pondělí
19. srpna 2024
svátek slaví Ludvík

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Knihovny se otevírají veřejnosti

ČR: Pondělí 27. 4. 2020 je dnem, kdy knihovny mohou opět nabízet své služby veřejnosti. V první fázi budou knihovny poskytovat pouze základní výpůjční služby. Knihovny se budou otevírat postupně podle toho, jak se jim podaří splnit podmínky stanovené ministerstvy zdravotnictví a kultury. Musí mít především dostatečné množství ochranných prostředků, dezinfekce, označit dostupné prostory a zajistit nezbytné odstupy návštěvníků.

27.04.2020
Autor článku: 
Vít Rychter

Řada knihoven si na dobu přerušení provozu naplánovala rekonstrukce, malování, revize knihovního fondu, a to může odložit jejich otevření. Složité bude také personální zajištěni provozu knihovny, protože mnoho knihovnic má děti ve školním věku a musí s nimi zůstat doma.
Při vstupu do knihovny si každý návštěvník musí dezinfikovat ruce, jinak platí stejná pravidla jako při návštěvě jakéhokoliv obchodu - mít roušku a udržovat odstup 2 metry. Knihovny mají povinnost všechny vrácené knihy uložit na 2 dny do "karantény" a teprve potom je zařadit na regál nebo nabídnout k půjčení.

Podrobné informace o aktivitách knihoven v době pandemie najdete na stránkách Knihovnického institutu Národní knihovny: https://ipk.nkp.cz/koronavirus-1/koronavirus

Příklady otevřených knihoven:
Týništi nad Orlicí https://www.knihovnatyniste.cz/
Vsetín https://www.mvk.cz/
Uherské Hradiště https://www.knihovnabbb.cz/knihovna-bbb-vcetne-pobocek-od-27-4-2020-otevrena
Opava https://kpbo.cz/
Litomyšl http://knihovna.litomysl.cz/
Bohumín https://www.k3bohumin.cz/cz/kultura/knihovna/23342-knihovnu-a-pobocky-otevirame-27-4.html
Česká Lípa http://www.knihovna-cl.cz/
Děčín http://www.dcknihovna.cz/
Liberec https://www.kvkli.cz/
Jičín https://knihovna.jicin.cz/
Sokolov https://www.mksokolov.cz/
Rokycany https://m.rokycany.cz/knihovna.asp
Třinec /https://knihovnatrinec.cz/2020/04/24/obnoveni-provozu-knihovny-trinec/

Chodov http://www.knihovnachodov.cz
Mořice http://knihovna.morice.cz/Zdraví

Znovu do knihovny

PARDUBICE: Krajská knihovna v Pardubicích na základě rozhodnutí Vlády ČR ze dne 23. dubna 2020, kterým se uvolnila opatření proti šíření koronaviru a byla dána možnost znovuotevření knihoven, zahájila přípravy na obnovení svého provozu. Knihovna na Pernštýnském náměstí bude opět otevřena pro veřejnost v pondělí 4. května 2020.

Autor článku: 
Lucie Jirglová

„Máme radost, že knihovny mohou otevřít. Pro některé menší knihovny bude příprava na otevření jednodušší. Nicméně pro knihovnu naší velikosti, s ohledem na platná nařízení a další doporučení spojená s obnovením provozu a ochrany zdraví, bude logistika vyžadovat více času. Věříme, že i když už jsou mnozí z vás natěšení na půjčování knížek, že nás pochopíte. Snažíme se vše co nejvíce urychlit,“ vysvětluje situaci ředitelka Radomíra Kodetová.

Celkové otevření krajské knihovny bude rozděleno do několika postupných kroků podle míry uvolňování opatření a zároveň možnosti zajištění plynulého provozu a služeb pro veřejnost. V pondělí 27. dubna 2020 budou opět zprovozněny biblioboxy pro vracení půjčených knih, které v nejbližší době bude probíhat pouze bezkontaktní formou. Všechny vrácené dokumenty budou před návratem na regály podrobeny karanténě a ošetřeny UV lampami. Teprve pak budou odečteny ze čtenářského konta a vráceny na regály. Čtenáři se nemusí obávat nárůstu zpozdného. Všechny výpůjčky byly prodlouženy do 30. června 2020, stejně jako čtenářské registrace, které končily po 29. únoru 2020.

Následující pondělí 4. května 2020 se již začnou půjčovat knížky. Knihovny mají povinnost dodržovat podobná nařízení jako ostatní provozovny. Čtenáři tedy budou moci vstupovat na jednotlivá oddělení jen v omezeném počtu, bude nutné dodržovat rozestupy, nosit roušky a dezinfikovat si ruce. Nově budou vyhrazeny speciální hodiny pro seniory a omezená výpůjční doba pro veřejnost. Postupně budou obnovovány i další služby. Veškeré podrobnosti budou průběžně zveřejňovány na webových stránkách, FB profilu i na letácích v knihovně. K obnovení provozu v rozsahu jako před uzavřením dojde nejpozději do 8. června 2020.

Pro ty, kteří do knihovny zatím chodit nemohou či mají obavy, upozorňujeme na celý komplex služeb, který je k dispozici přes internet, včetně projektu Jdeme za vámi, který pro Vás na webové stránky stále připravují vaše knihovnice. Všem přejeme mnoho zdraví a těšíme se na opětovné setkávání v prostorách knihovny.

Slowradio.cz spouští sérii přímých přenosů kombinující ptačí zpěv s vystoupením lidských umělců

ČR: Autoři internetového projektu Slowradio.cz ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka spouští sérii speciálních rozhlasových pořadů do nelehké doby. Každé úterý a ve čtvrtek ve 13:00 ve vysílání Slowradio.cz na pozadí ptačího zpěvu uslyšíte živé mluvené slovo v pořadu Hurvínku, poslyš. Vybrané úterky a čtvrtky v 18:00 zpestří pořad Večerní ševelení u Spejblů s hudebními a básnickými recitály.

Autor článku: 
Ivan Sobička

Tvůrčí skupina, která stojí mimo jiné za úspěšným internetovým pořadem Slow TV, pokračuje již čtvrtým rokem v rozvoji experimentálního audio projektu Slow Radio, kde si posluchači mohou v přímém přenosu a ve vysoké kvalitě vychutnat zpěv ptáků a zvuky přírody z lokality v jižních Čechách. Nyní ptačí pěvce doprovodí lidští umělci.

„V Divadle Spejbla a Hurvínka jsme instalovali mikrofon, kde vybraní interpreti pod vedením divadelníků v přímém přenosu promluví na pozadí zvuků přírody. Živé vysílání z tajného místa v lese u rybníka nemůžeme mít plně pod kontrolou, při zkouškách to ale znělo úžasně,“ komentuje spoluautor projektu Jan Kužník.

V programu vystoupí herci, písničkáři i básníci

Pořad Hurvíku, poslyš (úterý a čtvrtek 13:00) povedou interpreti Divadla Spejbla a Hurvínka Martin Klásek a Ondřej Lážnovský, pořadu Večerní ševelení u Spejblů (vybrané úterý a čtvrtky v 18.00) vystoupí například básník a písničkář Jakub Čermák (Cermaque) nebo básník, textař a nositel ocenění Magnesia Litera Robin Král či písničkář a frontman legendární pražské kapely Majerovy brzdové tabulky Petr Linhart. Podrobný program na nejbližší týdny najdete na stránkách Slowradio.cz

Nadšenecký pořad má své stálé příznivce

Nápad spustit v Česku rozhlasový kanál Slow Radio, přinášející autentické přímé přenosy zvuků přírody, vznikl na půdě redakce Slow TV v agentuře Taktiq Communications a mezi členy kreativního spolku Žádná věda. Lokaci pro vysílání pomohla najít Česká společnost ornitologická a sezónní vysílání (duben až listopad) bylo zahájeno s pomocí několika technologických partnerů v roce 2017. Ve své čtvrté sezóně jde stále o nadšenecký neziskový projekt. „Dělá nám radost, že můžeme i v neklidné době přinášet zpěv ptáků, kteří se o nic nestarají. Nyní jsou dveře do vysílání otevřené i lidským umělcům – pokud budete vědět o někom, kdo by chtěl vystoupit, dejte nám tip!“ uzavírá Jan Kužník.

www.slowradio.cz

ČT art uvádí: benefice České filharmonie, komentovaná prohlídka Kolíbalovy výstavy i živý přenos z Opery Národního divadla

ČR: ČT art zve ve spojení se třemi významnými institucemi za dalšími unikátními kulturními zážitky. Ve čtvrtek 23. dubna se ve 21.45 h pomyslně otevřou dveře Veletržního paláce a kurátorka provede diváky nejnovější výstavou Stanislava Kolíbala. O dva dny později, v sobotu 25. dubna se ve 20 h rozezní Rudolfinum, do kterého se s benefičním večerem vrací Česká filharmonie. Ve veřejné sbírce spojené s prvním přímým přenosem se vybralo téměř sedm a půl miliónu korun. Pomáhat bude poslední dubnový večer také Opera Národního divadla. Ve 20 hodin představí čeští sólisté živě na ČT art výběr z nadcházející sezóny.

Autor článku: 
Karolína Blinková

„Ačkoliv Česká filharmonie nemá na rozdíl od Národního divadla a Národní galerie v názvu slovo národní, je tohle označení přesně tím, co všechny tři instituce nejen historicky spojuje. Dnes mají společné navíc ještě to, že všechny musely zavřít pro veřejnost své budovy, ale díky kulturnímu programu o své posluchače, návštěvníky a diváky nepřijdou. Těší mne, že můžeme v krátkém čase dostat špičkové umění, které nabízejí, k lidem až domů,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.

Do uzavřené holešovické budovy Národní galerie se podívají diváci ČT art prostřednictvím komentované prohlídky kurátorky Julie Bailey užzítra. Výstava nazvaná Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal byla pouhých pět dní po svém uveřejnění veřejnosti na začátku března uzavřena. Než se do prostor Veletržního paláce návštěvníci vrátí, mohou v televizní premiéře zhlédnout instalaci, kterou ve stejné podobě připravil pro loňskou mezinárodní přehlídku uznávaný český sochař a výtvarník Stanislav Kolíbal. Uzavřená zatím zůstává i nově zrekonstruovaná budova Státní opery. „Po mnoha týdnech nedobrovolného ticha můžeme konečně opět komunikovat se svým milovaným publikem. A to díky České televizi, která zprostředkuje přímý přenos více než hodinového programu. Představíme vrcholy nadcházející sezóny, diváci se tedy mohou těšit na to nejlepší v provedení našich předních českých sólistů,“ říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen. Ve čtvrtek 30. dubna se tak na obrazovkách představí v roli Don Giovanniho Adam Plachetka, Pavel Černoch zazpívá árii z Dvořákovy Rusalky, Dana Burešová připomene Smetanovu Libuši a Štefan Margita interpretuje Schubertovu Ave Maria. Během přenosu mohou diváci podpořit Linku seniorů neziskové organice Elpida.

Již tuto sobotu se vrátí na kulturní stanici také Česká filharmonie, která díky prvnímu benefičnímu koncertu vybrala na pomoc nemocnicím pomáhajícím obětem zasaženým virem COVID-19 bezmála sedm a půl milionu korun. Tentokrát půjdou získané finanční prostředky na pomoc aktivitám neziskové organizace Život 90, jak upřesňuje její výkonný ředitel Jaroslav Lorman: „Výtěžek použijeme na rozšíření provozu Linky důvěry Senior telefon a služby Tísňová péče Života 90, abychom všem ohroženým seniorům dokázali pomoci, ať už se jedná o nákup, vyzvednutí léků či propojení s dobrovolníky, kteří mohou nabídnout obyčejný lidský kontakt a psychickou podporu.“ Česká televize bezprostředně po vypuknutí pandemie bezplatně nasadila do vysílání celkem šest mimořádných kampaní upozorňující na plošné krizové a informační linky a další služby, včetně dvou pomáhajícím organizaci Život 90 a jedné určené na pomoc Elpidě.

 

Online služby knihoven. A co na ně čtenáři?

ČR: Čtou lidé e-knihy? A pokud ano, jsou ochotní za ně platit? Jsou služby knihoven v online prostředí pro uživatele zajímavé? Výzkumníci zapojení do projektu Efektivní knihovna v digitálním prostředí zcela jistě netušili, že odpovědi na otázky položené v loňském roce dostanou během prvních měsíců roku 2020 zcela nové kontury, protože služby knihoven se v těchto dnech odehrávají primárně online. Jaký vlastně mají čeští čtenáři obecně vztah k e-knihám? Představujeme několik zjištění, která se jistě hodí nejen k dnešnímu Světovému dni knihy a autorských práv.  

Autor článku: 
Lenka Hanzlíková

Knihovny byly uzavřeny v souvislosti s vládními opatřeními proti šíření koronaviru v pátek 13. března 2020. Nemožnost poskytovat služby ve fyzickém prostředí přinesla výzvu v podobě pozornosti na služby digitální. E-knihy, digitalizované dokumenty přístupné v Digitální knihovně Kramerius, přístup k odborným časopisům a článkům v databázích, to je základ, který nyní tvoří služby knihoven, ale nechybí ani rozšíření o další zajímavý obsah, jako jsou přednášky zajímavých osobností nebo autorská čtení. 

Nárůst objemu stahovaných e-knih z E-knihovny byl v prvním čtvrtletí 2020 zhruba o 92 %. V březnu stejné číslo vzrostlo v meziročním srovnání o 400 %“, říká manažer e-knihovny Vojtěch Vojtíšek. Je ale skokový nárůst v době, kdy jsou papírové knihy v knihovnách a knihkupectvích nedostupné, zárodek trendu, nebo jednorázový úkaz?

Mezi Čechy je stále více čtenářů, než nečtenářů (pouze 22 % respondentů knihy nečte). Ti, kteří čtou, jednoznačně preferují knihy tištěné a přečtou v průměru 14 knih za rok, z toho 9 knih beletrie. “E-čtenářů“ je 27 % ze všech dotázaných (tolik jich využilo alespoň 1 e-knihu za posledních 12 měsíců). Lidé, kteří čtou elektronicky, přečtou ročně průměrně 7 e-knih a využívají zároveň i tištěné tituly. „Elektronické čtení má pro čtenářství obecně spíše podpůrnou funkci. Rozhodně se nenaplňují vize o souboji papírových a digitálních knih s jednoznačným vítězem,“ komentuje výsledky Vojtíšek.

Jak si čtenáři knihy opatřují? Výsledky ukazují, že Češi nejprve knihy kupují (nové i použité), poté se ptají známých a teprve naposledy si pro ně zajdou do knihovny, nebo je hledají v elektronické podobě. Pokud si mohou vybrat, upřednostňují knihu v papírové podobě.  To platí i při možnosti volby při výpůjčce z knihovny. Mají-li čtenáři na výběr, jak získat hledaný titul z oblasti beletrie, pak nejvíce z nich volí na prvním místě „vypůjčit ihned tištěnou knihu".

Odpovědi na otázky zaměřené na e-knihy potvrdily tušení výzkumníků: „Lidé chtějí stahovat zdarma (76 %) a číst pro zábavu (70 %), a to na několika zařízeních zároveň, primárně však na telefonu a počítači,“ prozrazuje čtenářské preference Vojtíšek. Zároveň však téměř čtvrtina respondentů vyjadřuje ochotu zaplatit za stažení e-knihy v knihovně částku 66 Kč.

Jsem přesvědčen, že práce s e-knihami bude pro knihovny jeden z klíčových fenoménů. Vnímám to tak, že knihovna má několik pilířů činnosti. Dřív jednoznačně dominoval pilíř půjčování papírových knih a myslím si, že ještě nějakou dobu nepochybně dominovat bude, ale čím dál více se knihovny profilují jako místa pobytu, kultury a vzdělávání. A tím posledním pilířem, který také nabývá na významu, jsou právě online služby, které zahrnují celou škálu věcí od článkových databází přes přístup do webových archivů přes hudbu, film, až po elektronické knihy a digitalizované texty,“ říká Tomáš Řehák ředitel Městské knihovny v Praze.

Projekt Efektivní knihovna v digitálním prostředí byl realizován v průběhu roku 2019 týmem Městské knihovny v Praze ve spolupráci s odborníky z Univerzity Pardubice a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na reprezentativním vzorku české populace (18+) a čtenářů Městské knihovny v Praze, Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Výzkumy připravila a realizovala agentura Sociores. Kvantitativní výzkumy doplnil výzkum kvalitativní v podobě série hloubkových rozhovorů s osobnostmi českého knihovnictví.  Projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR v rámci dotačního programu Veřejné informační služby knihoven (VISK 1). Celkové náklady projektu činily 233 000 Kč.

Úplné datové výsledky, včetně metodického doporučení, jsou k dispozici v dokumentu dostupném ve čtečce issuu na https://1url.cz/hz2rl. V případě dotazů je možné se obracet na Vojtěcha Vojtíška (vojtech.vojtisek@mlp.cz, 737 268 305).

Festival NODO odložen, ale online projekt Ostravské bandy začíná v květnu

OSTRAVA: Ostravské centrum nové hudby odkládá konání festivalu NODO/New Opera Days Ostrava na poslední víkend v srpnu. Navíc od 1. května spouští nový mezinárodní online projekt, který přispěje premiérovými koncerty udržet současnou hudbu v éteru.

Autor článku: 
Kristýna Konczyna/ika

Ostravské centrum nové hudby (OCNH) se přidává k těm organizátorům, kteří se přizpůsobili aktuálnímu dění ve světě. Červnový festival NODO se přesouvá na poslední prodloužený víkend v srpnu (28. – 30. 8.). „Inscenace, ve kterých byli obsazeni umělci a umělecké týmy z USA a Japonska, přesouváme na příští rok. Naopak, do letošního programu přibíráme jednu premiérovou inscenaci ze Slovenska a doufáme, že na konci léta realizaci festivalu již nic nebude bránit,“ říká Petr Kotík, zakladatel festivalu a klíčová osobnost světové scény nové hudby.

NODO 2020:

NODO 2020 uvede pět inscenací Ve světových premiérách uvidíme opery Marka Keprta a tandemu Michala Rataje a Kathariny Schmitt, scénické provedení monodramatu Richarda Ayrese, české premiéry vokální opery Any Sokolović a multižánrové opery Miro Tótha. Prodej permanentek bude spuštěn 15. června.

Online projekt The World – Ostravská banda Solos:

OCNH spouští od 1. května online projekt The World – Ostravská banda Solos, a to na stránkách www.newmusicostrava.cz. V průběhu minimálně dvou měsíců budou každou středu exkluzivně publikovány minimálně dvě video/audio nahrávky sólových skladeb v provedení členů mezinárodní Ostravské bandy a sólistů dlouhodobě spolupracujících s Ostravským centrem. Proč „The World“? Tato unikátní videa budou nahrávána v osmi zemích Evropy a USA. Nahrávky budou dostupné také na facebookovém profilu a YouTube kanálu Ostravského centra. Projekt je příspěvkem pro udržení živého umění za situace, kdy se nemůžeme setkávat na tradičních koncertech a překračovat hranice. Realizace „The World“ je umožněna díky podpoře Veroniky a Libora Winklerových.

Účast na projektu potvrdilo zatím patnáct umělců. Jejich videa vzniknou exkluzivně pro tento účel a budou doplněny komentářem, kterým každý umělec doprovodí svoji nahrávku. Program obsáhne hudbu 20. a 21. století, součástí budou skladby Aloise Háby, Luciana Beria, Petra Bakly, Isanga Yuna, Johna Cage, Klause Langa, Petera Ablingera, Alvina Currana, Iannise Xenakise nebo Elliotta Sharpa nebo Míry Tótha.

Zahájení The World – Ostravská banda Solos se ujme 1. května umělecký ředitel Petr Kotík, který vedle skladby Johna Cage zahraje na altovou flétnu kompozici, kterou právě dokončil. Další koncerty budou zveřejňovány každou středu na webu OCNH.

Ostravské centrum nové hudby (OCNH) je neziskový spolek, který se od svého založení v roce 2001 kontinuálně věnuje provádění současné hudby. Organizace vznikla za účelem pořádání bienále Institutu a Festivalu Ostravské dny. Za dobu téměř dvacetiletého fungování založilo OCNH smíšený komorní sbor Canticum Ostrava, mezinárodní komorní orchestr Ostravská banda a mezinárodní symfonický orchestr ONO / Ostrava New Orchestra. Účastnilo se mnoha zahraničních turné, vydává CD a odborné publikace. Od roku 2012 je spolu s Národním divadlem moravskoslezským pořadatelem mezinárodního operního bienále NODO / Dny nové opery Ostrava. Činnost spolku je možná díky souvislé podpoře statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Moravskoslezského kraje, Česko-německého fondu budoucnosti a díky dalším institucím, mezinárodním nadacím a podpoře soukromého sektoru. Zvláštní dík za kontinuální velkorysou pomoc patří Veronice a Liboru Winklerovým.

www.newmusicostrava.cz

YouTube: newmusicostrava

Facebook: ocnhOva

Instagram: ocnh

 

 

 

                                                             

Muzeum Brněnska oslaví Světový den knihy online čtením

PŘEDKLÁŠTEŘÍ: Světová organizace UNESCO vyhlásila 23. duben svátkem knihy přesně před 25 lety. Pobočky Muzea Brněnska na tento významný den připravily řetězové online čtení z knih, které se vážou k jejich sbírkám, expozicím, výstavám nebo připravovaným akcím. Pohádky, úryvky ze vzpomínkových knih i detektivního románu muzeum ve čtvrtek odpoledne zveřejní na Facebooku a YouTube.

23.04.2020
13:00
Autor článku: 
Lenka Buchtová/ika

Čtení odstartuje ve 13 hodin Muzeum ve Šlapanicích japonskou pohádkou „Dobrodružství rybáře Urašima Taro“. Její autorkou je rodačka z nedalekých Jiříkovic, Barbora Markéta Eliášová, která v zemi vycházejícího slunce dlouhá léta pobývala a japonské pohádky převyprávěla do češtiny. Muzeum ve svých sbírkách pečuje o řadu předmětů souvisejících s touto cestovatelkou, jež na počátku 20. století jako první Češka cestovala kolem světa.

Naváže Památník písemnictví na Moravě s autorskou pohádkou Lenky Žaliové „Vodník Šupinka“. V příběhu vystupuje také postava Kašpárka, dětem dobře známá z edukačních programů památníku. Blok čtení určeného nejmenším posluchačům uzavře Muzeum v Ivančicích, a to pohádkou „Čtvero bratří“ místního rodáka Beneše Metoda Kuldy. „Kulda strávil dvoje prázdniny v letech 1853 a 1854 v Rožnově pod Radhoštěm a zapisoval vyprávění místních lidí. Ta pak zpracoval do souboru, který mnohokrát vyšel pod názvem Moravské národní pohádky. Kulda pohádky nebeletrizoval, ale dokumentárně reprodukoval,“ přibližuje etnoložka Barbora Svobodová.

Podhorácké muzeum vybralo z knihy „Tišnov mého dětství a mládí“ Josefa Františka Karase kapitolu, která posluchače zavede do jarmarečního prostředí na konci 19. století. Památník Mohyla míru pak připomene okolnosti svého vzniku, neboť letos je to přesně 110 let od položení prvního stavebního kamene. Zazní úryvek z knihy „Na bojišti slavkovském“ pátera Aloise Slováka – iniciátora stavby Mohyly míru, prvního mírového památníku v Evropě.

Čtecí maraton zakončí Vila Löw-Beer v Brně úryvkem z detektivního románu „An Epic of the Gestapo“. Jeho autorem je Sir Paul Dukes, bývalý agent britské tajné služby MI6. Román vychází ze skutečných událostí. Dukes v něm líčí průběh svého vlastního vyšetřování zmizení židovského textilního magnáta Alfreda Löw-Beera, jemuž v románu změnil příjmení na Obry. Kniha dosud nevyšla v českém překladu, takže úryvek do češtiny pro tuto příležitost přeložili sami pracovníci muzea a veřejnost ho uslyší vůbec poprvé.

 

PROGRAM ŘETĚZOVÉHO ČTENÍ:

13:00 Muzeum ve Šlapanicích / pro děti

Dobrodružství rybáře Urašima Taro (Barbora Markéta Eliášová)

13:40 Památník písemnictví na Moravě / pro děti

Pohádka s Kašpárkem - Vodník Šupinka (Lenka Žaliová)

14:10 Muzeum v Ivančicích / pro děti

Čtvero bratří (Beneš Metod Kulda)

14:40 Podhorácké muzeum / pro dospělé

Kapitola Jarmarky z knihy Tišnov mého dětství a mládí (Josef František Karas)

15:30 Památník Mohyla míru / pro dospělé

Úryvek z knihy Na bojišti slavkovském (Alois Slovák)

16:10 Vila Löw-Beer v Brně / pro dospělé

Úryvek z knihy An Epic of the Gestapo (Sir Paul Dukes)

Na facebookových stránkách jednotlivých poboček budou ve stanovené časy zveřejněny videonahrávky, které si budete moci poslechnout, a strávit tak příjemné odpoledne ve společnosti knih.

Zde je odkaz na událost na Facebooku:

https://www.facebook.com/events/354560015503812/  

www.vilalowbeer.cz

 

Podhorácké muzeum vyhlašuje výtvarnou a literární soutěž pro děti: Putuj s námi z Řípu přes Děvičky na Květnici!

JIHOMORAVSKÝ KRAJ-ČR: K hlavní výstavě letošní sezóny „Staré pověsti české a moravské“ vyhlašuje Podhorácké muzeum soutěž pro děti a mládež. Svá výtvarná nebo literární díla inspirovaná našimi národními i regionálními pověstmi mohou zájemci elektronicky zaslat muzeu až do 20. října. Vybrané práce se stanou součástí výstavy a jejich autoři získají odměnu.

Autor článku: 
Irena Ochrymčuková

Připravovaná výstava Podhoráckého muzea představí výběr pověstí českých, moravských i místních – z oblasti Tišnovska. Účastníci soutěže mohou ilustrovat například tyto pověsti: O praotci Čechovi, Libušin soud, Dívčí válka, Svatoplukovy pruty, O Ječmínkovi, Hrad Děvičky, Pasáček v hoře Květnici, O zlaté kačence či O svaté Anežce.

Meze se však nekladou ani vlastní fantazii: „Pro výtvarné i literární zpracování se nabízejí témata z putování Slovanů, Velkomoravské říši, o bojích a láskách, vzniku různých osad, o prostých nebo známých lidech z historie a podobně. Velmi bychom přivítali zpracování děje pověsti třeba formou komiksu, případně u malých dětí vkreslováním obrázků mezi řádky textu,“ přiblížila autorka výstavy etnoložka Irena Ochrymčuková.

Práce budou rozděleny do čtyř soutěžních kategorií podle věku: předškolní věk, mladší školní věk (I. stupeň ZŠ), starší školní věk (II. stupeň ZŠ), studenti středních škol. Do Podhoráckého muzea odesílejte tvorbu elektronicky na e-mail i.ochrymcukova@mbrn.cz. Do předmětu zprávy uveďte „Soutěž – pověsti“ a nezapomeňte připsat jméno a rok narození autora. Vybrané práce budou prezentovány na výstavě, nejlepší a nejnápaditější pak muzeum odmění.

 

Pořadatel: Muzeum Brněnska, příspěvková organizace

Místo konání: Podhorácké muzeum, Porta coeli 1001, 666 02 Předklášteří

Termín konání: 20. dubna – 20. října 2020

Hrdý vlastenec, obávaný kolaborant. Česká televize poprvé přenesla osud Emanuela Moravce do filmu

ČR: Co vedlo k tomu, aby se legionář, Masarykův spolupracovník a velký vlastenec obrátil a v době největší krize začal usilovně pracovat ve prospěch nacismu? Příběh Emanuela Moravce vypráví dvoudílný film režiséra Bisera A. Arichteva s Mariánem Labudou mladším v hlavní roli. Snímek Anatomie zrady – Emanuel Moravec uvede v premiéře ČT1 v neděli 26. dubna a 3. května, vždy od 20.10 h.

od 26.04.2020 do 03.05.2020
20:10
Autor článku: 
Karolína Blinková

Emanuel Moravec patřil k nejaktivnějším představitelům české kolaborace s nacistickým okupačním režimem za Protektorátu Čechy a Morava. Prostřednictvím této postavy divák poznává politické dění v naší zemi a zároveň z historického odstupu sleduje proměnu člověka prosazujícího ideály T. G. Masaryka a bojujícího za svou vlast ve „zrádce národa“. Příběh Emanuela Moravce je tragickým příběhem ambiciózního člověka. „Při přípravě projektu se scenáristy Lucií a Josefem Konášovými jsme řešili to, jak vykreslit zápornou postavu, která je zároveň hlavním hrdinou, takže divák prochází celým příběhem spolu s ním. Moravec nebyl původně negativní postavou, bojoval v legiích, byl milujícím otcem tří synů, psal dobré analytické články. Myslím, že ve filmu se podařilo vystihnout právě ten přerod, kdy se ze slušného člověka stane souhrou okolností, slabosti charakteru, ambicím a touze po penězích někdo, kdo se podílí na strašlivém zlu, namlouvaje si, že jedná ve jménu svého národa,“ říká kreativní producentka Alena Müllerová.

Hlavní roli ztvárnil Marian Labuda mladší. O jeho obsazení tvůrci stáli ještě před první verzí scénáře. „Chtěl jsem, aby Moravec nepůsobil jednobarevně. Takový nebyl. Byl především studovaný a obratný řečník, analytik, a později obávaný politik. Byť tak může z dobových fotografií působit – nebyl to žádný neohrožený voják. Hledal jsem někoho, kdo naplní postavu jako milujícího otce, jako vlastence a současně ji uvěříme tu obrovskou změnu a oddanost v to, co bude dělat dál. Nechtěl jsem, aby působila hrubě, ale přitom v nás od určité chvíle vyvolávala nepříjemné pocity,“ říká režisér Biser A. Arichtev a Marián Labuda mladší jej doplňuje: Až jsem se lekl, jak jsme si fyzicky podobní. On byl ale vyšší, což se vyřešilo speciální obuví nebo podstavcem. Zajímavé pro mě bylo zamyslet se, jak bych se v tu chvíli sám zachoval, kdybych měl existenciální problémy a Němci mi nabídli spolupráci. Ale jedno vím určitě. Nikdy v životě bych neposlal vlastního syna bojovat za fašistické Německo a tím ho vlastně odsoudil na jistou smrt.“

Syny Emanuela Moravce si zahráli Filip Březina a Oskar Hes, jeho třetí manželku Dana Droppová. Němce K. H. Franka a Reinharda Heydricha ztvárnili André Hennicke a Detlef Bothe, který si zastupujícího říšského protektora zahrál již po třetí. Ve vedlejších rolí diváci uvidí Vladimíra Polívku, Ondřeje Vetchého, Viktora Preisse, Pavla Kříže nebo Jiřího Vyorálka. Příprava snímku, který ČT uvede jako připomínku 75. výročí konce 2. světové války, zabrala čtyři roky. Natáčelo se na více než čtyřiceti místech v České republice i v Německu.

 

scénář: Lucie a Josef Konášovi // režie: Biser A. Arichtev // dramaturgie: Kateřina Krobová, Alena Prokopová // kamera: Karel Fairaisl // architekt: Václav Novák // kostýmní výtvarnice: Šárka Hejnová // střih: Emil Pawinger // hudba: Michal Novinski // zvuk: Petr Provazník, Dan Němec // producent: Vítězslav Jandák – Rolling media s.r.o. // výkonný producent ČT: Jiří Vlach // kreativní producentka ČT:  Alena Müllerová

hrají: Marián Labuda ml., Dana Droppová, Rebeka Poláková, Filip Březina, Oskar Hes, Jakub Barták, Jiří Hána, Karel Hábl, Viktor Preiss, André Hennicke, Ondřej Vetchý, Vladimír Polívka, Jiří Vyorálek, Ondřej Malý, Vítězslav Jandák st., Pavel Kříž, Antonín Procházka, Michal Roneš, Robert Mikluš, Pavel Soukup, Tomáš Havlínek, Kryštof Krhovjak, Jiří Bábek, Evženie Pfeifferová a další

Online koncertem vás potěší Martin Chodúr

ČR: Už víc než měsíc zveřejňuje Martin Chodúr (30) pro rozptýlení příznivců na svých oficiálních facebookových stránkách a na Youtube kanále videa vlastních autorských písní. A nejen to. Každou středu večer živě zpívá pro své fanoušky. Ve středu 22. dubna 2020 v 19 hod. se pak Chodúrovi příznivci dočkají na Facebooku i Youtube Martinova hodinového koncertu, při kterém ho doprovodí jeho kapela MACH složená ze špičkových jazzových muzikantů z Ostravy.

22.04.2020
19:00
Autor článku: 
Jan Adam/ika

Každou středu večer živě zpívá Martin Chodúr pro své fanoušky. Ti se tak v jeho podání dočkali oblíbených písní z repertoáru Karla Kryla, Beatles, Procol Harum, Leonarda Cohena, Engelberta Humperdincka nebo nedávno zesnulého amerického soulového zpěváka Billa Whiterse. A taky písní, které Martin Chodúr napsal pro Hanu Zagorovou a Štefana Margitu.

Ve středu 22. dubna 2020 v 19 hod. se pak Chodúrovi příznivci dočkají na jeho oficiálních facebookových stránkách a na jeho Youtube kanále Martinova hodinového koncertu, při kterém ho doprovodí jeho kapela MACH složená ze špičkových jazzových muzikantů z Ostravy. „Během koncertu zazní mé nejúspěšnější autorské písně z mých čtyř sólových alb“, říká Chodúr. „A dojde taky na ukázky z mého chystaného novinkového alba s pracovním názvem Tisíc a jedna noc, jehož dokončení přerušila pandemie koronaviru. Koncertem chci lidem nabídnout alespoň malé odreagování od problémů, které jsou v posledních týdnech všude kolem nás. Byl bych moc rád, kdyby se nám to podařilo. Koncert je věnuji i na podporu všech těch, kteří jsou v první linii.  Jako poděkování za jejich obětavou práci. Obdivuji všechny, kteří po čtyřiadvacet hodin pracují a pomáhají, aby nám ulehčili situaci, na kterou jsme nebyli absolutně připraveni. Nezbývá nám, než stále dodržovat co nejvíce všechny příkazy, všechna omezení, protože pokud to nebudeme dělat, nic a nikdo nám nepomůže. Snad jen síla mít rád. Myslím na Vás!“.

V nečekaném volnu si Martin Chodúr hodně čte, poslouchá hudbu, zpívá, skládá hudbu, píše texty, nahrává videa, hraje si se synem Martínkem… „A taky všichni společně cvičíme, abychom nevyšli ze cviku, a Martínka pomalu učíme hrát na zobcovou flétnu. Naštěstí také bydlíme v domě se zahradou, takže nemusíme být jen zavření doma. Také hodně vaříme a pečeme - všichni tři, pro radost“, dodává Chodúr.

https://www.facebook.com/martinchodurofficial/

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média