Knihy, literatura, média

<p>BRNO: Známá zpěvačka moravských lidových písní Vlasta Grycová oslavila 9. února významné životní jubileum – sedmdesátiny.</p> <p>Rodačka ze Strání na Uherskobrodsku má za sebou bohatou kariéru, v níž má své místo nejen účinkování se slavným Hradišťanem Jaroslava Staňka, uherskobrodskou cimbálovou muzikou Olšava, ale i dlouholetá spolupráce s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, která trvá do dnešních dnů.<br />
Nahrávky Vlasty Grycové patří k tomu nejvybranějšímu, co lze v archivu Českého rozhlasu Brno v oblasti lidové písně nalézt.<br />
K narozeninám zpěvačky se Český rozhlas Brno ve spolupráci s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů rozhodl uspořádat slavnostní koncert, který bude veřejnou hudební oslavou zpěvaččina jubilea. Pod názvem Zpívající malérečka, jenž odkazuje na původní povolání Vlasty Grycové, která byla malířkou skla ve sklárnách v Květné, se uskuteční 10. dubna od 19.30 hodin v Besedním domě v Brně.<br />
Kromě Vlasty Grycové se v programu setkáme například s Martinem Hrbáčem, Klárou Obručovou či Ludmilou Malhockou. Vedle BROLNu s uměleckým vedoucím Františkem Černým uslyšíme také soubor ze Strání, cimbálovou muziku Husličky, kterou vede dcera Vlasty Grycové Anna Přikrylová a působí v ní i zpěvaččiny vnučky. Setkáme se zde tedy i s působivou rodinnou muzikantskou tradicí.<br />
Koncert Zpívající malérečka bude od dvacáté do jednadvacáté hodiny živě přenášen v rámci rozhlasového pořadu Koncert Studia Noc, který lze zachytit v síti regionálního vysílání Českého rozhlasu.</p> <p>Kontakt a info:<br />
Alena Podlucká,<br />
Český rozhlas Brno, public relations<br />
alena.podlucka@bo.rozhlas.cz<br />
tel. 542 523 205, 606 728 998</p>

<p>PLZEŇ: Vyšel Sborník příspěvků z pracovního setkání ke zprostředkování umění a kulturního dědictví. Obsahuje příspěvky z listopadového pracovního setkání v Galerii Města Plzně, kde se sešli zástupci muzeí a galerií Plzeňského kraje s odborníky, kteří již v oblasti zprostředkování umění delší dobu pracují.</p> <p>Cílem semináře bylo:<br />
1. Umožnit setkání zainteresovaných odborníků z plzeňského regionu i ČR (edukátoři, kurátoři, vedení organizací, odborný personál pověřený touto činností atp.).<br />
2. Nabídnout inspiraci z praxe, výměnu zkušeností a nastartovat mezioborovu spolupráci.<br />
3. Představit způsoby, jakými byla tato činnost úspěšně etablována v některých kulturních institucích v ČR (principy fungování vzdělávacích a zprostředkovacích aktivit, způsoby jejich financování, možnosti spolupráce se školami atp.).<br />
4. Definovat potřeby a vize plzeňských a regionálních institucí v oblasti zprostředkování umění a kulturního dědictví do roku 2015, s ohledem na další směřování tohoto projektu.</p> <p> Projekt realizuje o. s. Johan ve spolupráci s Galerii města Plzně, Katedrou výtvarné kultury ZČU v Plzni, klášterem Plasy a s podporou společnosti Plzeň 2015 o.p.s. a spolu s dalšími jednotlivci, kteří se touto tematikou zabývají. Startovací aktivitou projektu byl pracovní seminář, který se uskutečnil v listopadu 2012 v Galerii města Plzně.</p> <p> Zprostředkování umění a kulturního dědictví v Plzni a Plzeňském kraji / Sborník úvah o dobré praxi <p> Více o projektu

<p>PRAHA: Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář spustilo začátkem února 2013 zcela nové webové stránky časopisu. Nabízí svým návštěvníkům přehlednější strukturu, moderní design a konečně i anglickou mutaci.</p> <p>Dlouhodobým cílem redakce je vybudovat na internetových stránkách Loutkáře virtuální Loutkářské centrum, místo, kde návštěvník získá základní přehled o oboru včetně důležitých adres institucí, organizací, divadel, muzeí, škol napojených na loutkové divadlo, článků o historii oboru a významných osobnostech, základní literatuře atd.</p> <p> Loutkář je nejstarší loutkářský odborný časopis na světě.</p> <p> Vychází s pauzou válečných let od roku 1912 dodnes a je tak vlastně živou kronikou českého loutkového divadla. Současný časopis Loutkář je nástupnickým listem časopisu Český loutkář, Loutkář, Loutková scéna a Československý loutkář. Ve funkci šéfredaktora se vystřídala řada výrazných osobností českého loutkářského života – především Jindřich Veselý, Jan Malík a dále delší dobu v šéfredaktorské funkci působil Miloslav Česal, Eva Hanžlíková, Pavel Vašíček a od r. 2000 Nina Malíková.</p> <p> Revue Loutkář sehrála značnou roli i v historii Mezinárodní loutkářské organizace UNIMA založené v roce 1929 v Praze, jejímž tiskovým orgánem byla např. v letech 1929 – 30 a o jejíž činnosti přináší dodnes pravidelně informace. Časopis Loutkář je určen profesionálním loutkářům, amatérům, pedagogům – prostě všem, kteří se zajímají o loutkové divadlo. Časopis obsahuje anglické resumé a vychází šestkrát ročně v rozsahu 48 stran. Jeho prodejní cena je 80 Kč, pro předplatitele 65 Kč. </p> <p> Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář vzniklo v roce 1997 a převzalo od Divadelního ústavu vydávání časopisu Loutkář a od Českého střediska mezinárodní nevládní organizace UNIMA pořádání oborové přehlídky Přelet nad loutkářským hnízdem. Sdružení se tedy zabývá podporou loutkářství a popularizuje tento divadelní druh jako nedílnou součást divadelního umění, mající oporu v české divadelní tradici už od dob národního obrození. </p> <p> Internetové stránky časopisu Loutkář <p> Loutkářské centrum

<p>ČR: Vyšlo další číslo 49. ročníku vlastivědného a národopisného časopisu slováckého regionu Malovaný kraj zaměřeného na historii, folklor, osobnosti, turistiku či např. přírodu regionu jihovýchodní Moravy.</p> <p>Cena dvouměsíčníku v celobarevné úpravě a s laminovanou obálkou je nadále 35 korun.</p> <p>Z celé řady zajímavých textů lze připomenout aspoň několik příspěvků. V seriálu o židovských rabínech si přečtete, že známý pražský rabi Löw, dnes již neodmyslitelně spjatý s bájným Golemem, působil řadu let i v Mikulově. Rozsáhlý článek Za zdmi hradišťské věznice se věnuje historii tohoto nechvalně proslulého vězeňského zařízení v Uherském Hradišti. V pojednání Zázraky u Svatého Antonínka 1748 – 1749 poznáte, co předcházelo oblíbeným poutím na známý kopec nad Blatnicí.<br />
Nechybí medailon věhlasného zpěváka horňáckých písní prof. Dušana Holého a bohužel ani nekrolog neméně významného skladatele dechovkových písní Vladimíra Salčáka staršího z Veselí nad Moravou.<br />
Popsána je fašanková obchůzka tzv. bobkovníků v Bystřici pod Lopeníkem a čtenář nepřijde ani o stručný popis výroby replik habánské fajánse. V seriálu o cimbálkách přišla řada na Záleskou cimbálovou muziku, zaujmout by mělo i podrobné vysvětlení nepříliš obvyklého námětu Panny Marie s jednorožcem na jednom ze svatých obrázků v Chřibech. No a takřka v závěru časopisu je uveřejněn také jeden tradiční recept – králík na celeru. Tak dobrou chuť!</p> <p>Časopis o 32 stranách, do něhož rovným dílem přispívají odborníci i laikové, lze zakoupit v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje:<br />
17. listopadu 1a<br />
690 02 Břeclav<br />
tel.: 602 575 463, 724 965 609<br />
e-mail: malovanykraj@seznam.cz</p> <p> Existuje také možnost koupit si tento dvouměsíčník v elektronické podobě, a to na http://cs.publero.com</p> <p>Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na internetových stránkách www.malovanykraj.cz</p>

<p>JIČÍN: PhDr. Jan Kalivoda (Univerzita Karlova) a Mgr. Barbora Klipcová (RMaG v Jičíně) předkládají veřejnosti text latinsky psané kroniky se zrcadlovým českým překladem a vysvětlujícím poznámkovým aparátem.</p> <p>Kniha je určena jak odborníkům, tak i zájemcům z řad široké laické veřejnosti. Když v roce 1626 „vpadli Švédové na lodích jako piráti do Pruska a do sousedního Kašubska a působili všude spoušť“, prchal mladý kartuzián Kašpar z Binsfeldu z gdaňského kláštera do bezpečnějšího vnitrozemí. Jeho více než rok trvající „útěk před mečem nepřátel“ jej přivedl až na Jičínsko, mezi mnichy nově zakládaného kartuziánského kláštera ve Valdicích.<br />
Několik příštích let, které měl Binsfeld v této proslulé kartouze, budované samotným frýdlantským vévodou Albrechtem z Valdštejna, strávit, naplnil psaním díla, jež se stalo historicky první kronikou Valdické kartouzy. Binsfeldův výjimečný text, psaný z pozice příslušníka jednoho z nejpřísnějších církevních řádů, zároveň však vnímavého pozorovatele okolních světských událostí, popisuje nejstarší dějiny valdického kláštera, i jeho předchůdce – kláštera v moravské Štípě, na pozadí pohnutých událostí třicetileté války. Odhaluje každodenní život mnichů v krátkých dobách míru i v dobrodružných okamžicích jejich útěků před vpády cizích vojsk, přibližuje válečné útrapy jičínských obyvatel, ale nejednou čtenáře přivádí i do bezprostřední blízkosti obávaného vévody Albrechta z Valdštejna.<br />
„Binsfeldova kronika je základním a při ztrátě většiny dobových písemností navíc nejdůležitějším pramenem k poznání nejstarších dějin kartuziánských klášterů ve Štípě a ve Valdicích. Je také jedinečným obrazem Jičínska v době, kdy jako centrum frýdlantského vévodství prožívalo období svého největšího rozmachu a slávy,“ dodává historička Barbora Klipcová.<br />
Knihu vydalo Regionální muzeum a galerie v Jičíně na závěr roku 2012, je realizována s laskavým finančním příspěvkem obce Valdice v rámci grantového výzkumného záměru Architektura, urbanismus a krajinotvorba frýdlantského panství Albrechta z Valdštejna (GA ČR 404/09/2112, www.vevodstvi.cz).<br />
Kniha je v prodeji za 200 Kč v muzejním obchodě RMaG.</p> <p>MgA. Alena Anna Kyselo<br />
Regionální muzeum a galerie v Jičíně<br />
Valdštejnovo nám. 1<br />
506 01 Jičín<br />
tel.: 493 532 204<br />
email: kyselo@muzeumhry.cz</p>

<p>JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Václav Božek se ve čtvrtek 14. března 2013 ve Slavkově u Brna zúčastnil slavnostního křtu informačního průvodce Morava napoleonská.</p> <p>Publikace v pěti jazykových mutacích a v nákladu 90 000 výtisků mapuje tři desítky nejzajímavějších turistických cílů v Jihomoravském kraji spojených s napoleonskými válkami.<br />
Průvodce je jedním z výstupů projektu Morava napoleonská, který Regionální rozvojová agentura jižní Moravy realizovala ve spolupráci s Jihomoravským krajem a s podporou Regionálního operačního programu Jihovýchod. Cílem projektu bylo vytvořit turistickou nabídku, která bude jižní Moravu prezentovat jako významné místo evropských dějin a poskytne svým návštěvníkům zajímavé zážitky a poznání.<br />
Slavnostního křtu ve Slavkově se zúčastnil též generální konzul Ruské federace v Brně Andrej Šaraškin a zástupci jihomoravských obcí a institucí.</p> <p> Informace k projektu Morava napoleonská jsou na: www.morava-napoleonska.cz.</p>

<p>PRAHA: Nakladatelství Kant vydalo publikaci Od (tvořivého) psaní ke scénickému umění. Dvanáct autorů v ní zkoumá vztahy mezi uměleckou hodnotou díla a možností jeho realizace.</p> <p>V rozsahu od psaní vycházejícího z literárních východisek, v propojení s hraním, herectvím, médií, k filmovému dokumentu a performančnímu projevu se věnují otázce tvořivosti a jejímu scénickému a filmovému ztvárnění.<br />
Rozsah publikace: 148 stran. Cena 144 Kč.</p> <p> Kontakt na internetové knihkupectví Kant

<p>NECHVALICE: Celkem pět básníků se podílelo na novém almanachu české poezie Schodiště příběhů. U jeho zrodu stál básník z Nechvalic u Sedlčan Vladimír Stibor, kterému jsme položili několik otázek.</p> <p>Jaká je geneze tohoto almanachu?</p> <p>Od prvního nápadu vydat antologii současné české poezie, jenž vznikl koncem loňského listopadu, do vydání neuplynulo ani sto dnů, což je na dnešní poměry docela rychlost. Sborník byl vytištěn v nakladatelství Milan Hodek Praha, který je pokračovatelem slavného pražského vydavatelství Protis vloni zesnulého Romana Poláka.</p> <p>Kolik a kteří básníci se na knize autorsky podíleli?</p> <p>Oslovil jsem celkem šest svých nejbližších literárních známých, dva básníci odmítli, ale čtyři básnířky se ještě téhož dne ozvaly, že se jim výzva líbí. Své verše poslala známá autorka a nositelka několika literárních cen Karla Erbová. Básněmi je zastoupená publicistka a spisovatelka Věra Bartošková, své poetické věci rovněž nabídla básnířka a středoškolská profesorka Magdalena Pokorná a spisovatelka i básnířka Táňa Nováková. Několik drobných básniček z poslední doby je i ode mne.</p> <p>Podle jakých kritérií jste básníky vybíral?</p> <p>Částečně jsem to nastínil v předchozí odpovědi. Neopomenutelným faktem byla i skutečnost, že do almanachu Schodiště příběhů přispěly básnířky, jejichž tvorba byla dostatečně prověřena časem, každá z nich vydala již celou řadu knih. Dalo by se říci, že se oslovené autorky zapsaly více či méně do současné české literatury, byť je masmédia nevynášejí až do nebes.</p> <p>Kolika básněmi je každý autor zastoupen?</p> <p>Každý přispěl nejméně dvaceti svými básničkami, ilustrace připojila má žena Alena Stiborová. Vznikla tak kniha o rozsahu téměř sto dvaceti stran.</p> <p>Kde lze knihu koupit?</p> <p>Almanach vyšel v nákladu necelých dvě stě výtisků, tak se bude asi špatně shánět. Ale určitě jej zájemci najdou v knihovnách nebo si o něj mohou napsat přímo autorům, jejichž adresy či kontakty jsou na jejich webových stránkách. </p> <p>Byla již kniha pokřtěna?</p> <p>Slavnostní křest, byť za nepřízně počasí a sněhové vánice, proběhl v Praze v sídle Obce spisovatelů v Železné ulici v pátek 22. února za účasti básníků i členů této spisovatelské organizace. Úvodní slovo přednesla uznávaná pražská spisovatelka Františka Vrbenská, jež vyzvedla skutečnost, že navzdory nelehké době vycházejí zajímavé i krásné publikace.</p>