Děti a mládež

 „Mám radost, že se skauti a skautky tak aktivně zapojují do oslav vzniku republiky, a to nejen ve svých domovských obcích, ale také třeba na víkendových výpravách. Množství oddílů, které se k oslavám přihlásily, potvrzuje, že ve skautských oddílech má úcta k české státnosti a aktivní občanství pevné místo,“ říká Josef Výprachtický, starosta Junáka – českého skauta. 

V roce 1918 se skauti a skautky zapojili do pomoci nově vznikajícímu Československu zásadním způsobem. Vykonávali pořadatelskou službu, administrativní práce a starali se o praktický chod institucí. Hlavní náplní jejich práce pak byla tzv. Pošta českých skautů, v rámci níž roznášeli důležité zásilky a zajišťovali tak spolehlivý přenos informací mezi Národním výborem a státními institucemi. Jednalo se o první poštovní službu mladé republiky, rakouské poštovní správě totiž tvůrci nového státu nevěřili.

Dnes, u příležitosti oslav 100 let republiky, se skauti rozhodli především roznášet slavnostní náladu. Ve více než stovce měst budou rozdávat kolemjdoucím trikolóry, zapojí se také do sázení stromů svobody, vzpomínkových akcí a shromáždění. Mnoho skautských oddílů a středisek organizuje své vlastní akce, určené i veřejnosti.

„Ve Zlíně odhalujeme ručně vyřezávanou lavici s ozdobným pilířem, na kterou jsme se ve středisku složili. Zpívat se bude hymna, pečeme perníčky ve tvaru Československa, Masaryka zde odcituje kronikář města Zlína, vystoupí i zástupce obce legionářské. A návštěvníci od nás samozřejmě dostanou trikolóry,“ popisuje Jiří Robenek ze zlínského střediska Malenovice.

„Jsem přesvědčen, že by se nemělo jen slavit a vzpomínat, ale výročí založení republiky by mělo být příležitostí k zamyšlení, jakou republiku chceme mít v budoucnu, a co pro to každý z nás udělá. Jako skauti budeme stejně jako v předchozích desetiletích stát na straně demokracie a usilovat o to, aby každý z nás byl aktivní součástí společnosti a neustále se snažil zlepšovat svět okolo sebe,“ dodává Josef Výprachtický.   

Pravidelně aktualizovaný přehled všech akcí:

https://www.skaut.cz/oslavy-100-let-republiky-co-chystaji-skauti-a-skautky/

Oslavy započnou předáním rekonstruované půjčovny čtenářům, přičemž slavnostního přestřižení pásky se zúčastní významné osobnosti regionu. Autorkou návrhu rekonstrukce je Ing. arch. Eva Špačková. V rámci programu bude promítnut krátký časosběrný snímek, který přiblíží průběh rekonstrukce.

Překvapením pro čtenáře bude kromě zcela nového designu celého prostoru také instalace pětimetrového dřevěného reliéfu Lumíra Čmerdy nazvaného Svět vědy / Kniha – zdroj poznání, který byl v roce 1975 vyrobený přímo pro vědeckou knihovnu a dosud nebyl umístěn ve veřejných prostorách.

Součástí oslav bude také vernisáž výstavy Prvorepublikové knihovnictví. Dobové materiály z období první republiky seznamují s významnými osobnostmi knihovnictví našeho regionu, s provozem knihoven a dalšími zajímavostmi. Výstavu připravili pracovníci Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Knihovny města Ostravy. V tento den budou mít návštěvníci jedinečnou příležitost vidět tuto výstavu v ucelené podobě. Následně bude jedna její polovina instalována v prostorách Knihovny města Ostravy a druhá ve vědecké knihovně. V prosinci si knihovny výstavy vymění. Projekt finančně podpořilo statutární město Ostrava.

Pro zájemce jsou připraveny exkurze do běžně nepřístupných prostor knihovny, jako je například sklad s fondem čítajícím více než 100 000 knih. Knihovna si připravila navíc dárek pro nové čtenáře, a tím je půlroční registrace zdarma, pokud se přijdou zaregistrovat v sobotu 27. 10. v průběhu běžného sobotního provozu nebo v rámci návštěvy odpoledních oslav.

Po úspěšných interaktivních výstavách Na film!, které dokázaly, že film v muzeu může bavit i vzdělávat návštěvníky všech generací, se týmu mladých realizátorů podařilo najít prostory pro stálou expozici. Filmové muzeum NaFilM se otevře v Jungmannově ulici, v jedinečné historické budově architekta Jana Kotěry. Po letech se tak podaří kulturou oživit místo, kde zpívala Ema Destinnová, působilo legendární divadlo D34 založené E. F. Burianem nebo sídlilo hudební vydavatelství Supraphon.

Malý filmový zázrak

Muzeum vzešlo z nadšení studentů, kterým byla za přínos projektu NaFilM při příležitosti letošního výročí jejich alma mater udělena prestižní cena Univerzity Karlovy. „Založit filmové muzeum byl zpočátku spíš bláznivý nápad během studií – navštívila jsem řadu filmových muzeí v zahraničí a překvapilo mě, že u nás takové muzeum není. Copak ale mohou něco takového změnit studenti, ptala se nás spousta lidí. Uběhlo pět let a teď už s jistotou víme, že mohou! Jsem ráda, že nám vydrželo odhodlání a vůle bojovat za projekt, který dává smysl nejen nám, ale je prospěšný i veřejnosti. Je to jen další důkaz toho, že člověk musí vždycky snít výš, než na co má.“ říká Adéla Mrázová, jedna ze zakladatelek muzea NaFilM. Za myšlenku filmového muzea se postavila i řada českých filmařů jako například Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák, Olga Sommerová, Helena Třeštíková nebo Jan Hřebejk, kteří studenty podpořili formou video spotů.

Heslo “Národ sobě” nahradil slogan “Národ NaFilM”

Otevření filmového muzea v prostorech Mozartea vyžaduje náročnou rekonstrukci. Tvůrci se proto rozhodli vybrat zbývající peníze od veřejnosti, pro kterou chtějí nový kulturní prostor otevřít. Do budování muzea se tak může formou příspěvku ve veřejné sbírce na crowdfundingovém portálu Hithit.cz zapojit opravdu každý, a to zakoupením barvy na výmalbu prostorů, světla do expozice nebo součástek k jednotlivým exponátům. Dárci si mohou za poskytnutou podporu vybrat z mnoha odměn, mezi kterými nechybí ani vstupenky do muzea ani řada nevšedních zážitků.

NaFilM: Národní filmové muzeum

Mozarteum (vchod z Františkánské zahrady směrem od Jungmannova náměstí)

Jungmannova 748/30, 110 00 Praha 1 - Nové Město

Zakladatelé muzea: Adéla Mrázová, Terezie Křížkovská, Jakub Jiřiště

Veřejná sbírka na podporu muzea (15.10. – 29.11.2018): www.hithit.com/nafilmnaporad

Webové stránky: www.nafilm.org

Zdroj: Adéla Mrázová, NaFilM

Více v přiložené TZ.

Retrospektivní výstava návštěvníkům představí milé, půvabné loutky z večerníčků Broučci, Neználkovy příhody a Dobrodružství Čokoládového panáčka, dále kresby i rozkresy, náčrty, kalendářové loutky a pracovní fotografie. Exponáty vystavené v pěti výstavních sálech v přízemí zámku, doplněné doprovodnými texty dokumentují genialitu tohoto kreslíře a výtvarníka.

Zdeněk Podhůrský nemohl během druhé světové války studovat na vysoké škole, proto začal studovat na soukromé škole uměleckého směru u akademického malíře Antonína Švába, pak pokračoval na pražské technice v oboru kresby. Již tehdy ho ale zajímaly hračky a loutky, a tak po studiích přešel rovnou jako výtvarník a loutkář k Josefu Skupovi, pro jehož divadlo vytvořil legendární, dokonale rozhýbaný marionetový černošský orchestr. Zaujal kritiku a rázem se zařadil mezi nejvýraznější výtvarníky své doby.

Později ve vlastním loutkovém ateliéru vytvořil Zdeněk Podhůrský cca 100 prototypů hraček pro československý hračkářský průmysl, věnoval se návrhům divadelních loutek
a dekorací pro sériově vyráběná domácí divadélka. Vytvořil přes dvě desítky reklamních loutkových filmů, včetně scénářů. V Československé televizi spolupracoval na dětských vysíláních, v roce 1955 vytvořil pořad „Televize pro nejmenší“, navrhoval výpravy pro pohádkové inscenace, byl autorem televizní loutkové znělky každodenního vysílání pro nejmenší – Kolotoč.

Do výčtu jeho bohaté činnosti patří rovněž spolupráce s Československým státním filmem, je autorem loutek pro film Karla Zemana Cesta do pravěku, podílel se na tvorbě pohádek Hrátky s čertem, Zlaté kapradí, Rusalka a další. Byl zakládajícím členem Ústředního loutkového divadla v Praze. Pro světové výstavy vytvářel tehdejší fenomén – dioramata, plastické loutkové obrazy.

Loutky arch. Zdeňka Podhůrského byly prezentovány za jeho života na 28 výstavách v Československu a na 15 světových výstavách v zahraničí – v Evropě, Asii, v Egyptě nebo na Kubě či Kanadě –, a to i přesto, že nebyl nikdy členem KSČ. Ale pro tehdejší Československo byla česká loutka a její tradice cennou devizou. K jeho nejvýznamnějším oceněním patří zlatá medaile na světové výstavě Expo ´58 v Bruselu, za loutky pro španělskou televizi získal cenu Eurovize a Zlatou palmu.   

Výstavu autorsky připravil syn architekta Podhůrského, známý herec, muzikant, zpěvák a moderátor Zdeněk Podhůrský, který po svém otci zdědil lásku k výtvarnému umění, rád fotografuje a věnuje se také řezbářství.

Výstavu doplňuje výtvarná a loutkářská dílna a řada dalších doprovodných programů.

10. listopadu 2018      Setkání s uměleckými řemesly
1. a 8. prosince 2018   Adventní řemeslné dílny
19. ledna 2019          Marionety Truhlář
16. února 2019          Výtvarná a animační dílna
3. března 2019          Masopust

Kontakt pro bližší informace:

www.muzeumprahy.cz

Brněnská scéna je technicky vhodně zajištěna, avšak dokonalé akustické „vytlumení“ hlediště kladlo mimořádné nároky na mluvený i zpívaný text. Divadlo hraje denně, jedna pohádka střídá druhou a zájem brněnského publika je obrovský. I do takto našlapané dramaturgie se však představení pohádky vešlo a dvakrát plný sál zpíval v závěru představení veselé halalí, tralalí.

Dobrá práce metodického oddělení se projevila v plné parádě a překvapila nejednoho přímo při představení. A byl to daleký Šumperk, který následující den čekal na odpolední stavění scény a uvedení hudební pohádky pro nejmenší diváky.     

„S myšlenkou vytvořit inscenaci, která se nějakým způsobem bude zabývat osudy dětí s Aspergerovým syndromem nás oslovila umělecká ředitelka Dominika Špalková. Nás to okamžitě zaujalo, protože sami známe ze svého okolí děti či dospělé, které tímto syndromem trpí. Navíc se neustále přetřásá téma inkluze ve vzdělávání a hledá se způsob, jak takové děti co nejvíce zapojit do normálního života, ale zároveň zaznívají pochybnosti, jestli je to vůbec žádoucí…zkrátka jsme se shodli na tom, že to téma je společensky živé i divadelně přitažlivé. Ačkoliv zároveň i obtížné,“ popisuje volbu námětu dramaturg Tomáš Jarkovský.

Mimoň je chlapec, který žije spokojeně sám ve svém vlastním světě a ten mu dokonale vyhovuje. Vše se ale náhle změní. Když se jeho planeta začne přehřívat, nezbyde mu než se vydat na cestu vesmírem a hledat si nové útočiště. A na té cestě ho čeká celá řada podivuhodných dobrodružství. „Hledali jsme vhodné divadelní vyjádření osamocenosti člověka, který vnímá jinak a komunikuje jinak. Pro kterého je všechno, co nám připadá samozřejmé a snadné, naopak obtížné a nezvyklé. Nakonec jsme se rozhodli jít cestou takového zvláštního sci-fi. Někteří autisté se ostatně sami označují za mimozemšťany,“ přibližuje inscenaci režisér Jakub Vašíček.

Mimoň putuje ve svém létajícím talíři vesmírem a vstupuje do kontaktu s obyvateli dalších planet. Na těchto setkáních se zrcadlí zvláštnosti jeho povahy, poznáváme díky nim, jakým způsobem rozumí světu a jak ho vnímá. Jak příběh postupuje, vyjevuje se také čím dál víc, že Mimoňova osamělost není dobrovolná, že si v ní nijak nelibuje. „O tom, jestli se mu nakonec podaří najít někoho, s kým by mohl své radosti i starosti sdílet, už se ale musí přesvědčit diváci sami,“ říká Vašíček.

Výprava Terezy Venclové i hudba Daniela Čámského stejně jako celá inscenace formálně pracují s některými charakteristickými rysy, které se s Aspergerovým syndromem, či obecněji poruchami autistického spektra pojí.  Ať už se jedná o posunutou psychologii barev, zálibu v opakování, smyslovou přecitlivělost a podobně.

V rámci příprav této inscenace oslovili její tvůrci výtvarný obor ZUŠ Střezina s nabídkou spolupráce na vizuální stránce představení. Vzniklo tak množství obrazů s vesmírnou tématikou, z nichž některé z nich jsou použity v představení jako součást videoprojekce. Vernisáž výstavy MIM O zahrnující výtvarné práce, které díky společnému projektu vznikly, proběhne v pátek 19. října od 16.00 v prostorách Labyrint Divadla Drak.

„V rámci celého projektu se stala významnou také spolupráce s Křesadlem – centrem pomoci lidem s poruchou autistického spektra. To poskytlo jak odbornou pomoc při přípravě pracovních listů, kterými se snažíme přiblížit a snad i pootevřít autistův svět dětskému divákovi, tak se aktivně zapojilo do příprav vernisáže výstavy,"  uvedla Jana Nechvátalová, lektorka divadla, a dodala: "Díky tomu zde návštěvníci mohou shlédnout výtvarná a literární díla i jejich dětských klientů.“

www.draktheatre.cz