čtvrtek
8. srpna 2024
svátek slaví Soběslav

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Úvahy F. Peroutky na rozhlasových vlnách

Autor článku: 
luk
PRAHA: Po více než padesáti letech si na rozhlasových vlnách můžete opět poslechnout úvahy slavného českého novináře Ferdinanda Peroutky. U příležitosti blížícího se 60. výročí zahájení pravidelného vysílání Svobodné Evropy do Československa je spolu s vysvětlujícím komentářem Jana Bednáře uvádí Český rozhlas 6. Úvahy F. Peroutky se staly pravidelnou součástí sobotního vydání pořadu Názory a argumenty, které začíná vždy v 18.10 hod. V květnu to bude 60 let, kdy se v éteru poprvé ozval hlas Svobodné Evropy. U zrodu této rozhlasové stanice stál i slavný český novinář Ferdinand Peroutka, jehož práce se později stala vzorem pro seriozní politickou žurnalistiku. Peroutkovy brilantní úvahy, v nichž se zrcadlí nejen jeho vysoké morální vlastnosti, ale i nesmiřitelnost vůči všem totalitním projevům a nesnášenlivosti, si můžete poslechnout na rozhlasových vlnách Řo6 a v textové podobě je najdete na internetových stránkách stanice sestka.rozhlas.cz. Původní Peroutkovy texty exlusivně získal ČRo 6 z Hooverova instututu Stanfordské univerzity v Kalifornii, kde je uložen archiv americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Jan Bednář, který z nich vybírá ty nejzajímavější, říká: //„Peroutkovy politické komentáře psané vybraným českým jazykem, představují mimořádně zajímavou část naší poválečné publicistiky a výborně se hodí pro připomenutí doby jejich vzniku – období začátků komunistického režimu v tehdejším Československu."// Peroutka sám utekl ze své vlasti nedlouho po komunistickém převratu, na jaře roku 1948, v okamžiku, když už bylo jasné, že mu tehdejší vládci vůbec nedovolí veřejně působit. O tři roky později, v roce 1951, se v New Yorku stal jedním ze zakladatelů rozhlasové stanice Svobodná Evropa a jejím prvním ředitelem. Na vlnách Svobodné Evropy hovořil pak k lidem doma pravidelně každý týden po mnoho let, komentoval vývoj v Československu i ve světě a zamýšlel se nad nelehkým osudem svého národa, který byl přinucen žít pod komunistickou diktaturou. Komentované úvahy F. Peroutky nejsou jediným příspěvkem, který ČRo 6 k výročí chystá. V pravidelné čtvrteční relaci Hovory o hledání uvádí například příběhy lidí z Rádia Svobodná Evropa a přibližuje některé z jeho tehdejších pořadů. **15. února bude k výročí spuštěn také nový tematický web svobodne.rozhlas.cz.** Český rozhlas 6 je celoplošná analyticko-publicistická stanice, zaměřená nejen na komentování politických událostí, ale zejména na přibližování vzniku, vývoje a života občanské společnosti České republiky a evropských zemí. ČRo 6 můžete poslouchat denně v živém vysílání od 18.00 do 24.00 hodin nebo prostřednictvím iRadia, které posluchačům umožňuje si zpětně přehrát některé odvysílané pořady. Tento zvukový archiv najdete na internetových stránkách stanice sestka.rozhlas.cz ČRo 6 naladíte na středních vlnách: 639 kHz | 954 kHz | 1332 kHz Nově také na iPhone a mobilních telefonech s Androidem. Na internetu: www.rozhlas.cz/audio/vysilani/ www.play.cz/cesky-rozhlas-6 www.play.cz/cesky-rozhlas-radio-cesko společně s Rádiem Česko Digitálně v DVB-T: V multiplexu Českých radiokomunikací společně s Rádiem Česko.

Literární soutěž

od 01.02.2011 do 31.03.2011
Samoděj, o. s. vyhlašuje LITERÁRNÍ SOUTĚŽ na téma: PRVNÍ CESTA KE HVĚZDÁM Soutěž není omezena věkem účastníků, přijímá se próza i poezie, maximální rozsah do 1 stránky A4 (delší práce nebudou do soutěže zařazeny). Každý účastník smí poslat pouze jednu práci. Texty zhodnotí odborná porota. Práce posílejte od 1. února do 31. března 2011 na lucie@samodej.cz Na hudebně-literárním festivalu Samofest 2011, který se bude konat 18. června na nádvoří zámku v Brandýse n/L., proběhne výstava porotou vybraných prací této literární soutěže. Během výstavy budou návštěvníci hlasovat o tři nejlepší díla. Vítězové obdrží hodnotné ceny. Nezapomeňte uvést také poštovní adresu, rok narození a telefon. Odesláním textu do soutěže dáváte současně souhlas s jeho použitím v rámci propagace aktivit občanského sdružení Samoděj.

Tachovská reneta podruhé

Autor článku: 
hor

<p>TACHOV: Knihovna Městského kulturního střediska vyhlašuje druhý ročník literární soutěže určené začínajícím autorům a autorkám z celé ČR, kterým je více než 15 let.</p> <p>Letošní téma této literární soutěže nazvané Tachovská reneta zní: TRAPASY MÉHO ŽIVOTA. Podmínky jsou následující:</p> <p>Příspěvky musí být v rozsahu maximálně pěti stran.<br />
Každý autor může zaslat pouze jeden příspěvek, a to<br />
1. elektronicky jako přílohu na pujcovnaknih@mkstc.cz<br />
2. poštou ve třech vyhotoveních s kopií na CD na adresu: Městské kulturní středisko – odbor KNIHOVNA, Hornická 1695, 347 01 Tachov.<br />
Osobní údaje (jméno, datum narození, bydliště, telefon, e-mail) musí být uvedeny zvlášť a doplněny souhlasem se zařazením do databáze soutěžících a souhlasem se zveřejněním soutěžního textu. </p> <p>Soutěž začíná 1. února 2011 a končí 31. srpna 2011. </p> <p> Vyhodnocení proběhne 8. října 2011 v sále tachovského kina Mže. </p> <p>Podrobné informace o soutěži naleznete zde a v přiložených Tachovských listech.</p>

Brožura představuje krajské kulturní organizace

Autor článku: 
luk

<p>ZLÍN: Historie, kultura, poznání…, tak se jmenuje brožovaná publikace, kterou v těchto dnech vydal Zlínský kraj, aby v ní představil kulturní organizace, které zřizuje.</p> <p>„Muzea, knihovny, galerie a hvězdárny jsou instituce, které významně pomáhají uchovávat dějinnou paměť a povědomí o naší bohaté kultuře. V jejich prostorách se lze vzdělávat, přemýšlet, bádat, ale také setkávat se a odpočívat. Mnohé tyto organizace jsou také poutavým a žádaným turistickým cílem, protože ve svých expozicích představují jednotlivé přírodní, regionální a folklorní zajímavosti, navíc pořádají i jedinečné tematické výstavy. Věřím proto, že vydaná publikace přinese mnoho zajímavých tipů pro kulturní zážitky v našem regionu,“ řekl náměstek hejtmana Jindřich Ondruš, zodpovědný za oblast cestovního ruchu, kultury a památkové péče.<br />
Na 44 stranách jsou shromážděny informace o pestré nabídce aktivit Muzea Kroměřížska, Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Muzea regionu Valašsko, Krajské galerie výtvarného umění, Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, Filharmonie Bohuslava Martinů a Krajské knihovny Františka Bartoše. </p> <p>Celou tiskovou zprávu najdete zde

ZPĚTNÉ ZRCÁTKO v GONGU

od 01.02.2011 do 03.02.2011
SALÁM a jiné básně, večer při svíčkách s hudbou, současnou poezií a opravdovým básníkem Zbyňkem Ludvíkem GORDONEM nabízí kapela ZPĚTNÉ ZRCÁTKO. Pořad přinese zbrusu nové verše v autorském přednesu Z.L.Gordona, zazní původní a originální písně v podání J. Pánkové a P. Traxlera za doprovodu houslí, kytar a roztodivných bicích nástrojů. Přijďte si poslechnout na vlastní uši! ***KDY: středa 2.února 2011 v 19.30 hod. ***KDE: Divadlo GONG, Malá scéna, Sokolovská 191, Praha 9 metro B - Českomoravská, tram. 15 a 19 do stanice Divadlo Gong mail: zpetnezrcatko@gmail.com http://zpetnezrcatko.ic.cz

Příběhy z pohlednic

Autor článku: 
proChor

<p>JIČÍN: Sběratelství je úžasná vášeň, mnozí jí podlehnou a věnují ji spoustu času, úsilí a peněz. Někteří sbírají, aby měli nejvíc; třídí, pořádají burzy a vyměňují.</p> <p>Karel Čermák, rodem Jičíňák a bytem Pražák, sbírá pohlednice. Ale trochu jinak. Pohlednice jsou pro něho námětem k příběhům.<br />
Svou původní profesi architekta začal poněkud zanedbávat, protože se věnuje svým pohlednicím a snaží se vypátrat více informací o místech na nich zobrazených. O lidech zde kdysi žijících, o jejich spolcích, živnostech či továrnách. I třeba o tom, jak postavení železniční dráhy změnilo život v obcích. Karel Čermák bádá v archivech i jiných pramenech, protože je člověk důkladný, své poznatky pečlivě zapisuje, eviduje. A když jich má mnoho, sestaví z pohlednic a příběhů k nim se vážících, knížku. To vše ve spolupráci s jilemnickým vydavatelstvím Gentiana.<br />
Takhle už vznikly větší, či menší knížky: Jičín na dobových pohlednicích, Český ráj – pohledy do zašlých časů, Putování po zlaté stezce Českého ráje, Stoleté příběhy.<br />
Ta poslední je z nich největší. Dvě pohlednice na stránku, ke každé text. Někdy ještě obrázek dobových dokumentů. Pan architekt je tuze důkladný a svědomitý člověk, a tak dovede i o té nejzapomenutější vísce vypátrat cosi zajímavého. Od Mladoboleslavska, přes Turnovsko a Jičínsko, až po Semilsko a Jilemnicko. To je oblast zájmu Karla Čermáka.<br />
Píše o obyčejných lidech, o příbězích banálních, ale i osudových. O těch, které se udály na začátku 20. století, tedy na sklonku Rakousko-Uherska. Graficky knížku ztvárnil Leoš Erben a společně s autorem ji v lednu uvedli v Jičíně na trh. Při té příležitosti vyprávěl badatel Čermák o době z počátku minulého století.<br />
Místní historie je odrazem k uvědomění si svého kraje, našeho postavení v něm. Tady vzniká podklad pro neformální, neokázalé a upřímné vlastenectví.</p>

KNIHOPÁBITEL 2010

Autor článku: 
luk

<p>ČR: Čtenáři literárního magazínu Citarny.cz vybrali nejlepší české knihy pro děti a mládež, které byly vydány v roce 2010.</p> <p>Výběr byl dán jak originalitou textu a ilustrací, tak jejich smysluplným přínosem pro dětského čtenáře a čtenářství vůbec.<br />
O výběru rozhodovali oslovení čtenáří (106, odpovědělo 87) a nikoliv literární kritici.<br />
Z celkového počtu 76 nominovaných knih bylo vybráno 25 nejčastěji navrhovaných knih + dalších 20, jako doporučené (aspoň dva hlasy).<br /> V této soutěži neexistuje pořadí. Vyhrávají všechny knihy, na kterých se shodlo co nejvíce čtenářů.</p> <p>TOTO JSOU ČTENÁŘSKY NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ KNIHY PRO DĚTI A MLÁDEŽ ZA ROK 2010.<br /> VŠEM AUTORŮM A VYDAVATELŮM BLAHOPŘEJEME!</p> <p>KNIHY – PRVNÍ ČTENÍ</p> <p>Gebhartová Vladimíra: Nová pohádka o slepičce a kohoutkovi /Axióma/<br />
Havel Jiří: S kým vstává sluníčko /Euromedia – Knižní klub/<br /> Krolupperová Daniela: Josífkův pekelný týden /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Ptáčková Jindřiška: Abeceda není věda /De Agostini/<br />
Žáček Jiří: Hádej, hádej, hadači /Euromedia – Knižní klub/</p> <p>KNIHY PRO DĚTI A MLÁDEŽ</p> <p>Baňková Markéta: Straka v říši Entropie /Petr Prchal/<br />
Ježková Alena: Staré pověsti české a moravské /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Jirků Jan: Tlukot a bubnování /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Kahoun Jiří: Legrační dům /Ústav pro informace ve vzdělávání/<br />
Kratochvíl Miloš: Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech /Mladá fronta/,<br />
Kecy v kleci /Plot/<br />
Laňka David: Dobrodružství Billa Madlafouska /Čas/<br />
Lněničková Jitka: Jezdíme, plujeme, létáme /Euromedia – Universum/<br />
Morkes Petr: Komisař Vrťapka a prokletí zubu moudrosti /Mladá fronta/<br />
Motlová Milada: Český rok od jara do zimy /Fortuna Libri/<br />
Novotná Anna: Balet nás baví /Práh/<br />
Rezková Milada, Urbánek Lukáš: Babočky /Labyrint/<br />
Říčanová Tereza: Noemova archa /Baobab/<br />
Sekora Ondřej: Dobrodružství Ferdy Mravence (komiks) /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Svěrák Zdeněk: Pan Buřtík a pan Špejlička /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Šrámková Jana: Putování žabáka Filemona /Labyrint/<br />
Šrut Pavel: Lichožrouti se vracejí /Paseka/<br />
Štulcová Renata: Mojmír – Cesta pravého krále /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Žáček Jiří: Encyklopedie pro žáčky /Albatrosmedia – Albatros/</p> <p>DALŠÍ DOPORUČENÉ KNIHY PRO DĚTI A MLÁDEŽ</p> <p> Braunová Petra: Ema a kouzelná kniha /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Březinová Ivona: Ať žijí rytíři /Albatrosmedia – Česká televize/<br />
Březinová Ivona: Eliáš a liška /Artur/<br />
Hercíková Iva: O štěňátku (nové příběhy) /Albatrosmedia – Motto/<br />
Holasová Zuzana: Poník Bandita a protivné ale /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Holub Jiří: Vzpoura strašidel /XYZ/<br />
Hrnčíř Pavel, Kukovičová Michaela: Mámo, táto, pojďte si hrát na balón! /Práh/<br />
Kahoun Jiří: U všech čertů /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Kahoun Jiří – Houf Ivo: Včelí medvídci v cukrárně /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Karpianus Ladislav: Kryštofův Vzdušný zámek /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Kovaříková Zuzana: Za zvířátky do lesa /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Kratochvíl Miloš: Fanfárie /Albatrosmedia – Česká televize/<br />
Kratochvíl Miloš: Modrý Poťouch /Triton/<br />
Kutěj Svatopluk: Říkanky pro prťata i školáky /ALMI/<br />
Lamková Hana, Koutná Libuše, Lamka Josef: Káťa a Škubánek zase spolu /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Platzová Magdaléna: Toník a jeskyně snů /Meander/<br />
Svěrák Jan: Kuky se vrací /Mladá fronta/<br />
Štíplová Ljuba: Knížka plná her /Euromedia – Knižní klub/<br />
Teisingerovi Pavel a Zdenka: Človíček a Človíčka /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Vrlík Jaromír: Bludiště /Albatrosmedia – Česká televize/<br />
Zpěvák Jaromír: Ptáčkové /Albatrosmedia – Albatros/<br />
Žáček Jiří: Krysáci /Albatrosmedia – Česká televize/</p> <p>LINK

Poklady moravských hradů a zámků

Autor článku: 
luk

<p>BRNO: V rámci zahájení veletrhu Regiontour byla na brněnském výstavišti slavnostně uvedena do života kniha Poklady moravských hradů a zámků.</p> <p>Vydalo ji brněnské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Kmotry knihy se stali jihomoravský hejtman Michal Hašek a ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.<br />
Kniha zahrnuje hrady a zámky na celém historickém území Moravy. Představuje bohatství jejich mobiliářů, unikátní předměty, které mohou návštěvníci hradů a zámků vidět při jejich návštěvě.<br />
Publikaci krátce představil ředitel brněnského územního pracoviště NPÚ Petr Kroupa, který zdůraznil, že kniha vyšla k devadesátému výročí vzniku první státní instituce na ochranu památek na Moravě.</p> <p>Zdroj

„Zámecké divadlo v Litomyšli“

Autor článku: 
luk

<p>LITOMYŠL: Nová publikace „Zámecké divadlo v Litomyšli“ vznikla díky dotaci Ministerstva kultury České republiky z programu Podpora pro památky UNESCO.</p> <p>Tvoří součást projektu Zámecké divadlo v Litomyšli – opomíjený evropský unikát. Jde o jeden z prvních kroků prezentace zámeckého divadla veřejnosti a jeho využití, kterou si tato památka evropského významu skutečně zaslouží.<br />
Kniha zprostředkuje návštěvníkům zámku obsažnější informace včetně jevištní techniky a dekorací, které obvykle nebývají běžně přístupné.</p> <p>Autor Jiří Bláha shrnuje v knize přístupnou formou starší i nové poznatky o litomyšlském divadle a jeho historii. Představuje jeho dochované vybavení včetně souboru dekorací a zařazuje je do evropských souvislostí. Vůbec poprvé jsou tu reprodukovány i některé Platzerovy návrhy k dekoracím, uložené ve sbírkách vídeňské Akademie. Také ukázka z Pamětní knihy zámeckého divadla, do které Valdštejnové ve druhé čtvrtině 19. století zapisovali informace o divadelních představeních.</p> <p>Zájem o historická divadla v Evropě i u nás v poslední době roste a řada historických divadel se – kromě nutných oprav – už dočkala popularizačních i odborných publikací. O litomyšlském divadle bylo zatím možné získat většinou jen informace, vycházející z průzkumů z 50. let 20. století.</p> <p>Publikaci je možné koupit na zámku v Litomyšli, případně objednat na adrese nakladatelství VEGA-L, které ji vydalo: info@vega-l.cz. </p> <p>Celá tisková zpráva

Židovské památky Zlínského kraje

<p>Nová publikace přináší přehled a informace o dochovaných, ale i dnes již zapomenutých památkách židovské kultury na území Zlínského kraje.</p> <p>Autorem knihy je architekt Jaroslav Klenovský, který se tématu židovských památek věnuje dlouhodobě.<br /> Je autorem řady monografií měst a obcí zaměřených na historii a památky místních židovských obcí a desítky odborných článků v novinách a časopisech doma i v zahraničí.<br /> Publikace zahrnuje celkem 19 lokalit na území kraje: Brumov, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Koryčany, Kroměříž, Luhačovice, Napajedla, Nový Hrozenkov, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Velké Karlovice, Vizovice, Vsetín, Zlín. Každé místo je představeno krátkou historií i připomínkou významných rodáků.<br />
Text knihy doprovází velké množství názorných ilustrací, archivních plánků židovských ulic a čtvrtí, architektonických nákresů synagog a dalších historických budov, situačních plánků hřbitovů. Historické fotografie a kresby dokumentují někdejší stav památek, současný stav pak dokládají nově pořízení snímky.<br /> Vydavateli publikace jsou Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně a Muzeum Kroměřížska, vydání finančně podpořil Zlínský kraj a Nadační fond obětem holocaustu.<br /> Ukázka publikace je k dispozici zde http://www.kfbz.cz/…ost_2010.htm#… </p> <p>Krajská knihovna Františka Bartoše,<br /> příspěvková organizace<br /> tř. Tomáše Bati 204, Zlín<br /> www.kfbz.cz/ info@kfbz.cz</p>

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média