy obilovin. Součástí bude i vyprávění o tom, jak se dříve pekl chleba, a to včetně ochutnávek žitného a pšeničného chleba i jiných obilných výrobků z mouky.

Dožínkovou slavnost doprovodí národopisný soubor Doudleban, který zpívá, tancuje a oživuje zvyky dávných předků, čerpá z nepřeberné studnice lidového doudlebského umění. Jejich prostý, ale rázovitý kroj sice ukazuje, že Doudlebsko byl spíše kraj chudý, ale lidé si přesto dokázali po těžké práci zatancovat a zavýsknout, což předvedou ukázkou dobových tanců, jako je „sedláček, proplítanej, obkročák, babka, řezanka, rejdovák, dupák, klenutá“.

Od 10.00 do17.00 h ožije řemeslnické tržiště na nádvoří před zámkem a návštěvníci se budou moci blíže seznámit s mlynářským, pekařským, perníkářským i hrnčířským řemeslem a poznají, kdo byl žnec či caletnice. K ochutnání budou různé pochoutky, tradiční lokální sladkosti, perníky, pekař připraví různé druhy chleba i možnost si přípravu chleba vyzkoušet; nebude chybět pivo, víno či medovina.

Ve 14:00 h začne dožínkový průvod a taneční vystoupení v podání souboru Doudleban za doprovodu jihočeské lidové muziky.

Na počátek školního roku, sobotu 7. září, připravilo Muzeum jihovýchodní Moravy na hradě divácky přitažlivou akci Stará řemesla na hradě, na níž ožijí zapomenuté rukodělné techniky. Muzeum se tak rozhodlo navázat na loňský úspěšný první ročník. Návštěvníci se mohou během celé soboty od 10 do 18 hodin seznámit se starými technologiemi, vidět originály dobových předmětů, vyslechnout si zajímavé výklady odborníků nebo vyzkoušet některé z řemeslných technik v tvořivých dílnách.

Jedinečnou příležitostí bude sledování experimentální tavby železa v rekonstrukci pece z 11. století a možnost prohlédnout si železné artefakty z muzejních sbírek s doprovodným komentářem archeoložky Jany Langové. Výrobu železných předmětů osvětlí také ukázky práce mistra kováře a dráteníka.

„Další živou ukázkou bude pečení tradičního kvasového chleba v rekonstrukci středověké chlebové pece,“ uvedla jedna z organizátorek akce Petra Hanáková. To, že cesta k voňavému bochníku nebyla pro naše předky jednoduchá, přiblíží na hájence v expozici Dřevo, proutí sláma etnografka Alena Prudká. Návštěvníci se zde seznámí nejen s pomůckami potřebnými k přípravě chleba, ale i dalším nářadím, nástroji a nádobami ze dřeva, proutí a slámy.

O ukázku textilních technik obohatí program středověká krejčovská dílna Martiny Hřibové. V oblíbených dílničkách si budou moci především malí návštěvníci některé textilní a drátenické techniky také vyzkoušet. Muzejní pedagogové opět připraví i pracovní sešitky, které dětem zábavnou a hravou formou řemesla přiblíží.

Po dobu konání akce budou zpřístupněny prostory malenovického hradu. Součástí hradní prohlídkové trasy je i expozice Řemesla ve starých Malenovicích, která představuje například téměř zapomenuté špičkařství, perleťářství apod.

Pro návštěvníky budou připraveny také stánky s občerstvením, řemeslnými výrobky a muzejními publikacemi.

Přednáškový sál muzea do 18.00 hodin. Nutné předem přihlásit na tel.: 376 236 362, 376 326 354 nebo 732 833 770; e-mailem: info@muzeumklatovy.cz nebo sieberova.muzeum@email.cz.

Kurzovné činí 1.490,- Kč a je splatné do 6. září 2019. V případě zájmu možnost dvoudenního kurzu (sobota + neděle), kurzovné 2.790,- Kč.

Zdroj: Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, www.muzeum.klatovynet.cz

„Kraj nově podpoří pobyt umělců, odborných pracovníků nebo uměleckých souborů v Královéhradeckém kraji a také výjezdy našich umělců a kulturních pracovníků do zahraničí. Mobilita představuje příležitost pro profesní rozvoj jednotlivců i organizací, přináší jim nové impulsy, otevírá obzory a posiluje dobré jméno kraje v dalších regionech,“ vysvětluje důvody pro vznik samostatného programu náměstkyně hejtmana pro oblast školství a kultury Martina Berdychová. Na podporu mobility vyčlenil kraj 600 tisíc korun.

Protějškem předchozího programu je podpora rezidence, tedy pobytů umělců, uměleckých souborů nebo odborných pracovníků ze zahraniční či jiných českých krajů na území Královéhradeckého kraje. „Rezidence jako forma mobility dává možnost prohloubit stávající umělecké dovednosti, sdílet zkušenosti v rámci umělecké a odborné veřejnosti, síťování napříč regiony a sdílení zkušeností,“ uvedla náměstkyně Berdychová. Pro tento účel má kraj 400 tisíc korun.

Třetím novým programem je Podpora zachování nemateriálního kulturního dědictv s cílem zvýšit zájem a povědomí veřejnosti, především dětí a mládeže, o nemateriální kulturní statky tradiční lidové kultury. Podpora se týká lidové hudby a tance, lidové slovesnosti, lidového divadla, her, obřadů, obyčejů, zvyků, technologických postupů a dovedností, lidových řemesel a lidové umělecké výroby. V programu je připraven jeden milion korun.

V rámci tohoto programu poskytne Královéhradecký kraj čtyři miliony korun. Nově vyčleněn je samostatný dotační program na obnovu varhan s alokací dva miliony korun, s rekonstrukcí památek pomůže 12 milionů korun. Činnost muzeí a galerií podpoří Královéhradecký kraj dvěma miliony korun.

Lhůta pro podání žádostí je od 10. října do 14. listopadu 2019. Vyhlášení dotačních programů musí ještě schválit krajské zastupitelstvo na zářijovém zasedání.

Od druhé poloviny září budou v jednotlivých okresech probíhat semináře pro žadatele o dotaci v oblasti kultury a památkové péče. Pozvánky na semináře kraj zveřejní na webových stránkách Královéhradeckého kraje začátkem září.

„Letošní ročník nabídl velké množství programů a zábavy, které byly volně přístupné, přesná čísla návštěvnosti tak můžeme pouze odhadovat. Dle zkušeností z minulých let a „obleženosti“ města v exponované časy jsme přesvědčeni, že na slavnosti do Kyjova zavítalo přes 30 000 lidí. Letošní návštěvnost je jednoznačně nejvyšší v celé historii Slováckých roků,“ uvádí starosta města a současně prezident festivalu František Lukl.  

Rekordní byla také účast v sobotním krojovaném průvodu. Na seřadišti se sešlo více než 4000 krojovaných ze šestačtyřiceti obcí Kyjovska a Ždánicka.

Kromě hlavní festivalové scény v letním kině byly další programy k vidění, slyšení i vyzkoušení na kyjovském náměstí, v městském parku a také v nově zrekonstruovaném prostoru náměstí Hrdinů před kyjovským gymnáziem. Organizátoři zde vytvořili několik odpočinkových i občerstvovacích zón s volně přístupnými programy. Díky tomu se koncentrace návštěvníků rozptýlila a město nápor návštěvníků zvládlo bez větších organizačních komplikací.

V průběhu slavností i bezprostředně po nich hodnotili účastníci letošní ročník velmi pozitivně. Chválili vysokou úroveň programů, celkovou organizaci, a především neopakovatelnou a přátelskou atmosféru. Kromě tradičních programů, které ke Slováckým rokům nedomyslitelně patří, si velký ohlas získal sobotní večerní pořad Kyjovské pocity a u rodin s dětmi jednoznačně zabodovala interaktivní zábavní zóna Neplechov v městském parku.

„Reakce účastníků, které neustále přicházejí a jsou plné pozitivních emocí a uznání, nás přesvědčují, že se letošní Slovácký rok mimořádně vydařil a naše město právem patří mezi nejvýznamnější folklorní centra u nás. Za dva roky to bude přesně 100 let od konání prvního Slováckého roku. Proto jsme se rozhodli, že porušíme čtyřletý cyklus a na další Slovácký rok do Kyjova můžeme milovníky lidových tradic a skvělé zábavy pozvat už na rok 2021,“ uzavírá Lukl.

Slovácký rok v Kyjově:

Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším a nejvíce navštěvovaným událostem tohoto žánru u nás. Na rok 2021 připravuje Kyjov mimořádné oslavy 100. výročí. Letošní ročník trval od 15. do 18. srpna.

Více na www.slovackyrok.cz

Marie a Pavel Jiráskovi jako erudovaní znalci historie českého loutkářství doprovodili knihu studií o vývoji českého loutkového divadla a každou fotografii loutky podrobnými texty o jejím původu, zpracování, typologii, včetně jejího uplatnění v divadelním repertoáru. Publikace splňuje jak vysoké nároky odborné veřejnosti, tak je svou čtivou formou a zejména bohatým ilustračním doprovodem přístupná laikům, potažmo všem milovníkům loutkového divadla, a lze ji vnímat jako poctu fenoménu českého marionetového divadla, které je chráněno jako součást nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.

Umění loutky

České historické loutky ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových

Nakladatel: KANT

450 stran, 750 fotografií, 10 esejí

Koncepce: Marie Jirásková

Text: Pavel Jirásek

Redakce: Eva Hrubá

Fotografie: Karel Poneš, Fotografiks s.r.o.

Design koncepce: Klára Kvízová, ReDesign

Tisk: Tiskárna Helbich, a. s., Brno

Vydal Karel Kerlický – KANT ve spolupráci s Janáčkovou akademií múzických umění v Brně.

Publikace vznikla za finanční podpory: Ministerstvo kultury České republiky, Státní fond kultury České republiky, Jihomoravský kraj, Statutární město Brno

Zdroj: Pavel Jirásek

Neotřelý nápad se zrodil v hlavě Rudolfa Danajoviče, jednoho z členů autorského týmu Slováckého roku, autora pořadu Made in Slovácko, který bude jedním z posledních velkých programů folklorního festivalu Slovácký rok. „Baví mě propojování různých uměleckých žánrů v jeden celek. Program to osvěží a dostává úplně nový náboj a rozměr. V tomto případě nejen rozměr estetický, ale také morální. Vlastnit krásnou vzpomínku na Slovácký rok a vědět, že to navíc pomůže potřebným, musí být přece skvělý pocit, “ vysvětluje Danajovič.

V programu Made in Slovácko se s tanečními, hudebními i pěveckými čísly představí známé soubory z různých koutů Slovácka. Spolu s nimi budou na podiu tvořit umělci, a výtvarná díla určená k dražbě tak vzniknou přímo před zraky diváků.

Do projektu se zapojila Lenka Jurečková, která už pro Slovácký rok vytvořila rozměrný streetart zdobící průčelí bývalé kyjovské mlékárny, a také Zuzana Osako, ilustrátorka a oděvní návrhářka, která je mimo jiné autorkou kolekce oblečení českých sportovců na Letní olympijské hry 2020 v Tokiu a také ambasadorkou Slováckého roku.

Spolu s nimi bude na festivalovém pódiu tvořit svá graffiti inspirovaná lidovými motivy a barvami talentovaný zlínský umělec Michal Filák a.k.a. ProroK.

Brněnští výtvarníci, bratři Dalibor a František Borovcovi, věnovali tři již hotová díla, na která je možno v aukci portálu Aukro.cz přihazovat už od 11. srpna. Toto první kolo aukce poběží do 19. srpna. Po skončení Slováckého roku se pak budou na stejném portálu dražit obrazy zbývajících tří autorů, které vzniknou přímo na pódiu.

„Nedokážu vůbec odhadnout, jakou částku bychom mohli vydražit, ale věřím, že toto propojení lidi zaujme a budou se chtít zapojit do pomoci druhým. A když se pak na obraz podívají třeba po letech, vzpomenou si na Slovácký rok v Kyjově a na zážitky s ním spojené,“ dodává Danajovič.

Slovácký rok v Kyjově:

Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším a nejvíce navštěvovaným událostem tohoto žánru u nás. Na rok 2021 připravuje Kyjov mimořádné oslavy 100. výročí. Letošní ročník proběhne od 15. do 18. srpna. Více na http://www.slovackyrok.cz