Děti a mládež

,,Ručně malované mapy vyrábíme už 20 let. Podařilo se nám vyrobit originální mapová díla pro každý jeden český region. V druhých vydáních těchto map jsme chtěli oslovit především ty, kterým se malované mapy líbí nejvíc. A to jsou děti. Proto v každém regionu spolupracujeme s uměleckými školami a dáváme prostor malým malířům, aby se mohli realizovat a následně vidět své malby v hotovém díle. Mottem této edice je Mapy tvořené dětmi, pro děti,“ přibližuje jeden z autorů myšlenky Milan Paprčka.

Nymbursko si zamilujete díky své pestrosti, jež přináší zábavu a tipy k výletům pro děti i dospělé. ,,Město Nymburk se může pyšnit především svou královskou historií, kterou připomínají například hradby, které měly ochraňovat město. Plavbou na výletní lodi vás z Nymburku dopraví do sousedních Poděbrad a dokonce i na soutok Labe s Cidlinou. Nedaleké Poděbrady okouzlí svým klidným lázeňským tempem. Pokud se podíváme na okolní přírodu, tak zjistíme, že se zde nacházejí krásné přírodní parky a památky, jako například filmové Kersko, kraj spisovatele Bohumila Hrabala. Při procházce březovým hájem na vás dýchne nostalgie doby filmu Slavnosti sněženek a rozhlížíte se kolem, kdy na vás vyběhne divočák,“ vypráví s úsměvem Martina Ondrášková, která projekt zastřešuje.

Navštívit na Nymbursku můžete zábavní park Mirakulum v Milovicích, který nabízí bezpočet atrakcí pro celou rodinu. V historické vesnici v Ostré se můžete osobně seznámit se středověkými řemesly a na vlastní kůži zažít, jaké to bylo žít a pracovat v dobách našich předků. Toto místo je naplněno příjemnými vůněmi mýdla, bylinek a tradičních pochoutek, které vám umožní ponořit se do atmosféry středověku. Dalšími tipy k výletům je Labyrintárium a zámek v Loučni. Zahradní labyrinty si získaly velkou popularitu, avšak pouze zde objevíte absolutní raritu, která nemá obdoby v celé Evropě. Jedná se o jedenáct zahradních labyrintů a bludišť, které jsou součástí parku zámeckého areálu. Zakončit výlet, cykloturistiku anebo procházku můžete ochutnáním piva v Postřižinském pivovaru v Nymburku,“ vypráví Martina Ondrášková.

Ať už si vyberete jakoukoliv část, kterou zde navštívíte, společně s nově připravovanou cyklomapou si užijete originálního cestování. ,,Mapa je tvořena spoluautorstvím dětí z uměleckých a základních škol, které celému dílu dodávají pestrost a barevnost. Představují něco, co by ony samy uvítaly na rodinných výletech, něco co by jim dodalo radost a potřebnou zábavu. Skládaná mapa je ideálním společníkem, který se vejde i do malého batůžku, a na kterého se můžete spolehnout za jakékoliv situace,“ uzavírá Martina Ondrášková.

Pěvecká soutěž je jedinečná svého druhu v ČR a SR. Soutěží se totiž nejen v moderním zpěvu, ale i ve zpěvu klasickém.
Pokud navíc skládáte vlastní písně, i s nimi se můžete ukázat naší porotě, ve které zasednou zkušení a profesionální textaři, hudebníci a skladatelé.

To ale není vše! Letos vyrazí Hlas Česka za Vámi! Výběrová kola se konají v Praze, Brně, Krnově a také na Slovensku v obci Veľké Zálužie.

Do speciální kategorie se mohou přihlásit i handicapovaní soutěžící. Jejich kolo probíhá online s ohledem na míru jejich handicapu.

V porotě zasedají známí zpěváci a pedagogové, například Renata Drössler, Václav Tobrman, Sonia Edde, Yanna, Patrik Stoupa, Dominika Lukešová, Jana Šrejma Kačírková, Eliška Weissová, Daniel Poledňák, Martin Vetrák, Jaroslav Bouda, Ladislav Korbel, Juraj Čiernik a další!

Ředitelkou soutěže je operní pěvkyně Ilona Rédlová, dipl. um.

Soutěž bude vrcholit slavnostním Galakoncertem v Praze, ten se bude konat 9. 11. 2024 v nádherných prostorách Kostela sv. Šimona a Judy.

Přihlásit se můžete do 5. dubna 2024 na webu soutěže www.hlasceska.com.

Proč bychom si netančili je název celostátní soutěže pro neprofesionální skupiny současného tance, jejímž pořádáním bylo pověřeno Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), jako jedné z akcí Roku české hudby. Byla obdobná taneční soutěž součástí oslav Smetana 100 už v roce 1924? Proč si myslíte, že je třeba moderní tanec do široké programové nabídky primárně hudebního projektu také zahrnout? A proč takto odspoda, od základů amatérského tanečního umění? 

Eva Blažíčková: Tanec a hudba mají organický vztah. Proto a s vědomím toho, mohou oba obory mnoho získávat a je potřeba to stále připomínat. Podle některých teorií dokonce hudba z tance vznikla – z rytmických podnětů člověka přejala rytmický tvar i stavbu.

Ve dvacátých letech minulého století byl ale současný tanec v plenkách, pro podobnou soutěž ještě nenastal čas. Jen díky tanečním velikánům z přelomu devatenáctého a dvacátého století v čele s Isadorou Duncan, přesvědčenou o vnitřní síle tance, známe cesty, po kterých se současný tanec na celém světě může ubírat. Tanec v sobě skrývá magickou sílu, která kultivuje a harmonizuje člověka. Proč to tedy nenabídnout právě mladým lidem?

Aleš Březina: Pokud vím, podobná akce nejenže nebyla součástí oslav stého výročí narození Bedřicha Smetany, ale vlastně se dosud neuskutečnila vůbec nikdy. Je to až překvapivé, když se vezme celková tanečnost mnohých Smetanových skladeb, jeho vášnivý zájem o polku, pro niž chtěl podle svých slov udělat tolik, co Chopin pro mazurku (a podle mého soudu se mu to povedlo). Projekt Smetana 200, respektive Rok české hudby 2024, je sice opravdu většinově zaměřen na hudební produkce, ale obsahuje i řadu aktivit, jež hudbu přesahují – připomenu zejména hraný film České televize s Václavem Neužilem v hlavní roli, který má být premiérově uveden na podzim 2024, sborník z mezinárodní muzikologické konference Smetana a evropská opera, která se uskutečnila v červnu 2023 v Litomyšli a kniha vyjde letos na podzim v plně anglické verzi v německém nakladatelství vědecké literatury Königshausen und Neumann. Již o mnoho měsíců dříve ale vydá svou netrpělivě očekávanou popularizační monografii B. Smetany přední český spisovatel a historik Pavel Kosatík. A jedna krásná publikace dokonce již vyšla, je jí nádherně ilustrovaná monografie Bedřicha Smetany od Veroniky Bílkové. V Čechách i v zahraničí se uskuteční řada výstav, zaměřených nejen na osobnost a dílo Bedřicha Smetany, ale také třeba na historické kostýmy z dávných nastudování jeho oper. A takto bych mohl pokračovat ještě dlouho, takže ano, jde primárně o hudební akci, ale nechceme, aby se zaměřila jen na milovníky a návštěvníky koncertů klasické hudby. Smetana je totiž svou hudbou i jejími tématy bytostně prorostlý do DNA české společnosti a byla by škoda tuto významnou část jeho aktivit opomenout.

 

Polka je pro Bedřicha Smetanu podobně typickou kompoziční formou jako polonéza a mazurka pro Chopina nebo valčík pro rodinu Straussů. Umělecká stylizace polky provází skladatele již od jeho kompozičních začátků a vrací se k ní i ve své zralé tvorbě. A právě vlastní choreografie v rozsahu 4–6 minut na polky Bedřicha Smetany v jejich původní nebo v jakékoliv klasické i neklasické autorské úpravě se stala předmětem soutěže. Překvapilo vás, že se do ní přihlásilo 101 choreografií? Jaká ze Smetanových polek se stala nejčastější inspirací k tanečním kreacím mladých tanečníků? Převažují mezi nimi žáci a soubory ze ZUŠ?

Eva Blažíčková: Je velmi potěšující, že se do soutěže přihlásilo tak velké množství choreografií. Ukazuje to, že současným tancem se zabývá čím dál více mladých lidí a nejen v základních uměleckých školách, ale i v různých tanečních studiích a souborech. Viděli jsme dokonce i práce dvou uskupení, která se kvůli naší soutěži vytvořila a nevedla si vůbec špatně. Hudba Bedřicha Smetany zazněla v nejrůznějších úpravách i v původních verzích a stejně tomu bylo u nejoblíbenější, tedy nejčastěji zvolené Jiřinkové polky. Celkově se na seznamu ze 101 choreografií objevila 22krát!

Hodně zajímavé bylo (na základě informace z NIPOS), že téměř polovina soutěžících se v běžných pravidelných přehlídkách neobjevuje. Pokud to znamená, že výzva s konkrétním zadáním motivuje, je důležité to vědět a pracovat s tím. 

Aleš Březina: Pro mne bylo největším překvapením, jak mnoho ze soutěžících si vybralo Smetanovy polky v jejich původní podobě, tedy v žádné moderní coververzi, ať již vlastní, nebo převzaté – to jsem opravdu nečekal.

 

S projekty, které se snaží dostat současný tanec do širšího obecnějšího povědomí kulturně zainteresované veřejnosti, máte své bohaté zkušenosti. Narážím např. na taneční představení Kytice na hudbu Bohuslava Martinů s texty F. Sušila a K. J. Erbena v choreografii a režii Evy Blažíčkové, které se uskutečnilo na Malostranském hřbitově v roce 2014, nebo na představení Špalíček, spojující současný tanec s živou orchestrální tvorbou a sborovou interpretací, které vyvrcholilo představením v Kongresovém centru Praha k 50. výročí úmrtí skladatele B. Martinů. Byly pro vás přímou inspirací i pro tento projekt Proč bychom si netančili?

Eva Blažíčková: Ano i ne. Co se týká propojení tance a hudby tak ano, ale v soutěži Proč bychom si netančili jde i o něco jiného. Tady soutěží děti a mladí lidé, kteří se uměním už v nějaké formě dlouhodobě a pravidelně zabývají, zatímco v projektu Špalíček Bohuslava Martinů jsme chtěli dokázat, že umění nezbytně nutně patří do vzdělávacího procesu, a že je obrovská chyba, že tomu tak není. Myslím tím umění v co největší šíři, protože každý žák je nadán pro něco jiného, ale působení umění na jeho osobnost by ho nemělo v průběhu školní docházky minout. Myslím tím uměleckou tvorbu, praktické konání, ne teoretické výklady nebo interpretaci umění. V tom je obrovský rozdíl – zarecitovat báseň, nebo napsat báseň, poslouchat vsedě v lavici hudbu s výkladem, nebo hudbu zatančit. Doufali jsme, že lidé, kteří nesou odpovědnost za program vzdělávání, si všimnou proměny, jíž děti v průběhu projektu Špalíček prošly, protože ta proměna byla obrovská. Děti, které se nikdy předtím s ničím takovým nesetkaly, měly příležitost usilovně pracovat na závažné věci a prožít naplno veliký úspěch. Byly šťastné a krásné.

Aleš Březina: Do jisté míry ano, a sice v tom, že jsem si přál po letech opět spolupracovat s Evou Blažíčkovou, ústřední osobností moderního tance a nesmírně inspirativní a příjemnou bytostí.

 

Zaujalo mě, že mezi podmínkami k přijetí do soutěže stojí, že je vypsána pro neprofesionální tanečníky současného tance, tudíž nebyla určena pro folklorní soubory. Co vás k tomu vedlo?

Eva Blažíčková: Důvodem naší soutěže bylo zjistit, jak se s takto konkrétním zadáním vyrovnají pedagogové a choreografové, kteří dlouhodobě s mladými lidmi pracují a něžně připomenout, že takzvaná vážná hudba má v sobě nesmírnou hodnotu, na niž ke své škodě zapomínají. Naše soutěž ukázala, že to byl z mnoha důvodů velmi dobrý nápad. Polka, jako taneční tvar, sice je původně folklorní tanec, ale polky Bedřicha Smetany představují vysoce stylizovanou hudbou, kterou může scénické zpracování s případným dalším zpracováním hudebním ještě dál posouvat. Při rozhovorech s choreografy jsme se ale dozvěděli, že někdy se děti i bránily jakýmkoliv úpravám Smetanovy hudby, chtěly tančit „čistého Smetanu“.

Aleš Březina: Folklor je krásná disciplína, ale nás s Evou vždy fascinoval ještě více soudobý výrazový tanec a taneční divadlo, tedy disciplíny, založené na úplně jiných základech. Nechtěli jsme žádné muzeum.

 

Sedm krajských postupových kol bylo realizováno na celkem šesti místech v republice (Jihlava, 2x Praha, Zašová, Hronov, Ostrava, Litomyšl). Finalisté krajských kol byli vyhlášeni 2. 3. – v den 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Kdo byl osloven k práci v porotě? Kdy se dozvíme absolutního vítěze soutěže a co ho následně čeká?

Eva Blažíčková: Mezinárodní porota zasedala vždy v šestičlenném složení. I když se v některých případech museli jednotliví členové vystřídat, vždy byl přítomen také hudební skladatel a divadelník. Oslovili jsme odborníky z oblasti tance, kteří sice mají české kořeny, ale buď v zahraničí dlouhodobě pracují, nebo mají v tanečním oboru zahraniční zkušenost a nejsou nijak provázáni se zdejšími přehlídkami. Potřebovali jsme co nejobjektivnější názor. Oslovena byla Eva Taverna, Markéta Perroud, Sára Koluchová. Za skladatele byl přizván Martin Smolka, z divadelní oblasti Lenka Lázňovská, já jsem byla jmenována garantkou soutěže a také její členkou. Plné obsazení poroty včetně profesních životopisů je zveřejněno na webu Smetana200. Společnost to velmi rozmanitá i co do věkového rozložení.

Při závěrečném rozhodování o postupu do finále byli přítomni všichni členové poroty, tedy i ti, kteří pracovali nárazově v rolích „zástupců“. Tato celkem desetičlenná porota rozhodne také o absolutním vítězi soutěže.

Soutěž Proč bychom si netančili vyvrcholí 11. května 2024 veřejnosti přístupným finále v pražském divadle ARCHA+. Součástí tohoto odpoledního představení, jež začne v 16 hod., bude koncert hudebních skladatelů, kteří pro soutěž připravili úpravy některých polek Bedřicha Smetany. Závěrem představení vyhlásíme absolutního vítěze soutěže.

Je v plánu, že vítěz bude pozván prezentovat svou práci také na oficiálních oslavách v Litomyšli, na přehlídce Tanec, tanec v Jablonci nad Nisou, v Kutné Hoře, na festivalu ZUŠ Open a dočká se také profilového pořadu na ČT art. Již se ale rýsuje mnoho dalších příležitostí, protože vidět dvanáct vybraných finalistů v jednom bloku pro nás byl výjimečně silný zážitek. 

 

Celkem desetičlenná porota rozhodla, že finalisty jsou:

Tereza Burešová s dílem KÓTA 370,5

Adéla Ernekerová s dílem VIA NIVIS

Monika Golianová s dílem ŠVITOŘENÍ

Lenka Halašová a Jaruška Kubinová s dílem SPOLU

Tereza Herynková s dílem JSOUCNO

Alena Hofmannová s dílem JEDEN PRAMÍNEK VLASŮ

Simona Mikešová s dílem JIŘINKY

Štěpán Nlasa Mfuta s dílem VSTŘÍC PROUDEM SE ŽEŇ

Markéta Pucová s dílem PÍP

Jana Trubačíková s dílem SPOLU

Jana Trubačíková s dílem PROTI

Markéta Vančurová s dílem PINKO, LINKO

 

Veřejnosti přístupný Koncert finalistů se slavnostním vyhlášením absolutního vítěze soutěže Proč bychom si netančili 2024 se uskuteční v předvečer zahájení Pražského jara, v sobotu 11. května v 16:00 hod. v pražském divadle ARCHA+.

 

https://www.nipos.cz/proc-bychom-si-netancili-2024/

https://www.duncancentre.cz/proc-bychom-si-netancili-2024/

https://www.rokceskehudby.cz/tanecni-soutez

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Synagoga v Žatci, prohlašovaná za druhou největší stavbu svého druhu u nás, a sousední rabínský dům jsou od roku 2012 v majetku soukromého vlastníka, pana Daniela Černého z Chomutova. Havarijní stav domu neumožňoval jeho zpřístupnění, avšak synagoga byla po základních opravách od počátku příležitostně otevírána veřejnosti a byly zde pořádány především výstavy a koncerty.  
Dlouholetá snaha majitele o záchranu obou památek se nyní stala skutečností. Prvním krokem vedoucím k tomuto cíli bylo přitom získání dotačních prostředků z programu IROP, které společně s finanční spoluúčastí vlastníka vedly k celkové rekonstrukci synagogy i rabínského domu. Celkový rozpočet projektu obnovy činil téměř 56 milionů korun, přičemž získaná dotace dosahovala 85 % z této částky.
Oba objekty budou využívány jako kulturní prostor a muzeum. V nové stálé expozici naleznou návštěvníci informace týkající se především historie Židů v Žatci. Prostory synagogy i rabínského domu budou sloužit pro pořádání výstav, koncertů, divadelních představení, přednášek a podobně.
Rekonstrukce památek získala v minulém roce významné ocenění. Daniel Černý se stal pro rok 2023 vítězem soutěže Patrimonium pro futuro vyhlašované Národním památkovým ústavem, a to v kategorii záchrana památky.

Synagoga bude slavnostně otevřena na den přesně 152 let od svého slavnostního vysvěcení

V úterý 19. března 2024 od 16 hodin je široká veřejnost zvána k slavnostnímu otevření obnovené žatecké synagogy a sousedního rabínského domu. Událost je naplánovaná na den 152. výročí slavnostního vysvěcení synagogy roku 1872. V rámci programu slavnostního otevření vystoupí dva žatecké sbory pod vedením Alžběty Urbancové, Žatecký příležitostní sbor a dětský sbor Camerata ze žatecké základní umělecké školy.

Návštěvníci budou mít po úvodních proslovech a hudebním programu možnost prohlédnout si zrekonstruované prostory synagogy i rabínského domu a porovnat současný stav s původním stavem zachyceným na vystavených fotografiích.  
Poprvé bude rovněž zpřístupněna stálá expozice věnovaná historii žateckých Židů, na kterou však doporučujeme vyhradit si více času při jiné příležitosti. Vzhledem k očekávané návštěvnosti slavnostního otevření bude kapacita těchto prostor omezená.
Součástí úterního programu bude rovněž vernisáž první výstavy v prostorách rabínského domu. Těšit se můžeme na tvorbu malíře Františka Dvořáka.

 
Výstava Františka Dvořáka / PROSTOR BARVA SVĚTLO

Součástí programu slavnostního otevření synagogy a rabínského domu v Žatci 19. března 2024 bude vernisáž první výstavy, která se v rekonstruovaných prostorách rabínského domu uskuteční. Malíř František Dvořák se narodil roku 1925 v Rovečné na Moravě, v letech 1945–1949 studoval kreslení a deskriptivní geometrii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy u Cyrila Boudy, Martina Salcmana a Karla Lidického. Těsně před ukončením studia byl po ideologických prověrkách ze školy vyloučen.
Na přímluvu profesora Salcmana přijal Františka Dvořáka profesor Vlastimil Rada do ateliéru AVU, kde studoval do roku 1953.
V roce 1954 byl František Dvořák přijat do spolku Umělecká beseda. Roku 1959 založil skupinu Experiment spolu s Pravoslavem Kutrou, Miloslavem Jemelkou a Jaroslavem Uiberlayem. Po své první výstavě roku 1960 byla ale skupina zrušena.
Na konci 60. letech postavil František Dvořák v Praze rodinný dům dle návrhu Jana Kaplického a následně roku 1969 přenechal svůj ateliér na Žižkově Běle Kolářové. V následujících letech se pak živil především restaurováním fresek, spolu s Jiřím Načeradským kupříkladu restauroval fresky i interiéru zámku v Litomyšli.  
František Dvořák patřil do skupiny výtvarníků, která iniciovala vznik nové Umělecké besedy (Jiří Kolář, Jan Kotík, František Dvořák, Jaroslav Uiberlay, Karel Malich, Richard Fremund).
Roku 1991 byl František Dvořák rehabilitován a získal akademický titul na Pedagogické fakultě UK. Zemřel v Praze 5. března 2002.
Na výstavě v žateckém rabínském domě budou vystaveny práce, které vznikly po roce 1968. František Dvořák v té době již zcela opustil realistickou malbu a při tvorbě pracoval především s neomezenými vlastnostmi barev a schopností světla spolu s nimi utvářet prostor a atmosféru. Výstavu připravila rodina Františka Dvořáka, především jeho syn František, který pronese na vernisáži úvodní slovo.

https://frantisekdvorak.art/

Páteční slavnostní otevření synagogy s dobročinnou aukcí výtvarných děl

Navštívit slavnostní zahájení provozu synagogy a rabínského domu v Žatci bude ve stejném týdnu možné ještě v pátek 22. března od 17 hodin.  

Pro ty zájemce, kteří se nemohou zúčastnit otevření synagogy a rabínského domu v Žatci v úterý, slavnostně otevíráme dveře synagogy a rabínského domu také v pátek odpoledne. K slavnostnímu otevření a prohlídce památek zveme návštěvníky od 17 hodin. Od 18 hodin proběhne v synagoze dobročinná aukce výtvarných děl. Výnos z ní je určen na podporu provozu synagogy a rabínského domu, která ve svém součtu představuje velkou a dlouhodobou finanční zátěž pro majitele.
Svá díla do aukce nezištně věnovalo několik desítek umělců, za což jim patří velké poděkování.
Návštěvníci budou mít možnost získat díla profesionálních umělců, regionálních tvůrců a přátel Daniela Černého a v neposlední řadě také práce žáků žatecké základní umělecké školy.  
Moderátorem pátečního odpoledne v synagoze bude herec Šimon Bilina známý nejen z televizních seriálů.

www.synagoga-zatec.cz

Festival Preludium Aloise Motýla i letos pokračuje tím, co si jeho zakladatelé předsevzali již před desítkami let. Pravidelně šumperskému publiku představuje začínající umělce, jejichž hudební srdce bijí pro klasiku. Letos se v klášterním kostele představí sestry Julie a Alena Kubíčkovy. Adéla je nadějnou klavíristkou a její sestra Julie se věnuje hře na housle. Julie Kubíčková v minulosti rovněž navštěvovala šumperskou ZUŠ a pěvecký soubor Motýli.

"Očekávanou hvězdou večera je mladý instrumentalista Matthew Hockaday původem z Británie, který od svých šesti let žije v České republice. Matthew je vítězem Zlatého Oříšku za rok 2021 a trojnásobným držitelem ocenění Talent Olomouckého kraje. Perfektně ovládá hru na klarinet, zobcovou flétnu a klavír. Závěrečnou část jeho vystoupení doprovodí pražské Kvarteto Amos, které se skládá ze studentů 6. ročníku Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy," zve diváky dramaturg DK Šumperk Ondřej Procházka.

Festival Preludium Aloise Motýla se již několik desetiletí tradičně řadí k hlavním kulturním událostem v Šumperku. Jeho letošní ročník se odstartuje 18. března od 19 hodin v Klášterním kostele Zvěstování Panny Marie.

www.dksumperk.cz

Facebook profil DK Šumperk

 

O první jarní sobotě zavládne v muzeu atmosféra středověku, ale i starých řemesel, tradic a hlavně zábavy. Celé dopoledne budou návštěvníci přímo ve výstavě Vzhůru do středověku! obdivovat řemeslníky při jejich činnosti, budou mít i možnost pod jejich dohledem vyzkoušet svoji zručnost při tkaní, předení a u hrnčířského kruhu. Ve výstavě Dejte vejce malovaný... se nechají inspirovat ukázkou zdobení kraslic.

Obě výstavy jsou plné hravých i vzdělávacích aktivit, takže o zábavu nebude nouze. „Obléknete gotický oděv nebo kroužkovou košili, ozdobíte se čelenkou se závojem nebo nasadíte rytířskou přilbu, potěžkáte meče a bijáky, vyskočíte na koně, zakusíte rytířský turnaj nebo střelbu z kuše, přičichnete k dobové voňavce a pobavíte se ryze středověce ... roztáčením káči, chozením na chůdách, bořením kuželek či při hazardní hře v kostky. A to není zdaleka vše! Můžete se stát písařem ve scriptoriu, vyzkoušet si náročnou práci iluminátora, ověřit své řemeslné dovednosti nebo zpytovat své hříchy na pranýři.“ vypočítává aktivity ve výstavě Vzhůru do středověku kurátorka výstavy Simona Valachová. Edukátorka výstavy Dejte vejce malovaný... Světlana Dittrichová dodává: „Na velikonoční výstavě se inspirujete množstvím tradičních horáckých vzorů zdobení kraslic, ale i spoustou jednoduchých technik, které zvládne i začátečník. Podíváte se například, jak efektní je vejce zdobené obyčejnými tečkami nebo pomocí tekutých potravinářských barviv a ubrousků. Bezpochyby zaujmou i vejce opletená, obháčkovaná, obetkaná či vejce ve tvaru „kapkejku“ nebo kaktusu. Porovnáte vejce různých druhů hospodářských zvířat. Pro děti je připraveno mnoho hravých a tvořivých aktivit. Také se mohou podívat na videu, jak roste kuře ve vejci nebo jak se líhne kuřátko.“

Kromě aktivit ve výstavách na návštěvníky čekají tvořivé dílny. V MaTami si vyrobí Památeční zápisník a jarně se naladí při výrobě tradičního vrkoče, na který muzejníci doporučují přinést vlastní hrneček nebo květináč.

Program Středověkého dne bude od 13.30 pokračovat pohádkou Turnaj krále Karla v podání pražského studia Damúza, kde malí i velcí diváci odhalí neznámou tvář Karla IV. a zjistí, jaký vlastně byl. Po pohádce budou následovat pohybové, tvořivé a hravé aktivity s nejen rytířskou tématikou Staň se rytířem!. „Děti si mohou vyrobit koníčka na tyčce a zdolat s ním „nebezpečnou“ dráhu.  Zkusíte si i psaní brkem a svůj vzkaz rovnou zapečetíte nebo si vyrobíte vonný sáček. Pro zábavu a zbystření mozků budou připraveny středověké deskové i hazardní hry.“ láká na odpoledne organizátorka akce Simona Valachová.

Středověký den vyvrcholí v 15.15 ukázkou středověkých hudebních nástrojů s poslechem dobové hudby a pro všechny, co se rádi baví, nácvikem společného tance. Jak zní a vypadají gotické a renesanční hudební nástroje představí hudební a taneční skupina Innamorata.

Doprovodná akce k oběma jarním výstavám – Středověký den - proběhne v sobotu 23. března 2024 od 9.30 do 16.00 hodin.

Program šitý na míru dětským uším láká například na koncerty zpěvačky Radky Fišarové, vokálního sextetu Skety, hravé tátovské kapely Hm…, jemného jazzového kvarteta Invisible World či swingové zpěvačky Kateřiny Steinerové. Velkou událostí budou dvě festivalové premiéry – Nevýchovný koncert skladatele, dirigenta a pianisty Jana Kučery na texty básnířky Hany Kašákové interpretované zpěvačkou Markétou Šandovou. A velmi očekávaná premiéra Pociť Pocit z hudební dílny oceňované Beaty Hlavenkové na motivy scénáře Ester Staré a v režii Ondřeje Nosálka. Hlavní role sourozenců ztvárnili Gabriela Vermelho a Gustav Hašek a jako jejich mladší alter ega se představí Helena Nádobová a Václav Trojan. Koncerty ve festivalovém programu doplňují hudební i divadelní workshopy, které vedou profesionální umělci, například Leona Černá Stříbrná, Eliška Vidomus nebo divadelní sdružení Storytelling CZ.

Jednotlivé akce jsou rozděleny dle věkových kategorií. Kompletní program a všechny podrobné informace jsou k dispozici na www.strunydetem.cz. Vstupenky je možné zakoupit na webových stránkách festivalu nebo v pokladně divadla Minor.

Festival Struny dětem si od prvního ročníku zakládá na žánrové pestrosti i umělecké kvalitě a nabízí vesměs koncerty či představení umělců, kteří před dětským publikem zpravidla nevystupují. „Dochází tak mnohdy k překvapením a milým zážitkům na obou stranách, jak malých diváků, tak umělců,“ říká s úsměvem ředitelka festivalu Dana Syrová a dodává: „program vždy připravujeme tak, aby si na své přišly všechny věkové kategorie, od úplně nejmenších až po ty odrostlejší.“  V programu tak například najdeme koncerty pro děti do tří let, s nimiž rodiče mohou vyrazit na „swingovky“ v podání Kateřiny Steinerové nebo naopak koncert mistra světa v loopingu a beatboxera Endrua a jeho hudebního kolegy Jena Hovorky. 

Struny dětem oslaví své 15. narozeniny hned několika premiérami. Nabídne premiéru písniček pro děti dirigenta, skladatele a klavíristy Jana Kučery, které připravil společně s textařkou a básnířkou Hanou Kašákovou a zpěvačkou Markétou Šandovou. Koncert s názvem Nevýchovný koncert Jana Kučery slibuje nejen pořádnou porci chytlavé muziky, ale i kopec legrace. Poprvé mohou festivaloví návštěvníci také vidět nové hudebně-divadelní představení Pociť pocit, za kterým stojí klavíristka a skladatelka Beata Hlavenková, spisovatelka Ester Stará a režisér Ondřej Nosálek a slibuje laskavého průvodce důvěrně známými emocemi, které se nevyhnou dětem ani dospělým. Na programu nebude chybět ani čerstvá novinka divadla Minor – představení Malá mořská víla v režii Jakuba Vašíčka. Naopak se festivalové publikum v letošním roce rozloučí s Pišlickými příběhy v legendárním podání Ivana Trojana, které měly na Strunách dětem své pevné místo úctyhodných 10 let.

Festival každoročně nabízí i celou řadu nejrůznějších workshopů pod vedením předních umělců. Nejinak tomu bude i v letošním roce a v sobotním a nedělním programu mohou rodiče vybírat pro své děti z hudebních i divadelních workshopů, které povedou Leona Černá Stříbrná, Eliška Vidomus, Jan Hrovatitsch a Pavol Smolárik nebo Markéta Holá a Barbora Voráčová ze Storytelling CZ.

Na Strunách dětem během uplynulých patnácti let vystoupili například Aneta Langerová, Tatabojs, Bratři Ebenové, Bára Poláková, Jiří Stivín, Hradišťan, Spirituál kvintet, Thom Artway, Lenka Nová, Monika Načeva, Clarinet Factory, Miloš Vacík, Anna Polívková, Petr Wajsar, Slavomír Hořínka, Jitka Šuranská, Radek Baborák, Onřej Ruml, Terezie Kovalová, Jiří Vodička, Epoque Quartet, Martin Kasík a mnoho dalších.

 

Spolupořadatel: divadlo Minor

Za finanční podpory: hlavní město Praha

Hraví partneři: Nadační fond rodiny Malých, Centrální depozitář cenných papírů, Aerosol Service a.s.

Děkujeme za podporu: městská část Praha 1, OSA

Zlin Design Week opět po roce nabídne návštěvníkům pestrý program, a to hned na několika místech, mezi kterými se objevují nejznámější dominanty města, jako je například Baťův památník, Zlínský zámek nebo tovární areál Svit. Skrze části programu chtějí organizátoři upozornit a reagovat na otázky rezonující současnou společností ve vztahu k budoucnosti.

„Chceme otevírat debaty o budoucnosti, která je odolná proti klimatickým i sociálním výzvám a přístupná pro všechny s ohledem na potřeby každého z nás. Současně je to budoucnost, kde nové technologie vytváří mimořádné zážitky. Tomuto konceptu chceme největší prostor vyhradit na hlavní festivalové výstavě Future is! představující české i zahraniční projekty, které ukážou sílu designu při budování naší budoucnosti,“ vysvětluje programový ředitel Ondřej Staněk.

Návštěvníci si mohou vybrat z placených i neplacených částí programu, které jsou už zveřejněné na webu festivalu. Zde naleznou i veškeré informace ke vstupenkám a festivalovým akreditacím. Celofestivalová akreditace, v základní variantě za 690 Kč, letos zahrnuje vstupy na všechny hlavní události. Je tedy určena opravdu každému, kdo chce důkladně nasát atmosféru budoucnosti designu.

Opening festivalu, vernisáž výstavy Future is! a zahajovací party

Hlavní výstava festivalu, která vypukne v úterý 8. května, se zaměří na klíčové otázky a možnosti, které se týkají metod a přístupů ve světě budoucího designu. Je navržena tak, aby podnítila diskusi o příležitostech a výzvách, které design čekají v budoucnu, a o jeho možném dopadu na společnost.

Oslavu zahájení této expozice obohatí na nádvoří Zlínského zámku zahajovací party s hudebním doprovodem od skupiny Himalayan Dalai Lama, která je známá svými vystoupeními v žánru instrumentální elektronické hudby.

Konference Design na hranici

Konference Design na hranici, zaměřená na aktuální témata digitálního designu, designu produktů a motion designu, se uskuteční ve čtvrtek 9. května. Letošní ročník slibuje bohatý program a diskuzi o nejnovějších trendech a inovacích ve výše uvedených oblastech. Mezi řečníky se objeví například Mike Derycke, jenž se zabývá kódováním v ateliéru digitálního designu v Bruselu, nebo Ivan Floreš ze společnosti Motionhouse, který bude mluvit o světě motion designu, konkrétně na téma „Jak přežít v komerčním světě“.

Fashion show s afterparty

Fashion show „Future is spectrum“, jež je naplánována na pátek 10. května, spočívá v představě, že budoucnost není jednoduchou lineární cestou, ale spíše dynamickým spektrem možností. Tento koncept zahrnuje různorodost, individualitu a neustále se vyvíjející povahu naší cesty do neznáma.

Po ukončení módní přehlídky jsou všichni návštěvníci zváni na party v budově číslo 44 v areálu baťovského Svitu, kde večerní atmosféru oživí vystoupení vizuální umělkyně a rapperky Arlety.

Design Dazzle, Powered by PechaKucha

V pondělí 13. května se ve večerních hodinách odehraje speciální část programu zaměřená na otevřené diskuze mezi umělci z různých kreativních oborů. Akce PechaKucha nabídne jedinečnou příležitost pro architekty, designéry, umělce a teoretiky setkat se a sdílet své myšlenky.

Best in Design Ceremony

Večer v sobotu 11. května dojde v Památníku Tomáše Bati ke slavnostnímu vyhlášení výsledků držitele titulu mezinárodní soutěže Best in Design 2024, která je určena pro mladé designéry do třiceti let. Zlin Design Week tyto mladé talenty dlouhodobě podporuje, ukazuje jejich práce světu  a dodává jim odvahu nebát se vystoupit ze své komfortní zóny. 

„Slavnostní vyhlášení je přístupné pouze s pozvánkou, avšak všechny práce finalistů bude možné si prohlédnout v galerii G18 na výstavě Future is Best of ’24! od 9. do 24. května úplně zdarma,“ informuje Michaela Kottová, tisková mluvčí festivalu.

Organizátoři v rámci podpory mladých designérů spolupracují s vítězi a finalisty i během samotných ročníků. Krásným příklad je módní zážitek „Fashion performance X Our Shift“, který si připravil na neděli 12. 5. Milan Flíček, držitel titulu Best in Design 2020 a zakladatel značky Our Shift. Právě zde odhalí svou kolekci, při jejíž výrobě se využívaly recyklované bannery a nadbytečné kusy oblečení z firmy Škoda. Cílem bylo transformovat tyto materiály do unikátních a udržitelných módních kousků, což podporuje myšlenku recyklace a kreativního využití nevyužitého zboží.

Doprovodný program

Pro návštěvníky festivalu je připravena série workshopů realizována zlínskou Robotou, kreativní digitální dílnou, kterou vytvořila a provozuje Fakulta multimediálních komunikací UTB. V rámci doprovodného programu si připravila aktivity také vzdělávací platforma Designéři dětem. Cílem organizace je propojení designu a vzdělávání formou kreativních dílen. Mimo edukaci zábavnou formou je Zlin Design Week především o tvorbě zážitků, vzpomínek a sbírání inspirace. Proto mohou návštěvníci zavítat i na diskuze podcastové platformy Design KANTÝNA, komentované prohlídky Památníku Tomáše Bati, organizovanou procházku městem Zlín, Pop-up shop či jógu. Více informací o programu a vstupenkách je možné najít na webu Zlin Design Week.

O Zlin Design Weeku

Zlin Design Week je týdenní design festival, kde může každý najít inspiraci. Prostřednictvím festivalu vytváříme platformu pro setkávání mladých designérů a profesionálů, pro prezentaci, vyjádření, sdílení a nečekaná spojení. Podporujeme mladé talenty a přinášíme čerstvý vítr v oblasti designu. Projekt vznikl roku 2015 na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně díky mezioborové spolupráci designu, marketingu, fotografie a audiovize.

Na měsíce březen a duben 2024 jsme připravili: 

• 17.03. se ve skanzenu budou vyrábět velikonoční dekorace z přírodních materiálů. Zahradnický spolek ukáže výrobu tradičních vazeb - malých svazečků, které se v katolických oblastech nechávají následně posvětit v kostele. Výrobky je možné si zde přímo zakoupit. 
• 24.03. je Květná neděle a zaměříme se na velikonoční zvyklosti v Bavorsku a Čechách. Řemeslnice z Čech přivezou sortiment zdobených vajíček a perníků s cukrovou polevou. Bavorské kolegyně budou s dětmi barvit vajíčka přirodními barvivy, které najdete v každé domácnosti.
• 01.04. Velikonoční pondělí nabídne procházku pro rodiny s dětmi. Na pastvinách už pobíhají první letošní mláďata – jehňátka a kůzlata. Samozřejmě i naše ostatní muzejní zvířata jako koně, krávy a drůbež už jsou v areálu k vidění.
• 14.04. Severobavorské setkání muzikantů - půjde o tzv. „domácí muziku“. Bude se hrát na původní nástroje zvané citery a zazní krásná lidová hudba od regionálních sólistů a skupin.
• 14.04. máme novinku pro všechny sběratele známek a pohlednic ze zdejšího regionu. V zasedací místnosti, přímo ve vstupní hale skanzenu se můžete podívat, informovat a případně také vlastní exempláře vyměnit.
• 14.04. kdo má zájem o prohlídku muzejního depozitáře v němčině? Od 14.30h. se malá skupina návštěvníků může podívat do útrob našich sbírek. Máme zde uloženo 45.000 různých předmětů a dozvíte se o nich víc díky fundovanému komentáři. Na prohlídku je nutné se přihlásit, protože počet hostů je kvůli speciálnímu klimatu v depozitáři omezený.
• 21.04. oslavíme společně Den Země. Půda pod nohama je základem celého života. Dává nám obživu a je prostorem pro spoustu zvířat. Zaměříme se na různé funkce půdy a co se v ní všechno děje. Program pro děti vytvořily Spolky pro ochranu ptactva a životního prostředí.
• Od pondělí 22.04.-29.04. se bude konat Týden vody s několika naučnými okruhy pro pozvané skupiny školáků z Bavorska a Čech.
• 28.04. je možné si prohlédnout Selské muzeum a statek Edelmannshof v obci Perschen s výkladem v němčině, ve 14.00 h. Tato akce je zdarma.

 

Provoz: každý den od 9.00 – 18.00 h. (kromě pondělí – pokud není svátek)

Muzejní vstupenka dle ceníku

Parkovací místa jsou k dispozici zdarma

Veškeré informace o programu a provozu: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

 

Mezi zmíněné nevládní divadelní organizace patří Mezinárodní divadelní ústav (ITI), Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež (ASSITEJ) a Mezinárodní loutkářská unie (UNIMA). Česká střediska těchto organizací mají sídlo v Institutu umění – Divadelním ústavu a své aktivity vyvíjejí jak na národní, tak mezinárodní úrovni.

V letošním roce je autorem poselství ke Světovému dni divadla norský spisovatel a dramatik Jon Fosse. „Rozhodl jsem se mluvit o umění obecně, nikoli výhradně o divadelním umění, a to proto, že všechno dobré umění v hloubi duše pojednává o tomtéž, pojednává o přetváření toho, co je zcela jedinečné, zcela specifické v něco univerzálního. Spojuje jedinečné a univerzální do uměleckého výrazu. Ne odstraněním specifických rysů, ale jejich zvýrazněním, tím, že dovolí cizímu, aby zřetelně vyniklo. Je to tak prosté jako to, že válka a umění jsou protiklady, tak jako jsou protiklady válka a mír. Umění je mír.“

 

Poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež proslovila prezidentka asociace ASSITEJ International a australská divadelnice Sue Giles a své vzkazy podtrhující důležitost divadla přidaly také děti a teenageři z Kuby a Brazílie. „Na naší planetě, kde v temné přítomnosti dohořívají svíčky míru, víry a lásky, uprostřed ztráty hodnot, klimatické krize, nesmírné bídy a bratrovražedných válek, se jako záblesk naděje objevují dětské hlasy. Jsou to právě hlasy z malého a loajálního souostroví v Karibské oblasti, které u příležitosti Světového dne divadla pro děti a mládež předávají kamarádům a kolegům ze světa múzických umění poselství lásky s nadějí do budoucna.“

 

Bosensko-peruánská divadelnice Inés Pasic ve svém poselství ke Světovému dni divadla formuluje sílu, jakou loutkářská profese má a může mít. „Mohou loutky zachránit svět před klimatickými změnami, válkami nebo otroctvím? To nevím. Svět je takový, jaký je a pro nikoho a nic neexistují žádné záruky. Jak řekl jeden skvělý básník: „Cesta vzniká chůzí.“ Ze zkušenosti a praxe tohoto nádherného umění vím, že loutky jsou světlem ve tmě, sluncem za mraky lidské tragikomedie, útočištěm před bouřemi těžce zkoušených srdcí. Jsou pozvánkou k nadšenému žití a boji za lepší verzi sebe sama.“

 

Národní střediska ITI, ASSITEJ a UNIMA či jejich členské organizace po celém světě koordinují v těchto dnech řadu aktivit. Nejinak je tomu v České republice, kde se u příležitosti světových svátků divadla letos poprvé koná 12. ročník Noci divadel, letos s podtitulem „Proměna“.

 

Poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež | 20. března 2024

Poselství ke Světovému dni loutkářství | 21. března 2024

Poselství ke Světovému dni divadla | 27. března 2024