pátek
9. srpna 2024
svátek slaví Roman

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Novinky ve fondu DVD v A-klubu

Autor článku: 
Michaela Němcová

<p>KARLOVY VARY: A-klub Krajské knihovny Karlovy Vary rozšířil svou nabídku DVD o další tituly dětských pohádek a filmů pro děti a mládež. Celkem 54 nových titulů bylo zakoupeno díky podpoře Nadačního fondu ČEZ. Dospělí čtenáři knihovny nyní mohou pro své děti zdarma půjčit až 3 DVD na týden.</p> <p>Registrovaní čtenáři do 15 let si mohou DVD půjčit i sami. Podmínkou je však písemný souhlas rodičů či zákonných zástupců s půjčováním audio a video nosičů. Při první návštěvě je tedy nezbytné, aby dětského čtenáře doprovodil zákonný zástupce a tento souhlas podepsal.<br />
Nabídka filmů pro děti a mládež se rozšířila o klasické i nové celovečerní české pohádky a večerníčky, nechybí ani Disneyovská klasika jako Lady a Tramp, Medvídek Pů a pro ty starší jsou tu Piráti z Karibiku či dobrodružství Harryho Pottera a mnohé další.<br />
Více informací včetně seznamu DVD na www.knihovna.kvary.cz</p> <p>Michaela Němcová<br />
Krajská knihovna Karlovy Vary<br />
tel. 353 502 804<br />
T-mob. +420 736 514 048<br />
sekretariat@knihovnakv.cz<br />
www.knihovna.kvary.cz</p>

Zlatá stuha za rok 2011

Autor článku: 
luk

<p>ČR: Výroční ocenění nejlepších autorů, překladatelů a ilustrátorů literatury pro děti a mládež. Soutěž pořádají Česká sekce IBBY, Klub ilustrátorů dětské knihy, Obec překladatelů a Památník národního písemnictví.</p> <p>Vyhlášení vítězů proběhlo 6. 6. 2012 v Sále Boženy Němcové, PNP, Strahovské nádvoří 1, Praha 1.</p> <p>Oceněné knihy a autory za rok 2011 najdete na webu Čítárny

Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka

Autor článku: 
luk
ČR: Projekt na podporu čtenářské gramotnosti je přes nepřízeň Ministerstva školství úspěšně ukončen. Akce Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka probíhá každoročně v období leden – červen a je založena na spolupráci veřejných knihoven a škol. Smyslem projektu je přivést žáky prvních tříd do veřejných knihoven, a tím jim usnadnit cestu k rozvoji informační gramotnosti. **Slavnostní ukončení již 4. ročníku celostátního projektu proběhne 6. 6. 2012 v 10 h v refektáři Emauzského kláštera Vyšehradská 49, Praha 2.** Za přítomnosti spisovatele, ilustrátorky, realizátorů projektu, sponzorů a hlavně zástupců prvňáčků z celé republiky bude knížka slavnostně pokřtěna. Víc než sto vybraných prvňáčků z šesti škol republiky bude zároveň pasováno na rytíře čtení. Prvňáčci, kteří projektem úspěšně prošli, dostanou za odměnu zdarma knížku, kterou autor napsal speciálně pro ně a minimálně po tři roky se nedá nikde koupit. Letos to je knížka jednoho z nejoblíbenějších současných spisovatelů Miloše Kratochvíla Školníci s ilustracemi Renáty Fučíkové. Za čtyři roky existence projektu se jej účastnilo 55 000 prvňáčků z celé republiky. První tři ročníky zajišťovalo finančně MŠMT ČR, od letošního školního roku jej však odmítlo podporovat, a tak projekt převzal Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Kontakty: Mgr. Ivana Hutařová, autorka projektu ivanahutarova@seznam.cz, tel. 602273010 Mgr. Roman Giebisch, Svaz knihovníků a informačních pracovníků Roman.Giebisch@nkp.cz tel. 221663333

„Literární cesta může být i trnitá,“ říká spisovatel Vladimír Stibor

Autor článku: 
Karel Souček

<p>NECHVALICE: Básník a prozaik Vladimír Stibor (1959), který žije a tvoří v Nechvalicích u Sedlčan, se vyučil knihkupcem a vystudoval gymnázium. Vydal třináct sbírek poezie, mimo jiné Zpráva o zranitelnosti lidí, O dlani jménem Nemesis, Trhání hořců, Řeka poutníků nebo Jablko smírčího soudce.</p> <p>Je autorem dvou knížek drobných próz, sestavuje sborníky o svém rodném kraji a v roce 2009 získal Cenu Kavárny Poetika za přínos literatuře.</p> <p>Cítíte se více básníkem, prozaikem či publicistou?</p> <p> Řekl bych, že nedělám rozdílu. Básník může vycházet z prozaických příběhů, prozaik nejednou sáhne do studnice košatějších slov. A dobrý publicista musí jít na dřeň věci. Spíše si připadám jako nosič slov…</p> <p>Můžete alespoň letmo vzpomenout na své dětství?</p> <p> Narodil jsem se v Benešově, krásné dětství jsem prožíval v malebném a částečně i polozapomenutém kraji pod Cunkovem. Vzpomínám na vůni sena, o prázdninách jsme s dědou chodívali do lesa kácet sušiny a chystali dřevo na zimu. Dodnes si vybavuji lívance namazané žahourem, marmeládou z borůvek a sypaných domácím tvarohem. Nejsilnější vzpomínka, dost pochmurná i bolestivá, patří okupaci ze srpna 1968. Ruští vojáci i se svou těžkou technikou tábořili v lesích nad Hodkovem, půl hodiny chůze z vesnice, kde jsme bydleli; pro rohlíky si jezdili transportérem, do kostela chodívali s napřaženým a možná i odjištěným samopalem a dokonce místního řídícího učitele Kochty se ptali, kde jsou tu Němci? Je fakt, že mnozí sovětští mladí vojáci z azijských stepí ani nevěděli, kde se ocitli; věřili tomu, co jim vtloukali důstojníci do hlavy. A my, osmiletí kluci, jsme se tehdy báli jak nikdy…</p> <p>Určitě by stálo za zmínku, že jste se stal členem Obce spisovatelů až na třetí pokus…</p> <p> Bylo mi sotva něco přes dvacet, kdy jsem potkal na chodbě nakladatelského domu Československý spisovatel již tehdy známého básníka Jiřího Žáčka. Když jsem po letech našel nabízený rukopis básní, skončil v kotelně, nehodil jsem do ohně jen dvě tři básničky. Ale v 80. letech minulého století nebylo možné jen tak vstoupit do Československého svazu spisovatelů, mj. se vyžadoval i určitý kádrový profil a žadatel nesměl mít žádný politický škraloup.<br />
Prvně jsem tudíž nepochodil. Podruhé jsem to zkoušel po tolik vychvalované sametové revoluci, ale bylo mi sděleno, byť diplomatickým jazykem, že jsem za své společenské a umělecké názory neseděl ve vězení, ani jsem neemigroval a nevydával své texty v samizdatu. Tak jsem opět pohořel. Třetí pokus o vstup do spisovatelské organizace jsem chápal de facto jako loterii, buď to vyjde nebo nevyjde. Jaké bylo moje překvapení, kdy pár dnů po podání písemné žádosti přišel dopis z Obce spisovatelů, že jsem přijat. Byl leden 2002 a stal jsem se číslem 926. </p> <p>Vraťme se trochu k současnosti. Je pravdou, že jste za poslední téměř tři roky žádnou knížku nevydal?</p> <p> Je faktem, že poslední publikace Kniha aforismů a fejetonů aneb Nezbedárium vyšla již v roce 2009. Do té doby mi zase kritici vyčítali nadprodukci, neboť jsem měl štěstí na básnické sbírky vycházející mi pravidelně několik let po sobě. Musím pokorně přiznat, že si toho začínám nesmírně považovat až s odstupem času.</p> <p>Na literárních webových stránkách jsem se dočetl, že jste byl před dvěma lety navržen na Státní cenu za literaturu.</p> <p> Byl jsem tím opravdu zaskočen, vůbec jsem s tím nepočítal, protože kandidátů bylo přes třicet. A vyznamenávají se ti, co jsou mediálně známí, kteří už mají pár křížků na zádech. Žádné takové zásluhy jsem neměl ani patřičný věk, ale bylo pro mne velikou ctí i pohlazením po duši být alespoň mezi laureáty. Takže rok 2010 nebyl úplně k zahození.</p> <p>Koho byste zařadil do čítanky básníků z české kotliny?</p> <p> Bylo by to dlouhá řada jmen, nerad bych na nějakého básníka zapomněl, a také bych nechtěl skončit jako autoři almanachu Nejkrásnější básně roku X, kteří uznávají jen svou poetiku, tím uzavírají dveře mnoha ostatním básníkům. Z takových výběrů je cítit na sto honů jistá nespravedlnost, táhnoucí se dějinami české literatury už pěkně dlouho.</p> <p>Na své literární cestě jste jistě potkal mnoho slavných i známých osobností.</p> <p> S láskou i po letech vzpomínám na neohroženého přítele a básníka Vlastimila Maršíčka, který v posledních dvaceti letech minulého století vedl rubriku poezie začínajících poetů v časopisu Československý voják. Když jsme se divili, jak je to možné, smával se a tvrdil: „Cožpak nevíte, že pod svícnem je vždycky největší tma?“ Měl krásnou ženu, starala se o něj i v posledních letech jeho nemoci. Vyčítal jsem si, že jsem Vlastimila nenavštívil, když byl ještě relativně zdráv a plný sil.<br />
Nemohu nevzpomenout největšího propagátora české poezie, herce i pedagoga Miroslava Kováříka, jenž uváděl v pořadu Zelené peří v divadélku Rubín na Malé Straně v Praze mé první básnické pokusy, už je to přes třicet dlouhých let. Literárních známých i přátel by bylo nepočítaně, proto jsem si dovolil zmínit se pouze o prvních dvou, jejichž přátelství mě nejvíce ovlivnilo.</p> <p>V Literárních novinách i v jiných listech se objevují rozhovory s literáty nejrůznějšího zaměření.</p> <p>Máte pravdu. A je to zvláštní druh potěšení. Vystupuji jako pouhopouhý tazatel, ale zároveň se mohu zeptat na cokoliv, co mě zajímá, na co bych rád slyšel i jinou než všeobecnou odpověď. Dialog je vždycky vzácná věc. </p> <p>S kým se Vám nejlépe rozmlouvalo?</p> <p> Z básníků to byl kamarád Jiří Staněk ze Strakonic, s nímž jsem se poprvé potkal nejméně před třemi desítkami let. Zajímavé bylo popovídání s literárním kritikem Alexejem Mikuláškem, rovněž s Mirkem Kováříkem, se spisovatelem, zpěvákem i fotografem Josefem Fouskem. Nemohu nevzpomenout na poslední interview s prozaičkou science-fiction Františkou Vrbenskou, obohatil mě rozhovor s básníkem Jiřím Źáčkem svou nepřikrášlovanou a místy i drsnou pravdou o dnešním světě, a dodává „Nešetřete mě!“ Musím se za jeho výrok plně postavit. Co by z nás bylo, kdybychom se k životu stavěli jen liknavě a odpovídali vyhýbavě a na půl huby nejenom otázkám? Výzvy, které nás posouvají o krok dále, stojí přece za odpověď i trochu námahy.</p> <p>V loňském roce jste zvítězil v celostátní básnické soutěži Literární Šumava 2011, letos v únoru se u Vás na skok zastavila Česká televize s Janem Lukešem a pořadem Literární revue 333… Potěšilo Vás to?</p> <p> Kdo by neměl radost? Výhra v soutěžích je převážně otázkou náhody, náhody i konstelace hvězd, dokonce jsem dostal za odměnu plaketu Města Klatovy a neprodejnou, ale jinak krásně vyvedenou knížku o architektuře. Filmaři z České televize se zastavili skutečně jen na chvíli, na obrazovkách pak běžel šot na šest sedm minut, možná to bylo ještě méně.</p> <p>Před měsícem proběhl v Petrovicích slavnostní křest knihy Krajem lidí a kamenů III.</p> <p> Měl jsem tu čest podílet se na zrodu i vytvoření sborníku k stopadesátému výročí vzniku Spolku divadelních ochotníků Petrovice. Kniha nejenom připomněla život a historii místních herců, ale ve druhé části přinesla několik zajímavých článků o zdejší krajině, pamětihodnostech a několik rozhovorů s osobnostmi, jejichž vztah k mému kraji dětských let je i srdeční záležitostí. Stejného názvu používá i podzimní turistický pochod touto malebnou krajinou kamenů, remízků, zalesněných kopců i prastarých kostelů, dokonce až z románského období. Snad po nás alespoň nějaká zmínka zůstane.</p> <p>Není-li to tajemstvím, co nyní píšete?</p> <p> V pověstném šuplíku psacího stolu, jak se s nadsázkou říká, odpočívá a pospává něco málo poetických rukopisů. Nejsou nakladatelé, scházejí peníze, a již kdysi dávno jsem si sliboval, že nebudu vydávání svých knížek financovat, jak dnes činí naprostá většina autorů. Svědčí to i o nezájmu státu, o propadu lidských hodnot, neboť ani všemocná ruka trhu ani chrámy konzumu nedokáží nahradit touhu po obyčejném a šťastném životě.<br />
Ale abych se nevyhýbal Vaší otázce. Vše, co jsem doposud prožil, lze najít v básničkách. Láká mě to samé ještě jednou najít i zažít na vlastní kůži – v próze. Můj velký přítel a básník Jaroslav Hovorka z Kampy často říkával: „Když pánbůh dělal čas, udělal ho dost!“ Přesto by se s ním nemělo plýtvat. Nebo jen trochu.</p>

Děti, čtete?

Autor článku: 
luk

<p>PRAHA: Dne 31. 5. 2012 proběhlo v Malé výstavní síňi Památníku národního písemnictví slavnostní zahájení festivalu Děti, čtete? a vernisáž výstavy PŮVAB LISTŮ.</p> <p>Festival, který pokračuje dnes, zahájila a výstavu otevřela paní Livia Klausová. </p> <p>Představují se půvabné listy papíru v autorských knihách umělců i studentů uměleckých škol a v dílech ze sbírek PNP. K vidění jsou rovněž leporela, ilustrace i nové dětské knihy z nakladatelství EDITION LIDU, Meander, Paseka, Popokatepetl, Raketa a další.</p> <p>Nakladatelství EDITION LIDU připravilo v rámci festivalu Děti, čtete? interaktivní projekci a workshop Následuj Bílého králíka. Interaktivní příběh Následuj Bílého králíka se na den promění v audiovizuální projekci, do které se mohou zapojit sami kolemjdoucí. (Více informací najdete v přiložené tiskové zprávě).</p> <p>Festival Děti, čtete?<br />
Pátek 1. června 2012 od 9 h do 21 h<br />
Památník národního písemnictví<br />
Strahovský klášter, Strahovské nádvoří 1</p> <p>LÍDA KOŘENÁŘOVÁ<br />
EDITION LIDU</p> <p>E: info@editionlidu.com<br />
T: +420 775 156 736<br />
W: www.editionlidu.com</p>

pam pam - občasník scénického tance po roce právě vyšel

Autor článku: 
luk

<p>ČR: Číslo je věnováno oborové rekapitulaci událostí za rok 2011. V případě zájmu lze objednat i roční předplatné na redakcepampam@nipos-mk.cz. Podrobnější informace na http://www.scenicky-tanec.cz/…opis-pampam/</p> <p>Z obsahu: Jiří Lössl: NIPOS-ARTAMA pro scénický tanec; redakce: blahopřejeme k ocenění Bohumíře Cveklové, Ivě Švarcové a Evě Rejškové; k životnímu jubileu Blance Rejholdové a Ivance Kubicové; vzpomínáme na Libuši Hynkovou; Andrea Opavská: Ivanka Kubicová – osobnost české taneční scény; Propedeutika a taneční vzdělávání, rozhovor s Ivankou Kubicovou; Jiří Lössl, Petra Endlerová: Diskusní fóra – Taneční a pohybová výchova v ZŠ (Praha), Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí (Praha), Amatérský tanec v současné společnosti (Jablonec nad Nisou); Bohumíra Cveklová: 28. celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance (Kutná Hora); Zuzana Smugalová: Celostátní přehlídka dětských folklorních souborů (Jihlava); Jiří Lössl: 25. celostátní přehlídka scénického tance mládeže a dospělých Tanec, tanec… 2011 (Jablonec nad Nisou); Ivanka Čonková: FSAT Praha; Ludmila Rellichová: Polička a Mládí Bohuslava Martinů; Ivo Šafus: Tanambourrée 2011; Kateřina Černíčková: Folklorní festival Pardubice – Hradec Králové; Elvíra Němečková: SIRAEX; Lenka Vrzáková: TANFEST Jaroměř; Bohumíra Cveklová: Podzimní fantazie; Kateřina Talavašková, Blanka Matysková: Dance festival Trutnov; redakce: kalendárium, publikace, odkazy, informace; Memorandum o podpoře neprofesionálního umění. </p> <p>Textová příloha: rekapitulace pětiletí pam pam 2006 – 2010.</p>

Knížka za jednu korunu českou

Autor článku: 
luk

<p>ČR: Nakladatel Stanislav Juhaňák, spisovatel Miloš Kratochvíl a ilustrátorka Markéta Vydrová patří rozhodně k těm, kteří méně mluví a více konají. Jejich přičiněním vyšla kniha pro děti Krtčí město za korunu.</p> <p>Jejich čin sice nepodpořily bankovní instituce, protože odporuje všem pochybným zákonům ekonomiky o růstu, ale o to víc se bude líbit všem dospělým čtenářům a jejich dětem. </p> <p>Knížečka formátu A6 je celobarevná, má 16 stran a můžete ji využít k šíření radosti, humoru a potěšení mězi dětmi ve svém okolí (školy a školky, kroužky a kluby, příbuzní i náhodní kolemjdoucí. Bude MDD, vysvědčení, prázdninové tábory…).</p> <p>Pokud se Vám nápad líbí, můžete si knížečky objednat po 1,– Kč + poštovné na:<br /> distribuce2@triton-books.cz nebo na stránkách www.tridistri.cz. </p> <p>Nyní je také možné vyzvednout si ji osobně v nakladatelství TRITON, Vykáňská 5, Praha 10</p> <p>Zdroj zprávy: www.citarny.cz, kde se dočtete více.</p>

Německý průvodce zahrnuje i české kostely

Autor článku: 
Milan Turek

<p>BAUTZEN: Lužicko-srbské nakladatelství Lusatia Verlag v Bautzenu vydalo turistického průvodce Unterwegs auf der VIA SACRA. Autoři průvodce VIA SACRA vsadili na sakrální památky a v úvodu zdůrazňují, že zájem o kostely je obzvláště v Německu trvale stoupající.</p> <p>V knize informují rovněž o nově vzniklé poutní cestě Trojzemím. Domnívají se, že památky v Euroregionu Nisa mohou být dobrým tipem pro turisty z celé Evropy. Společné dějiny Čechů, Němců a Poláků jsou zajímavé právě v poznávání sakrálních památek.<br />
Vedle dvou hlavních protagonistů díla Volkera Dudecka, jednatele žitavské společnosti Zittauer Fastentücher e.V. a Holma Grosse, jednatele marketingové firmy z Bautzenu, se na díle podíleli i autoři z Polska a Čech. Čechy zastupuje historik Rudolf Anděl z liberecké univerzity.<br />
Skutečnou cestu VIA SACRA vytvořil v roce 2005 tehdejší ředitel Žitavských muzeí Volker Dudeck, který ji o rok později představil i v liberecké knihovně. Trasu poutních míst a kostelů mapovala liberecká fotografka Hana Palečková, která prezentovala poutní cestu VIA SACRA v kostele Svatého Plátna v italském Turínu.<br />
Publikace zve čtenáře, aby objevil jeden z posledních novodobých poutních okruhů sakrálními památkami Trojzemí – Euroregionu Nisa na severu Čech, německou a polskou Lužicí. Autoři představili šestnáct zastavení od Žitavského kostela svatého Kříže přes polské kostely až do severočeského Jablonného v Podještědí. Vedle vynikající památky postního plátna byl úmysl ukázat, že nádhera sakrálních památek může pocházet i z různých náboženství. Představují tak jeden z největších evangelických chrámů v Cunewalde nebo zajímavý hřbitov v Herrnhutu, obce založené českými bratry. Z Polska pak dominují kostely katolické.<br />
Turistický průvodce není jen popisem jednotlivých kostelů, ale je i současně knihou, naplněnou společnými dějinami čtyř národů. Čechů, Lužických Srbů, Němců a Poláků. Průvodce se zastavuje v klášteře Marienstern, jehož zakladatel Bernhard III. byl poradcem Václava I., českého krále. V jeho zdech je uchováván zlatý poklad, dnes otevřený veřejnosti, který zahrnuje řadu nádherných sakrálních předmětů více jak sedmsetpadesátileté historie kláštera. V Ostritz založila klášter česká královna Kunhuta, manželka Václava I. a finančně na něj přispěla i matka svaté Zdislavy, Sybilla, která byla společnicí královny. Pod zakládací listinou je podepsán i český kníže Častolov ze Žitavy.<br />
Obec Herrnhut založili čeští bratři v roce 1722 za podpory hraběte Ludvíka von Zinzerdorfa, emigranta z Rakousko-uherské říše. I když by byla možnost ukázat také další zajímavá místa Trojzemí, jako jsou například Letařovice nebo klášter v České Lípě, autoři představili z českých sakrálních památek především Hejnický chrám, Zdislavinu komendu v Českém Dubu, basiliku sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí a kapli svaté Anny s hrobkou Valdštejna v Mnichově Hradišti.<br />
Hlavní část knihy je věnována především německým památkám, vedle již zmiňovaných kostel v Cunewalde a sv. Kříže v Žitavě, autoři uvádějí ještě šest dalších. Oybín je známý nejen klášterem, který nechal postavit Karel IV., ale i hradem, postaveným Přemyslem Otakarem II. Zde byl v průběhu husitských válek ukryt i svatováclavský poklad. Dalšími německými objekty jsou komplex svatého hrobu v Görlitz a nádherný gotický chrám svatého Petra se slunečními varhanami.<br />
Kniha je doplněna užitečnými informacemi o ubytovacích možnostech a místních zajímavostech. Přestože je dílo v německém jazyce, může být i dobrým pomocníkem Čechům, kteří se budou chtít vydat za zajímavými místy v Německu nebo Polsku poblíž našich hranic. Zvláště přitažlivou může být návštěva obou klášterů v Německu nebo polského kostela v Jelení Hoře. Kdo bude číst pozorněji, doví se mnoho zajímavých informací o společných dějinách Horní Lužice a českého království. Dílo, které spojuje památky Euroregionu Nisa je založeno na vynikajících znalostech českých dějin německých autorů, z nichž například Marius Winzeler, švýcarského původu, studoval dějiny českého umění a mluví česky, podobně jako Holm Grosse, který vystudoval v Bratislavě. Českou historii studoval i Volker Dudeck, který v souvislosti s s německými dějinami Horní Lužice vydal řadu děl s informacemi o společných historických událostech.</p>

Kluci, kde jste?

04.06.2012
Autorské čtení Karla Rady a Mileny Dolečkové se uskuteční v pondělí 4. června v 18,00 hodin v Městské knihovně Beroun. Karel Rada přečte ukázku ze své nedávno vyšlé prózy Kluci, kde jste?, kterou lze označit za generační výpověď mužů-kluků narozených v polovině 60. let 20. století, a která je autentickým víceportrétem generace tzv. "nové vlny se starým obsahem". Milena Dolečková přečte krátký soubor "snových textů" s názvem Terapeutické zátarasy a několik ukázek poezie předčasně zemřelé básnířky Ivety Pokorné. Akce pro širokou veřejnost.

Velký jarní úklid na DOKwebu!

Autor článku: 
luk

<p>ČR: Víte o dokumentárním filmu, který byl natočen po roce 1989, ale na DOKwebu ho nemůžete najít? Našli jste svůj film, ale informace, které jsou u něj uvedené, jsou nepřesné? Máte novou ukázku, kterou byste rádi zveřejnili? Chybí festivalová uvedení? Narazili jste na svůj profil, ale potřeboval by trošku oprášit?</p> <p>Vaše produkční společnost se přestěhovala a má nový web? Nejste spokojeni s fotkou? Neváhejte a pomozte nám aktualizovat informace v databázích, které jsou přístupné široké veřejnosti. </p> <p>Dokumentární portál Institutu dokumentárního filmu www.DOKweb.net od března 2010 nabízí kromě denně aktualizovaného zpravodajství také zatím nejpodrobnější online databáze českých a východoevropských dokumentárních filmů natočených po roce 1989, databázi českých a východoevropských dokumentárních profesionálů, nebo detailní Industry rozcestník – databázi evropských a světových festivalů, grantů, fondů, organizací a institucí, produkčních a distribučních společností, trhů, workshopů, filmových škol a řady dalších položek.</p> <p>Navštivte jednotlivé galerie: </p> <p> Galerie režisérů a producentů />
Aktualizujte svůj životopis a filmografii, zkontrolujte dokončené i připravované projekty a údaje o produkční společnosti!</p> <p>Databáze českých dokumentárních filmů />
Zkontrolujte údaje uvedené v kreditech, doplňte fotogalerii nebo ukázku a pochlubte se, které festivaly váš film navštívil!</p> <p>Databáze českých připravovaných filmů />
Informace o připravovaných filmech se často mění – možná jste upravili synopsi, připravili novou ukázku, možná máte úplně nový projekt… Všechny informace, včetně fotek, rádi upravíme.</p> <p>Industry rozcestník />
Zde můžete vyhledávat festivaly, organizace, instituce, produkční a distribuční společnosti, fondy, filmové školy, trhy, pitching fóra, filmová periodika, filmové webové portály. Pokud zde vaše společnost chybí, rádi její profil doplníme.</p> <p>provozovatelé webu uvítají, když je upozorníte na nepřesnosti, chybějící informace v existujících položkách nebo na zcela chybějící filmy, profily profesionálů nebo společností. </p> <p>Nové položky je možné registrovat online:<br />
„Dokončené filmy zde“http://www.dokweb.net/cs/dokumentarni-sit/ceske-dokumenty/registrace-dokoncene/<br />
Připravované filmy zde />
Industry rozcestník zde </p> <p>Všechny aktualizace, ukázky i připomínky prosím posílejte na dokweb@dokweb.net.</p>

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média