Děti a mládež

<p>PRAHA: Dětský časopis HRANA začali v září 2012 vydávat Alžběta a Honza Kratochvílovi (Na půdě, s.r.o.), kterým na českém trhu chyběl kvalitní časopis pro děti.</p> <p>Rozhodli se vytvořit periodikum s hravým a inteligentním obsahem, neotřelými ilustracemi a bez skryté reklamy. Úzký tým sestavili z pedagožky a výtvarnice Mariany Dočekalové, ilustrátorky Magdaleny Bořkovcové a grafičky Lenky Jehlíkové.</p> <p>Obrazovou stránku časopisu tvoří autorské ilustrace současných ilustrátorů. HRANA se za dva roky své existence stala jistou platformou současné české ilustrace pro děti, na stránkách časopisu se prostřídalo pětadvacet mladých výtvarníků. </p> <p>Od 30. srpna do 25. září se jedenáct z nich představí v kavárně Vypálené koťátko v pražských Dejvicích. </p> <p>„Prodejní výstava s názvem HRANA výstavu ukáže volnou tvorbu našich ilustrátorů se zaměřením na dětskou tematiku. K vidění a prodeji budou grafiky, kresby, malby, ale třeba i autorské potisky textilu,“ popisuje koordinátorka výstavy Tereza Mašková.</p> <p>Vernisáž se koná ve středu 3. září a dětští i dospělí návštěvníci se mohou těšit na výtvarné workshopy a promítání krátkých animovaných filmů (např. od Jana Bohuslava či Filipa Pošivače). Na vernisáži budou navíc představeny pracovní listy pro děti, které k výstavě vzniknou. Ty budou pak zdarma k dispozici po celou dobu výstavy.</p> <p>Výstava je vhodnou příležitostí pro seznámení se s časopisem. Na místě bude vystaveno všech 20 dosud publikovaných čísel, které budou na prodej. Každé číslo má své téma, přičemž časopis se zaměřuje například jak na umění (HRANA filmaře, divadlo či kapelu), přírodu a její ochranu (HRANA průzkumníky přírody, popeláře), tak na životy různých kultur (HRANA eskymáky, indiány, kuchaře) apod. „HRANA je především výzvou ke hře. Kromě běžných luštění, doplňování, kreslení, lepení a jiných úkolů usiluje o přesah hry i mimo stránky časopisu. Snažíme se děti motivovat, aby témata HRANY zkusily samy uchopit, poznávat a hledat u sebe doma či ve svém okolí,“ vysvětluje vydavatelka a redaktorka Alžběta Kratochvílová.</p> <p>Představa vydavatelů časopisu, který inzerci věnuje jen jednu pevně stanovenou stranu, byla od počátku taková, že se časopis musí uživit z prodejní ceny. Za dva roky se bohužel časopis nepodařilo dostat do fáze, kdy by byl finančně soběstačný. V prosinci 2014 proto redakce plánuje vydávání časopisu ukončit, všechna již vyšlá čísla budou ale nadále v prodeji.</p> <p>Vystavující výtvarníci: Magdalena Bořkovcová, Petra Cífková, Aneta Holasová, Zuzana Hust Mašková, Anna Mastníková, Filip Pošivač, Linda Retterová, Kateřina Sechovcová, Milan Starý, Petra Josefina Stibitzová, Alžběta Zemanová</p> <p>www.casopishrana.cz<br /> www.vypalenekotatko.cz</p> <p>Tereza Mašková, +420 728 785 704, tereza@casopishrana.cz</p>

<p>TŘEBOVLE: První oficiální ročník zážitkového rodinného bejbypankového festivalu Kefír se uskuteční ve středočeské Třebovli nedaleko Prahy.</p> <p>Po loňském úspěšném nultém ročníku, který do Třebovle přilákal 5000 nadšených návštěvníků, Kefír opět nabídne originální hudební a divadelní výstoupení, filmy, sportovní aktivity, gastronomické zážitky, tvořivé dílny, výstavy a množství atrakcí, vytvořených pouze a výhradně pro tuto příležitost.<br />
Takže žádné unifikované skákací hrady a stále stejné tváře bavičů. Kefír reprezentuje živou, kvalitní, zdravou, osvěžující kulturu pro všechny generace. A letos bude ještě hustší než vloni! V žánrově příjemně rozptýleném programu si to své vybere opravdu každý – od nejmenších dětí, školáků, přes teenagery a mladé singls až po rodiče a prarodiče.</p> <p> Rodinný bejbypankový festival Kefír se v Třebovli uskuteční v sobotu 6. září od 10 do 22.30 hodin.</p> <p> Novinkou je stage pro hudebníky hrající sólo nazvaná Sám jediný, na které zahrají tuzemské hvězdy Iva Bittová, Xavier Baumaxa, Jiří Schmitzer či slavný britský looper The PeteBox. Divadelní šapitó letos bude patřit převážně „novému cirkusu“. Věhlasný Cirk La Putyka odehraje čerstvé představení Play a své umění předvede začínající Cink Cink Cirk. Na hlavní Magnet stejdž pod střechou obřího pruhovaného šapitó zazpívají Mňága a Žďorp, Tata Bojs, Kašpárek v rohlíku, francouzská skupina The Inspector Cluzo a další domácí i zahraniční hosté. </p> <p> V modrém nafukovacím stanu se na pódiu Malé scény vystřídají nepočetné i velké soubory nejrůznějšího zaměření, například Poletíme?, Krásné nové stroje, Už jsme doma a Buchty a loutky, Jananas, Megaphone a další. V novém kabátě se návštěvníkům otevře Kefír street s graffity šou, minimotorkami, breakdance, skateboard šou, loopingem, jojo exhibicí… Kdo bude chtít, může nejen obdivovat mistry daných oborů, ale vše pod jejich vedením také vyzkoušet.</p> <p> Opět se bude ležet na maxi posteli pod opravdovými nebesy a číst. Známé osobnosti, Arnošt Goldflam, Martin Pechlát, Dana Batulková, Oldřich Navrátil a mnozí další, propůjčí své hlasy postavičkám z knih podle vlastního výběru. Dostatek příležitostí pro odpočinek a občerstvení za doprovodu živé pohodové hudby nabídne „klidová zóna“ Obývák kafé. Zkrátka, celý festivalový areál se promění v tvořivý bejbypankový svět, v Zemi Nezemi, ve které se na každém kroku budou dít neuvěřitelné věci!</p> <p> Návštěvníci festivalu Kefír se do malé středočeské vesničky Třebovle mohou vydat autem, parkování bude možné na vyznačeném parkovišti, cca 300 metrů od areálu. Další variantou je doprava vlakem po trati mezi Kolínem a Prahou s následným dojezdem do Třebovle na kole. K dispozici bude kompletní profesionální zázemí, včetně lékařské služby.</p> <p> Festival pořádá Kefír s.r.o. Propojení Ameba production a Bejbypank s.r.o je propojením<br /> zkušeností a kreativního přístupu při pořádání kulturních akcí. Palduson production s.r.o., které patří pozemky, na nichž se festival koná, se aktivně zapojila do spoluorganizace festivalu. Festival podporují generální partner Česká spořitelna, hlavní partner Kooperativa, Vienna Insurance Group a čtyři mediální partneři.</p> <p> Program festivalu <p> Více informací

<p>PRAHA/TEPLICE: Již po desáté se můžete těšit na Mezinárodní soutěžní festival dětí a mládeže Podzimní pohádka, který se uskuteční v Divadle Hybernia (Náměstí Republiky 4, Praha 1) a v DK Teplice (Mírové náměstí 2950, Teplice).</p> <p>Bude pro Vás připraven slavností galakoncert s představením moderního a klasického tance a folklórním a pěveckým vystoupením.<br />
Nenechte si zkazit náladu pošmourným podzimem a přijďte se podívat na jedinečný festival plný barev a dobré nálady! </p> <p>DK Teplice: 29. 10. 2014 od 17:00<br />
Divadlo Hybernia: 31. 10. 2014 od 17:00</p> <p>Lístky v předprodeji v Divadle Hybernia a DK Teplice<br />
Akci pořádá Nadační Fond „Mezinárodní Fórum Mládeže“<br />
www.children-festivals.com</p>

<p>KUKS: V Kuksu byla otevřena nová kulturní instituce, a sice living muzeum připsané životu a dílu Sporckova dvorního mědirytce Michaela Heinricha Rentze (Norimberk, 1698 − Kuks, 1758).</p> <p>V bývalém lázeňském domě (1704) na nábřeží Labe, který se díky evropské dotaci proměnil z ruiny v nádherný barokní objekt s břidlicovou střechou včetně zasypaného přízemí, představuje originály snad nejvýznamnějšího grafika barokních Čech a nabízí i tiskařské pokusy pro děti. Je zároveň scénou, kde se ve dnech 19. − 24. srpna 2014 odehrával XIII. ročník festivalu barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks.</p> <p> Michael Heinrich Rentz, Šporkův dvorní rytec v Kuksu, je svým dílem co do kvality a rozsahu srovnatelný s pozicí sochaře Matyáše Bernarda Brauna v českém barokním sochařství. Součástí objektu muzea jsou ukázkové dílny knihtisku, výroba ručního papíru, mědirytu, vazba knih a restaurování s nabídkou workshopů a tisku na funkčních replikách mědirytinového a knihtiskařského lisu ze 17. století.</p> <p> Během prohlídky pánové Milan Bartoš a František Kňourek předvádějí výrobu matric pro tisk na látku a vlastní tisk. Děti si mohou vytisknout a odnést kapesníček. Pro zájemce jsou na prodej modrotiskové aj. šátky a ubrusy.</p> <p> Webové stránky muzea

<p>BŘEZNICE: Již popáté bude v sobotu 23. srpna patřit březnický konvent loutkovému divadlu. Akce s názvem Konvent plný loutek začíná ve 13 hodin a vystoupí zde divadlo Já to jsem Víti Marčíka mladšího a Petr Hroch Binder. V 18 hodin bude následovat koncert rockové skupiny Nástroj snahy.</p> <p>„Loni nám přálo počasí, doufejme, že i letošní srpen se umoudří a nebude pršet. Každý rok chodí zhruba 100 až 130 malých i velkých diváků. Prostor nádvoří bývalé jezuitské koleje není velký, takže když se ještě zaplní stánky s rukodělnými výrobky, medovinou a občerstvením, v tu chvíli máme plno. Atmosféra je vždy příjemná, bezprostřední, a dělají ji hlavně děti, které nemají žádné předsudky a nestydí se,“ poznamenala vedoucí kulturního odboru březnické radnice Petra Bartoníčková.<br />
Obě divadla budou mít v Březnici oficiální premiéru. Potulné divadlo Já to jsem je zaměřeno spíše na menší děti. „Petr Hroch Binder kdysi jel kolem se svým vozem a vystoupil s krátkým programem na náměstí. Tam jsem ho viděla poprvé, a potom jsem si koupila o jeho putování nějaké knihy a zjistila, co je vlastně zač. Takže na Hrocha se moc těším, má vynikající smysl pro humor a je velmi pohotový,“ dodala Petra Bartoníčková.<br />
V rámci doprovodného programu připravilo Mateřské centrum Pampeliška malou tvůrčí dílnu a chybět nebudou ani řemeslné stánky, kovář, který nechává děti vyrobit si malé podkovičky pro štěstí, nebo malování na obličej. A pokud poutník Hroch projede se svým vozem dveřmi na nádvoří, tak přiveze mnoho originálních věcí a drobností, které si mohou děti koupit.<br />
Konvent se již stal součástí březnického kulturního života. Galerie Ludvíka Kuby je nádherná, letos navíc s návštěvností pomohla Kubova souborná výstava v Národní galerii v Praze. Spousta lidí na ni reagovala a do Březnice přijela. Celé léto zde také probíhá výstava o místním pivovaru, kterou připravil Spolek Herold a je volně přístupná veřejnosti.</p>

<p>PRAHA: Průvodce uměním nabízí pravidelné návštěvy pražských galerií pro děti a mládež. Malé skupinky pod vedením lektora získají přehled o různých podobách výtvarného umění, setkají se s umělci a galeristy a především budou děti o umění samy diskutovat.</p> <p>Pražské galerie a muzea poskytují různé doprovodné programy, některé přímo zaměřené na děti a mládež. Chyběl tu ovšem program, který by provázel děti různými galeriemi a seznamoval je se současným výtvarným uměním obecně. A hlavně chyběl takový program, kde by samy děti mohly o výstavách mluvit a dlouhodobě rozvíjet svůj vztah k umění. Právě proto vznikla myšlenka založit Průvodce uměním.</p> <p> V rámci programu Průvodce uměním děti navštěvují aktuální výstavy a programy se stálým lektorem, který s dětmi o výstavě mluví a připravuje pro ně speciální akce, například setkání s autory.</p> <p> Pro rodiče znamená Průvodce uměním jistotu, že děti navštíví výstavy v doprovodu profesionálních lektorů; lektoři sdělí dětem kontext výstavy; program bude koncipován tak, aby zahrnoval různé směry a přístupy k umění a aby uvedl děti do aktuálního dění na výtvarné scéně; rodiče dostanou od lektora zpětnou vazbu, k čemu má jejich dítě vztah, a co ho na výtvarném umění zajímá.</p> <p> Provozovatelem programu Průvodce uměním je Štěpán Pudlák. Na programu spolupracuje Tereza Klimešová, koordinátorka a lektorka doprovodných programů výstav.</p> <p> Více informací a kontakt na provozovatele programu

<p>ČESKÉ BUDĚJOVICE: Již třetím ročníkem studuji obor Dějiny umění na FF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a velmi ráda a se zájmem navštěvuji všechny kulturní akce (výstavy, odborné přednášky, atd.), které AJG pořádá pro veřejnost. Pokaždé, když jsem na některou, pokaždé jinak tematicky zaměřenou odbornou přednášku zavítala, vyvstala mi na mysli stejná otázka, a sice, jaký důvod se asi skrývá za tak mizivou účastí ze stran veřejnosti.</p> <p>Tento stav by se dal popsat slovy – Pro nás, bez nás…</p> <p>Pak jsem zjistila, že přesně tu stejnou otázku si již delší dobu klade také samotný pořadatel těchto přednášek.<br />
Napadlo mne, že už se nemohu dále jen tak nečinně dívat na to, jak přednáškové sály ve Wortnerově domě zejí prázdnotou a mlčky tomuto tristnímu stavu kultury asistovat.<br />
Mým prvním krokem v této záležitosti byla spolupráce se studentským časopisem Ministry of silly talks. Jde o časopis, který píší studenti pro studenty, a který vychází jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Zprvu jsem do tohoto časopisu psala příspěvky do rubriky autorská tvorba a aktuality v kultuře, kam jsem vkládala pozvánky na výstavy, případně na odborné přednášky. V současné době mi po dvou letech v redakční radě byla svěřena nová rubrika, díky níž bude v rámci časopisu těmto akcím věnováno mnohem více prostoru. Alšovy múzy, tak zní její název. </p> <p>Mám velké štěstí, že moji kolegové z redakční rady jsou naladěni na stejnou notu, a vyšli vstříc mému návrhu uspořádat pod záštitou našeho časopisu a za podpory AJG mezifakultní kulturně – detektivní soutěž. Primárním cílem zábavně poznávací soutěže, do které AJG věnovala výherní ceny, bylo zvýšit zájem o kulturní dění ve městě nejenom studentů Jihočeské univerzity, ale i široké veřejnosti.<br />
S organizací soutěže mi pomáhala má kamarádka, a jelikož je spíše praktického založení, tak ji byl svěřen ještě jeden důležitý úkol a sice, pokud bych se svými plány a nápady na způsob Ludvíka II. Bavorského vznesla do jiných dimenzí, povolat mě zpět na zem.<br />
Proběhly dva ročníky této soutěže a její princip byl pokaždé stejný. Soutěžící, kteří se nám do ni přihlásili plnili úkoly jež byly rozděleny na dvě části. První část úkolu se vztahovala k tématu dané odborné přednášky či probíhající výstavy, na kterou byli pokaždé pozváni.<br />
Při pátrání po správné odpovědi na druhou část úkolu se soutěžící vžili do role detektivů a měli identifikovat detail budovy nebo sochy zachycený na fotografii, kterou od nás obdrželi výměnou za správnou odpověď na otázku vztahující se k přednášce. Měla bych asi dodat, že se pokaždé jednalo o dosti známé věci, tak aby nebyl nikdo znevýhodněn.<br />
Chtěli jsme studenty (potažmo naše soutěžící) seznámit s městem, ve kterém žijí a studují, provést je po jeho architektonických skvostech, ale také je upozornit na tzv. českobudějovické brownfields.<br />
Zájem ze stran studentů o zapojení do soutěže byl hned po jejím vyhlášení obrovský. Však naše radost bohužel neměla dlouhého trvání, neboť v momentě, kdy byli soutěžící konfrontováni – zdá se pro ně s takřka tragickou – skutečností, že bude nutná osobní účast na přednáškách nebo výstavách, z čehož vyplývá, že nebude možno správné odpovědi na zadané otázky dohledat na internetu, vyhasl jejich zápal pro hru rychlostí světla. </p> <p>Díky hořké zkušenosti z prvního ročníku soutěže jsme se rozhodly do dalšího kola ji po všech stránkách vylepšit. Založení vlastních facebookových stránek soutěže pro snazší komunikaci mezi námi a našimi potenciálními soutěžícími bylo prvním tahem v rozehrané partii. Dále jsme do soutěže přivedly nové sponzory, čímž se nám podařilo rozšířit spektrum výherních cen. </p> <p>Výherní ceny 2. ročníku soutěže:<br />
1. Osvobozování sentimentu + 50% sleva na egyptskou masáž<br />
2. České umění XX. století – 1. díl + Šperky s tajemnou symbolikou<br />
3. Volná celoroční vstupenka do Alšovy jihočeské galerie<br />
4. Balíček vybraných katalogů Alšovy jihočeské galerie</p> <p>K těmto novinkám přibylo též pořádání workshopů na umělecky zaměřených školách a na školách specializujících se na cestovní ruch. Pravdou je, že jsme již nestihly obejít umělecké kroužky nebo jiné volnočasové skupiny, kde by k něčemu takovému byli zřejmě mnohem otevřenější.<br />
Naším esem v rukávu se mělo stát úvodní video, které jsme pro soutěž natočily a nazvaly ho Tajemství AJG.<br /> Přiznám se, že když jsem vedení AJG předkládala návrh na natočení tohoto videa, které se muselo zrealizovat po zavírací době za zimního večera a představovalo velkou časovou náročnost, obávala jsem se, že mi můj pošetilý nápad bude chtít rozmluvit. Obavy se ale nakonec ukázaly jako zcela zbytečné. Díky tomu, že zde pracují lidé se zápalem pro věc, co se nevyhýbají požadavkům moderní doby, ba naopak, podařilo se nám natočit úvodní video, které mělo do soutěže přinést potřebnou záhadu. (Video je možné zhlédnout na www.ajg.cz.)<br />
V této fázi nám nezbývalo již nic jiného, než čekat a doufat, že jsme pro propagaci soutěže udělaly maximum. Opak byl ale pravdou; v konečném výsledku se podařilo zvýšit návštěvnost přednášek o pouhých 10 %. Smutné na tom je, že šlo pouze o krátkodobou záležitost, neboť hned po ukončení soutěže a předání výherních cen se přednáškové sály opět vyprázdnily. </p> <p>Z této zkušenosti si však odnáším spousty poznatků i velká ponaučení.<br />
Za prvé: pokud by se takováto soutěž měla třeba někdy v budoucnu stát atraktivní pro co nejvíce lidí, a nikoli pouze pro historiky umění, musela by se mezi výherními cenami objevit také nějaká ta elektronika (chytrý telefon, notebook, atd.).<br />
Za druhé: v životě prostě občas nejde všechno tak, jak bychom si přáli, důležité je ale vydržet a nevzdávat to hned po prvním nezdaru, ba naopak se z možných chyb poučit a napříště se jich vyvarovat.<br />
A protože nepatřím mezi ty, kteří by se jen tak snadno vzdávali, tak v současné době přemýšlím o nové strategii. </p> <p>Pozn. redakce: A my samozřejmě doufáme, že se o ní opět dozvíme.</p>