Děti a mládež

Více než třicetičlenný programový tým připravuje už od konce loňského roku 38 programů, které v polovině srpna naplní 5 festivalových scén. V programech se představí asi 4 200 účinkujících z regionu Kyjovského Dolňácka a sousedního Ždánicka, kde aktivně působí více než 130 dospělých i dětských souborů, pěveckých sborů a muzik. Slavnostního průvodu městem by se mělo zúčastnit více než 3 000 krojovaných.

„Slovácký rok se koná jednou za čtyři roky a je tedy takovou pomyslnou „folklorní olympiádou“.  Aktivně se ho účastní obyvatelé všech obcí našeho regionu, což z něj dělá asi největší regionální festival u nás. Atmosféra slavností je vždy něčím nová, ale vždy úžasná a nezapomenutelná. Asi právě proto, že ty další si můžete užít zase až po čtyřech letech,“ upřesňuje prezident festivalu a starosta města Kyjov František Lukl.

V tradičním programovém schématu nechybí symbolické zahájení slavností stavěním máje na kyjovském náměstí, klenotnicový pořad, přehlídka krojů, komponované programy tanečních souborů, dětských souborů, pěveckých sborů i muzik a také celovečerní pořad zaměřený na zvykosloví. Pomyslným vrcholem slavností je nedělní Jízda králů. V nedělním odpoledním a večerním programu dostanou prostor také hosté z jiných regionů. Tento programový blok vyvrcholí společným koncertem dvou věhlasných těles: bratislavského Sluku a VUS Ondráš z Brna. Více prostoru bude letos věnováno volným zábavám a vystoupením na scénách v městském parku, v nově rekonstruovaném areálu před Klvaňovým gymnáziem a na náměstí. Připraveno je také několik interaktivních programů pro děti. Na své si přijdou i milovníci vína, regionální gastronomie a tradičních řemesel. Nově je většina prostor s programy a zábavou zpřístupněna zcela zdarma.

Mezi novinky letošního ročníku patří stanové městečko s kapacitou až 2000 osob, které má pomoci přilákat více návštěvníků na celý prodloužený víkend. „Ubytovací kapacita v Kyjově je poměrně malá a levné kempové ubytování pro tzv. batůžkáře chybí v Kyjově i nejbližším okolí úplně. Chceme vyzkoušet to, co je pro festivaly všech žánrů dnes už zcela běžné. Pokud se stanové městečko osvědčí, budeme uvažovat o jeho využití i při dalších větších akcích,“ komentuje záměr mluvčí festivalu Filip Zdražil.

Organizátoři připravují také dvě nové gastronomické zóny s nabídkou regionálních produktů a kulinářských specialit a smart zónu, ve které bude možné připojit se k wifi, dobít elektroniku nebo pořídit originální foto.

Kromě celofestivalové permanentky a vstupného na jednotlivé pořady si mohou návštěvníci zakoupit také Pas Slováckého roku, díky němuž držitel získá originální suvenýry, slevy na vybrané služby v rámci akce i zlevněné vstupy na některé významné vinařské a folklorní akce na Kyjovsku. Pas je výherní a na hodnotné ceny se může těšit 20 vylosovaných držitelů.

Předprodej permanentních vstupenek, pasů i rezervace míst ve stanovém městečku startuje od 1. května v síti Ticketportal.

Slovácký rok v Kyjově:

Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším a nejvíce navštěvovaným událostem tohoto žánru u nás. Na rok 2021 připravuje Kyjov mimořádné oslavy 100. výročí.

Pohádkový ostrov v jihočeských Miroticích letos ožije již 14. a 15. ČERVNA!

Tuto zásadní informaci oznámil na začátku roku Ladislav Loisa Tomeš, zakladatel a impresário festivalu. Sdělil, že zásadním důvodem změny termínu je jeho vytížení v zaměstnání. Práce lodního kapitána je v současné době časově náročná, proto nemůže dále tvořit festival o prázdninách. Věří, že nový termín bude pro festival šťastný.

Tradiční festival mění termín, ale svojí tvář nezmění. Fanoušci divadla, hudby a všemožných uměleckých a sportovních aktivit si opět přijdou na své.  V šapitó se vystřídá 10 divadelních souborů  a na venkovních scénách postupně zahraje 7 hudebních skupin. Chybět nebude ani baletní představení a exhibice vyřezávání s motorovou pilou.

Propojení dětského světa se světem dospělých zůstává hlavním tématem festivalu. A kdo letos dospělákům zařídí návrat do dětských let? Bude se o to snažit fenomenální  Divadlo VÍTI MARČÍKA, Divadlo TOY MACHINE, BILBO COMPAGNIE, Divadlo PRO MALÝ, Divadlo BUŘT, Divadlo KK, Divadlo NAVĚTVI, Divadlo HARMONIKA, Divadlo BUŘT & Honza Hakr, Mirotický divadelní spolek I TOTO, nejlepší kouzelník a iluzionista RADEK BAKALÁŘ a mnoho dalších zajímavých umělců. Celým festivalem Vás opět provede oblíbený herec a improvizátor Radek Daniel Pokorný.

K dvoudenní divadelní hostině na ostrově neodmyslitelně patří večerní hudební lahůdky. Smlsnete si na kapelách STO ZVÍŘAT, LAURA A JEJÍ TYGŘI, PESHATA, COVERS FOR LOVERS, GANGSTA SKA, FEET OF CLAY a ZÁVODNÍ OVCE.  V rytmu těchto kapel můžete SKÁkat, až do oblak.

Současně s hlavním programem mohou malý i velcí využít zážitkový doprovodný program. V areálu ostrova najdete nejenom výtvarné dílny, ale také dílnu hudební, literární a řezbářskou. Umělecký mini jarmark a osvědčenou stage s domácím občerstvením letos doplní stánek se zdravými pamlsky a příjemnou kávou s Kaférny. V případě tropických teplot vás osvěží  hasičská fontána.

Díky velké podpoře partnerů, kamarádů a dobrovolníků vznikne na ostrově již po šestnácté oáza kvalitní zábavy pro děti i dospělé. Přijeďte se podívat v červnu do Mirotic a užít si pohádkovou atmosféru a návrat do dětských let.

www.mirotickesetkani.cz

Zdroj: Ladislav "Loisa" Tomeš – zakladatel a impresário festivalu, Jaroslav Mikoláš Vojna - malíř a fotograf /pravnuk Mikoláše Alše/ 

Diváci se kromě domácích „Lůzrů“ mohou těšit například na Vojtu Dyka, Dana Bártu, Kláru Vytiskovou, EnDrua, vokální skupinu Skety nebo Jena Hovorku. „Námět všech představení jsme vytvořili na míru hudebnímu hostovi. Každý umělec měl samozřejmě volnou ruku ve výběru žánru a rámcového tématu a my jsme to pak dál rozpracovali. Nepůjde tak o klasický koncert ani o čistě divadelní nebo novocirkusové představení, ale o jejich přirozenou kombinaci,“ popisuje program principál Losers Cirque Company Petr Horníček.

Slavnostní zahájení v pátek 17. května opanují samotní Losers Cirque Company. “Zahajovací večer je jakási retrospektivní “představovačka” veškeré naší divadelní tvorby. Diváci se tak můžou těšit na ukázky ze všech představení a projektů, které jsme za dobu fungování Losers Cirque Company vytvořili,” říká Petr Horníček.  

Další večer propojí Skety, EnDru a Losers zpěv s beatboxem, tancem, akrobacií, light designem a animacemi. S akrobaty spojí síly i Klára Vytisková alias Klara & The Pop , ve společné show se vrátí k tématu její poslední desky Home – k domovu, rodině a dětství. Fanoušci nového cirkusu si budou moci připomenout i dvě úspěšná „loserovská“ představení  - The Loser(s) a Walls & Handbags.

Předposlední večer pozvou Vojtěch Dyk, Jen Hovorka, EnDru a Losers Cirque Company diváky do “laboratoře zvuků”. Součástí vystoupení bude nahrávání jednotlivých linek loopovaných přes sebe, jejichž zdrojem budou nejen hudební nástroje a zpěv, ale také snímané pohyby tanečníků, akrobatů a diváků. Festival pak uzavře nekorunovaný král improvizace Dan Bárta společně s mistrem loopingu a beatboxu EnDruem. V unikátním představení, kde hlavní roli hrají zvuk a světla, se k nim opět připojí členové Losers Cirque Company.

Program

pá 17. 5.  20:30 / Zahájení – Losers Cirque Company

so 18. 5.  20:30 / Losers Cirque Company: Walls & Handbags

ne 19. 5.  20:30 / Skety & EnDru & Losers Cirque Company

po 20. 5.  20:30 / Losers Cirque Company: The Loser(s)

út 21. 5.  20:30 / Vojtěch Dyk & EnDru & Jen Hovorka & Losers Cirque Company

st 22. 5.  20:30 / Klara & The Pop & Losers Cirque Company

čt 23. 5.  20:30 / Dan Bárta & EnDru & Losers Cirque Company

Podrobné informace nalezete na www.losersopenair.cz. Vstupenky jsou v prodeji přes GoOut.

Výstava představuje hravou formou protagonisty původního českého komiksu Čtyřlístek – psí slečnu Fifinku, prasátko Bobíka, králíka Pinďu a kocoura Myšpulína. V některých příbězích vystupuje také zloduch Kazimír Zádrhel, který se snaží Čtyřlístku všelijak uškodit. Děti se mohou seznámit s hrdiny slavného obrázkového seriálu prostřednictvím původních kreseb a interaktivních her. V Myšpulínově garáži na návštěvníky čeká podivuhodné čtyřlístkovské vozidlo – chronolet. Svět Čtyřlístku a kontext doby mapuje časová přímka s připomínkami významných událostí v životě časopisu, Prahy i České republiky. Nechybí ani pátrací hra pro děti Za tajemstvím Pindruší. 

Otcem příběhů Čtyřlístku je kreslíř Jaroslav Němeček, společně s manželkou Lucií. První sešit s názvem Vynálezy profesora Myšpulína vyšel 15. 5. 1969 v nakladatelství Orbis. Nyní vychází časopis Čtyřlístek s příběhy zvířecí čtveřice dvacetkrát do roka.

První příběhy napsal Jaroslav Němeček sám, od pátého sešitu se stala dvorní libretistkou Ljuba Štíplová, která napsala více než dvě stě příběhů oblíbených postaviček. Za padesát let existence Čtyřlístku se na tvorbě příběhů podílelo více než třicet autorů.

Den se Čtyřlístkem – 11. května

V sobotu 11. 5. od 14.00 do 17.30 hod. se koná v hlavní budově MMP u příležitosti otevření výstavy Den se Čtyřlístkem. Program, orientovaný zejména na rodiny s dětmi do 10 let, zahájí krátký rozhovor s kreslířem Čtyřlístku Jaroslavem Němečkem a následná autogramiáda.

Pro děti a rodiče jsou připraveny i dvě komentované prohlídky výstavy s jedním z autorů.

Během odpoledne mohou děti se svými rodiči navštívit výstavu také samostatně, zahrát si hru Za tajemstvím Pindruší a zúčastnit se losování o knihy Čtyřlístku a další ceny. Každý dětský návštěvník si bude moci vyzvednout i drobnou výhru (vystřihovánky, pohledy nebo časopisy Čtyřlístek).

Celé odpoledne budou veškeré dění doprovázet i plyšoví kamarádi Fifinka, Myšpulín, Pinďa a Bobík. Nebude chybět ani prodej čtyřlístkovského sortimentu.

V rámci Dne se Čtyřlístkem je pro rodiny s dětmi volný vstup do celého muzea.

Pro školy

Pro školní skupiny připravilo lektorské oddělení MMP procházku výstavou zaměřenou na postavičky Čtyřlístku i jejich společná dobrodružství. Pomocí obrazového materiálu a herních prvků, jako je například tematická stolní hra, Fifinčin šatník či divadlo, děti poznávají charaktery oblíbených komiksových figurek. Lektor pracuje i s tvůrčími schopnostmi a fantazií žáků. Na závěr je možné zhlédnout krátký film Signály z neznáma. Lektorský program trvá 50–60 minut, podle věku dětí.

Stručný životopis Jaroslava Němečka

Od dětství kreslil rád zvířátka a jednoduché komiksy. Po základní škole vystudoval Umělecko-průmyslovou školu, obor propagační grafika, pak začal pracovat v nakladatelství Orbis. Nejprve kreslil krátké komiksy do časopisu Mateřídouška a v roce 1968 vytvořil první příběh Čtyřlístku. Je kreslířem
i dalších komiksových příběhů – Čaroděj Huriáš, Barbánek a Rexík. Ilustroval i dětské knihy –Kouzelník Žito, Kocour v botách, Zachraňte les a jiné. V osmdesátých letech se úspěšně věnoval keramice. Tvorba Čtyřlístku je pro něj celoživotní radostí. S manželkou Lucií má syna Vítka, je dědečkem dvou vnoučat. Lucie a Jaroslav Němečkovi jsou čestnými občany Prahy 4.

Literární kontext Čtyřlístku

Čtyřlístek je původní český kreslený seriál (dnes komiks). V českém prostředí byly tehdy známy pouze Rychlé šípy Jaroslava Foglara, které pracovaly se silným výchovným momentem a byly cíleny na starší děti. Zábavný kreslený seriál pro děti do deseti let tu byl novinkou. V Británii děti četly příběhy medvěda Ruperta nebo nejdéle vydávaný komiks Dandy, Francouzi si oblíbili příhody psa Pifa. Ten se spolu s britským Dandym nejvíce podobal Čtyřlístku, a to charakterem i strukturou časopisu. Ve Francii byl nejpopulárnějším dětským komiksem Asterix et Obelix. V Belgii vycházel Tintin a Šmoulové.
Nesmíme zapomenout na sice starší, ale nesmírně populární komiks Max und Moritz, který vycházel v Německu. Děti za železnou oponou se ke komiksům dostávaly hůře, ale přesto i v tehdejším východním Německu vycházel dobrodružný Mosaik, v Polsku zase Tytus, Romek i A’Tomek. Autor Čtyřlístku Jaroslav Němeček se inspiroval zejména zahraniční produkcí za železnou oponou. Na vzniku tohoto českého původního komiksu má značný podíl i jeho manželka Lucie.

Stručný vývoj časopisu Čtyřlístek

První sešit vyšel v nakladatelství Orbis 15. 5. 1969 s názvem Vynálezy profesora Myšpulína v nákladu 300 000 kusů. Byl do tří týdnů rozebrán. Právě velký zájem veřejnosti si vynutil pokračování. Zpočátku Čtyřlístek vycházel nepravidelně a nečíslovaně. Postupně se proměnil v pravidelně vydávaný časopis. Dnes vychází dvacet čísel ročně (z toho čtyři dvojčísla) a počet vydaných čísel se blíží k sedmi stům. Nakladatelství Čtyřlístek (vznik 1990) produkuje i samostatné knihy vybraných příběhů Čtyřlístku a ročně čtyři čísla Čtyřlístku Speciál a časopisu Ahoj, tady Fifi.

První čtyři příběhy napsal Jaroslav Němeček sám. Pak začal spolupracovat Ljubou Štíplovou, která také vybavila postavičky charaktery a napsala více než dvě stě příběhů. Od roku 1991 do roku 2019 se na příbězích Čtyřlístku autorsky podílelo více než třicet dalších autorů. Připomeňme zejména Hanu Lamkovou, Josefa Lamku, Stanislava Havelku, Jiřího Poboráka, Richarda Svitalského a Jiřího Čehovského. I Jaroslav Němeček přidal další epizody, dohromady jich napsal více než třicet.

Kontakt pro bližší informace:
www.muzeumprahy.cz

Anglický muzikál autorů Eltona Johna a Lee Halla, který stojí za scénářem k úspěšnému stejnojmennému filmu, měl světovou premiéru v roce 2005 v Londýně, kde se během 11 let odehrálo více než 4 000 repríz. Postupem času se mimořádně populární dílo rozlétlo z Londýna prakticky do celého světa a zařadilo se vedle Bídníků, Fantoma Opery či Lvího krále mezi největší muzikálové hity současnosti. Jeho výjimečnost podtrhuje i množství cen, které získalo, mimo jiné i deset prestižních amerických Cen Tony. Po dlouhém jednání a náročném schvalování veškerých podkladů se podařilo získat Billyho Elliota právě plzeňskému divadlu, které nejenže uvede tento muzikál jako první divadlo v České republice, ale předběhne například i všechny německé muzikálové scény. „Agentura prověřovala vše velice podrobně, museli jsme doložit, jaké inscenace jsme v DJKT už vytvořili, jaké na ně byly odborné i divácké ohlasy nebo jaký tým bude muzikál Billy Elliot inscenovat. Posléze jsme museli poslat ke schválení český překlad muzikálu, návrhy scény a kostýmů, obsazení a řadu dalších věcí, nahrávky všech představitelů nevyjímaje,“ přibližuje situaci ohledně získání licence dramaturg Pavel Bár.

Dojemný muzikál vypráví o tanečně nadaném jedenáctiletém chlapci, který aby mohl jít za svým snem, musí bojovat nejen s nepřízní rodiny, ale i s drsným prostředím zoufalých horníků, bojujících o svou práci. „Jedinečnost tohoto muzikálu tkví nejen v silném příběhu a emotivní hudbě Eltona Johna, ale také v obsazení hlavních rolí dětskými představiteli,“ podotýká režisér Lumír Olšovský. „Pro nesmírně obtížnou roli Billyho Elliota jsme po dlouhých konkurzech vybrali dva talentované chlapce, kteří museli absolvovat náročnou několikaměsíční taneční přípravu.“ V titulní roli se tedy divákům představí Miloslav Frýdl, který si již zahrál na plzeňské Nové scéně v muzikálech Donaha! a Zahrada divů, a Šimon Fikar, jehož herecké zkušenosti jsou spojené s dabingem. „Celé zkoušení bylo pro nás někdy dost obtížné, museli jsme totiž náročné tréninky baletu, jazzu a stepu skloubit se školou,“ vysvětluje Miloslav Frýdl a jeho herecký kolega Šimon Fikar dodává: „Co se týče tréninků, tak to byla jen malá část toho, co nás čekalo během samotného zkoušení, kdy jsme museli zvládnout choreografii, zpěv a herectví. Jsme sice nadšení z takové krásné příležitosti, ale zároveň se taky hodně bojíme.“

„Kluci mají obavy úplně zbytečně,“ reaguje Lumír Olšovský: „Oba udělali od října, kdy jejich tréninky začaly, neuvěřitelný kus práce. Jejich výkony jsou nadmíru přesvědčivé a nic si nezadají se svými dospělými hereckými kolegy.“ V dalších rolích se diváci mohou těšit například na Martina Stránského a Martina Davídka, kteří hrají Billyho otce, zapomětlivou babičku v podání Ludmily Molínové či stálice plzeňské činohry Moniky Švábové nebo na učitelku tance podporující Billyho úsilí, ztvárněnou  Lucií Zvoníkovou či Ivanou Chýlkovou. „Billy je pro mě srdeční záležitost, viděla jsem ho v Londýně asi pětkrát a pokaždé jsem byla u vytržení. Je skvělý po hudební stránce, velice náročný po taneční stránce, ale hlavně je výborně napsaný. Takže jediný důvod, proč jsem váhala nad nabídkou účinkovat v Plzni, byly mé obavy z časově náročného dojíždění,“ reaguje na otázku, zda zvažovala zdejší hostování, Ivana Chýlková.

Na inscenaci se podílí vedle režiséra Lumíra Olšovského choreografka Denisa Kubášová, jejíž práce je známá plzeňskému publiku například z muzikálů Chyť mě, jestli na to máš či Šumař na střeše, a scénograf Dave Benson, který vytvořil scénu mimo jiné k inscenacím Sweeney Todd – ďábelský lazebník z Fleet Street, Šumař na střeše a Chyť mě, jestli na to máš. „Nechtěl jsem, aby Billy Elliot vypadal jako muzikál, ale jako skutečné drama o lidech procházejících těžkým životním obdobím. Na jedné straně jsou drsné podmínky horníků, odrážející se ve scéně i v kostýmech, na druhé pak Billyho sen. Dohromady to vytváří nádhernou show, emocionální, k zamyšlení,“ uvádí britský výtvarník, spolupracující s divadly nejen u nás a v Anglii, ale také s filmem a televizí, nejčastěji s prestižní televizní stanicí BBC.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Premiéra 11. května 2019 na Nové scéně DJKT

Nejbližší reprízy 14., 25., 28. května a  6., 7. a 12. června 2019