Děti a mládež

Hudební školy v kulturním prostoru Horní Lužice a Dolního Slezska ve městech Bautzen, Hoyerswerda, Görlitz a Löbau se spojily a vytvořily orchestr strunných nástrojů, který je součástí projektu Kuiltur- und Weiterbildungsgeselschaft DREILÄNDEREK. Liberec a některá další česká města se svým programem navštěvují již několik let. Letos o prázdninách členové orchestru uspořádali koncert v Liberci a v Praze. Vedle orchestrů jsou to i sbory těchto hudebních škol, které by samy mohly jen stěží vystupovat. Do projektu se zařazují také příhraniční hudební školy např. z Liberce nebo Jelení Hory. Pro každý rok se v projektu prosadí jiný druh hudby, v loňském roce to byly dechové orchestry a v příštím počítají s účastí školy v Burku a Liberci s vystoupením vokálních skupin.

Co byste dělali, když vám kamarádka svěří na prázdniny svého milovaného psa? A pak se nevrátí z dovolené, protože s maminkou emigrovala… Je léto 1989. Jak jí ho předat přes „železnou oponu“? Shledají se opět spolu?

Fany a pes je jedinečný animovaný film, který dětem poutavou formou a prostřednictvím příběhu dvanáctileté Fany, její kamarádky a psa Sputnika události podzimu 1989 a pád komunismu v NDR.

„Film líčí velký, neuvěřitelný, napínavý, emocionální a místy i velmi zábavný příběh. Aby zůstal zachován i pro následující generace, musí být dál vyprávěn jako dobrá pohádka. Jenže tentokrát nejde o pohádku – skutečně se to stalo,“ říká o filmu jeho režisér Matthias Bruhn.

Na teaser se můžete podívat zde: https://youtu.be/1AyzXVyHd0A 

Fany a pes

Lipsko 1989. Dvanáctiletá Fany se s láskou stará o Sputnika, psa její nejlepší kamarádky Sophie, která odjela s maminkou na letní prázdniny do Maďarska. Na začátku školního roku se však Sophie do třídy nevrátila… jako mnoho jiných uprchla s maminkou na Západ. Fany se odvážně vydává kamarádku hledat, chce jí vrátit psa Sputnika. Stane se tak svědkem pohnutých událostí, které změní budoucnost celé země. Příběh končí pádem železné opony a pejsek je první, kdo se dostane přes hranice při jejich otevření.

Film líčí, ve shodě se skutečností, se smyslem pro detail a citem pro tehdejší atmosféru, průběh pokojné revoluce na podzim roku 1989 z pohledu dítěte. Napínavý a zároveň laskavý, o síle přátelství a odvaze změnit historii se hluboce dotkne nejen mladých diváků.

Hudba (k filmu na námět knihy Fritzi war dabei Hanny Schottové a Gerda Raidta) vznikla ve studiu ČT pod vedením Petra Pýchy (Musa) s hudebníky FILMharmonic Orchestra.

Na filmu Fany a pes se koprodukčně podílely čtyři země – Česká republika, Německo, Lucembursko a Belgie, režiséry jsou Ralf Kukula a Matthias Bruhn.

Ve znamení trabantu v Praze roku 1989

„V rozsáhlém objektu, k němuž patřila i velká zahrada (na které se dalo v provizorních podmínkách bivakovat), se od počátku září začali shromažďovat žadatelé o azyl. 7. září to bylo 365 občanů NDR, z nichž jen část slyšela na sliby z Východního Berlína, že výjezd na Západ jim bude umožněn, vrátí-li se předtím zpátky „domů“. Tvrdé jádro azylantů se takového návratu obávalo. Žadatelů o azyl, uvězněných na ambasádě, tedy lavinovitě přibývalo: 25. září 1989 jich tam bylo 874, o dva dny později už na 1400.

O věc se začala zajímat média celého světa. Střed historické Prahy se plnil opuštěnými trabanty a wartburgy, vozy, které tam azylanti zaparkovali na cestě za svobodou s tím, že už je nikdy nebudou potřebovat. I pro ty největší fanatiky komunistického režimu to byl očividný důkaz, že režimu, který vlastní obyvatelé tímto způsobem odmítají, bije dvanáctá hodina.

Celkem se nakonec „přes Prahu“ dostalo na Západ na patnáct tisíc lidí. Celý svět viděl, že komunistický režim NDR skončil, opuštěný svým vlastním obyvatelstvem. Byla jen otázka času, kdy se dají do pohybu věci také v Československu.“

Pavel Kosatík

Režie – Ralf Kukula, Matthias Bruhn

Scénář - Beate Völcker

Supervize animace - Susanne Seidel, Ulf Grenzer

Hudba - André Dziezuk

Střih - Stefan Urlaß

Délka filmu – 86 minut

Cílová skupina - děti 8-12 let, rodinný film

Knižní předloha – Fritzi war dabei, Hanna Schott, Gerd Raidt

Producenti:

Německo – Trickstudio Lutterbeck, Balance Film, Richard Lutterbeck, Matthias Bruhn, Ralf Kukula

Lucembursko – Doghouse Films, Pierre Urbain, David Mouraire

Belgie – Artemis Productions, Patrick Quinet, Stéphane Quinet,

Česká republika  - MAUR film, Martin Vandas, Alena Vandasová

© 2019

Film byl podpořen Eurimages a na české straně Státním fondem kinematografie.

„TriCon pořádáme už několik let. Tri v názvu znamená, že během roku uspořádáme tři akce, a také se jedná o odkaz na Třinec. Con zase znamená, že se jedná o setkání příznivců různých žánrů a taky, že program je vždy hodně různorodý. Tentokrát jsme se zaměřili na piráty, také proto, že je najdeme napříč celou žánrovou literaturu,“ přibližuje téma Klára Szturcová z Knihovny Třinec.             

Během dvou dnů čeká účastníky opravdu bohatý program, například lukostřelba, workshop vázání uzlů nebo pirátský kvíz. Dopředu se mohou zájemci přihlásit do tří LARPů. Slovo LARP pochází z anglického Live Action Role Play. Jedná se o druh rolové hry, ve které lidé hereckým způsobem ztvárňují činy svých postav. Účastníci většinou oblékají kostýmy, interagují mezi sebou navzájem a s okolním prostředím, přičemž usilují o splnění cílů své postavy ve fiktivním světě vytvořeném ve světě skutečném. Zájemci se mohou na webu Knihovny Třinec nebo v Mklubu, kde bude program z velké části probíhat. Vstup na akci je zdarma, kromě účasti v LARPech, které jsou zpoplatněny.           

Více informací na webu knihovny: https://knihovnatrinec.cz/udalost/larp-tricon-2019

Česká kinematografie má šanci navázat na 30 let starý úspěch Jana Svěráka s filmem Ropáci, který byl v roce 1989 oceněn Americkou filmovou akademií. „Je to velká pocta pro FAMU, pro Českou republiku a samozřejmě pro mě. Tento úspěch pro tvůrce nastavuje laťku vysoko a povzbuzuje mě pracovat s ještě větším nasazením,“ říká režisérka snímku Daria Kashcheeva. „Gratuluji celému týmu, který se podílel na výrobě filmu a děkujeme všem, kteří nás při jeho vzniku podpořili. Být ve finále je pro nás obrovská čest a splněný sen,“ dodává výkonná producentka Zuzana Roháčová z pražské FAMU. 

Katedra animované tvorby FAMU dlouhodobě potvrzuje vysokou kvalitu svých studentů. Do letošního semifinále studentského Oscara se společně s Dcerou probojoval druhý dětský loutkový film s názvem Pouštět draka, který vytvořil Martin Smatana. Děkan FAMU Zdeněk Holý k úspěchu dodává: “Jsem velmi pyšný na úspěchy Katedry animované tvorby. Toto je vyvrcholením jejich dlouhodobého úsilí, které se v posledních letech projevuje úspěchy na filmových festivalech a řadou ocenění. Děkuji skvělému pedagogickému týmu, kterému se podařilo nastavit výborný vzdělávací systém, skvělým studentům, kteří se navzájem inspirují a podporují a samozřejmě Darie, která si úspěch plně zaslouží."

Režisérka Daria Kashcheeva zvolila pro svůj film naprosto unikátní výtvarnou formu, kdy pomocí pohyblivé ruční kamery, což je u loutkového filmu velmi komplikovaná realizace, docílila velmi realistických záběrů. „Mám z Dcery obrovskou radost. Daria v přípravě i natáčení předvedla obrovskou vyzrálost, profesionalitu i talent. Od začátku pracovala s intimním tématem s velkým citem, pochopením a s darem pro filmové vyprávění a originalitu. Věřím, že ji tento už teď obrovský úspěch pomůže nejen při výrobě nového krátkého filmu, který právě připravujeme, ale i v celé její další filmové kariéře. Obzvlášť pokud zůstane tak profesionální a pracovitá, o čemž vůbec nepochybuji,“ vysvětluje Martin Vandas, producent společnosti MAUR film. Film byl podpořen Státním fondem kinematografie.

Na podzim se chystá její česká premiéra spojená s výstavou ještě dalších dvou loutkových filmů nazvanou Trojhlas, který je výsledkem spojení tří zajímavých loutkových studentských prací. Ty vznikaly souběžně na třech českých uměleckých školách – FAMU, UMPRUM a Západočeské univerzitě v Plzni – a producent Martin Vandas zároveň uvažuje i o uvedení do kin v podobě většího animovaného pásma.

„Věřím, že i když je to pro českou animaci jako obor jen malý krůček, tak se blýská na lepší časy, neboť je to důkaz, že nám talenty a dobré nápady nechybí a máme světu co nabídnout. Na druhou stranu je to pro FAMU, další filmové školy, profesionály i další hráče v oboru výzva k pokračování v systematické a cílevědomé práci. Protože animace je během na dlouhou trať,“ vysvětluje Martin Vandas.  

Ve finále studentské soutěži se Dcera utká s německým krátkým filmem Love Me, Fear Me (Film University Babelsberg KONRAD WOLF) a francouzským The Ostrich Politic (Gobelins, l'école de l'image). Slavnostní vyhlášení proběhne 17. října v Los Angeles. 

Neotřelý nápad se zrodil v hlavě Rudolfa Danajoviče, jednoho z členů autorského týmu Slováckého roku, autora pořadu Made in Slovácko, který bude jedním z posledních velkých programů folklorního festivalu Slovácký rok. „Baví mě propojování různých uměleckých žánrů v jeden celek. Program to osvěží a dostává úplně nový náboj a rozměr. V tomto případě nejen rozměr estetický, ale také morální. Vlastnit krásnou vzpomínku na Slovácký rok a vědět, že to navíc pomůže potřebným, musí být přece skvělý pocit, “ vysvětluje Danajovič.

V programu Made in Slovácko se s tanečními, hudebními i pěveckými čísly představí známé soubory z různých koutů Slovácka. Spolu s nimi budou na podiu tvořit umělci, a výtvarná díla určená k dražbě tak vzniknou přímo před zraky diváků.

Do projektu se zapojila Lenka Jurečková, která už pro Slovácký rok vytvořila rozměrný streetart zdobící průčelí bývalé kyjovské mlékárny, a také Zuzana Osako, ilustrátorka a oděvní návrhářka, která je mimo jiné autorkou kolekce oblečení českých sportovců na Letní olympijské hry 2020 v Tokiu a také ambasadorkou Slováckého roku.

Spolu s nimi bude na festivalovém pódiu tvořit svá graffiti inspirovaná lidovými motivy a barvami talentovaný zlínský umělec Michal Filák a.k.a. ProroK.

Brněnští výtvarníci, bratři Dalibor a František Borovcovi, věnovali tři již hotová díla, na která je možno v aukci portálu Aukro.cz přihazovat už od 11. srpna. Toto první kolo aukce poběží do 19. srpna. Po skončení Slováckého roku se pak budou na stejném portálu dražit obrazy zbývajících tří autorů, které vzniknou přímo na pódiu.

„Nedokážu vůbec odhadnout, jakou částku bychom mohli vydražit, ale věřím, že toto propojení lidi zaujme a budou se chtít zapojit do pomoci druhým. A když se pak na obraz podívají třeba po letech, vzpomenou si na Slovácký rok v Kyjově a na zážitky s ním spojené,“ dodává Danajovič.

Slovácký rok v Kyjově:

Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším a nejvíce navštěvovaným událostem tohoto žánru u nás. Na rok 2021 připravuje Kyjov mimořádné oslavy 100. výročí. Letošní ročník proběhne od 15. do 18. srpna. Více na http://www.slovackyrok.cz

Ti, kteří prozatím pouze zpívají, přemítají o tom, že během příštího ročníku už by si mohli na dirigování na koncertě troufnout. Není výjimkou, že někteří z nich se sem vracejí i dvě desítky let. Lektoři se pravidelně střídají, účastníci se tak mohou seznámit s prací předních českých sbormistrů a od každého si pro svou vlastní praxi odnést něco jiného. Kurz poskytuje cenné zázemí pro lidi, kterým v mnoha případech sbormistrovství spadlo do klína spíše hříčkou osudu – například sbor „podědili“ po starším kolegovi – či je k němu, někdy i až v pokročilejším věku, postupně přivedla předchozí hudební či pedagogická praxe.

Záslužná činnost, kterou široké množství dětských i dospělých amatérských sborů v regionech odvádí, je výsledkem nadšení konkrétního jedince. Sbormistrovství se často učí sám, metodou pokus-omyl a takzvaně za pochodu. „Organizačnímu týmu NIPOS patří velký dík za to, že všem těmto motivovaným a zapáleným muzikantům dávají pravidelně šanci dál na sobě a svých sbormistrovských dovednostech pracovat, seznamovat je se zahraničními trendy a nadále tak českou amatérskou sborovou scénu rozvíjet a kultivovat,“ uvedla Barbora Vacková.

Zdroj: http://https://www.casopisharmonie.cz/reportaze/nadechni-se-naznac-tempo%E2%80%A6-ohlednuti-za-letnim-seminarem-klubu-sbormistru-2019.html