Lidová kultura

Rudolf Volf z Kolovče - obor hrnčířství

Miloslav Trefanec z Čínova - obor kovářství 

Josef Hrůza z Kyšic - obor bednářství

Martin Volf z Kolovče - obor hrnčířství

První tři jmenovaní jsou zároveň držiteli titulu Nositel tradice lidových řemesel udělovaného každoročně ministrem kultury ČR.

Tento unikátní tanec byl rozšířený v horské oblasti Jablunkovska a Třinecka v první polovině 20. století. Dnes mu hrozí vymizení, udržují ho už pouze regionální folklorní soubory. Muzeum Těšínska znovu usiluje o rozšíření tohoto archaického tance, například v roce 2016 proto pořádalo díky podpoře ministerstva kultury zvláštní taneční kurz v Dolní Lomné.

Etnografka Muzea Těšínska Eva Hovorková:

Ověnžok je typický točivý tanec horalů ze slezsko-polsko-slovenského pomezí (horské části Jablunkovska). Zahrnuje archaické pohybové prvky a skládá se z těchto částí: Po předzpěvu následovalo „zachození“ – obcházení tanečníků kolem sebe volným pomalejším krokem po elipse. Poté se ve dvojici tančilo rychlé zvrtané víření a po něm většinou následovala rychlá dohrávka „kulaný“.
Ověnžok byl nejvýznamnějším párovým tancem slezské goralské oblasti, tančil se při všech příležitostech (obřadní tanec, pracovní forma, taneční hry). Byl spojen s písněmi příslušného charakteru. V 50. letech minulého století Ivo Stolařík zapsal kolem 100 ověnžokových písní (monografie Hrčava). Postupem času se od Hrčavy, Istebné, Bukovce až po Nýdek vytvořily různé taneční formy ověnžoku.

Původně se používal také název „ťelenci“. Dle lidové etymologie byl odvozen od goralských krpců z hovězí kůže, které se na tanec užívaly a musely hodně vydržet. Dalším vysvětlením může být, že tanečníci ověnžoku se musí při tanci pohybovat v prostoru, který není větší než rozložená hovězí kůže. Hudební doprovod obstarává „gajdoš“, dudák, kterého doprovází jeden nebo dva houslisté. Nejznámějšími nositeli této hudební tradice byl na našem území muzikantský rod Zogatů, který stále aktivně přispívá k záchraně této hudební formy.

Iva Lupková, PR a nová média, tisková mluvčí Muzea Těšínska
737 327 965, 734 284 589
iva.lupkova@muzeumct.cz
www.muzeumct.cz

Představuje historii betlémů a typických hraček z Krušnohoří, k vidění jsou historické betlémy ze sbírek Muzea Karlovy Vary a Muzea Cheb - skříňkové z oblasti Krušných hor i stavěné, například karlovarský betlém řezbáře Jiřího Laina.

Ing. Romana Borusíková
Muzeum Karlovy Vary

Jistě mnoho mužů odpoví, že krajky rozhodně nenosí, ale přece jen je v životě každého z nás období, kdy si naše maminky mohou vybírat, do čeho své malé miminko zabalí, aniž by mohlo odporovat. A právě zavinovačky, krajkové křestní soupravičky jsou těmi krajkami, které nás zdobily. Každý z nás jistě ve svém rodinném albu najde nejednu takovou fotografii.

Ovšem výstava není pouze pro ženy, jak by se na první pohled mohlo zdát. Kde by všechny ty dámy, jejichž poklady na výstavě můžeme obdivovat, byly bez podpory svých manželů, bez krejčích nebo bez mužů, kteří vymýšlejí takové zázraky, jako jsou automatické pračky, šicí stroje a podobně. Těžko si představit, jaké složitosti dříve ženy musely zakoušet, když je šněrovaly do korzetů, musely prát v neckách, žehlily pomocí žehličky s rozžhaveným želízkem nebo hodiny a hodiny při světle lampy vyšívaly, paličkovaly a zdobily své oděvy.

Na výstavě s názvem Bílá jako sníh, černá jako káva uvidíte pánskou i dámskou módu, složitost turnýry, ocelí vyztužené sukně či sto let staré výukové porcelánové miminko, na kterém si dívky zkoušely péči o dítě. Keramickou a kameninovou konvici na kávu z Vídně, přes dvě stě let staré a mnoha dalších krás a zajímavostí, co pohladí po duši. 

Alena Zavoralová 
Městské muzeum a galerie Polička 
Centrum Bohuslava Martinů v Poličce 
Tylova 114 572 01 Polička 
tel.: +420 461 723 864 
www.cbmpolicka.cz

Absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy v Železném Brodě Věra Dvořáčková v současné době pracuje jako konzervátorka v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Sběrem vánočních ozdob se začala zabývat již během studií na umělecké škole koncem 70. let minulého století. Není tudíž žádným překvapením, že jejím původním záměrem bylo stát se návrhářkou vánočních ozdob. Nakonec vystudovala obor Vzorkařství skleněné bižuterie, což je, jak sama říká, tematicky podobné. Její sběratelská vášeň nabrala na intenzitě v posledních 15 letech.

Více v přiložené TZ.

Zuzana Kefurtová, DiS
edukátor Muzea Hry Jičín

Dobrovická muzea, o.p.s.
Palackého nám. 2, 294 41 Dobrovice
tel.: 326 374 214, mobil: 725 082 465
e-mail: jnesnera@tereos.com

www.dobrovickamuzea.cz