Knihy, literatura, média

<p>ČR: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR pokračuje i v letošním roce v tradici oceňování nejlepších čtenářů veřejných knihoven. V průběhu propagační kampaně Březen – měsíc čtenářů knihovny pravidelně každý rok hledají své nejlepší čtenáře, aby je vyhlásily jako „Čtenáře roku“.</p> <p>Cílem této aktivity je posilovat společenský význam a prestiž četby a ocenit ty, kteří služby knihoven nejvíce využívají.</p> <p>Čtenářská rodina</p> <p> V roce 2014 si knihovny vybírají své čtenářské rodiny – tj. rodiny, které často navštěvují knihovnu – její samostatní členové nebo společně celá rodina, rodina se ráda účastní aktivit své knihovny, alespoň jednou měsíčně si vypůjčí knihy domů. V průběhu března budou vyhodnoceny čtenářské rodiny nejen jednotlivých knihoven, ale také všech krajů a celostátní vítěz bude slavnostně představen v přímém přenosu České televize v rámci předávání cen Magnesia Litera 2014.</p> <p>20. výročí Mezinárodního roku rodiny 2014</p> <p> Valné shromáždění OSN svou rezolucí 44/82 vyhlásilo rok 1994 Mezinárodním rokem rodiny, aby tak posílilo vědomí rodinné problematiky a podnítilo institucionální schopnost národů postavit se svou všestrannou politikou k vážným otázkám souvisejícím s rodinou. Počínaje rokem 1994 je každoročně 15. květen vyhrazen Mezinárodnímu dni rodiny (Rezoluce 47/237 z 20. září 1993). Odráží důležitost, kterou mezinárodní společenství připisuje rodinám jako základním jednotkám společnosti, právě tak jako jeho zájem o situaci rodin ve světě.<br />
Dvacáté výročí Mezinárodního roku rodiny představuje příležitost znovu se zaměřit na roli rodiny ve vztahu k rozvoji; podívat se na dosavadní trendy ve vývoji rodinných politik; sdílet příklady dobré praxe tvorby rodinných politik; a zhodnotit překážky, jimž čelí rodiny po celém světě, a navrhnout možná řešení.</p> <p>Akci Čtenář roku 2014 podporují firmy SKANSKA a McDonald's</p> <p>Více informací včetně pravidel soutěže

<p>ČR/BRNO: U příležitosti stého výročí narození spisovatele Bohumila Hrabala vyhlašuje literární měsíčník Host soutěž o roční předplatné této revue.</p> <p>Zadání soutěže: Napište krátkou prózu (nejvýše tři normostrany) v duchu Hrabalovy poetiky a pošlete ji na adresu pinnerova@hostbrno.cz.<br />
Nejzdařilejší práci, tj. nejoriginálnější a nejvíce podobnou hrabalovskému způsobu psaní, odmění redakce ročním zasíláním Hosta zdarma.</p> <p> Uzávěrka je 14. března 2014.</p>

<p>ČR: Literární obtýdeník Tvar vyhlašuje veřejnou literární soutěž o nejlepší povídku roku 2014 na téma Chudoba. Soutěžit se bude v jediné kategorii, bez věkového omezení, a debutanti se tak mohou utkat s autory již zkušenými.</p> <p>Chudoba, často ideologicky okupovaná zleva nebo zprava, je vnímána jako společenský fenomén. Mluví se o ní v médiích, je tematizována v ekonomických, sociologických, ale i náboženských textech. Nevytratila se však ze současné beletrie? Není dnes sociální tematika uměleckou výzvou par excellence?</p> <p> Vyhlašovatel soutěže prosí zájemce o soutěž, aby posílali své texty v rozsahu minimálně 7 (a maximálně 14) normostran do 30. června 2014 na adresu redakce (Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1) nebo e-mailem s uvedením kontaktních údajů (jméno a příjmení, rok narození, poštovní a e-mailová adresa).</p> <p> Tři nejlepší povídky budou publikovány na stránkách Tvaru a jejich autoři získají celoroční předplatné časopisu. Vítěz nadto obdrží peněžní odměnu ve výši 7000 Kč coby autorský honorář.</p>

<p>ČR: V roce 2013 připravila Národní knihovna ČR první celostátní reprezentativní průzkum dětí školního věku se zaměřením na četbu a na vztah dětí ke knihám a knihovnám. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativních a kvalitativních metod, cílovou skupinou byly děti ve věku 9 až 14 let. Praktickou část průzkumu provedla agentura Mediaresearch a.s. Sběr dat proběhl v září a říjnu 2013 na vzorku 1519 respondentů.</p> <p>Čtení knih patří k zábavným činnostem volného času pro 47 % českých dětí, ale pro mnohé z nich je také spojeno s nudou (18 %). Existují výrazné genderové rozdíly – 59 % dívek považuje čtení za zábavné, u chlapců je to však pouze 37 %. S rostoucím věkem vnímají děti význam četby knih pro vzdělávání (35 %). Třetina dětí čte knihy každý den, ale další třetina nepřečte za měsíc ani jednu knihu. Hlavním důvodem pro nečtenářství je konstatování, že čtení „nebaví,“ silnou konkurencí jsou jiné aktivity – film, televize, internet, Facebook a počítačové hry.<br />
Nezbytným faktorem, který ovlivňuje vztah k četbě, je včasné získání dovednosti číst plynule a bez námahy. Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má rodina a škola. Čtenářství rodičů ovlivňuje čtenářství dětí – z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven. Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním zpravidla čtou více. Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé.<br /> Pouze 12% českých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali. Většina českých dětí (75%) dostává alespoň občas knížku jako dárek. Děti nejčastěji čtou povinnou školní četbu (51 %), to, co doporučí kamarádi (50 %) a rodiče (43 %), značný význam má i vlastní objevování knih v domácí nebo veřejné knihovně nebo na internetu. Z hlediska žánrů nejvíce preferují dobrodružné knihy, knihy o zvířatech, pohádky a komiksy. Zhruba třetina českých dětí nedostává od svých učitelů žádný seznam doporučených knih. Děti jednoznačně preferují volný výběr titulu knížek ke čtení.<br />
Nejvíce volného času děti stále tráví sledováním televize (denně cca 1,5 h). Téměř čtvrtina dětí hraje denně elektronické hry (55 minut), chlapci téměř třikrát častěji než dívky. Z hlediska věku kulminuje hraní elektronických her ve věkové kategorii 11 – 12 let (denně 29 % dětí). Téměř dvě pětiny dětí denně surfují na internetu (55 minut) a více než čtvrtina dětí je denně na Facebooku (38 minut). Frekvence četby knih s rostoucím věkem mírně klesá, děti čtou sice méně často, ale déle (42 minut). Knihy již nějakou dobu ztrácejí roli zdroje informací, děti častěji využívají pro školní práce internet. Vztah dětí k elektronickým knihám je zatím nejednoznačný, většinou s nimi nemají zkušenost. Školní knihovny jsou málo využívány, veřejné knihovny navštěvuje zhruba polovina dětí. Hlavním důvodem pro nechození do knihovny je jiná zábava (54 %) a nezájem o knihy (47 %). Děti poprvé přivádějí do knihoven nejčastěji rodiče (52 %) nebo přichází se školou (22 %) a nejčastěji je navštěvují s kamarády (41 %). Knihovna dětem poskytuje hodné pracovníky (90 %), klid (86 %) a nabídku knih (77 %).</p> <p>Studie je přiložena. </p> <p> PhDr. Vít Richter<br />
ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR</p> <p>Kontakt<br />
E-mail: vit.richter@nkp.cz<br />
Tel. 603 223 627</p>

<p>KARLOVY VARY: Čtenářskou amnestii pro své zapomnětlivé čtenáře uděluje Krajská knihovna Karlovy Vary každoročně v rámci Týdne knihoven. V letošním roce se rozhodla, jako vstřícné gesto směrem ke svým uživatelům, udělit ještě jednu čtenářskou amnestii navíc.</p> <p>Stane se tak v rámci celostátní akce Březen – měsíc čtenářů. </p> <p>Zapomnětliví čtenáři mohou využít vyhlášené čtenářské amnestie a bez povinnosti uhradit sankční poplatek, vrátit dosud nevrácené výpůjčky. </p> <p>Čtenářům, kteří v době od 3. do 28. března 2014 vrátí vypůjčené knihy do Krajské knihovny Karlovy Vary osobně či je umístí v této době do některého z 3 Biblioboxů knihovny, bude odpuštěna pokuta za pozdní vrácení knih. Upomínky a poplatky z prodlení budou čtenářům prominuty, pouze pokud vrátí VŠECHNY dlužené dokumenty, které mají půjčené.<br />
Amnestie se nevztahuje na čtenáře, jejichž pokuta je již v řešení právníka. </p> <p>Knihovna si od této akce si slibuje vrácení dlouho postrádaných knih, které se tak znovu dostanou do oběhu a budou si je moci vypůjčit i další zájemci.</p> <p>Informace o Biblioboxech<br />
První dva slouží čtenářům Krajské knihovny Karlovy Vary v Městské Tržnici. Do nich mohou čtenáři vracet knihy kdykoli v době provozu Městské Tržnice tj. od pondělí do pátku vždy od 6 do 20 hodin.<br /> Třetí Bibliobox je umístěn přímo před hlavním vchodem do budovy Krajské knihovny Karlovy Vary ve Dvorech. Slouží k vracení knih mimo provozní dobu knihovny, tj. od pondělí do soboty vždy od 19 do 10 hodin následujícího dne a 24 hodin v neděli, kdy je knihovna uzavřena.<br />
Do Biblioboxů je možné vracet pouze knižní dokumenty. Všechny ostatní (noviny, časopisy, CD, DVD apod.) musí čtenáři vrátit osobně do knihovny.</p> <p>Michaela Němcová<br />
Krajská knihovna Karlovy Vary<br />
tel. 353 502 804<br />
T-mob. +420 736 514 048<br />
sekretariat@knihovnakv.cz<br />
www.knihovna.kvary.cz</p>

<p>MOKRÉ: Knihovna U Mokřinky za podpory obce Mokré a dalších sponzorů vydala v závěru roku 2013 pohádkovou knížku „Co vyprávěla jedna víla“. Autorkou je Dagmar Honsnejmanová a ilustrace namalovala Vendula Bittnerová.</p> <p>Knihu finančně podpořili:<br />
Královéhradecký kraj<br />
Antee, s. r. o., Pod Slovany 16/1886, 128 00 Praha 2 – www.antee.cz<br />
ZEMSPOL České Meziříčí, a.s., Záhumenská 452, 517 71 České Meziříčí<br />
Královéhradecká provozní, a. s., Víta Nejedlého 893/6, 500 03 Hradec Králové – Slezské Předměstí – www.khp.cz<br />
ACT Plus, s. r. o., Opočenská 531, 518 01 Dobruška – www.actplus.cz<br />
SERVISBAL OBALY s.r.o., Na Poříčí 661, 518 01 Dobruška – www.servisbal.cz<br />
Česká spořitelna, a.s., Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 – http://www.csas.cz<br />
Žap-Vak-VODOVOD Opočno, s.r.o., Hradecká 217, 517 73 Opočno<br />
Renata Broulíková, Na Cihelnách 25, 551 01 Jaroměř<br />
a obyvatelé Mokrého</p> <p>Slavnostní křest se koná v Mokrém 8.3.2014. Kmotrem knížky bude Josef Lukášek, spisovatel a vypravěč regionálních pohádek z Orlických hor. Moderování celého programu se ujme herec a recitátor Jaroslav Brendl www.ezopagency.cz. </p> <p>Tiráž:<br />
Autorka: Dagmar Honsnejmanová<br />
Název: Co vyprávěla jedna víla<br />
Ilustrace: Vendula Bittnerová<br />
Jazykové úpravy: PhDr. Josef Krám, Dr. Josef Ptáček<br />
Jako svou 419. publikaci vydal OFTIS Ústí nad Orlicí nákladem obce Mokré – Knihovny U Mokřinky www.obecmokre.cz/knihovna<br />
První vydání<br />
Rok 2013<br />
64 stran<br />
Sazba: Václav Novák<br />
Tisk: OFTIS Ústí nad Orlicí<br />
ISBN 978–80–7405–328–3</p> <p>Anotace:</strong><br />
„Co vyprávěla jedna víla“ je knížka plná pohádkových příběhů a veršování autorky Dagmar Honsnejmanové, knihovnice a kronikářky z malé obce Mokré na Rychnovsku. Děj jednotlivých příběhů je zasazen do malebné krajiny podhůří Orlických hor, na území této vísky a bezprostředního okolí.</p> <p>Pohádkové vyprávění je určeno nejen dětem, ale i dospělým, kteří mají rádi pohádky vztahující se k místnímu regionu, kde prožili svoje dětství nebo kde žijí doposud.</p> <p>Vypravěčkou je v podstatě víla Mokřinka, patronka zdejší krajiny, která své příběhy vypráví místní knihovnici. Ta je pečlivě zapisovala, až vznikla knížka pohádek, příběhů a veršů z místních mokřin, lesa, či od rybníka.</p> <p>Vyprávění začíná tím, jak v lese našla víla Mokřinka malou holčičku Kačenku, která běžela za sluníčkem a znavená odpočívala na malém paloučku. Mokřinka si k ní přisedla a začala jí vyprávět pohádky. Nejen Kačenka, ale i čtenář, který se začte do pohádek, se třeba dozví proč jsou motýli tak barevní, jak vyzrát na mušky, jak obelstít čápa, jak tančí Sluníčková víla, o ztraceném pokladu hamižného kupce nebo jak mohla vzniknout duha. Pohádky se svým jednoduchým vyprávěním snaží ukázat především dětem, jak je důležité mít vztah k rodnému kraji, k rodné obci, kde prožívají své dětství, a na které budou jednou s láskou vzpomínat.</p> <p>Dagmar Honsnejmanová, knihovnice, kronikářka, webmaster a šéfredaktorka Mokerského zpravodaje, se věnuje psaní již mnoho let. V Mokrém žije již téměř třicet let. V současné době píše především regionální články do Deníku, knihovnických zpravodajů i zahraničních časopisů. Ve volném čase se stará o kulturní dění v obci. Tyto pohádky jsou již její čtvrtou vydanou knížkou. V současné době připravuje další, tentokrát bude věnována vaření a receptům místních obyvatel.</p> <p>Obsah knihy:<br />
Úvodem<br />
A jak to začalo?<br />
Jmenuji se bludička Mokřinka<br />
Kytice jarních květů<br />
Pro Kačenku<br />
O sluníčku<br />
Sluníčková víla<br />
Svatojánská bludička<br />
Pověst o ztraceném pokladu hamižného kupce<br />
O chytré žabičce, která se ztratila a zase našla<br />
Potrestaná vosa<br />
Úsměv pampelišky<br />
O pavoučkovi, který spletl pavučinku<br />
O moudrém kalousovi<br />
Proč veverky někdy pláčou?<br />
Když kopretiny kvetou<br />
Proč je motýl tak barevný<br />
Motýlí sen<br />
Když dívám se do koruny stromů<br />
Pilný mraveneček<br />
Straka zlodějka<br />
Mohla tak vzniknout duha?<br />
Jak vyzrát na mušky?<br />
Vykotlaná vrba<br />
Vodník Mokeráček<br />
Půlnoční tančení bludiček<br />
Světýlka v mokřinách<br />
Chtěla bych být vlaštovkou</p> <p>O pohádkové knížce i dalších publikacích, které vydala knihovna U Mokřinky s obcí Mokré se dozvíte na www.obecmokre.cz v oddíle Co u nás koupíte.</p>

<p>PLZEŇ: Na vzájemné spolupráci při propagaci a realizaci projektů v letech 2014 – 2015 se dohodlo vedení veřejnoprávního rozhlasu se zástupci projektu Plzeň 2015.</p> <p>„Český rozhlas je pro nás klíčovým mediálním partnerem a velmi si vážíme toho, že spolupráce není z jeho strany jen formální. Bavili jsme se již o konkrétním programovém propojení; díky tomu budou například různé plzeňské hudební soubory slyšet po celé Evropě,“ nastiňuje marketingový ředitel Evropského hlavního města kultury Radovan Auer.</p> <p>Podpis deklarace o spolupráci proběhne ve čtvrtek 27. února ve 14 hodin na plzeňském magistrátu (Petákův salonek) za účasti primátora města Plzně Martina Baxy, ředitele společnosti Plzeň 2015 Jiřího Suchánka a generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana.</p> <p>Účast novinářů je vítána.</p> <p>S pozdravem</p> <p>Mirka Reifová<br />
Manažerka PR a komunikace<br />
+420 606 090 801<br />
www.plzen2015.cz<br />
www.facebook.com/Pilsen2015</p>

<p>ČESKÉ BUDĚJOVICE: Je to téměř ideál; dělat něco, co mě těší a zároveň je to k radosti a užitku ostatním. Tato úvodní věta se beze zbytku týká skupiny mladých nadšenců z Českých Budějovic. Rozhodli se uspořádat festival věnovaný literatuře, kterou představí v různých formách na různých místech města. Mimo jiné chtějí utvrdit lidi v přesvědčení, že literatura je i dnes zajímavá a potřebná. Co na tom, že se jim nepovedlo nadchnout radnici, alespoň do té míry, aby jim trochu finančně přispěla. Oni totiž už v počátku cítí podporu od lidí, a tak přípravy pokračují i bez dotace.</p> <p>Základní informace si můžete přečíst v již dříve zveřejněné tiskové zprávě (související článek). Nyní jsem se aktérů zeptala na pár dalších podrobností: </p> <p>Můžete se trochu více představit – kolik vás je, v jakém věku, zda studujete, jaký máte vztah k literatuře a ke knihám vůbec? A také k místu, kde žijete…</p> <p>Úplně na začátku se nás u stolu v Literární kavárně Měsíc ve dne sešlo pět. Student malby, student fotografie, galeristka, provozní v kavárně (absolventka kulturního managmentu) a kolega na volné noze, věkové rozpětí 24 – 56 let. Každý z nás má vztah k literatuře a umění. V domě je totiž i galerie stejného jména, takže se tu scházejí lidé se vztahem ke kultuře obecně. Také jsme všichni původem z Budějovic, i když kluci studují v Brně, Ústí nad Labem a „volná noha“ žije v Praze. Ale jen co nápad vznikl, ozývá se hodně lidí s přáním zapojit se. Jednak jsou to lidé, kteří aktivně píší a pak univerzitní studenti.</p> <p>Chystáte poměrně rozsáhlou akci a termín jste ohlásili na duben – už víte přesné datum, kdy se festival bude konat a jak dlouho potrvá?</p> <p>Festival Literatura(ne)žije! se bude konat v Budějovicích od 23. 4. do 25. 4. 2014</p> <p>Když Vás radnice finančně nepodpoří, pomůže jinak? Např. možností umístit bezplatně inzeráty a avíza v obecních novinách? A jak jinak akci propagujete?</p> <p>V obecních novinách neinzerujeme, akci propagujeme na FB, www stránkami, psaním tiskových zpráv pro média.</p> <p>Podařilo se Vám sehnat sponzora(y) a další spřízněné subjekty, které pomohou jinou formou? Např. zapůjčením prostor či jinou výpomocí?</p> <p>Sponzora nemáme, máme slíbeno zapůjčení stojek, vyrobení kartonových krabic a levnější tisk.</p> <p>Potřebujete vůbec nějaké peníze, nebo se všichni aktéři zapojí dobrovolně, bez nároku na honorář?</p> <p>Peníze potřebujeme, mnoho lidí se zapojí dobrovolně, ale potřebujeme i na honoráře a cestovné, samozřejmě i na propagaci a provozní věci.</p> <p>Co místní knihovna(y), přidala se k vám? </p> <p>Na FB jsou mezi fanoušky knihovníci, ale žádná knihovna nás neoslovila</p> <p>Ještě k radnici, pokud vás opravdu nepodpoří, máte pro to vysvětlení? Nepožádali jste např. o grant pozdě?</p> <p>O grant jsme požádali včas, zamítnutí jsme dostali bez vysvětlení. Sama jsem se na komisi obrátila s prosbou, zda by nám mohli uvést důvody, abychom příště měli šanci uspět. </p> <p>Avizujete, že festival by mohl vyústit v pouliční knihovničku – můžete nám přiblížit Vaši představu, jak by měla fungovat?</p> <p>Pouliční knihovničku umístíme do jedné z ulic blízko centra. Půjde o volně přístupnou polici s knihami, kterou budeme na noc zamykat.</p> <p>Myšlenka na výměnu knih mezi lidmi není nová, ale zatím se neujala. Přitom nepotřebných knih, mají lidé doma hodně a je jim líto je vyhodit. Přemýšlíte jak to zařídit i do budoucna, aby se tento výměnný obchod, ujal?</p> <p>Ano přemýšleli. Sběr knih chceme dělat zatím jednou ročně, abychom knihovničku doplňovali. Za velmi podstatné totiž považujeme její udržování v kultivovaném stavu, aby lidi neodrazovala.</p>