Knihy, literatura, média

<p>UHERSKÉ HRADIŠTĚ: V minulých dnech vyšel další ročník sborníku Slovácko (Slovácko 2009), na jehož tvorbě se podílí Slovácké muzeum.</p> <p>Tento již jedenapadesátý ročník je k dostání jak v hlavní budově Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179, tak i na jeho pobočkách – v Galerii SM na Otakarově ulici a v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě.<br /> Sborník obsahuje pojednání, zprávy a recenze z oborů národopis, archeologie, historie, dějiny umění a muzejnictví a řadu nosných studií. Například od Ludmily Tarcalové „Pověrečné a racionální složky v lidovém léčitelství“, Romany Habartové „Slovácko očima Františka Horenského“, Petra Škrdly „Aurignacien v Dolnomoravském úvalu“ nebo od Tomáše Chrástka „Archeologický výzkum na katastru obce Modrá“. Závěrečná část sborníku pak přináší soupis všech výstav, které muzeem uspořádalo v loňském roce, a nabídkový list vydaných publikací. </p> <p>Pro více informací navštivte webové stránky muzea www.slovackemuzeum.cz, na nichž se dozvíte o výstavách, vzdělávacích akcích a o aktuálním dění ve Slováckém muzeu i jeho zařízeních.</p>

<p>PLZEŇ: Z příběhů pamětníků druhé světové války žijících v Plzeňském kraji vznikla kniha Svědectví.</p> <p>Dne 27. dubna 2010 ji pokřtila hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová společně s Josefem Kejhou. Kniha v 37 příbězích přináší autentické vzpomínky účastníků druhé světové války doplněné autentickými fotografiemi.</p> <p>S myšlenkou vydat tuto knihu přišla Milada Emmerová. „Je nejvyšší čas vytvořit takovou knihu, nejen v souvislosti s letošním 65. výročím osvobození“, uvedla. V létě loňského roku proto prošla médii výzva účastníkům války, aby se podělili o své vzpomínky. Nejzajímavější příběhy zpracoval redaktor Josef Kejha. Kniha vznikla během pěti měsíců. „S autory jednotlivých příběhů bylo třeba se několikrát osobně sejít. V tak krátkém termínu to bylo velice náročné a zároveň nesmírně zajímavé“, dodává Krejsa.</p> <p>Deset výtisků knihy získají základní a střední školy Plzeňského kraje. Zájemci si ji mohou zakoupit v knihkupectvích napojených na distribuci společnosti Nava.</p> <p>Pro další informace navštivte webové stránky Plzeňského kraje v odkazu zde a čtěte související výzvu.</p>

<p>Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) zorganizoval již jedenáctý ročník BIBLIOWEBu, soutěže o nejlepší webovou prezentaci knihovny.</p> <p>V průběhu března – Měsíce čtenářů – zhodnotila odborná porota webové stránky 42 veřejných a odborných knihoven, které se přihlásily do letošního ročníku. </p> <p>Protože se i letos do soutěže zapojila řada knihoven z malých obcí, byla pro ně opět vytvořena zvláštní kategorie, a to pro obce, v nichž žije maximálně 5000 obyvatel. </p> <p>V kategorii knihoven v obcích od 5 tisíc obyvatel do 25 tisíc bylo pořadí na prvních třech místech stejné jako loni: Městská knihovna v České Třebové stanula před Krajskou knihovnou Vysočiny v Havlíčkově Brodě a Městskou knihovnou v Ústí nad Orlicí. </p> <p>V kategorii odborných knihoven a knihoven v obcích nad 25 tisíc obyvatel zvítězila Městská knihovna Litvínov, na druhém místě se umístila Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně a na třetím Krajská knihovna Karlovy Vary. </p> <p>Celkové pořadí ovlivnilo kritérium, jímž se zjišťovalo, zda jsou stránky přístupné pro handicapované uživatele podle českých Pravidel přístupnosti a WCAG 2.0. Metodické centrum informatiky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR vyhodnotilo jako nejlepší webové stránky Městské knihovny Litvínov. Ty stejně jako stránky Městské knihovny v Ústí nad Orlicí jako jediné získaly maximum – 10 bodů a o pořadí proto rozhodl vyšší počet pomocných bodů. </p> <p>Letos pošesté hodnotila stránky soutěžících knihoven i laická veřejnost, která měla možnost hlasovat prostřednictvím speciálních webových stránek.<br /> Více zde

<p>Jihlava: Okolo pěti tisíc knih odborné literatury převážně v anglickém a německém jazyce je umístěno v Cizojazyčné knihovně na Vysoké škole polytechnické Jihlava.</p> <p>Stejný počet knih ještě čeká na zaevidování. Prostory ovšem pojmou nanejvýš tisícovku titulů. Pokud by VŠPJ postavila novou knihovnu, problém by se vyřešil.<br /> „Budujeme největší cizojazyčnou knihovnu v kraji, která je dostupná samozřejmě široké veřejnosti. Kromě studentů si půjčují například německé materiály jihlavští pedagogové,“ sdělil rektor Vysoké školy polytechnické Ladislav Jirků. Jedním z cílů knihovny je také podpora výuky cizích jazyků v regionu.<br /> Cizojazyčná knihovna byla založena s přispěním německých i rakouských institucí. Převážná část svazků je v němčině. „Jihlava byla oblastí, kde převažovali německy mluvící obyvatelé a německý jazyk zde má dlouhou tradici,“ uvedl Jirků. Před časem obdržela knihovna darem i beletrii. Je to velké vydání 30 nejznámějších českých titulů v němčině.<br /> Knihovna si klade za úkol sbližování mezi národy a vzájemnou kulturní výměnu. Toto naplňuje zajímavými výstavami, které pořádá vysoká škola spolu s občanským sdružením Iglauer Regionalkulturverband (IRKV). V tuto chvíli se plánuje otevření výstavy Ortszeit od Stefana Koppelkamma.<br /> V roce 2008 byla cizojazyčná knihovna oceněna Medailí Přemysla Pittra. Spolu s IRKV ji dostali za dlouholetou podporu a rozvoj kulturních a vzdělávacích aktivit v oblasti česko-rakousko-německých vztahů.</p>