„Se jménem Antonína Kaliny jsem se prvně setkal v polovině devadesátých let v Izraeli při debatě s několika historiky a pamětníky. Bylo to pro mě něco neuvěřitelného. Vůbec jsem nechápal, že se o tomto člověku, v Izraeli tolik uctívaném, u nás vůbec neví,“ říká autor dokumentu Stanislav Motl a dodává: „Právem obdivujeme světově proslulé zachránce Židů, jakými byli Oskar Schindler či Nicholas Winton. Antonín Kalina se však od obou těchto mužů zásadně lišil. Záchranu dětí organizoval v situaci, kdy mu šlo doslova o život. Byl totiž vězněm koncentračního tábora. Politickým vězněm, který měl v průvodních listinách gestapa napsáno ‚Návrat nežádoucí‛.“
Antonín Kalina zemřel v roce 1990 v Praze, ve věku 88 let. Vlivem jeho vlastní skromnosti i povahy dané doby se uznání za své obrovské hrdinství dočkal až posmrtně. Upozornili na něj, když dospěli, nejprve přímo ti, které zachránil. „Dnes jsou roztroušeni po celém světě. A jsou mezi nimi skutečně významné osobnosti, dokonce dva nositelé Nobelovy ceny, Elie Wiesel, který získal cenu za mír, a Imre Kertész,“ říká dramaturg Martin Červenka. Kreativní producentka, v jejíž tvůrčí skupině pořad vznikl, Lenka Poláková jej doplňuje: „Ani Schindler, ani Winton na rozdíl od Kaliny nenasazovali při zachraňování dětí svůj život. Navzdory tomu zařídil, aby přežila tisícovka dětí. A Stanislavu Motlovi patří velký dík, že tento příběh objevil a nyní přivedl i na televizní obrazovky.“
Antonín Kalina se narodil v chudinské čtvrti Třebíče, měl dalších devět sourozenců a odjakživa pro strach uděláno. Byl nepřehlédnutelný rebel. Slyšet o něm bylo už na sklonku 30. let. „Jenom v roce 1935 bylo na Antonína Kalinu podáno na 38 žalob. Hlavně za svolávání nepovolených shromáždění. Několikrát se ocitl ve vězení,“ zjistil o něm Stanislav Motl. Jako politický vězeň se tak do koncentračního táboru dostal jako jeden z prvních – už v roce 1939. „Když začaly přicházet transporty z východu, Antonín Kalina si všiml, že v každém z vlaků je vždy dvacet až padesát dětí. Jako zkušený vězeň dobře věděl, že pokud děti zůstanou bez pomoci, nemají žádnou šanci,“ dodává Stanislav Motl.
Antonín Kalina je dokázal v podmínkách podzemního odbojového hnutí v koncentračním táboře Buchenwald různými rafinovanými způsoby uchránit. Jeho počínání představuje napínavý a fascinující příběh laskavého, odvážného a organizačně schopného člověka.
Město Třebíč se odkazu svého rodáka intenzivně věnuje. Den před televizní premiérou proto Česká televize ve spolupráci s třebíčským Městským kulturním střediskem pořádá projekci pro místní studenty. „Město Třebíč díky Stanislavu Motlovi ‚objevilo‘ svého statečného rodáka Antonína Kalinu už v roce 2012. Od té doby systematicky pracujeme na zviditelnění hrdinova odkazu, pořádáme vzpomínkové akce, odhalili jsme pamětní desku,“ říká Jarmila Hanáčková, ředitelka Městského kulturního střediska Třebíč. „Dne 17. února u příležitosti 115. výročí Kalinova narození budeme v Židovském městě otevírat malou pamětní síň. Velmi proto vítáme iniciativu České televize, která den před premiérovým uvedením dokumentu Děti Antonína Kaliny přiváží tento film do Třebíče a promítne jej v kině Pasáž.“
režie: Pavel Dražan // scénář: Stanislav Motl // dramaturgie: Martin Červenka // kamera: Lubomír Stibůrek, Tomáš Svoboda // kreativní producentka: Lenka Poláková
www.ceskatelevize.cz
