Děti a mládež

K roku 2018 žilo ve městech podle údajů Organizace spojených národů 55 % světové populace, do roku 2050 by měl podíl lidí žijících mimo venkov přesáhnout dvě třetiny obyvatel planety. V České republice žije v urbánních oblastech dokonce více než 70 % lidí, přičemž největší a dlouhodobě stabilní přírůstek si podle dat ČSU připisuje téměř výhradně Hlavní město Praha – ještě patrnější je trend sílící pozice “superměst” v zahraničí.

Lze po návštěvě Londýna s čistým svědomím prohlásit, že jste byli v Anglii?

Zvětšují se tak i rozdíly ve složení obyvatelstev metropolí a venkova; jejich životní styl, názory a obecně kultura, kterou konzumují, nebo naopak zase tvoří. Z pohledu turistického pak začíná být stále obtížnější zažít Francii v průběhu eurovíkendu v Paříži, natož pak zažít Ameriku za týdenní pobyt strávený kdekoliv v metropolitní oblasti New Yorku.
Spolu s ekonomickou aktivitou se do center přesouvá také stále větší podíl aktivních umělců. Ti na jednu stranu rozmachu měst aktivně přispívají například skrze vytváření podhoubí pro rozvoj městské kultury a tzv. kulturních a kreativních průmyslů. Jak moc je ale tento výsledný kulturní a umělecký mišmaš autentický – a co mají na mysli autoři české studentské expozice na PQ 2019, když říkají, že Praha není Česko?

Jak zažít Česko a zároveň prezentovat aktuální vysokoškolskou scénografickou tvorbu na 25 m²

Na festivalech, veletrzích a přehlídkách obecně se zpravidla prezentuje výběr toho nejlepšího, co je na daném území aktuálně k mání. V Praze bezesporu to “nejlepší” současné české umění, nebo alespoň jeho určitá část, vzniká.
Členové kolektivu Intelektrurálně se rozhodli pro přístup opačný. Návštěvníky Pražského Quadriennale vezmou na místa, kde se česká kultura historicky formovala, a ještě stále formuje.

„Návštěvníku Pražského Quadriennale, zažij s námi opravdové, autentické Česko – vezmeme tě za hranice Prahy, mimo sociální a kulturní bublinu uměleckého a divadelního světa. Naší scénou je česká krajina a ve spolupráci s trampy a houbaři, dobrovolnými hasiči, zahrádkáři, obecními zastupiteli, kutily a mezinárodním publikem vytváříme společné, šťastné universum.“

Nabídka výletů CK Praha není Česko

Samotná expozice na výstavišti v Holešovicích bude mít podobu prodejního stánku: pobočky dočasné cestovní kanceláře Praha není Česko. Půjde tedy o objekt výstavně-veletržním prostorům přímo vlastní.
Hlavním lákadlem expozice jsou ale výlety, které vezmou návštěvníky Quadriennale za pravou českostí.

„Stánek nějakým způsobem přenáší ne-Prahu do Prahy a prostřednictvím výletů zase přenášíme Prahu (návštěvníky) do ne-Prahy. Jedná se tedy o jeden objekt ve výstavních prostorách a pak o takové, dejme-tomu, živé akce,“ vysvětlují členové kolektivu Intelektrurálně

Na dramaturgii a organizaci jednotlivých výletů se mimo kolektivu Intelektrurálně podílí také studenti Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU s výletem Na houby do Brdských lesů. Studenti ateliéru Intermédií z brněnské FaVU vezmou účastníky na hranici skutečnosti a hrané reality, kolektiv studentů Divadelní fakulty JAMU představí mytologickou postavu českého vodníka a sami kurátoři připravují výlet s podtitulem Bez práce nejsou koláče.

Do projektu se zapojí také umělecko-antropologická skupina Czechia, která zavede účastníky svého zájezdu do Ústí nad Labem. Autorem poslední exkurze je výtvarník a divadelní režisér Michal Pěchouček.

„Vytvořili jsme šest kategorií, které nesou spektrum a vážou se k národnostnímu specifiku. Jako například kultura, příroda, mytologie, téma vztahu práce a společnosti. Lokality jako takové ale už vybírali samotní autoři, kteří vytvářejí i program jednotlivých výletů.“ - doplňují autoři.

Expozice Praha není Česko byla k realizaci na PQ 2019 vybrána odbornou komisí z návrhů obdržených na základě otevřené výzvy Institutu umění – Divadelního ústavu. Projekt vzniká za finanční podpory Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a Institutu umění – Divadelního ústavu.

Pobočku CK Praha není Česko můžete na výstavišti v pražských Holešovicích navštívit od 6. do 16. června 2019.

Více informací o celém projektu i o jednotlivých výletech se už brzy dozvíte na webových stránkách naší cestovní kanceláře Praha není Česko a na našem facebookovém nebo instragramovém profilu.

více se dozvíte v přiložených souborech

KONTAKTNÍ OSOBY • CONTACT PERSONS

Adam Dudek Eva Sýkorová
PR Koordinátorka projektu • Project Coordinator
Praha není Česko • Prague is not Czech Praha není Česko • Prague is not Czech
+420 776 199 087 +420 725 912 692
admddk@gmail.com sykoraev@gmail.com

„Letošní ilustrátorská scéna, která je již v galerijních prostorách radnice tradicí, představí českou režisérku, ilustrátorku a výtvarnici animovaných filmů, které se dostaly na řadu světových festivalů animované tvorby. Například vytvořila svou autorskou knihu a posléze večerníček O Kanafáskovi, zpracovala ilustrace ke knihám od J. K. Rowlingové – Harry Potter I. až IV. Spolupracovala s Pavlem Šrutem na řadě knih – Pavouček Pája, Veliký tůdle, Verunka a kokosový dědek, Příšerky a příšeři a samozřejmě nesmíme opomenout tolik známé Lichožrouty. Ti vznikli nejdříve v knižní podobě a posléze byl vytvořen celovečerní film, který získal ocenění nejen u nás. Ilustrovala pro děti více než 30 knih a získala desítky ocenění,“ uvádí kurátorka výstavy MgA. Jana Vlčková.

“Výstava jako již tradičně, bude zaměřena především na hravém poznání světa ilustrace této autorky. Dozvíte se kdo je Vombat Jirka a čím je tento savec tak výjimečný. Poznáte svět malých stvořeníček nacházející se v každé domácnosti, ve které se ztrácejí ponožky, zapojíte se do návrhů nových vzorů ponožek, vyzkoušíte Kanafáska jak šikovnou uspávací peřinou je a shlédnete „nebe“ plné knih,“ dodává.

Výstava přiblíží průřez její ilustrační a animační tvorby z posledních let. Ta má dvě stěžejní části, které jsou si rovnocenné a vzájemně se ovlivňují. První z nich je tvorba animovaných filmů, kterou vystudovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, a tou druhou je ilustrování knih pro děti. Autorka se ilustrační práci začala věnovat v polovině 90. let.

Galina Miklínová není ilustrátorka běžných pohádkových příběhů, nenajdeme u ní klasické princezny, ani rytíře ve zbroji. Zato je dokonalou realizátorkou příběhů s vtipem a nadsázkou a má dar přenést se do říše dětských snů a fantazie. Našla se ve vizuálním dotváření textů, které s sebou nesou typický Šrutův humor, a jejich četba potěší i dospělého čtenáře.

“Když jsem se s Galinou před deseti lety setkal při práci na naší první společné knize Pavouček Pája, na jedné schůzce se zula. A měla děravou ponožku! Prostě jí koukal palec. Slečna nehnula brvou a suverénně mi vysvětlila, že se nevyplatí ji zašívat, protože jí se ta druhá ponožka z čerstvě zašitého páru beztak vždycky ztratí. Tehdy jsem o existenci lichožroutů neměl ani tušení, ale tak mě to okouzlilo, že jsem Galině nabídl k ilustrování své dětské básničky,” úsměvná vzpomínka Pavla Šruta na jejich první setkání. (zdroj Reflex.cz)

Od čtvrtka 18. do pondělí 22. dubna bude přímo v expozici Muzea připravena interaktivní dílnička pro nejmenší. Děti, ale i jejich doprovod, si budou moci z Muzea odnést exkluzivní velikonoční vzpomínku v podobě vlastnoručně vystřižené velikonoční dekorace nebo slepeného velikonočního králíka.

A všechny určitě naláká nově uspořádané expozice Muzea. Díky usilovné práci kurátorů a vedení Muzea byl rozšířen prostor pro modely automobilů, kolové a vojenské techniky. Dětem a mužům jistě učarují mnohé modely, které vycházejí z reálných předloh se silnými motory pod kapotou. Zastavit se můžete u modelů hasičských a záchranářských aut, které jsou doplněny o unikátní zvukový efekt. Podobný zážitek, který doplňuje vizuální prohlídku, čeká i u stavebních strojů. A když se všichni propletou kolem vitrín s vlaky, traktory, tramvajemi nebo dakarskými speciály, určitě nepohrdnou pohledem na model Baltského pobřeží a konvoj lodí a ponorek, která mapuje cestování po a pod vodou v průběhu mnoha staletí. A o kousek vedle čeká kosmická technika, která unese návštěvníka k modelům sci-fi, aby celá prohlídka byla dokončena u modelů, které jsou inspirovány světem fantazie Julese Verna.

V patře pak na návštěvníka čekají hrady a zámky a průřez světovou architekturou, jak ji pro ně připravili kurátoři a modeláři. Od Chrámu Vasila Blaženého v Moskvě k londýnskému Tower Bridge nebo Pražském u hradu je to skutečně jen pár kroků!

Navíc expozice nabízí dvě krátkodobé výstavy. Tou první je výstava s názvem „Josef Kropáček: Sběratelské sny Josefa K.“ ukazuje část sbírky největšího sběratele papírových modelů a vystřihovánek v Čechách. Vidět můžete třeba unikátní domek z roku 1887 německé provenience, nebo sérii „Naše domečky“, která byla vydávána v Praze na začátku dvacátých let minulého století.

Druhá výstava nese název „RV90“. První dvě písmena jsou monogramem nejznámějšího a nejplodnějšího autora papírových modelů, pana architekta Richarda Vyškovského a číslovka odkazuje k jeho letošnímu životnímu výročí. Výstava nechává nahlédnout přes rameno tvorby konstruktéra papírových modelů. Muzeum totiž vystavuje unikátní tzv. bílé modely, tedy modely, které ještě před finální úpravou barvou si autor slepil, nebo nechal slepit, aby viděl, jestli všude všechno „sedí jak má“. Tato výstava se důstojně řadí k dalším, které v letošním roce probíhají a proběhnou po celé ČR, aby připomněli životní jubileum „papírového krále“ Richarda V.

Vznikla jako výstup projektu Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Zde probíhala v průběhu roku 2018 na toto téma rozsáhlá anketa mezi čtenáři a veřejností. Výsledkem bylo pořadí oblíbenosti dětských titulů, které byly poprvé vydány v letech 1918 až 1938. Můžeme prozradit, že na prvním místě se umístilo Povídání o pejskovi a kočičce a těsně za ním Dášeňka, čili život štěněte.
Na výstavě se dále dozvíte, jak se umístily tituly jako např. Ferda Mravenec, Hoši od Bobří řeky, Klapzubova jedenáctka nebo Gabra a Málinka. Také získáte informace o dětských časopisech, ilustracích, poezii, pohádkách, próze či folkloru, ze kterého čerpali náměty především pohádkáři.

Celá generace výrazných prvorepublikových osobností se podílela na rozvoji literárních žánrů v dětské literatuře – od autorských pohádek až po komiks, např. Eduard Bass, Karel Čapek, Karel Poláček, Ondřej Sekora a mnozí další. Z našeho regionu je na výstavě zmíněn např. Karel Handzel, který napsal řadu bajek o důlních skřítcích. Zároveň byl jedním ze sběratelů hornického folkloru.

Přijďte se přesvědčit do vědecké knihovny, jaká byla nabídka dětské literatury za první republiky a jaké byly literární vzory vašich prarodičů. Máte čas již jen do konce dubna.

11. 4. - 12. 5. / Jízdárna teplického zámku

Spektrum vystavených prací je široké co do druhů zvolených médií i uměleckých strategií. Vedle ryze prakticky orientovaných prací se objevují také teoretické práce v podobě výtvarně pedagogických projektů. Vystavení kvalifikační práce je na jedné straně nedílnou součástí a završující fází dlouhodobého tvůrčího procesu, na straně druhé jedinečnou příležitostí, jak práci představit široké veřejnosti a překročit tak hranice akademického prostředí.
K výstavě závěrečných prací je přidružena také Výroční cena Katedry výtvarné kultury, která odráží snahu motivovat studenty nižších ročníků k vlastní tvůrčí činnosti nad rámec povinné výuky a umožnit jim realizaci vlastního projektu v kontextu umělecké výstavy.