Z obsahu pak zmiňme alespoň něco. Jde např. o pozvánky do Vzpomínkového muzea Stanislava Mikuly v Boršicích či do zámku v Uherském Ostrohu. V cyklu o židovských obcích na Moravě přišla řada na samotnou Břeclav, k blízkému Podivínu se pak vztahuje článek o krojích vytvořených pro tamní soubor Voděnka.
Kromě toho zjistíte, že Lichtenštejnové chovali na území dnešního Lednicko-valtického areálu ovce druhu merino a že nedaleko Velkých Pavlovic existovala ve středověku ves Trutmanice.
Nechybí ani medailon Františka Satory, temperamentního kněze a vychovatele T. G. Masaryka. Dozvíte se též něco o zaniklých chřibských sklárnách nebo nálezech velkomoravských člunů na řece Moravě. Mnohé jistě překvapí, že známý průmyslník Jan Antonín Baťa, spjatý se Zlínem, se nenarodil v tomto městě, nýbrž v Uherském Hradišti.
V rámci seriálu Naše dětské soubory je představena Leluja, národopisný dětský kolektiv z luhačovického Zálesí. Ukázku nářečí zastupuje výmluvný text Samoléčba strýca Ladina a nechybí ani recenze nově vydané výpravné knihy pamětí Bedřicha Beneše Buchlovana.

Vnitřní zadní stranu obálky zdobí fotografie prezentující město Valtice, a na té úplně poslední straně najdete příjemný snímek, jak jinak než z letního Slovácka.

Časopis o 32 stranách, do něhož rovným dílem přispívají odborníci i laikové, lze zakoupit v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail:

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Probíhající výzkum byl zaměřen na důkladný rozbor, praktické zvládnutí a oživení pracovních postupů v minulosti používaných na Moravě v kontextu tzv. panonského typu lidového domu, který byl typickým pro úvalové oblasti v její střední a jižní části. Hliněné stavitelství je nejohroženější skupinou historického stavebního fondu na venkově a významným svědectvím o životě minulých generací. Výstava představuje pestrou škálu archaických konstrukčních řešení stěn hliněných objektů. Na devíti exponátech je zachycena zaniklá stavební tradice, kterou dnes v terénu prezentuje pouze zlomek objektů, většinou již jen dožívajících. Jedná se o důležitou součást hmotné kultury venkovského obyvatelstva, která zatím nebyla v dosavadním etnologickém bádání komplexně zkoumána.

Morava je díky své výjimečné poloze průsečíkem, v němž se protínají vlivy několika výrazných oblastí vyznačujících se svébytnou oděvní kulturou. Na východě, sousedícím s karpatskými horami, se uplatnily oděvní součásti spjaté s pasteveckou kulturou, jejíž prvky zasahují až na Valašsko a moravské Kopanice. Oproti tomu jih a jihovýchod, Podluží a Strážnicko, mají blízký vztah k rovinatému západnímu Slovensku a Panonii. Na Hané, ležící v jádru pomoravské nížiny, se zase uchovaly některé prvky domácích oděvních konstrukcí, jejichž historie sahá až do středověku. Na rozdíl od toho severní, západní, částečně i střední a jižní Morava nesou stopy západoevropského slohového oděvu, jehož městské varianty pronikaly od konce 18. století i na vesnici. Západní typ kroje v minulosti zasahoval až na severní Kyjovsko a doposud zůstal v užívání ve Vracově. Některé jeho prvky, jako jsou ženské a mužské vesty a kabátky, navíc pronikaly dále na východ do sousedních oblastí, v nichž pozvolna měnily ustálenou podobu lidového oděvu. Výsledkem takového působení a prolínání je neobyčejná krojová pestrost, která se na Slovácku projevuje nebývale ostrými hranicemi mezi krojovými okrsky, jež se často liší vesnice od vesnice. Rozdíly se projevují v barevnosti, použitých materiálech, skladbě oděvních součástí i jejich konstrukci, přičemž v jediném celku vedle sebe mohou existovat prvky různého stáří.

S ohledem na různorodost oděvního materiálu jsme celou výstavu rozdělili do tří výstavních sálů, z nichž každý prezentuje nejen určitou zeměpisnou část Moravy, ale též konkrétní situace a typy krojů, do nichž se lidé oblékali. Vstupní sál je pojatý jako pocta Slovácku, oblasti, kde se kroj udržel v užívání nejdéle a je zastoupen největším množstvím krojových typů. Vystavené komplety představují kroje obřadní a sváteční, které nosili svatebčané, ať již se jednalo o ženicha a nevěstu, svatební rodiče, mládence a družičky či běžné svatební hosty. Druhá část expozice je pojatá jako jarmark, na kterém se vždycky scházeli lidé z blízka i z daleka, takže se v místě objevila pestrá směsice krojů a nářečí. V našem případě se do Brna vypravili obyvatelé jižní, západní a střední Moravy, počínaje hanáckým Slováckem, přes Horácko až na Brněnsko a Malou Hanou. Představeny jsou též oděvy národnostních menšin, které na Moravě žily, ať už se jedná o Chorvaty na Mikulovsku či německy mluvící obyvatele Jihlavska, Hřebečska a Vyškovska. Poslední část expozice představuje zbožné poutníky z Hané a Valašska, kteří se u příležitosti Cyrilometodějského jubilea setkali na Velehradě.

Nelehkého úkolu prezentace lidového oděvu v podobě kompletně oblečených figur se zhostil architekt výstavy Emil Zavadil. Pro instalaci byly zvoleny výstavářské figuríny, jejichž tělo tvoří drátěný skelet obalený trupem z měkkého pěnového materiálu. Díky tomu bylo možné dát figurínám konkrétní postoj, gesto, výraz, který byl navíc umocněn výrazem tváře. Cílem architekta bylo totiž dát postavám jakýsi náznak vnitřního života, který dokáže vyjádřit pouze výraz obličeje. Mladá sochařka Irena Armutidisová proto vytvořila několik typů tváří představujících muže a ženu v mladém, střední a pozdním věku. Díky použití několika různých odstínů tělové barvy a současně hře světla a stínu na tváři figuríny však máme dojem, že každý obličej je originál. Celkové pojetí expozice je záměrně voleno minimalisticky s důrazem na vlastní předmět instalace, jímž je lidový oděv, přesto však výstava nepůsobí prázdně ani staticky. Na této skutečnosti mají svůj podíl detaily, které působí natolik přirozeně, že je často zaregistrujeme až s určitým prodlením.

Všem návštěvníkům výstavy přejeme, aby se nechali unést a okouzlit krásou lidového oděvu, jehož nevšední barvy i skladba tvarů je tolik odlišná od současného oblečení. Rádi bychom, aby Vás expozice příjemně naladila a navodila zamyšlení nad zručností a estetickým cítěním našich předků, díky nimž utvářeli svůj oděv. Doufáme, že zde načerpáte nové znalosti a potěšíte se z instalace krojů a krojových doplňků, které byly po léta uloženy v depozitářích a nyní se vám představují v celé své kráse.

Samostatnou prezentaci můžete zhlédnout na adrese http://vystava.lidovyodev.cz/

PhDr. Martin Šimša, Ph.D., autor výstavy

ZDROJ

Pro návštěvníky bude připravena ochutnávka vzorků vína z ročníku 2017. Návštěva sklepů začne ve 13 hodin ve sklepní uličce Výmol. Vstupné, v němž je zahrnuta ochutnávka vína, je 200 Kč a hosté mohou plynule navázat a navštívit večerní Předhodovní zpívání pod májů.

Dny lidové architektury, které potrvají do 22. července 2018, se tak budou konat v prastaré sídelní oblasti spojené s počátky našeho státu, v krajině úrodné a odpradávna intenzivně zemědělsky využívané. V krajině klikatících se velkých řek Labe a Jizery i jejich menších přítoků se slepými rameny, tůněmi, rybníky a zbytky kdysi rozlehlých lužních lesů, s nevelkými pahorky, místně zvanými "hůry", vystupujícími z plochého terénu, jež nesou stopy dávného osídlení a z nichž lze přehlédnout rozsáhlé území až k pohraničním horám. V regionu, jehož krajinný ráz významně poznamenal člověk (připomeňme zejména barokní komponovanou krajinu utvářenou vizionářskou osobností hraběte Františka Antonína Šporka) a v němž dosud najdeme mnohá půvabná historická městečka a vsi středověkého původu se zajímavými zachovalými slohovými i tradičními lidovými stavbami, které tu často stojí už stovky let.

„Cílem a smyslem Dnů lidové architektury je upozornit co nejširší veřejnost na fenomén historického vesnického stavitelství, které je i přes značný úbytek v období od 2. světové války dosud stále početnou a důležitou složkou venkovské zástavby – ať už jde o drobné roubené chalupy, rozlehlé selské grunty či zděné usedlosti a domy, mlýny, sýpky, hospodářské, technické a sakrální stavby nebo i celá venkovská sídla se zachovalou půdorysnou a prostorovou skladbou. Památky lidového stavitelství jsou pozoruhodným dokladem řemeslného umu i estetického cítění našich předků a současně představují významný krajinotvorný prvek, uplatňující se jako neodmyslitelná složka životního prostředí a často přímo ztotožněný s pocitem domova,“ uvedl radní pro oblast kultury a památkové Karel Horčička (ČSSD).

Ke Dnům lidové architektury Středočeského kraje se připojí i další kulturní organizace s tematickými akcemi různého druhu.

Organizátory letošních Dnů lidové architektury Středočeského kraje jsou Středočeský kraj, jmenovitě pak Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu a Kotěrovo centrum architektury, o.p.s..

Veškeré programové materiály, propagační a informační tiskoviny ke Dnům lidové architektury Středočeského kraje 2018 budou k dispozici v příslušných regionálních informačních centrech, muzeích, kulturních zařízeních, u partnerských organizací a na dalších obvyklých místech v regionu a rovněž na webových stránkách: www.lidove-stavby.cz; www.polabskemuzeum.cz; www.kr-stredocesky.cz

LUBNÁ: Spolek Lubenská šťopička a Obec Lubná u Poličky srdečně zvou na 4. ročník festivalu dechových hudeb do Letního areálu v Lubné, kde budou hrát od 13,00 hodin dechové hudby - pardubická Pernštejnka, Holóbkova mozeka z Protivanova a Havlíčkobrodská 12. Po skončení bude pokračovat taneční zábava. Parkování zdarma v areálu. Občerstvení zajištěno.