Knihy, literatura, média

<p>PŘÍBRAM,SEDLČANY: Hned dvě autorská čtení a besedy chystá na Příbramsku prozaička, publicistka a překladatelka z angličtiny Iva Pekárková.</p> <p>První se uskuteční v úterý 3. listopadu v příbramské Knihovně Jana Drdy, druhé o den později v Městské knihovně Sedlčany. Obě setkání spojená s autogramiádou začínají v 18 hodin.</p> <p>Spisovatelka představí své dvě nové knihy. Konkrétně Postřehy z Londonistánu, ve které s nadhledem a humorem odhaluje zblízka islámský svět, a Pečenou zebru. „Kromě těchto dvou knih přivezu román Levhartice, sbírku povídek Beton a můj první, nyní znovuvydaný, román Péra a perutě. Všechny budou k dispozici se slevou a předčítat budu nejspíš ze Zebry, ale na tom se dohodneme. Vždycky se ráda poradím s účastníky, co by je nejvíc zajímalo,“ vysvětlila Iva Pekárková.<br />
Autorka studovala přírodovědeckou fakultu, ale krátce před jejím dokončením v roce 1985 emigrovala. Žila ve Spojených státech amerických, kde vystřídala několik zaměstnání, včetně barmanky, sociální pracovnice a taxikářky v New Yorku. Literární činnosti se věnuje od začátku 80. let a na svém kontě má řadu článků, povídek, esejů a románů. V roce 1997 se vrátila do Prahy a krátce působila v redakci Mf Dnes. Od roku 2005 žije v Londýně.<br />
Iva Pekárková absolvovala v poslední době řadu besed na různých místech Čech, Moravy a Slezska. „Všechno za mě vyjednává můj nový nakladatel, což je skvělé. A já mám šanci tak trochu dělat turistiku po vlasti – organizátoři besed mě do tajů kraje vždycky rádi zasvětí. Kromě toho je samozřejmě příjemné občas vidět své čtenáře. I nečtenáře. Často zcela nečekaně potkám spřízněnou duši a občas i nějaký zajímavý příběh,“ odpověděla spisovatelka na otázku, co jí na besedách nejvíce baví.<br />
Iva Pekárková dosud v Příbrami ani v Sedlčanech se svými čtenáři nebesedovala. „Do okolí Sedlčan jsme ale kdysi jezdívali trempovat a krajina se mi tam moc líbí. Vzpomínám, co se tam dalo najít hub,“ poznamenala prozaička a publicistka.</p>

<p>HRADEC KRÁLOVÉ: Spektrum služeb knihovny rozšířilo rozesílání elektronického newsletteru s Programem akcí pro veřejnost. V případě zájmu i můžete tuto službu objednat.</p> <p>V případě, že máte zájem o automatické zasílání elektronické verze programu, navštivte úvodní stranu webu www.knihovnahk.cz a přihlaste se pro jeho odběr v dolní pravé polovině stránky tím, že zadáte svoji e-mailovou adresu a klikne na tlačítko Přihlásit. (Viz přiložený náhled). Na e-mailovou adresu Vám přijde potvrzení Vaší žádosti a program na následující měsíc bude automaticky zasílán.<br />
Pokud si v budoucnosti nebudete zasílání newsletteru přát, jednoduchým způsobem pomocí svého e-mailu jeho odběr odhlásíte.</p> <p>Ing. Vladimíra Svobodová<br />
Vedoucí oddělení Public Relations<br />
Knihovna města Hradce Králové<br />
Wonkova 1262/1a, Hradec Králové 500 02</p> <p>tel: 495 075 016, mob: 737 657 678<br />
e-mail: svobodova@knihovnahk.cz<br />
web: www.knihovnahk.cz</p>

<p>PRAHA: Bývalý agent československé rozvědky, foodblogerka, uprchlíci na makedonské hranici, vitální důchodkyně, revivalové kapely, členové divadla Sklep, generace Ypsilon nebo děti z výchovných ústavů. To jsou jen někteří z hrdinů chystaných dokumentů České televize.</p> <p>Podle generálního ředitele České televize Petra Dvořáka schválila ČT jen od ledna do září 140 nových námětů a v kinech letos mělo nebo bude mít premiéru dvacet koprodukčních dokumentů ČT. Většina z dnes připravovaných dokumentů by měla být vysílána v roce 2016.<br />
Jeden z nových formátů reprezentuje i mezinárodní projekt Generation What?, kterého se kromě České televize účastní i další veřejnoprávní evropské televize. „V tomto projektu, který propojuje rozsáhlý sociologický výzkum s filmovým zpracováním způsobu života mladých lidí náležejících k takzvané generaci Ypsilon, nejde jen o českou společnost, ale o zmapování tohoto fenoménu v celém evropském regionu,“ říká kreativní producentka Alena Müllerová.<br />
Přesah za hranice České republiky mají i další chystané dokumenty, které často reagují nejaktuálnější problémy, které v současnosti hýbou Evropou. Téma rusko-ukrajinského konfliktu zpracovává Příští stanice Naděje, osudy blízkovýchodních uprchlíků zase filmy Blízký soumrak a Uprchlíci před pevností Evropa. Výjimečný je i dokument V paprscích slunce o propagandistických praktikách severokorejského režimu, který vzniká v česko-německo-ruské koprodukci.<br />
„Letošní nabídka dokumentů je ale opravdu pestrá. Podařilo se nám zdokumentovat cestu foodblogerky Kamu po středním Vietnamu, vydáme se po stopách dětí zavlečených z protektorátu do okupovaného Polska, nebo nabídneme pořady o kulturních fenoménech, jakým je i taneční soubor vitálních důchodkyň,“ popisuje chystané dokumenty ředitel vývoje pořadů a programových formátů Jan Maxa a dodává: „Pokračujeme také v mapování českých divadelních scén, tentokrát se podíváme do divadla Sklep. Významný je i český příspěvek do mezinárodního cyklu Nejpodivuhodnější kina světa, pojednávající o historii kina Lucerna a roli rodiny Havlů v českém filmu.“</p>

<p>PARDUBICE: Pardubické letní kino Pernštejn bylo letos radou kraje vybráno a schváleno jako významná tradiční akce města Pardubice pro rok 2016. Diváci se budou moci v příštím roce těšit na již jedenáctý ročník tohoto unikátního prázdninového projektu.</p> <p>Na šedesát bezplatných prázdninových projekcí pod širým nebem, které vždy mívají úžasnou atmosféru, každoročně zavítá na 50 000 návštěvníků. Letos bylo kino nuceno přesunout se z oblíbených Tyršových sadů do méně romantického, leč dopravně dostupnějšího prostoru u skateparku. Ani tento fakt nijak neuškodil jeho popularitě mezi fanoušky stříbrného plátna.<br />
Hlavní organizátoři Tomáš Drechsler a Jan Motyčka, kteří také letos slibovali nejen dramaturgicky pestrý program, ale i řadu překvapení, svým slovům dostáli – ať už v podobě nečekaných hostů (legendární hokejový brankář Dominik Hašek), večerů s úspěšnými pardubickými rodáky (zdravotník Aleš Bárta budující nemocnici v Africe), mimořádných projekcí (poslední živé uvedení slavného filmového opusu Agnieszky Hollandové Hořící keř či speciální promítání pro školu Svítání pod patronací místopředsedkyně Senátu Miluše Horské), několika živých koncertů (kapela Johannes Benz a PCA Band) i počtu slavných filmařů, kteří přijeli osobně představit své snímky (Irena Pavlásková – film Fotograf, Olga Špátová – dokument Daleko za sluncem, Fero Fenič – unikátní celovečerní sestřih České sody z roku 1998, Jaroslav Foukal premiérově uvedl svůj debut Amerika, představitelé nejmladší generace dokumentaristů své úspěšné festivalové počiny Ezopové aneb Linka je volná a Vážná známost).<br />
Díky obrovskému nasazení organizátorů i řady brigádníků se filmoví fanoušci cítili po celé léto v prostoru u skateparku jako na velkém filmovém festivalu. Není divu, že Pardubické letní kino Pernštejn pravidelně získává záštitu Ministerstva kultury České republiky a je dlouhodobě nejúspěšnějším prázdninovým projektem Pardubického kraje.</p> <p>Zdroj: Hradecký deník</p>

<p>SEMILY: Semilská knihovna se v říjnu připojila k projektu Městské knihovny Mikulov a Českých drah a do čekárny semilského nádraží umístila stánek s knihami. Mezi nimi si cestující mohou zvolit kteroukoli knihu, zdarma si ji vypůjčit a přečíst si ji třeba ve vlaku.</p> <p>Projekt s názvem „Kniha do vlaku“ si klade za cíl nenásilně rozšířit mezi lidmi čtenářství a kladný vztah ke knihám.<br />
A na jakých principech je vlastně celý projekt postaven? Pravidla půjčování jsou jednoduchá. Cestující si zdarma vybere z nabídky titulů knihu dle svého vkusu a vezme si ji s sebou do vlaku. Po přečtení ji může vrátit zpět na místo nebo zařadit do podobné nádražní knihovny ve městě, které je do projektu rovněž zapojeno. Všechny knihy jsou navíc opatřeny štítkem s e-mailovou adresou, na kterou mohou cestující poslat zprávu o tom, kam až společně s knihou docestovali. Pokud si čtenář příběh natolik oblíbí, že se nebude chtít knihy vzdát, může ji vyměnit za jakoukoli knihu ze své domácí knihovny, která v nádražní knihovničce nahradí tu, kterou si původně půjčil.<br />
„První knihu do vlaku si mohli čtenáři vypůjčit na nádraží v Mikulově,“ říká Alena Matěchová, ředitelka Městské knihovny v Semilech. „A protože se nám nápad mikulovské knihovny líbil, rozhodli jsme se k projektu připojit. Navíc máme velmi široký knižní fond a díky tomu, že knihy neustále obměňujeme a doplňujeme, nemáme problém vybrat několik desítek titulů pro založení nádražní knihovny. Navíc budeme knihy pravidelně doplňovat i zde, takže čtenáři nemusí mít strach, že by ve vlaku po čase neměli co číst.“ dodává Matěchová.<br />
Projekt Kniha ve vlaku vznikl ve spolupráci Městské knihovny Mikulov a Českých drah, první nádražní knihovna byla otevřena v červnu t.r. Do konce roku by se do projektu mělo zapojit na 40 českých knihoven. Sdílení použitých knih je novým trendem, například formou pouličních knihoven.</p> <p>ZDROJ